Ve výčtu jaderných velmocí bývá Indie někdy neprávem opomíjena. Zraky komentátorů a analytiků se upírají spíše na obrovské jaderné arzenály, jimiž disponují USA nebo Rusko. I Indové ale již mají za sebou úspěšný jaderný program a jejich země po desítky let patří mezi ty, jež disponují atomovými zbraněmi.
Indický jaderný výzkum se datuje již do 40. let, konkrétně do roku 1944. Indové se totiž cítili v obklíčení zemí, jež vyznávaly vůči nim buďto nepřátelskou ideologii (komunistická Čína) nebo s nimi vedly náboženské spory (muslimský Pákistán).
Obava Indů o vlastní bezpečnost se ještě zvýšila s rokem 1962, kdy mezi jejich zemí a Čínou proběhl ozbrojený konflikt, v jehož důsledku Indie přišla o území na východě země. Indové doznali že potřebují nové a silné zbraně, aby mohli případnému dalšímu útoku čelit.
V květnu 1974 provedla Indie první jaderné testy pod názvem "smějící se Buddha". Tehdejší indická premiérka Indíra Gándhíová test označila za "mírumilovný výbuch", jelikož indický jaderný arzenál měl být podle ní určen pro ryze obranné účely.
V dnešní době disponuje Indie odhadem zhruba 520 kilogramy plutonia, což postačuje na výrobu zhruba 120 jaderných zbraní. Pro porovnání – Čína může vyrobit zhruba 250 zbraní, Pákistán zhruba stejné množství jako Indie.
Indie také disponuje tzv. jadernou triádou, čili má jaderné kapacity na zemi, ve vzduchu i na moři. Indické letectvo disponuje letadly Su-30MK1, Mig-29 a Mirage 2000 a je velmi pravděpodobné, že některé z nich dokáží nést jaderné zbraně.
Pozemní část triády je tvořena odpalovacími zařízením Prithvi. Ty mají v současné době dosah pouze asi 150 kilometrů, nová verze ale slibuje účinný dostřel až do vzdálenosti 500 kilometrů. Indové dále disponují zařízeními Agni. Ty mají daleký dosah a rakety díky nim mohou zasáhnout například i Peking.
Třetí část triády představují indické jaderné ponorky, konkrétně stroje z třídy Arihant. Ty budou kotvit v Bengálském zálivu. Země má v plánu vystavět 4 kusy těchto ponorek. I ony by měly být schopny citlivě zasáhnout nepřítele.
20. prosince 2024 10:17
Malajsie obnovila pátrání po troskách zmizelého letu Malaysia Airlines MH370
Související
Trumpova vláda zvažovala první jadernou zkoušku od roku 1992
Vědci dokáží určit stáří žraloků s pomocí jaderných výbuchů
jaderné zbraně - , Indie , Armáda Indie , Čína , Pákistán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
před 1 hodinou
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
před 2 hodinami
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
před 3 hodinami
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
před 4 hodinami
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
před 4 hodinami
Robert Fico je u Putina v Kremlu
před 5 hodinami
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
před 5 hodinami
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
před 6 hodinami
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
před 7 hodinami
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
před 7 hodinami
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
před 9 hodinami
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
před 11 hodinami
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
před 12 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 14 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 22 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek