Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.
Baku, přezdívané "země ohně", je městem, kde ropa a zemní plyn hrají klíčovou roli již od 19. století. Toto dědictví přitahovalo pozornost nejen kvůli jeho historii, ale také jako ironií vzhledem k tomu, že summit COP29 se zaměřoval na snižování emisí fosilních paliv a klimatickou spravedlnost.
Hlavním bodem jednání bylo klimatické financování, které má pomoci chudým zemím přizpůsobit se změnám klimatu a přejít k nízkouhlíkové ekonomice. Potřebná suma byla stanovena na 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035, ale výsledná dohoda přislíbila pouze 300 miliard dolarů, a to ještě s vágními podmínkami ohledně zdrojů financí. Většina peněz má být získána z privátních investic, což vyvolalo kritiku.
Představitelé nejméně rozvinutých zemí (LDC) označili dohodu za zradu. "Lidé globálního Jihu potřebují záchranný člun, ale dostali jen kus dřeva, kterého se mohou držet," uvedla Mariana Paoli z organizace Christian Aid.
Vyjednávání byla poznamenána chaosem a nesourodostí. Ázerbájdžánské předsednictví bylo kritizováno za nedostatečnou přípravu a slabé vedení. Ministr životního prostředí Mukhtar Babayev čelil výtkám, že neprosadil jasnou agendu a neefektivně koordinoval jednání. Někteří delegáti popsali situaci jako nepřehlednou a zmatečnou.
Jednání se protáhla do brzkých ranních hodin sobotního dne, kdy bylo dosaženo dohody na částce 300 miliard dolarů. Mnozí však tuto sumu označili za nedostatečnou. Indická delegace na poslední chvíli zpochybnila část dohody, což vedlo k dalšímu zpoždění. Ačkoliv byl nakonec návrh přijat, Indie vyjádřila své rozhořčení a označila výsledky za "travestii spravedlnosti".
Jedním z nejdůležitějších bodů jednání mělo být potvrzení závazku k odklonu od fosilních paliv, který byl přijat na COP28. Saúdská Arábie však hrála obstrukční roli, což vedlo k odložení této klíčové otázky na příští rok. Delegáti označili tento výsledek za další zklamání a selhání.
COP30, která se bude konat v brazilském Belému, nyní čelí obrovským očekáváním. Bude poslední šancí k přijetí nových národních plánů na snížení emisí, které by byly v souladu s cílem omezit oteplování na 1,5 °C. Navíc se bude odehrávat v kontextu návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, což pravděpodobně zkomplikuje globální klimatickou diplomacii.
Summit COP29 ukázal hluboké rozpory mezi bohatými a chudými zeměmi a nedostatečnou politickou vůli řešit klimatickou krizi komplexně. Generální tajemník OSN António Guterres varoval: "Svět musí zaplatit, nebo lidstvo zaplatí cenu. Klimatické financování není charita, je to investice." Výsledky z Baku však ukázaly, že dosažení této investice zůstává vzdáleným cílem.
Související
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů
Snaha o boj s počasím selhala. COP29 skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady
klimatická konference (COP29) , Klimatické změny
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák