Stát, který změny počasí zničí jako první. Pro svět představují změny klimatu problém, pro tisíce lidí otázku přežití

Na konferenci COP29 se objevují další silné projevy od světových lídrů o klimatických problémech, kterým jejich země čelí. Jeden z nejvýraznějších projevů pronesla prezidentka Marshallových ostrovů Hilda Heine.

Tato malá ostrovní země patří k nejohroženějším na světě, pokud jde o změny klimatu. Marshallovy ostrovy, tvořené korálovými atoly a nízko položenými ostrovy, leží jen 2 metry nad hladinou moře, což znamená, že i minimální nárůst hladiny oceánu může mít pro tuto zemi fatální následky.

Heine varovala, že pokud se globální teploty zvýší o 2 °C, její země může být odsouzena k zániku. Prezidentka vysvětlila, že země má plán, jak se bránit, ale ten vyžaduje značné finanční prostředky.

„Už si nemůžeme dovolit podceňovat náklady této krize, které se odhadují na biliony dolarů ročně,“ prohlásila podle BBC. Není to však otázka pouze peněz, ale také politické vůle.

Zatímco jednání o přesné částce, kterou by bohaté státy mohly přispět, budou probíhat příští dva týdny, dá se očekávat, že některé země budou váhat s tak velkým závazkem.

Marshallovy ostrovy se skládají ze skupiny korálových atolů a ostrovů, které se rozkládají v Tichém oceánu a leží mezi Havají a Austrálií. Jejich geografická poloha a přírodní charakteristika znamenají, že i nepatrné zvýšení hladiny moře může ohrozit jejich existenci.

Tento stát leží doslova na hranici mezi životem a zánikem – každé zemětřesení, každý tajfun nebo změna počasí může vést k situacím, kdy se voda přelije přes nízko položené korálové útesy a zasáhne ostrovy samotné.

Podle vědeckých odhadů by i relativně malý nárůst hladiny oceánů znamenal pro Marshallovy ostrovy fatální následky. Současná globální teplota stoupá v důsledku emisí skleníkových plynů, přičemž důsledkem je jak roztávání polárních ledovců, tak i expanze vody v oceánech.

Mezinárodní vědecké organizace uvádějí, že pokud se globální oteplování nepodaří zastavit, mohou tyto malé ostrovy zmizet z mapy světa během několika desítek let.

V bohatších zemích světa se klimatické změny projevují zatím především extrémním počasím a náhlými výkyvy teplot. Pro malé ostrovní státy, jako jsou Marshallovy ostrovy, je však klimatická krize otázkou přežití.

Marshallovy ostrovy neprodukují velké množství emisí, a přesto jsou neúměrně zasaženy důsledky činností bohatších, průmyslově vyspělých států. Prezidentka Heine proto opakovaně apeluje na země, aby ke klimatické změně přistupovaly jako ke společnému závazku, kde každý má svou roli.

Aby Marshallovy ostrovy získaly větší šanci na přežití, vypracovaly plány na ochranu svého území. Ty zahrnují výstavbu vyšších pobřežních bariér, zalesňování mangrovníků a další přírodně orientované strategie, které by mohly zpomalit erozi pobřeží.

Plány však narážejí na vysoké finanční náklady, které převyšují možnosti země. Bez významné finanční podpory od bohatších států se tyto projekty jeví jako těžko proveditelné. 

Náklady na adaptaci k novým klimatickým podmínkám se odhadují na miliardy dolarů, což představuje pro malou ekonomiku Marshallových ostrovů obrovské břemeno. Podle prezidentky Heine by přispívání na ochranu malých ostrovních států nemělo být považováno za dar, nýbrž za povinnost a investici bohatých zemí do stability celosvětového klimatu.

Představitelé Marshallových ostrovů také upozorňují na sociální důsledky klimatické změny. Pokud by byl národ přinucen opustit svou domovinu, vznikl by problém s hromadnou migrací. Přemístění obyvatelstva by nejen znamenalo kulturní a psychologický šok, ale představovalo by i vážnou zátěž pro okolní země. 

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Marshallovy ostrovy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Dopravní nehoda na Pražském okruhu

Hromadná nehoda zablokovala Pražský okruh. Stojí i dálnice D1

Jedna osoba zemřela a další byla těžce zraněna při vážné dopravní nehodě, která se odehrála ve čtvrtek odpoledne na 77. kilometru dálnice D0 u Modletic na Pražském okruhu. Na místě se srazila dvě osobní a dvě nákladní vozidla. Provoz ve směru na D1 byl okamžitě zastaven, na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému včetně letecké záchranné služby.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Češi si připlatí. Koncesionářské poplatky vzrostou ještě letos, schválil Senát

Senát Parlamentu České republiky schválil novelu zákona, která přináší zásadní změny v oblasti televizních a rozhlasových poplatků. Tyto poplatky se podle nových pravidel zvýší a rozšíří se i okruh občanů, kteří je budou muset platit. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky a pokud ji podepíše, začnou změny platit už od května.

včera

včera

Vlastimil Válek

Černochové se vymstila její sóĺo akce. Pohádala se s Válkem

Nečekané ráno zažili členové vlády ve středu, kdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci těsně před zasedáním kabinetu oznámila, že chce, aby vojáci dostali od léta přidáno nejméně 8300 korun měsíčně. Její krok zaskočil všechny kolegy a rozpoutal ostrou hádku na půdě vlády, která vyústila v odchod ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) z jednání.

včera

včera

Elon Musk

Muska trápí problém, kvůli kterému nemůže spát. Vyřešit se ho snaží s těmi nejnepravděpodobnějšími spojenci

U večeře, kde se podávají těstovinové saláty a děti pobíhají mezi stoly, se ozývá otázka: „Má tu někdo víc než sedm dětí?“ Většina konferencí by takovou poznámku považovala za nepatřičnou, ale na NatalConu, setkání příznivců pronatalismu, jde o klíčové téma – porodnost. A právě to je podle účastníků jeden z největších problémů současné civilizace.

včera

umělá inteligence (AI)

Umělá inteligence se stává vážným problémem pro celý svět. Jen jinak, než si lidé myslí

Když se hovoří o hrozbě v podobě umělé inteligence, většina lidí si pravděpodobně vybaví scény ze science fiction filmů, kde roboti ovládli svět. Globální rozmach technologií umělé inteligence ale skýtá i jiné nebezpečí, do konce dekády totiž povede k obrovskému nárůstu spotřeby energie, která se přiblíží úrovni současné spotřeby celého Japonska. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle níž bude jen zhruba polovina této energie pocházet z obnovitelných zdrojů.

včera

Evropská unie

EU pozastavuje odvetná cla vůči USA

Evropská unie oficiálně oznámila, že na 90 dní pozastavuje zavedení plánovaných odvetných cel vůči Spojeným státům, které měly reagovat na americká cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů. Reaguje tím na včerejší překvapivé rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odložit zavedení tzv. recipročních cel rovněž o 90 dní.

včera

Zadržený čínský občan

Číňané nejsou ten největší problém. Ten leží ve způsobu, jakým ruská armáda rekrutuje lidi

Ukrajinská armáda před několika dny oznámila, že zajala dva čínské občany bojující na straně ruské armády. Z války na Ukrajině se tak stále zřetelněji stává konflikt s globálním přesahem – a se stále větším počtem padlých, kteří nemají ani ruský, ani ukrajinský pas. Zatímco Rusko verbuje zahraniční bojovníky prostřednictvím slibů, klamání a někdy i donucení, Ukrajina sází na dobrovolnickou legii a transparentní výcvik. Motivace, status i rizika těchto zahraničních účastníků se ale zásadně liší.

včera

včera

Ilustrační foto

Trump tlačí svět na pokraj recese. Lze ji ještě odvrátit?

Světová ekonomika se ocitla v kritickém bodě. Jakmile Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa zahájily novou vlnu obchodních válek, hrozí nejen propad mezinárodního obchodu, ale i zhroucení důvěry investorů a prudký pokles spotřebitelských výdajů.

včera

včera

Ilustrační foto

Čína schválila stavbu projektu, který nemá na světě obdoby. Největší elektrárna na Zemi zbytek Asie děsí

Čína nedávno schválila výstavbu největší vodní přehrady světa na řece Yarlung Tsangpo v Tibetu. Jakmile bude plně dokončena, stane se největší elektrárnou na planetě s obrovským náskokem před současnými rekordmany. Tento ambiciózní projekt však vyvolává značné obavy – nejen kvůli možnému vysídlení obyvatel a ekologickým důsledkům, ale zejména kvůli dopadům na země ležící níže po proudu, konkrétně Indii a Bangladéš, kde je řeka známá jako Brahmaputra.

včera

Paul Salem

Jednání USA a Íránu startují. USA a Izrael mohou odstartoval válku, varuje Salem

Americký prezident Donald Trump oznámil zahájení nového kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem, které odstartuje v sobotu a bude se týkat citlivého tématu – íránského jaderného programu. Přestože jde o důležitý diplomatický krok, vyhlídky na skutečný průlom zůstávají podle odborníků mizivé. Paul Salem z Middle East Institute pro EuroZprávy.cz varoval, že pokud dialog selže, mohou Spojené státy společně s Izraelem dojít k závěru, že jedinou cestou, jak přimět Írán k návratu k jednání, je vojenský zásah.

včera

včera

Šanghaj

Proč Čína Trumpovi neustoupí? Nemá důvod, USA drží v kleštích

Obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa, Spojenými státy americkými a Čínou, znovu nabírá na obrátkách. Prezident Donald Trump sice ve středu oznámil tříměsíční pauzu v zavádění nových cel na většinu zemí, ale s výjimkou Číny. Ta se ve čtvrtek odvetně rozhodla uvalit nové clo na všechny americké dovozy, čímž vzniká riziko dlouhodobého a hluboce narušujícího ekonomického střetu.

včera

Špatné zprávy o počasí před Velikonocemi. Z výhledu je zřejmé, co přijde

Předpověď na Velikonoce by chtělo mnoho lidí znát co nejdříve. Aktuální výhled z dílny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) naznačuje, že před svátky dojde v Česku k ochlazení o několik stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy