Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
Tito lobbisté zastupující ropný, plynárenský a uhelný průmysl, který je hlavní příčinou klimatického kolapsu, se účastnili jednání, kde by se státy měly v dobré víře zavazovat k ambiciózním politikám snižování emisí. Podle analýzy provedené koalicí Kick Big Polluters Out (KBPO) pracovalo zhruba 5 350 lobbistů pro nejméně 859 organizací fosilního průmyslu, včetně obchodních skupin, nadací a 180 ropných, plynárenských a uhelných společností.
Jen 90 z těchto korporací, které vyslaly lobbisty na summity COP26 až COP29, loni vyprodukovalo více než polovinu (57 %) veškeré ropy a zemního plynu. Jejich produkce v roce 2024 odpovídala takovému objemu ropy, který by dokázal pokrýt celou rozlohu Španělska vrstvou silnou jeden centimetr.
Těchto 90 firem se také podílí na téměř dvou třetinách (63 %) všech krátkodobých projektů expanze těžby fosilních paliv. Pokud by byly tyto projekty realizovány, vyprodukovaly by objem ropy, který by pokryl souhrnnou rozlohu sedmi evropských zemí (Francie, Španělsko, Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko).
Tato zjištění obnovila výzvy k zákazu vstupu společností fosilních paliv na každoroční klimatická jednání. Stoupající vědecké důkazy totiž potvrzují, že svět nedokázal omezit nárůst globálních teplot na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Adilson Vieira z Amazonské pracovní skupiny uvedl, že tyto informace jasně odhalují "korporátní ovládnutí globálního klimatického procesu". Podle něj se prostor, který by měl být o vědě a lidech, proměnil ve velkou komerční halu.
Rozhořčení nad nedostatečnou akcí nejbohatších a nejvíce znečišťujících zemí se stupňuje i kvůli faktu, že fosilní průmysl má zjevně větší přístup ke klimatickým rozhovorům než většina zemí. Například loňského summitu v Ázerbájdžánu se zúčastnilo 1 773 registrovaných lobbistů, což je o 70 % více než celkový počet delegátů z deseti nejzranitelnějších zemí vůči klimatu dohromady (1 033). Největší počet lobbistů v posledních letech zastupoval státní společnosti ze Spojených arabských emirátů, Ruska a Ázerbájdžánu.
Mezi nejziskovějšími korporacemi, které se na summitech objevily, byly Shell (37 lobbistů), BP (36), ExxonMobil (32) a Chevron (20). Tyto čtyři ropné giganty v posledních pěti letech vykázaly kombinované zisky ve výši více než 420 miliard dolarů.
Kontroverze provází i účast Petrobrasu, brazilské nadnárodní společnosti, která vyslala nejméně 28 lobbistů a nedávno získala licenci k průzkumným vrtům u ústí Amazonky. Přestože letošní delegáti na COP jsou nově vyzváni k veřejnému zveřejnění, kdo financuje jejich účast, a k potvrzení, že jejich cíle jsou v souladu se smlouvou UNFCCC, toto pravidlo nezahrnuje zástupce v oficiálních vládních delegacích. Aktivisté proto tvrdí, že transparentnost bez vyloučení je pouhá fraška.
Související
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?
Klimatické změny , klimatická konference (COP29)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
před 1 hodinou
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
před 2 hodinami
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
před 3 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
před 3 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
před 3 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
před 5 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
před 6 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
před 7 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
před 8 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
před 9 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
před 10 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 12 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 16 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.
Zdroj: Lucie Podzimková