Na konferenci COP29 se objevují další silné projevy od světových lídrů o klimatických problémech, kterým jejich země čelí. Jeden z nejvýraznějších projevů pronesla prezidentka Marshallových ostrovů Hilda Heine.
Tato malá ostrovní země patří k nejohroženějším na světě, pokud jde o změny klimatu. Marshallovy ostrovy, tvořené korálovými atoly a nízko položenými ostrovy, leží jen 2 metry nad hladinou moře, což znamená, že i minimální nárůst hladiny oceánu může mít pro tuto zemi fatální následky.
Heine varovala, že pokud se globální teploty zvýší o 2 °C, její země může být odsouzena k zániku. Prezidentka vysvětlila, že země má plán, jak se bránit, ale ten vyžaduje značné finanční prostředky.
„Už si nemůžeme dovolit podceňovat náklady této krize, které se odhadují na biliony dolarů ročně,“ prohlásila podle BBC. Není to však otázka pouze peněz, ale také politické vůle.
Zatímco jednání o přesné částce, kterou by bohaté státy mohly přispět, budou probíhat příští dva týdny, dá se očekávat, že některé země budou váhat s tak velkým závazkem.
Marshallovy ostrovy se skládají ze skupiny korálových atolů a ostrovů, které se rozkládají v Tichém oceánu a leží mezi Havají a Austrálií. Jejich geografická poloha a přírodní charakteristika znamenají, že i nepatrné zvýšení hladiny moře může ohrozit jejich existenci.
Tento stát leží doslova na hranici mezi životem a zánikem – každé zemětřesení, každý tajfun nebo změna počasí může vést k situacím, kdy se voda přelije přes nízko položené korálové útesy a zasáhne ostrovy samotné.
Podle vědeckých odhadů by i relativně malý nárůst hladiny oceánů znamenal pro Marshallovy ostrovy fatální následky. Současná globální teplota stoupá v důsledku emisí skleníkových plynů, přičemž důsledkem je jak roztávání polárních ledovců, tak i expanze vody v oceánech.
Mezinárodní vědecké organizace uvádějí, že pokud se globální oteplování nepodaří zastavit, mohou tyto malé ostrovy zmizet z mapy světa během několika desítek let.
V bohatších zemích světa se klimatické změny projevují zatím především extrémním počasím a náhlými výkyvy teplot. Pro malé ostrovní státy, jako jsou Marshallovy ostrovy, je však klimatická krize otázkou přežití.
Marshallovy ostrovy neprodukují velké množství emisí, a přesto jsou neúměrně zasaženy důsledky činností bohatších, průmyslově vyspělých států. Prezidentka Heine proto opakovaně apeluje na země, aby ke klimatické změně přistupovaly jako ke společnému závazku, kde každý má svou roli.
Aby Marshallovy ostrovy získaly větší šanci na přežití, vypracovaly plány na ochranu svého území. Ty zahrnují výstavbu vyšších pobřežních bariér, zalesňování mangrovníků a další přírodně orientované strategie, které by mohly zpomalit erozi pobřeží.
Plány však narážejí na vysoké finanční náklady, které převyšují možnosti země. Bez významné finanční podpory od bohatších států se tyto projekty jeví jako těžko proveditelné.
Náklady na adaptaci k novým klimatickým podmínkám se odhadují na miliardy dolarů, což představuje pro malou ekonomiku Marshallových ostrovů obrovské břemeno. Podle prezidentky Heine by přispívání na ochranu malých ostrovních států nemělo být považováno za dar, nýbrž za povinnost a investici bohatých zemí do stability celosvětového klimatu.
Představitelé Marshallových ostrovů také upozorňují na sociální důsledky klimatické změny. Pokud by byl národ přinucen opustit svou domovinu, vznikl by problém s hromadnou migrací. Přemístění obyvatelstva by nejen znamenalo kulturní a psychologický šok, ale představovalo by i vážnou zátěž pro okolní země.
Související

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Snaha o boj s počasím selhala. COP29 skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady
klimatická konference (COP29) , Marshallovy ostrovy
Aktuálně se děje
před 34 minutami

Skandál, který v USA nemá obdoby. Jak vznikl Signalgate? Ministr obrany obešel bezpečnostní protokoly Pentagonu
před 1 hodinou

Trumpových 15 vyvolených? Švýcaři prozradili, jak budou USA postupovat v řešení cel
před 1 hodinou

Koncesionářské poplatky vzrostou od května, platit je bude každý, kdo má internet, podepsal Pavel
před 2 hodinami

Trumpův mírový plán pro Ukrajinu se řeší v Moskvě. Witkoff jedná s Putinem o konci války
před 3 hodinami

Papež František porušil tradici. Proč nebude pohřben ve Vatikánu?
před 3 hodinami

Čína v tichosti zrušila odvetná cla ve výši 125 % na některé zboží z USA
před 4 hodinami

Trump přiznává, že je z chování Ruska nešťastný
před 5 hodinami

Kličko: Ukrajina možná bude muset vyměnit konec války za část svého území
před 6 hodinami

Sváteční počasí. Meteorologové už nabízejí předpověď na prvního máje
Aktualizováno včera

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou
včera

Lidé už dostávají klíčové informace k dani z nemovitostí. Lhůta je v červnu
včera

Ceny benzinu a nafty klesly nejníže za poslední měsíce. Trend se ale změní
včera

Novinky u pracovního volna. Ministerstvo řeklo, co bude od června jinak
včera

Sejdu se s šéfredaktorem The Atlantic, vymysleli si podvod i aféru SignalGate, prohlásil Trump
včera

OBRAZEM: Lidé se naposledy rozloučili s Jaromírem Štětinou. Na pohřeb dorazili Kalousek, Černochová i Pánek
včera

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz
včera

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU
včera

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?
včera

Je to trochu jinak, než předpokládali. Meteorologové upřesnili bouřkovou výstrahu
včera
Vatikán kvůli masivnímu zájmu mění pravidla za chodu. S papežem se loučí desetitisíce lidí
Svatopetrská bazilika zůstala přes noc otevřená, aby tisíce lidí mohly vzdát poslední hold papeži Františkovi. Více než 60 000 věřících přišlo od středečního rána zhlédnout tělo zesnulého pontifika, oznámil ve čtvrtek Vatikán. František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve svém domově v Domě svaté Marty na následky mrtvice a selhání srdce.
Zdroj: Libor Novák