Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací

Šest měsíců po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského mandátu panuje na každoročním Aspen Security Forum mimořádně silný konsenzus: globální řád, jak jsme ho znali od konce druhé světové války, se zásadně mění – a už se nejspíš nevrátí.

Ve stínu horského letoviska Aspen Meadows se bývalí i současní američtí a zahraniční představitelé, podnikatelé a experti shodli, že Trump během svého návratu do Bílého domu rozbil desítky let budovanou mezinárodní architekturu založenou na volném obchodu, spojenecké spolupráci a mnohostranné diplomacii.

„Musíme si přiznat, že se už asi nikdy úplně nevrátíme k tomu systému,“ uvedla bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová během závěrečného panelu. Riceová je spolu-předsedkyní organizace Aspen Strategy Group, která fórum pořádá.

Trumpova vláda za pouhého půl roku zásadně omezila americké zahraniční angažmá, rozpustila Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), snížila počty zaměstnanců v tajných službách, na ministerstvu obrany i zahraničí a upřednostnila „Ameriku na prvním místě“ před jakoukoli multilaterální spoluprací.

Podle administrativy jde o nezbytné kroky ke zefektivnění zahraniční politiky. Kritici však varují, že Spojené státy tím oslabují své globální postavení, ztrácejí důvěru spojenců a přispívají k destabilizaci mezinárodního systému.

Prakticky všichni účastníci fóra letos uznali, že Trumpův přístup k vládnutí je mnohem systematičtější, než byl během jeho prvního funkčního období. Zatímco tehdy se národní bezpečnostní elity domnívaly, že Trumpovy změny půjde po jeho odchodu snadno zvrátit, dnes už nikoho taková iluze nedrží.

Výmluvným signálem byl postoj samotné administrativy ke konferenci – Pentagon odřekl účast svých zástupců a označil fórum za „doupě globalistů“. Jediným vládním činitelem, který dorazil, byl zmocněnec pro vyjednávání o propuštění amerických rukojmích Adam Boehler. Ten na pódiu v přátelském rozhovoru s CNN obhajoval Trumpovu rozhodnost a jednotnost týmu při řešení krizí, včetně akce proti Íránu.

Naprostá většina diskusí na konferenci se tak odehrávala bez přítomnosti Trumpových lidí – a zároveň bez výrazné kritiky směrem k nim. Mnozí zúčastnění se spíše snažili neznepřátelit si Bílý dům a nabídli dokonce i pochvalná slova k některým krokům, například leteckým úderům na íránská jaderná zařízení nebo podpoře Ukrajiny.

Někteří účastníci však mimo kamery a mikrofony neskrývali obavy. Jeden z bývalých diplomatů pod podmínkou anonymity řekl, že v případě USAID či ministerstva zahraničí nejde o žádné reformy, ale o prosté rušení struktur a likvidaci odbornosti: „Takto se státní aparát nerozvíjí, ale bourá.“

V diskusích se rovněž řešila budoucnost americké rozvojové pomoci. Panelisté se shodli, že například Trumpovo úsilí o zajištění přístupu k nerostným surovinám v oblasti Velkých afrických jezer představuje příležitost navázat nové spojenectví — tam, kde se Čína snaží získat vliv.

Zejména v otázkách obchodu byl patrný nový trend: ochranářství, dříve výsadní pozice populistů, se postupně stává mainstreamem napříč stranami.

„To, že jsme měli dva prezidenty z různých stran, kteří zastávali ochranářské postoje, je zásadní změna v americké obchodní politice,“ poznamenal bývalý šéf Světové banky Robert Zoellick.

Někteří účastníci vyjádřili frustraci z toho, jak málo prostoru dostala na hlavní scéně hlubší diskuse o dopadech Trumpových kroků na demokracii ve světě. Panovala shoda, že současný Kongres svou neschopností schvalovat rozpočet včas zdržuje klíčové obranné a bezpečnostní iniciativy.

Největší obavy ovšem panují z geopolitických rizik — zejména v Indo-Pacifiku, kde napětí s Čínou kvůli Tchaj-wanu a dalším bodům roste. Nejen američtí, ale i zahraniční zástupci varovali, že hrozba rozsáhlého konfliktu je větší než kdy dřív.

Jake Sullivan, bezpečnostní poradce bývalého prezidenta Bidena, během svého vystoupení varoval před příliš rychlým přijetím představy, že Trumpovo zvolení znamená souhlas většiny Američanů s izolacionismem.

„Lidé čtou signály jen jedním směrem. Ale to není správně,“ řekl a zdůraznil, že Američané stále věří ve smysl mezinárodního angažmá a propojení osudu USA se zbytkem světa.

Zcela na závěr vystoupil singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan s varováním: „Každý, kdo se zajímá o dějiny, ví, že nejnebezpečnější je období mezi dvěma světovými řády. A my jsme právě v tom období.“ 

Související

Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.
Washngton D.C.

Zastíní i Lincolnův památník. Trump chce v srdci Washingtonu vybudovat monument, aby na něj lidé nezapomněli

Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kontroverze svým plánem na výstavbu monumentálního Vítězného oblouku v samém srdci Washingtonu. Stavba s oficiálním názvem „Independence Arch“ má dosahovat výšky až 76 metrů, čímž by výrazně převýšila pařížský Arc de Triomphe i nedaleký Lincolnův památník. Podle kritiků jde o pokus odvést pozornost od nedávno zveřejněných spisů týkajících se finančníka Jeffreyho Epsteina a zajistit si pompézní odkaz v historii, zatímco jiní projekt vnímají jako typický Trumpův způsob řešení úzkosti skrze megalomanskou architekturu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 12 minutami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 54 minutami

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 1 hodinou

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 2 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 4 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

včera

Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem

Premiér Andrej Babiš po středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě definitivně uzavřel otázku obsazení postu ministra životního prostředí. Podle předsedy vlády se Filip Turek členem kabinetu nestane, protože prezident dal jasně najevo, že jej do této funkce nikdy nejmenuje. Babiš toto rozhodnutí akceptoval s tím, že pro jeho vládu je tato záležitost již minulostí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy