Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací

Šest měsíců po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského mandátu panuje na každoročním Aspen Security Forum mimořádně silný konsenzus: globální řád, jak jsme ho znali od konce druhé světové války, se zásadně mění – a už se nejspíš nevrátí.

Ve stínu horského letoviska Aspen Meadows se bývalí i současní američtí a zahraniční představitelé, podnikatelé a experti shodli, že Trump během svého návratu do Bílého domu rozbil desítky let budovanou mezinárodní architekturu založenou na volném obchodu, spojenecké spolupráci a mnohostranné diplomacii.

„Musíme si přiznat, že se už asi nikdy úplně nevrátíme k tomu systému,“ uvedla bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová během závěrečného panelu. Riceová je spolu-předsedkyní organizace Aspen Strategy Group, která fórum pořádá.

Trumpova vláda za pouhého půl roku zásadně omezila americké zahraniční angažmá, rozpustila Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), snížila počty zaměstnanců v tajných službách, na ministerstvu obrany i zahraničí a upřednostnila „Ameriku na prvním místě“ před jakoukoli multilaterální spoluprací.

Podle administrativy jde o nezbytné kroky ke zefektivnění zahraniční politiky. Kritici však varují, že Spojené státy tím oslabují své globální postavení, ztrácejí důvěru spojenců a přispívají k destabilizaci mezinárodního systému.

Prakticky všichni účastníci fóra letos uznali, že Trumpův přístup k vládnutí je mnohem systematičtější, než byl během jeho prvního funkčního období. Zatímco tehdy se národní bezpečnostní elity domnívaly, že Trumpovy změny půjde po jeho odchodu snadno zvrátit, dnes už nikoho taková iluze nedrží.

Výmluvným signálem byl postoj samotné administrativy ke konferenci – Pentagon odřekl účast svých zástupců a označil fórum za „doupě globalistů“. Jediným vládním činitelem, který dorazil, byl zmocněnec pro vyjednávání o propuštění amerických rukojmích Adam Boehler. Ten na pódiu v přátelském rozhovoru s CNN obhajoval Trumpovu rozhodnost a jednotnost týmu při řešení krizí, včetně akce proti Íránu.

Naprostá většina diskusí na konferenci se tak odehrávala bez přítomnosti Trumpových lidí – a zároveň bez výrazné kritiky směrem k nim. Mnozí zúčastnění se spíše snažili neznepřátelit si Bílý dům a nabídli dokonce i pochvalná slova k některým krokům, například leteckým úderům na íránská jaderná zařízení nebo podpoře Ukrajiny.

Někteří účastníci však mimo kamery a mikrofony neskrývali obavy. Jeden z bývalých diplomatů pod podmínkou anonymity řekl, že v případě USAID či ministerstva zahraničí nejde o žádné reformy, ale o prosté rušení struktur a likvidaci odbornosti: „Takto se státní aparát nerozvíjí, ale bourá.“

V diskusích se rovněž řešila budoucnost americké rozvojové pomoci. Panelisté se shodli, že například Trumpovo úsilí o zajištění přístupu k nerostným surovinám v oblasti Velkých afrických jezer představuje příležitost navázat nové spojenectví — tam, kde se Čína snaží získat vliv.

Zejména v otázkách obchodu byl patrný nový trend: ochranářství, dříve výsadní pozice populistů, se postupně stává mainstreamem napříč stranami.

„To, že jsme měli dva prezidenty z různých stran, kteří zastávali ochranářské postoje, je zásadní změna v americké obchodní politice,“ poznamenal bývalý šéf Světové banky Robert Zoellick.

Někteří účastníci vyjádřili frustraci z toho, jak málo prostoru dostala na hlavní scéně hlubší diskuse o dopadech Trumpových kroků na demokracii ve světě. Panovala shoda, že současný Kongres svou neschopností schvalovat rozpočet včas zdržuje klíčové obranné a bezpečnostní iniciativy.

Největší obavy ovšem panují z geopolitických rizik — zejména v Indo-Pacifiku, kde napětí s Čínou kvůli Tchaj-wanu a dalším bodům roste. Nejen američtí, ale i zahraniční zástupci varovali, že hrozba rozsáhlého konfliktu je větší než kdy dřív.

Jake Sullivan, bezpečnostní poradce bývalého prezidenta Bidena, během svého vystoupení varoval před příliš rychlým přijetím představy, že Trumpovo zvolení znamená souhlas většiny Američanů s izolacionismem.

„Lidé čtou signály jen jedním směrem. Ale to není správně,“ řekl a zdůraznil, že Američané stále věří ve smysl mezinárodního angažmá a propojení osudu USA se zbytkem světa.

Zcela na závěr vystoupil singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan s varováním: „Každý, kdo se zajímá o dějiny, ví, že nejnebezpečnější je období mezi dvěma světovými řády. A my jsme právě v tom období.“ 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy