Marshallovy ostrovy trápí jaderné dědictví po USA, úřady pomoc odmítly

"Nechceme to. Nepostavili jsme to. Odpad uvnitř není náš," prohlásila v rozhovoru s deníkem prezidentka ostrovní země Hilda Heineová, která se pozastavuje nad tím, že se USA odmítají o betonové úložiště postarat a že odpovědnost přesouvají na vládu Marshallových ostrovů.

Nad souostrovím provedly USA v letech 1946 až 1958 na 67 jaderných výbuchů, což vytvořilo desítky kráterů i vymazalo z mapy celé ostrovy. Stovky lidí také kvůli zkouškám musely opustit domovy.

Na atolu Eniwetok, známém též jako Enewetak, podle informací Los Angeles Times testovaly USA i biologické zbraně a uložily zde 130 tun kontaminované zeminy z nevadského jaderného polygonu. Součástí atolu je ostrov Runit, který se stal symbolem nukleárního odpadu po Američanech, neboť USA zde jeden kráter využily jako úložiště, které překryly betonovou kopulí.

Pod betonem je uskladněno na 90.000 kubických metrů jaderného odpadu.

Sarkofág, kterému se říká runitský dóm či hrobka, trpí povětrnostními vlivy, beton stárne a zvětrává a také ho ohrožuje neustále stoupající hladina oceánu.

Vláda Marshallových ostrovů je přesvědčená, že USA odmítly převzít odpovědnost za ekologickou katastrofu, kterou za sebou nechaly. Spojené státy sice s ostrovní zemí uzavřely v roce 1986 dohodu, která zbavuje Washington odpovědnosti za škody po jaderných zkouškách, podle Los Angeles Times tehdy ale USA neseznámily místní vládu se skutečným stavem.

Marshallovy ostrovy tehdy mimo jiné nevěděly, že USA na souostroví uskladnily 130 tun kontaminované zeminy z nevadského polygonu, nedozvěděly se ani o místech uložení odpadu či o tom, že zde byly zkoušeny i biologické zbraně. Ostrovní činitelé také uvádějí, že jim nikdo neřekl o klimatických změnách a o tom, že betonová kopule může prasknout a jaderný odpad uniknout. I díky těmto faktům chtějí znovu přehodnotit podmínky dohody z roku 1986, kterou bude možné v roce 2023 otevřít.

Vědecké studie navíc ukázaly, že některé regiony Marshallových ostrovů mají takovou úroveň zamoření jako oblasti ukrajinského Černobylu či japonské Fukušimy, kde se odehrály jaderné katastrofy.

Los Angeles Times rovněž upozornil, že o oblast se začíná zajímat Čína, která by ráda v Tichomoří rozšířila svůj vliv. Tato skutečnost by mohla přinutit Washington, aby se ostrovní zemi věnoval, což si uvědomuje i prezidentka Heineová.