Ještě horší než Černobyl a Fukušima. Marshallovy ostrovy jsou mnohem radioaktivnější

Na Marshallových ostrovech, kde americká vláda prováděla jaderné testy, je dodnes větší radiace než v Černobylu a Fukušimě. Zjistili to vědci z Columbia University. Nejhůře zasažený jsou ostrovy z atolu Bikini.

Od roku 1946 do roku 1992 provedla americká vláda 1 054 jaderných testů. Jen zlomek, 67 v letech 1946 – 1958, se uskutečnil na Marshallových ostrovech. Ty přesto drží více než polovinu celkové energie, které jaderné testy uvolnily, zjistili vědci.

Výzkumníci našli značnou koncentraci radioaktivních izotopů, plutonia-238,239,240; americia-241, a cesia 137 na 11 ostrovech napříč čtyřmi atoly. Největší hodnoty radiace naměřili na atolu Bikini, kde Američané provedli v roce 1954 nejsilnější test termonukleární zbraně známý jako Catle Bravo. Výbuch byl 1 000krát silnější než ty v Japonsku.

Podle vědců je atol díky vysokému podílu radiace neobyvatelný. Americká vláda obyvatele atolu v roce 1946 násilně přesunula na jiné ostrovy kvůli kontaminované vodě a jídlu. V pozdních šedesátých letech se někteří vrátili zpět poté, co jej americká vláda označila za obyvatelný, ihned však zase odešli v důsledku vysoké úrovně ozáření.

Testy učinili neobyvatelnými nejen Bikini, ale kontaminovaly i další atoly, Enewetak, Rongelap a Utirik, na které dopadl radioaktivní spad. Vysoké hodnoty gama záření byly zvláště naměřené na ostrovech Enjebi v atolu Enewetak a na ostrově Naen v atolu Rongelap. Hladiny plutonia naměřené v těchto oblastech překračovaly 10krát až 1 000krát úroveň radiace zachycené ve Fukušimě i 10krát úroveň radiace v Černobylu, poukázali vědci.

„Překvapivá byla síla gama záření na ostrově Naen, který se nachází na vnějším okraji atolu Rongelap. Během Castle Bravo  byl (ostrov) obydlený. Pak byli lidé odsunuti, vrátili se a znovu museli odejít. Je to docela hrozná historie toho, co se stalo lidem z Rongelapu,“ řekla serveru Live Science Ivana Nikolic-Hughesová, jedna z členek vědeckého týmu. Úroveň gama záření dalece překračovala přípustný limit dohodnutý mezi Marshallovými ostrovy a USA.

Stanice CNN poukazuje, že vysoká míra radioaktivity na ostrově Naen může být dána tím, že ostrov byl používán jako skládka pro radioaktivní odpad při čištění Rongelapu. Tato teorie však není potvrzená.

Studie, publikovaná v prestižním akademickém žurnálu  Proceedings of the National Academy of Sciences, varuje, že radioaktivní izotopy by postupným smýváním mohly proniknout do oceánu a kontaminovat vody kolem ostrovů. Též upozorňuje na nebezpečí pozření některého jídla na ostrovech atolů Bikini a Rongelap, které vykazovaly vysokou míru radioaktivní kontaminace.

Vědci radí obyvatelům Marshallových ostrovů, aby se zdržovali na těch jižních, kde sídlili pozorovatelé jaderných testů a které tedy nebyly radioaktivním odpadem tolik zasaženy. Naopak od těch severních se mají držet raději dál.

Související

Jaderný výbuch

Marshallovy ostrovy trápí jaderné dědictví po USA, úřady pomoc odmítly

Klimatické změny ohrožují na Marshallových ostrovech betonový sarkofág, který tam k uložení radioaktivního odpadu po zkouškách nukleárních zbraní vybudovaly Spojené státy. Vláda tohoto tichomořského státu, který je volně přidružen k USA, proto požádala o pomoc americké úřady, které to ale odmítly s tím, že odpad neleží na americkém území, napsal list Los Angeles Times.

Více souvisejících

Marshallovy ostrovy jaderné zbraně - USA (Spojené státy americké) radiace

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?

Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy