Šest měsíců po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského mandátu panuje na každoročním Aspen Security Forum mimořádně silný konsenzus: globální řád, jak jsme ho znali od konce druhé světové války, se zásadně mění – a už se nejspíš nevrátí.
Ve stínu horského letoviska Aspen Meadows se bývalí i současní američtí a zahraniční představitelé, podnikatelé a experti shodli, že Trump během svého návratu do Bílého domu rozbil desítky let budovanou mezinárodní architekturu založenou na volném obchodu, spojenecké spolupráci a mnohostranné diplomacii.
„Musíme si přiznat, že se už asi nikdy úplně nevrátíme k tomu systému,“ uvedla bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová během závěrečného panelu. Riceová je spolu-předsedkyní organizace Aspen Strategy Group, která fórum pořádá.
Trumpova vláda za pouhého půl roku zásadně omezila americké zahraniční angažmá, rozpustila Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), snížila počty zaměstnanců v tajných službách, na ministerstvu obrany i zahraničí a upřednostnila „Ameriku na prvním místě“ před jakoukoli multilaterální spoluprací.
Podle administrativy jde o nezbytné kroky ke zefektivnění zahraniční politiky. Kritici však varují, že Spojené státy tím oslabují své globální postavení, ztrácejí důvěru spojenců a přispívají k destabilizaci mezinárodního systému.
Prakticky všichni účastníci fóra letos uznali, že Trumpův přístup k vládnutí je mnohem systematičtější, než byl během jeho prvního funkčního období. Zatímco tehdy se národní bezpečnostní elity domnívaly, že Trumpovy změny půjde po jeho odchodu snadno zvrátit, dnes už nikoho taková iluze nedrží.
Výmluvným signálem byl postoj samotné administrativy ke konferenci – Pentagon odřekl účast svých zástupců a označil fórum za „doupě globalistů“. Jediným vládním činitelem, který dorazil, byl zmocněnec pro vyjednávání o propuštění amerických rukojmích Adam Boehler. Ten na pódiu v přátelském rozhovoru s CNN obhajoval Trumpovu rozhodnost a jednotnost týmu při řešení krizí, včetně akce proti Íránu.
Naprostá většina diskusí na konferenci se tak odehrávala bez přítomnosti Trumpových lidí – a zároveň bez výrazné kritiky směrem k nim. Mnozí zúčastnění se spíše snažili neznepřátelit si Bílý dům a nabídli dokonce i pochvalná slova k některým krokům, například leteckým úderům na íránská jaderná zařízení nebo podpoře Ukrajiny.
Někteří účastníci však mimo kamery a mikrofony neskrývali obavy. Jeden z bývalých diplomatů pod podmínkou anonymity řekl, že v případě USAID či ministerstva zahraničí nejde o žádné reformy, ale o prosté rušení struktur a likvidaci odbornosti: „Takto se státní aparát nerozvíjí, ale bourá.“
V diskusích se rovněž řešila budoucnost americké rozvojové pomoci. Panelisté se shodli, že například Trumpovo úsilí o zajištění přístupu k nerostným surovinám v oblasti Velkých afrických jezer představuje příležitost navázat nové spojenectví — tam, kde se Čína snaží získat vliv.
Zejména v otázkách obchodu byl patrný nový trend: ochranářství, dříve výsadní pozice populistů, se postupně stává mainstreamem napříč stranami.
„To, že jsme měli dva prezidenty z různých stran, kteří zastávali ochranářské postoje, je zásadní změna v americké obchodní politice,“ poznamenal bývalý šéf Světové banky Robert Zoellick.
Někteří účastníci vyjádřili frustraci z toho, jak málo prostoru dostala na hlavní scéně hlubší diskuse o dopadech Trumpových kroků na demokracii ve světě. Panovala shoda, že současný Kongres svou neschopností schvalovat rozpočet včas zdržuje klíčové obranné a bezpečnostní iniciativy.
Největší obavy ovšem panují z geopolitických rizik — zejména v Indo-Pacifiku, kde napětí s Čínou kvůli Tchaj-wanu a dalším bodům roste. Nejen američtí, ale i zahraniční zástupci varovali, že hrozba rozsáhlého konfliktu je větší než kdy dřív.
Jake Sullivan, bezpečnostní poradce bývalého prezidenta Bidena, během svého vystoupení varoval před příliš rychlým přijetím představy, že Trumpovo zvolení znamená souhlas většiny Američanů s izolacionismem.
„Lidé čtou signály jen jedním směrem. Ale to není správně,“ řekl a zdůraznil, že Američané stále věří ve smysl mezinárodního angažmá a propojení osudu USA se zbytkem světa.
Zcela na závěr vystoupil singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan s varováním: „Každý, kdo se zajímá o dějiny, ví, že nejnebezpečnější je období mezi dvěma světovými řády. A my jsme právě v tom období.“
Související
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Příští týden bude tropický, do Česka se opět vrátí vedra
včera
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
včera
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
včera
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
včera
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
včera
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
včera
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
včera
Bratislavským Slovnaftem otřásl výbuch, rafinérii zachvátil požár
včera
Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství
včera
Trump podepsal zavedení nových cel
včera
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
včera
Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic
včera
Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí
včera
Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům
včera
Bude až 34 stupňů. Meteorologové očekávají návrat tropického počasí
6. srpna 2026 22:01
České oscarové hlasování je v plném proudu. Šanci má pět filmů
6. srpna 2026 20:10
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
6. srpna 2026 18:56
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
6. srpna 2026 18:03
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
6. srpna 2026 17:18
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance.
Zdroj: Lucie Podzimková