Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?
Jaderná triáda vznikla v průběhu studené války, kdy se stala základem doktríny „vzájemně zaručeného zničení“ (MAD). Pro americké vojenské stratégy bylo důležité zajistit, že se nepříteli (primárně Sovětskému svazu), nevyplatí na USA zaútočit, protože by byl sám zničen.
Postupně tak byly vyvinuty tři způsoby, kterými bylo možné jaderné zbraně použít. Nejprve mohly být bomby shazovány pouze z letadel, jako tomu bylo u obou zbraní shozených na Japonsko na sklonku druhé světové války. Letadla byla primárním nosičem, dokud technologických pokrok neumožnil vznik mezikontinentálních balistických raket a jejich vyzbrojení jadernými hlavicemi. Poslední složka triády byla přidána v 60. letech, kdy byly vyvinuty ponorky poháněné jaderným pohonem.
Každá ze složek měla své výhody i nevýhody, dohromady však tvořily síť, kterou nebylo možné zlikvidovat preventivním útokem a tudíž zajišťovala možnost odvetného úderu. Právě na tomto předpokladu stála doktrína MAD. Strategické bombardéry například mohly nést více bomb najednou a zaútočit postupně na několik cílů. Byly také přesné a mohly být v případě falešného poplachu odvolány. Nevýhodou bylo, že byly ve svých hangárech snadno zranitelné a při misi hrozilo jejich sestřelení.
Mezikontinentální rakety (ICBM) byly také přesné a ze svých sil, kde byly umístěny, mohly zasáhnout cíle podstatně rychleji. Teoreticky tak mohly zničit i odpalovací místa nepřítele. Jejich pevné umístění je na druhou stranu dělalo jasným cílem případného nepřátelského útoku.
Ponorky, které mohly díky jadernému pohonu zůstat pod hladinou dlouhé měsíce, bylo zase velmi obtížné zaměřit a zničit. Byly také vybaveny raketami s jadernými hlavicemi, a mohly tak nepřítele zasáhnout i v případě, že by byly Spojené státy zničeny náhlým útokem. První typy raket pro ponorky měly nicméně jen krátký dostřel a nebyly zdaleka tak přesné, jako v silech umístěné rakety. Posádce také hrozilo riziko ztráty spojení s Washingtonem.
Ve své době měla tedy každá ze složek, přinejmenším z hlediska vojenských stratégů, své opodstatnění. Nyní však všechny zastarávají a jejich modernizace si vyžádá masivní investice. Podle serveru Popular Mechanics chce Pentagon nahradit bombardéry B-2, ponorky třídy Ohio i rakety Minuteman III. Program nového strategického bombardéru B-21 si vyžádá odhadovaných 97 miliard dolarů, zatímco moderní rakety GBSD by měly stát zhruba 100 miliard. Nové ponorky pak přijdou americkou pokladnu na 128 miliard.
Vyplatí se však Washingtonu takové finanční prostředky investovat? Kyle Mizokami pro Popular Mechanics zpochybňuje nutnost vlastnit všechny složky triády. Například mezikontinentální rakety, které měly své opodstatnění v přesnosti a dostřelu, dnes již mohou být efektivně zastoupeny střelami umístěnými na ponorkách.
Mizokami vidí jako příklad Čínu, která soustředí většinu svých jaderných kapacit na ponorkách a raketách. Nijak výrazně však svůj arzenál 280 zbraní nerozšiřuje, protože je jeho „odstrašující kapacita“ i tak dostatečně zaručena. Velká Británie se dokonce spoléhá pouze na svoje ponorky a podobná je situace i ve Francii. Pokud by Američané ušetřili za modernizaci přinejmenším jedné ze složek jaderné triády, mohli by tyto peníze využít například na posílení konvenčních vojenských kapacit.
Související
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
Mírovou dohodu s Íránem podepíšeme dnes, oznámil Trump
Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Washington, D.C., USA , jaderné zbraně - , Pentagon
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Nečekaná linka v případu ozbrojeného učitele. Nedávno se viděl s předními politiky
Aktualizováno před 1 hodinou
V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany
před 2 hodinami
Cizinec napadl nezletilou v hradeckém parku. Dívce pomohli kolemjdoucí
před 3 hodinami
Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna
před 4 hodinami
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
před 5 hodinami
Smog se rozšířil do dalších oblastí v Česku. Může za to přízemní ozon
před 5 hodinami
Tropy zpomalily pražské tramvaje. Místy jedou jen desítkou
před 6 hodinami
Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka
před 7 hodinami
ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně
před 8 hodinami
Tropické počasí ukončí bouřky. První udeří už dnes, varoval ČHMÚ
před 9 hodinami
V Kongu se již potvrdilo přes 1200 případů eboly. Přibývá ale i uzdravených
před 10 hodinami
Írán může přestat existovat, varoval Trump po dalším porušení příměří
před 11 hodinami
Přelomový krok britského krále. Karel III. jako první odhalil daňové přiznání
před 12 hodinami
Noční teplotní rekord nepadl. Příští noc bude zřejmě ještě teplejší
včera
Operní pěvkyně Pecková přijala výzvu. Chce být senátorkou
včera
Dálniční známky se prodávají na nové doméně, upozornilo ministerstvo
včera
Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek
včera
Obchody během svátků v červenci. Další řetězec odhalil, zda bude fungovat
včera
Česko hlásí nový absolutní teplotní rekord
včera
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
Pěkné známky na vysvědčení, to znamená pro dítě úspěch. Že však chabé vysvědčení nemusí značit neúspěch v dospělém životě, o tom svědčí řada osobností, které se i se špatnými známkami zapsaly do dějin. A mnohdy měly ty nejhorší známky právě z předmětů, ve kterých později vynikaly.
Zdroj: Lucie Žáková