Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
Tito lobbisté zastupující ropný, plynárenský a uhelný průmysl, který je hlavní příčinou klimatického kolapsu, se účastnili jednání, kde by se státy měly v dobré víře zavazovat k ambiciózním politikám snižování emisí. Podle analýzy provedené koalicí Kick Big Polluters Out (KBPO) pracovalo zhruba 5 350 lobbistů pro nejméně 859 organizací fosilního průmyslu, včetně obchodních skupin, nadací a 180 ropných, plynárenských a uhelných společností.
Jen 90 z těchto korporací, které vyslaly lobbisty na summity COP26 až COP29, loni vyprodukovalo více než polovinu (57 %) veškeré ropy a zemního plynu. Jejich produkce v roce 2024 odpovídala takovému objemu ropy, který by dokázal pokrýt celou rozlohu Španělska vrstvou silnou jeden centimetr.
Těchto 90 firem se také podílí na téměř dvou třetinách (63 %) všech krátkodobých projektů expanze těžby fosilních paliv. Pokud by byly tyto projekty realizovány, vyprodukovaly by objem ropy, který by pokryl souhrnnou rozlohu sedmi evropských zemí (Francie, Španělsko, Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko).
Tato zjištění obnovila výzvy k zákazu vstupu společností fosilních paliv na každoroční klimatická jednání. Stoupající vědecké důkazy totiž potvrzují, že svět nedokázal omezit nárůst globálních teplot na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Adilson Vieira z Amazonské pracovní skupiny uvedl, že tyto informace jasně odhalují "korporátní ovládnutí globálního klimatického procesu". Podle něj se prostor, který by měl být o vědě a lidech, proměnil ve velkou komerční halu.
Rozhořčení nad nedostatečnou akcí nejbohatších a nejvíce znečišťujících zemí se stupňuje i kvůli faktu, že fosilní průmysl má zjevně větší přístup ke klimatickým rozhovorům než většina zemí. Například loňského summitu v Ázerbájdžánu se zúčastnilo 1 773 registrovaných lobbistů, což je o 70 % více než celkový počet delegátů z deseti nejzranitelnějších zemí vůči klimatu dohromady (1 033). Největší počet lobbistů v posledních letech zastupoval státní společnosti ze Spojených arabských emirátů, Ruska a Ázerbájdžánu.
Mezi nejziskovějšími korporacemi, které se na summitech objevily, byly Shell (37 lobbistů), BP (36), ExxonMobil (32) a Chevron (20). Tyto čtyři ropné giganty v posledních pěti letech vykázaly kombinované zisky ve výši více než 420 miliard dolarů.
Kontroverze provází i účast Petrobrasu, brazilské nadnárodní společnosti, která vyslala nejméně 28 lobbistů a nedávno získala licenci k průzkumným vrtům u ústí Amazonky. Přestože letošní delegáti na COP jsou nově vyzváni k veřejnému zveřejnění, kdo financuje jejich účast, a k potvrzení, že jejich cíle jsou v souladu se smlouvou UNFCCC, toto pravidlo nezahrnuje zástupce v oficiálních vládních delegacích. Aktivisté proto tvrdí, že transparentnost bez vyloučení je pouhá fraška.
Související
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Klimatické změny , klimatická konference (COP29)
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 1 hodinou
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 3 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 6 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák