Praha - Podle některých analytiků se za poslední roky zvýšila hrozba nukleární války nad Evropou či indickým subkontinentem. Jaderná světová válka by zničila svět, to všichni víme. Ale co by se stalo s lidmi a životním prostředím v případě malého konfliktu?
Všechno není jen černé. Loni 122 zemí hlasovalo pro zákaz nukleárních zbraní a experti to vidí jako šanci na restart o odzbrojovací snahy. Zastánci dohody totiž tvrdí, že i omezená lokální nukleární válka by byla katastrofální. Jiní analytici jsou přesvědčení, že by to nebylo zas tak hrozné.
Expert na jaderné zbraně Matthias Eken pro deník Metro uvedl, že ničivá sila nukleárních zbraní je "velmi přeháněná" a lidé by měli přestat "hovořit o konci světa a apokalyptických scénářích".
Podle Ekena nejsou jaderné zbraně zdaleka tak nebezpečné a například hlavice o síle 9 megatun shozená na Arkansas by zničila pouhé 0.2% povrchu státu. Dále poznamenal, že v rámci testování bylo na zemi dosud provedeno asi 2 000 jaderných detonací a lidstvo neskončilo. Hrozba pro lidstvo tedy asi nebude tak velká. Jeho odpůrci tvrdě nesouhlasí.
Největší obavy plynou z nejnovějších studii, které si většinou za modelový případ berou potenciální regionální konflikt mezi Pákistánem a Indií, ve kterém by bylo odpáleno zhruba sto hlavic o síle té, která dopadla na konci druhé světové války na japonskou Hirošimu (podle dnešních měřítek malé).
V takovém případě by mohlo během týdne zemřít 20 milionů lidí z přímých efektů exploze, požárů a lokální radiace. To je samo o sobě více smrti, než za celou první světovou válku. Nukleární výbuchy mohou podle analytiků způsobit masivní požáry, ze kterých pak do stratosféry lítá popílek a saze. Podle odhadů by tento modelový konflikt vygeneroval až 6,5 milionu tun těchto nečistot. To by mohlo snížit průměrnou teplotu na Zemi a založit na ekologickou katastrofu, se kterou by se svět vyrovnával desítky let.
Například produkce kukuřice a rýže by začala padat o 10-20% jen v důsledku ochlazení. V konečném důsledku by tak mohly být až 2 miliardy lidí v přímém ohrožení hladomorem. O ekonomických dopadech ani nemluvě. A ačkoliv by byl případný konflikt mezi USA a KLDR menší, dopady by podle některých analytiků byly podobné.
Není třeba zmiňovat, že například neomezený konflikt mezi Ruskem a Američany by vedl k nukleární zimě a pravděpodobně vyhladovění většiny lidstva. Tento scénář však není moc pravděpodobný. Odborníci varují především před tím, že i zdánlivě malá a "bezpečná" nukleární válka by mohla negativně ovlivnit celý svět.
Související
Trumpova vláda zvažovala první jadernou zkoušku od roku 1992
Vědci dokáží určit stáří žraloků s pomocí jaderných výbuchů
jaderné zbraně - , válka , Česká republika
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 1 hodinou
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 2 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 3 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 3 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 4 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 5 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 5 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
včera
Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?
včera
Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci
včera
Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo
včera
Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče
včera
Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly
včera
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
včera
FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky
Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.
Zdroj: Libor Novák