Stát, který změny počasí zničí jako první. Pro svět představují změny klimatu problém, pro tisíce lidí otázku přežití

Na konferenci COP29 se objevují další silné projevy od světových lídrů o klimatických problémech, kterým jejich země čelí. Jeden z nejvýraznějších projevů pronesla prezidentka Marshallových ostrovů Hilda Heine.

Tato malá ostrovní země patří k nejohroženějším na světě, pokud jde o změny klimatu. Marshallovy ostrovy, tvořené korálovými atoly a nízko položenými ostrovy, leží jen 2 metry nad hladinou moře, což znamená, že i minimální nárůst hladiny oceánu může mít pro tuto zemi fatální následky.

Heine varovala, že pokud se globální teploty zvýší o 2 °C, její země může být odsouzena k zániku. Prezidentka vysvětlila, že země má plán, jak se bránit, ale ten vyžaduje značné finanční prostředky.

„Už si nemůžeme dovolit podceňovat náklady této krize, které se odhadují na biliony dolarů ročně,“ prohlásila podle BBC. Není to však otázka pouze peněz, ale také politické vůle.

Zatímco jednání o přesné částce, kterou by bohaté státy mohly přispět, budou probíhat příští dva týdny, dá se očekávat, že některé země budou váhat s tak velkým závazkem.

Marshallovy ostrovy se skládají ze skupiny korálových atolů a ostrovů, které se rozkládají v Tichém oceánu a leží mezi Havají a Austrálií. Jejich geografická poloha a přírodní charakteristika znamenají, že i nepatrné zvýšení hladiny moře může ohrozit jejich existenci.

Tento stát leží doslova na hranici mezi životem a zánikem – každé zemětřesení, každý tajfun nebo změna počasí může vést k situacím, kdy se voda přelije přes nízko položené korálové útesy a zasáhne ostrovy samotné.

Podle vědeckých odhadů by i relativně malý nárůst hladiny oceánů znamenal pro Marshallovy ostrovy fatální následky. Současná globální teplota stoupá v důsledku emisí skleníkových plynů, přičemž důsledkem je jak roztávání polárních ledovců, tak i expanze vody v oceánech.

Mezinárodní vědecké organizace uvádějí, že pokud se globální oteplování nepodaří zastavit, mohou tyto malé ostrovy zmizet z mapy světa během několika desítek let.

V bohatších zemích světa se klimatické změny projevují zatím především extrémním počasím a náhlými výkyvy teplot. Pro malé ostrovní státy, jako jsou Marshallovy ostrovy, je však klimatická krize otázkou přežití.

Marshallovy ostrovy neprodukují velké množství emisí, a přesto jsou neúměrně zasaženy důsledky činností bohatších, průmyslově vyspělých států. Prezidentka Heine proto opakovaně apeluje na země, aby ke klimatické změně přistupovaly jako ke společnému závazku, kde každý má svou roli.

Aby Marshallovy ostrovy získaly větší šanci na přežití, vypracovaly plány na ochranu svého území. Ty zahrnují výstavbu vyšších pobřežních bariér, zalesňování mangrovníků a další přírodně orientované strategie, které by mohly zpomalit erozi pobřeží.

Plány však narážejí na vysoké finanční náklady, které převyšují možnosti země. Bez významné finanční podpory od bohatších států se tyto projekty jeví jako těžko proveditelné. 

Náklady na adaptaci k novým klimatickým podmínkám se odhadují na miliardy dolarů, což představuje pro malou ekonomiku Marshallových ostrovů obrovské břemeno. Podle prezidentky Heine by přispívání na ochranu malých ostrovních států nemělo být považováno za dar, nýbrž za povinnost a investici bohatých zemí do stability celosvětového klimatu.

Představitelé Marshallových ostrovů také upozorňují na sociální důsledky klimatické změny. Pokud by byl národ přinucen opustit svou domovinu, vznikl by problém s hromadnou migrací. Přemístění obyvatelstva by nejen znamenalo kulturní a psychologický šok, ale představovalo by i vážnou zátěž pro okolní země. 

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Marshallovy ostrovy

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trumpových 15 vyvolených? Švýcaři prozradili, jak budou USA postupovat v řešení cel

Spojené státy plánují vést privilegovaná jednání o nových amerických clech se skupinou 15 zemí, mezi nimiž se nachází i Švýcarsko. Uvedla to švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi SRF s tím, že po návštěvě Washingtonu a setkání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem je s průběhem jednání spokojená.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tělo papeže Františka bylo uloženo do rakve

Papež František porušil tradici. Proč nebude pohřben ve Vatikánu?

Papež František, který zemřel na Velikonoční pondělí, se rozhodl porušit více než stoletou tradici a nebude pohřben ve Vatikánu, jak bývá u papežů obvyklé. Místo toho bude spočinout v bazilice Santa Maria Maggiore (Panny Marie Větší), která se nachází v centru Říma, několik kilometrů od Vatikánu.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Čína v tichosti zrušila odvetná cla ve výši 125 % na některé zboží z USA

Čína zřejmě tiše zrušila odvetná cla ve výši 125 % na určité druhy polovodičů vyrobených ve Spojených státech, informovaly tři dovozní agentury působící v technologickém centru Šen-čen. Opatření, které dosud nebylo oficiálně oznámeno, se podle nich týká integrovaných obvodů – tedy mikročipů či polovodičů.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump přiznává, že je z chování Ruska nešťastný

Americký prezident Donald Trump se ostře vyjádřil k smrtícím ruským útokům na Kyjev, při nichž přišlo o život nejméně 12 lidí a dalších 90 bylo zraněno. Přestože útok označil za „zbytečný“ a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přestal, zatím neuvedl, zda USA zvažují jakékoliv konkrétní kroky proti Moskvě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.4.2025) Prohlédněte si galerii

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou

Ve čtvrtek večer se v několika slovenských městech i v zahraničí konají protestní shromáždění pod názvem Slovensko je Európa. Demonstrace se zaměřují zejména na odpor proti novele zákona o neziskových organizacích, kterou nedávno schválil slovenský parlament. Podle organizátorů tento zákon ohrožuje svobodu občanské společnosti a přibližuje Slovensko k autoritářskému modelu správy státu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

včera

včera

Vatikán kvůli masivnímu zájmu mění pravidla za chodu. S papežem se loučí desetitisíce lidí

Svatopetrská bazilika zůstala přes noc otevřená, aby tisíce lidí mohly vzdát poslední hold papeži Františkovi. Více než 60 000 věřících přišlo od středečního rána zhlédnout tělo zesnulého pontifika, oznámil ve čtvrtek Vatikán. František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve svém domově v Domě svaté Marty na následky mrtvice a selhání srdce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy