Není tajemstvím, že plány na jadernou bombu se staly nesplněným sněm nacistických vůdců. Nikdo neví, jak by dnes svět vypadal, pokud by se vědcům Adolfa Hitlera podařilo ovládnout jádro, stejně tak ale prakticky nikdo neví, jak daleko ve svém výzkumu vlastně byli. Nejnovější historické objevy ale ukazují, že dál, než si většina lidí myslela.
V roce 2013 se dostala do rukou dvou výzkumníků z Univerzity v Marylandu kostka uranu menší než Rubikova kostka. Testy následně ukázaly, že jde o uranovou kostku, která byla součástí neúspěšného nacistického jaderného reaktoru.
Tvrdilo se, že Německo nebylo schopno vytvořit jadernou zbraň do konce války, protože na to nemělo dostatek uranu. Nejnovější zjištění ale ukazují, že v té době se na území nacistické říše nacházelo nejméně 400 uranových kostek.
Pro výrobu jaderné zbraně to ale nestačilo. Vědci by potřebovali alespoň 664 kostek uranu, aby byli schopni sestavit zbraň hromadného ničení. Tvrdí to odborný magazín Physics Today, která se zamýšlí nad tím, kde zbylé kostky skončily.
"Německý program byl konkurenceschopný. Pokud by Němci spojili své zdroje, mohli vybudovat fungující jaderný reaktor," tvrdí Miriam Hiebertová z Univerzity v Marylandu.
Sama ale nechápe, proč byla tato konkrétní kostka nalezena v Marylandu a ne v Německu. V USA se navíc podobných kostek našlo více. Kde jsou ale všechny ostatní? To nikdo neví.
Po porážce nacistického Německa Spojené státy iniciovaly operaci Paperclip, tajný program, který nabídl tisícovce německých vědců, inženýrů a techniků práci na projektech pro americkou vládu. Podle magazínu je možné, že tento přesun vědeckých kapacit může za migraci uranových kostek za hranice.
Kde se nyní malé uranové kostičky nachází není nikomu známo a vědci pochybují, že se je někdy podaří vypátrat. Samy o sobě jsou relativně neškodné, nebezpečné by byly v mnohem větší koncentraci. Odborníci se ale domnívají, že kostky mohou být rozesety prakticky po celém světě.
Související
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
II. světová válka , nacisté , Adolf Hitler , jaderné zbraně - , uran
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 1 hodinou
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 2 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 3 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 3 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 4 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 5 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 5 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
včera
Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?
včera
Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci
včera
Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo
včera
Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče
včera
Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly
včera
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
včera
FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky
Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.
Zdroj: Libor Novák