Ve výčtu jaderných velmocí bývá Indie někdy neprávem opomíjena. Zraky komentátorů a analytiků se upírají spíše na obrovské jaderné arzenály, jimiž disponují USA nebo Rusko. I Indové ale již mají za sebou úspěšný jaderný program a jejich země po desítky let patří mezi ty, jež disponují atomovými zbraněmi.
Indický jaderný výzkum se datuje již do 40. let, konkrétně do roku 1944. Indové se totiž cítili v obklíčení zemí, jež vyznávaly vůči nim buďto nepřátelskou ideologii (komunistická Čína) nebo s nimi vedly náboženské spory (muslimský Pákistán).
Obava Indů o vlastní bezpečnost se ještě zvýšila s rokem 1962, kdy mezi jejich zemí a Čínou proběhl ozbrojený konflikt, v jehož důsledku Indie přišla o území na východě země. Indové doznali že potřebují nové a silné zbraně, aby mohli případnému dalšímu útoku čelit.
V květnu 1974 provedla Indie první jaderné testy pod názvem "smějící se Buddha". Tehdejší indická premiérka Indíra Gándhíová test označila za "mírumilovný výbuch", jelikož indický jaderný arzenál měl být podle ní určen pro ryze obranné účely.
V dnešní době disponuje Indie odhadem zhruba 520 kilogramy plutonia, což postačuje na výrobu zhruba 120 jaderných zbraní. Pro porovnání – Čína může vyrobit zhruba 250 zbraní, Pákistán zhruba stejné množství jako Indie.
Indie také disponuje tzv. jadernou triádou, čili má jaderné kapacity na zemi, ve vzduchu i na moři. Indické letectvo disponuje letadly Su-30MK1, Mig-29 a Mirage 2000 a je velmi pravděpodobné, že některé z nich dokáží nést jaderné zbraně.
Pozemní část triády je tvořena odpalovacími zařízením Prithvi. Ty mají v současné době dosah pouze asi 150 kilometrů, nová verze ale slibuje účinný dostřel až do vzdálenosti 500 kilometrů. Indové dále disponují zařízeními Agni. Ty mají daleký dosah a rakety díky nim mohou zasáhnout například i Peking.
Třetí část triády představují indické jaderné ponorky, konkrétně stroje z třídy Arihant. Ty budou kotvit v Bengálském zálivu. Země má v plánu vystavět 4 kusy těchto ponorek. I ony by měly být schopny citlivě zasáhnout nepřítele.
11. dubna 2025 10:30
Čínský protiúder: Cla vůči USA zvedá na 125 %. Nebojíme se, vzkazuje Si Ťin-pching
Související

Trumpova vláda zvažovala první jadernou zkoušku od roku 1992

Vědci dokáží určit stáří žraloků s pomocí jaderných výbuchů
jaderné zbraně - , Indie , Armáda Indie , Čína , Pákistán
Aktuálně se děje
včera

Policie hledá muže kvůli loupeži v Luhačovicích. Pomáhá si umělou inteligencí
včera

ANO oslovuje více než třetinu voličů, ukazuje nový průzkum. Stačilo by neuspělo
včera

RECENZE: Stylově sevřený thriller Zabitý večer připomíná Hitchcocka digitálního věku
včera

Policie vyšetřuje smrtící útok psa na člověka. Jde o obávané plemeno
včera

Litvínov představil nové trenéry. Změny hlásí i realizační tým na Kladně
včera

Trump udělil zásadní výjimku z cel. Pomohl tak technologickým gigantům
včera

Velká výluka v pražské hromadné dopravě. Potrvá po celý víkend
včera

Papež se zotavuje. Ve Vatikánu přijal britského krále, dojal ho i s manželkou
včera

Zemanovi nevadí, že se Fico setkal s Putinem. Česku předpovídá návrat Babiše
včera

Velikonoční počasí se rýsuje. Meteorologové zatím nemají dobré zprávy
včera

Trumpa prohlédli lékaři. Prozradil, jak prošel testem kognitivních schopností
včera

Co vařit na jaře? Inspirace pro jídelníček ze starých kuchařek
včera

Fico nepřišel na rozhovor se Zemanem. Informujte pravdivě, nabádal exprezident moderátora
včera

"Musíte s tím pohnout." Trump tlačí na Rusko, kam za Putinem přijel Witkoff
včera

Smrtelná nehoda na přejezdu v Poděbradech. Řidič auta nepřežil srážku
včera

Počasí příští týden: Teploty překonají 20 stupňů, pak se citelně ochladí
11. dubna 2025 21:32

Extraliga play off 2025: Semifinále nekončí, Sparta v Brně zavřela bránu a srovnala sérii. Game 7 rozhodne v O2 aréně
11. dubna 2025 21:11

USA rozjíždí další diplomatický spor. Trump vyhrožuje Mexiku kvůli vodě
11. dubna 2025 20:29

USA vyhodily velitelku základny v Grónsku za "podkopávání" Vanceovy autority
11. dubna 2025 19:35
Trump má 90 dní na uzavření 150 obchodních dohod. Finanční trhy tomu nevěří
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci tvrdí, že jejich strategie byla od začátku jasná – vyvolat strach prostřednictvím vysokých cel a donutit svět k vyjednávání. S výjimkou Číny pak podle tohoto scénáře USA ustoupí od nejtvrdších tarifních opatření a dohodnou nové obchodní smlouvy se zeměmi po celém světě.
Zdroj: Libor Novák