Snaha o boj s počasím selhala. COP29 skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady

Poslední summit OSN o klimatu, známý jako COP29, který se letos konal v ázerbájdžánském Baku, měl být dalším krokem v globálním boji proti změně klimatu. Namísto toho skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady, což vyvolalo otázky, zda má tento proces stále smysl. Uvedl to server CNN.

Hlavním bodem jednání byla otázka, kolik by měly bohaté země, které nesou největší odpovědnost za změnu klimatu, poskytnout chudším zemím, jež čelí nejhorším dopadům této krize. Bylo dohodnuto, že do roku 2035 by měly vyspělé státy přispívat částkou 300 miliard dolarů ročně. Toto číslo však rozvojové země považují za naprosto nedostatečné – ekonomové odhadují, že potřebná suma přesahuje 1,3 bilionu dolarů.

Představitelé chudších zemí označili tento výsledek za „urážku“ a „selhání“. Roztrpčení vyvolal i fakt, že mnozí lídři z bohatších států na konferenci vůbec nepřijeli, což podtrhlo rostoucí napětí mezi globálním Severem a Jihem.

Už samotný výběr Baku jako hostitelského města naznačoval problémy. Rusko, využívající svého veta v OSN, znemožnilo konání summitu v některé z členských zemí Evropské unie. Volba Ázerbájdžánu, státu závislého na fosilních palivech, vyvolala obavy, zda bude mít dostatečnou kapacitu a nezávislost pro efektivní vedení tak zásadního setkání.

Atmosféru ještě více zatížil geopolitický kontext, včetně očekávaného návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, jenž v minulosti propagoval těžbu fosilních paliv a ohlašoval odchod USA z Pařížské dohody.

Jednou z největších kontroverzí byla přítomnost více než 1 700 zástupců fosilního průmyslu, kteří na summitu výrazně převyšovali počet delegátů z jednotlivých zemí. Saúdská Arábie, známá svým odporem vůči ambiciózním klimatickým závazkům, otevřeně odmítla jakoukoli zmínku o fosilních palivech v závěrečném dokumentu.

Výsledkem byl finální kompromis, který aktivisté přirovnali k „náplasti na střelnou ránu“. Rozvojové země označily dohodu za zradu a podkopání již tak křehké důvěry mezi státy.

Navzdory těmto problémům odborníci stále věří, že systém OSN zůstává nejlepší dostupnou platformou pro globální klimatickou akci. „Je to jediné fórum, kde mají všechny země místo u stolu,“ uvedla Margaretha Wewerinke-Singh, právnička zastupující Vanuatu v klimatických sporech.

Příští summit COP30 v Brazílii, označovaný za nejdůležitější od Pařížské dohody, by měl být zlomový. Právě zde budou státy představovat své klimatické plány na další desetiletí. Mnozí však varují, že dosažení ambiciózních cílů bude v prostředí sílícího geopolitického napětí a rostoucího vlivu populistických lídrů velmi obtížné.

Někteří experti volají po zásadní reformě celého procesu, aby lépe reflektoval potřeby nejzranitelnějších komunit místo zájmů průmyslových lobbistů. Jiní varují, že rozbití současného systému by mohlo znamenat vítězství pro odpůrce klimatické akce, jako jsou Donald Trump nebo Vladimir Putin.

„Musíme zachránit instituce, které máme,“ zdůraznila Friederike Otto, klimatoložka z Imperial College London. „Pokud je hodíme do koše, budou mít fosilní zájmy volnou cestu.“

COP29 možná skončil hořkostí, ale budoucnost klimatických jednání závisí na tom, zda se svět dokáže sjednotit a posílit důvěru v proces, který je stále považován za nejlepší nástroj pro globální klimatickou spolupráci.

Související

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 
Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

Více souvisejících

Klimatické změny klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 23 minutami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 31 minutami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 55 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 4 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

Cichanouská exkluzivně pro EZ: Pád Asada zasadil ránu Putinovi. V Bělorusku je situace specifická

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská exkluzivně pro EuroZprávy.cz řekla, jak vnímá pád režimu syrského diktátora Bašára Asada a jeho možný vliv na režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž do detailu popsala, v jakých podmínkách dnes musí opozice v zemi fungovat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy