Šest měsíců po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského mandátu panuje na každoročním Aspen Security Forum mimořádně silný konsenzus: globální řád, jak jsme ho znali od konce druhé světové války, se zásadně mění – a už se nejspíš nevrátí.
Ve stínu horského letoviska Aspen Meadows se bývalí i současní američtí a zahraniční představitelé, podnikatelé a experti shodli, že Trump během svého návratu do Bílého domu rozbil desítky let budovanou mezinárodní architekturu založenou na volném obchodu, spojenecké spolupráci a mnohostranné diplomacii.
„Musíme si přiznat, že se už asi nikdy úplně nevrátíme k tomu systému,“ uvedla bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová během závěrečného panelu. Riceová je spolu-předsedkyní organizace Aspen Strategy Group, která fórum pořádá.
Trumpova vláda za pouhého půl roku zásadně omezila americké zahraniční angažmá, rozpustila Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), snížila počty zaměstnanců v tajných službách, na ministerstvu obrany i zahraničí a upřednostnila „Ameriku na prvním místě“ před jakoukoli multilaterální spoluprací.
Podle administrativy jde o nezbytné kroky ke zefektivnění zahraniční politiky. Kritici však varují, že Spojené státy tím oslabují své globální postavení, ztrácejí důvěru spojenců a přispívají k destabilizaci mezinárodního systému.
Prakticky všichni účastníci fóra letos uznali, že Trumpův přístup k vládnutí je mnohem systematičtější, než byl během jeho prvního funkčního období. Zatímco tehdy se národní bezpečnostní elity domnívaly, že Trumpovy změny půjde po jeho odchodu snadno zvrátit, dnes už nikoho taková iluze nedrží.
Výmluvným signálem byl postoj samotné administrativy ke konferenci – Pentagon odřekl účast svých zástupců a označil fórum za „doupě globalistů“. Jediným vládním činitelem, který dorazil, byl zmocněnec pro vyjednávání o propuštění amerických rukojmích Adam Boehler. Ten na pódiu v přátelském rozhovoru s CNN obhajoval Trumpovu rozhodnost a jednotnost týmu při řešení krizí, včetně akce proti Íránu.
Naprostá většina diskusí na konferenci se tak odehrávala bez přítomnosti Trumpových lidí – a zároveň bez výrazné kritiky směrem k nim. Mnozí zúčastnění se spíše snažili neznepřátelit si Bílý dům a nabídli dokonce i pochvalná slova k některým krokům, například leteckým úderům na íránská jaderná zařízení nebo podpoře Ukrajiny.
Někteří účastníci však mimo kamery a mikrofony neskrývali obavy. Jeden z bývalých diplomatů pod podmínkou anonymity řekl, že v případě USAID či ministerstva zahraničí nejde o žádné reformy, ale o prosté rušení struktur a likvidaci odbornosti: „Takto se státní aparát nerozvíjí, ale bourá.“
V diskusích se rovněž řešila budoucnost americké rozvojové pomoci. Panelisté se shodli, že například Trumpovo úsilí o zajištění přístupu k nerostným surovinám v oblasti Velkých afrických jezer představuje příležitost navázat nové spojenectví — tam, kde se Čína snaží získat vliv.
Zejména v otázkách obchodu byl patrný nový trend: ochranářství, dříve výsadní pozice populistů, se postupně stává mainstreamem napříč stranami.
„To, že jsme měli dva prezidenty z různých stran, kteří zastávali ochranářské postoje, je zásadní změna v americké obchodní politice,“ poznamenal bývalý šéf Světové banky Robert Zoellick.
Někteří účastníci vyjádřili frustraci z toho, jak málo prostoru dostala na hlavní scéně hlubší diskuse o dopadech Trumpových kroků na demokracii ve světě. Panovala shoda, že současný Kongres svou neschopností schvalovat rozpočet včas zdržuje klíčové obranné a bezpečnostní iniciativy.
Největší obavy ovšem panují z geopolitických rizik — zejména v Indo-Pacifiku, kde napětí s Čínou kvůli Tchaj-wanu a dalším bodům roste. Nejen američtí, ale i zahraniční zástupci varovali, že hrozba rozsáhlého konfliktu je větší než kdy dřív.
Jake Sullivan, bezpečnostní poradce bývalého prezidenta Bidena, během svého vystoupení varoval před příliš rychlým přijetím představy, že Trumpovo zvolení znamená souhlas většiny Američanů s izolacionismem.
„Lidé čtou signály jen jedním směrem. Ale to není správně,“ řekl a zdůraznil, že Američané stále věří ve smysl mezinárodního angažmá a propojení osudu USA se zbytkem světa.
Zcela na závěr vystoupil singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan s varováním: „Každý, kdo se zajímá o dějiny, ví, že nejnebezpečnější je období mezi dvěma světovými řády. A my jsme právě v tom období.“
Související
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
včera
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
26. února 2026 21:28
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
26. února 2026 20:17
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Zdroj: Libor Novák