Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?
Jaderná triáda vznikla v průběhu studené války, kdy se stala základem doktríny „vzájemně zaručeného zničení“ (MAD). Pro americké vojenské stratégy bylo důležité zajistit, že se nepříteli (primárně Sovětskému svazu), nevyplatí na USA zaútočit, protože by byl sám zničen.
Postupně tak byly vyvinuty tři způsoby, kterými bylo možné jaderné zbraně použít. Nejprve mohly být bomby shazovány pouze z letadel, jako tomu bylo u obou zbraní shozených na Japonsko na sklonku druhé světové války. Letadla byla primárním nosičem, dokud technologických pokrok neumožnil vznik mezikontinentálních balistických raket a jejich vyzbrojení jadernými hlavicemi. Poslední složka triády byla přidána v 60. letech, kdy byly vyvinuty ponorky poháněné jaderným pohonem.
Každá ze složek měla své výhody i nevýhody, dohromady však tvořily síť, kterou nebylo možné zlikvidovat preventivním útokem a tudíž zajišťovala možnost odvetného úderu. Právě na tomto předpokladu stála doktrína MAD. Strategické bombardéry například mohly nést více bomb najednou a zaútočit postupně na několik cílů. Byly také přesné a mohly být v případě falešného poplachu odvolány. Nevýhodou bylo, že byly ve svých hangárech snadno zranitelné a při misi hrozilo jejich sestřelení.
Mezikontinentální rakety (ICBM) byly také přesné a ze svých sil, kde byly umístěny, mohly zasáhnout cíle podstatně rychleji. Teoreticky tak mohly zničit i odpalovací místa nepřítele. Jejich pevné umístění je na druhou stranu dělalo jasným cílem případného nepřátelského útoku.
Ponorky, které mohly díky jadernému pohonu zůstat pod hladinou dlouhé měsíce, bylo zase velmi obtížné zaměřit a zničit. Byly také vybaveny raketami s jadernými hlavicemi, a mohly tak nepřítele zasáhnout i v případě, že by byly Spojené státy zničeny náhlým útokem. První typy raket pro ponorky měly nicméně jen krátký dostřel a nebyly zdaleka tak přesné, jako v silech umístěné rakety. Posádce také hrozilo riziko ztráty spojení s Washingtonem.
Ve své době měla tedy každá ze složek, přinejmenším z hlediska vojenských stratégů, své opodstatnění. Nyní však všechny zastarávají a jejich modernizace si vyžádá masivní investice. Podle serveru Popular Mechanics chce Pentagon nahradit bombardéry B-2, ponorky třídy Ohio i rakety Minuteman III. Program nového strategického bombardéru B-21 si vyžádá odhadovaných 97 miliard dolarů, zatímco moderní rakety GBSD by měly stát zhruba 100 miliard. Nové ponorky pak přijdou americkou pokladnu na 128 miliard.
Vyplatí se však Washingtonu takové finanční prostředky investovat? Kyle Mizokami pro Popular Mechanics zpochybňuje nutnost vlastnit všechny složky triády. Například mezikontinentální rakety, které měly své opodstatnění v přesnosti a dostřelu, dnes již mohou být efektivně zastoupeny střelami umístěnými na ponorkách.
Mizokami vidí jako příklad Čínu, která soustředí většinu svých jaderných kapacit na ponorkách a raketách. Nijak výrazně však svůj arzenál 280 zbraní nerozšiřuje, protože je jeho „odstrašující kapacita“ i tak dostatečně zaručena. Velká Británie se dokonce spoléhá pouze na svoje ponorky a podobná je situace i ve Francii. Pokud by Američané ušetřili za modernizaci přinejmenším jedné ze složek jaderné triády, mohli by tyto peníze využít například na posílení konvenčních vojenských kapacit.
Související
Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Washington, D.C., USA , jaderné zbraně - , Pentagon
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat
před 1 hodinou
Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá
před 2 hodinami
Autonehoda vozu s Klempířem se vyřešila na místě. Viníkem je řidič ministra
před 3 hodinami
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
před 3 hodinami
Muž, jenž způsobil manévry v Havířově, se sám zastřelil. Zbraň měl legálně
před 4 hodinami
Přestřelka na moři. Kubánci zastřelili čtyři lidi ze člunu registrovaného v USA
před 5 hodinami
Zemřel Jiří Valenta, někdejší klávesista legendární kapely Olympic
před 6 hodinami
Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není
včera
Pavel odcestoval do zahraničí. Do práce se vrátí po víkendu
včera
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
včera
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
včera
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
včera
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
včera
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
včera
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
včera
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
včera
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
včera
Policie chce vědět, co se na svahu stalo. Hledají se svědci tragédie v Harrachově
včera
Britská policie ukončila činnost v někdejším sídle bývalého prince Andrewa
včera
Jarní počasí začíná úřadovat. Meteorologové nastínili výhled na měsíc dopředu
Běží poslední dny meteorologické zimy, která skončí o nadcházejícím víkendu. V neděli pak začne meteorologické jaro. Z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jaký bude začátek jara.
Zdroj: Jan Hrabě