Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?
Jaderná triáda vznikla v průběhu studené války, kdy se stala základem doktríny „vzájemně zaručeného zničení“ (MAD). Pro americké vojenské stratégy bylo důležité zajistit, že se nepříteli (primárně Sovětskému svazu), nevyplatí na USA zaútočit, protože by byl sám zničen.
Postupně tak byly vyvinuty tři způsoby, kterými bylo možné jaderné zbraně použít. Nejprve mohly být bomby shazovány pouze z letadel, jako tomu bylo u obou zbraní shozených na Japonsko na sklonku druhé světové války. Letadla byla primárním nosičem, dokud technologických pokrok neumožnil vznik mezikontinentálních balistických raket a jejich vyzbrojení jadernými hlavicemi. Poslední složka triády byla přidána v 60. letech, kdy byly vyvinuty ponorky poháněné jaderným pohonem.
Každá ze složek měla své výhody i nevýhody, dohromady však tvořily síť, kterou nebylo možné zlikvidovat preventivním útokem a tudíž zajišťovala možnost odvetného úderu. Právě na tomto předpokladu stála doktrína MAD. Strategické bombardéry například mohly nést více bomb najednou a zaútočit postupně na několik cílů. Byly také přesné a mohly být v případě falešného poplachu odvolány. Nevýhodou bylo, že byly ve svých hangárech snadno zranitelné a při misi hrozilo jejich sestřelení.
Mezikontinentální rakety (ICBM) byly také přesné a ze svých sil, kde byly umístěny, mohly zasáhnout cíle podstatně rychleji. Teoreticky tak mohly zničit i odpalovací místa nepřítele. Jejich pevné umístění je na druhou stranu dělalo jasným cílem případného nepřátelského útoku.
Ponorky, které mohly díky jadernému pohonu zůstat pod hladinou dlouhé měsíce, bylo zase velmi obtížné zaměřit a zničit. Byly také vybaveny raketami s jadernými hlavicemi, a mohly tak nepřítele zasáhnout i v případě, že by byly Spojené státy zničeny náhlým útokem. První typy raket pro ponorky měly nicméně jen krátký dostřel a nebyly zdaleka tak přesné, jako v silech umístěné rakety. Posádce také hrozilo riziko ztráty spojení s Washingtonem.
Ve své době měla tedy každá ze složek, přinejmenším z hlediska vojenských stratégů, své opodstatnění. Nyní však všechny zastarávají a jejich modernizace si vyžádá masivní investice. Podle serveru Popular Mechanics chce Pentagon nahradit bombardéry B-2, ponorky třídy Ohio i rakety Minuteman III. Program nového strategického bombardéru B-21 si vyžádá odhadovaných 97 miliard dolarů, zatímco moderní rakety GBSD by měly stát zhruba 100 miliard. Nové ponorky pak přijdou americkou pokladnu na 128 miliard.
Vyplatí se však Washingtonu takové finanční prostředky investovat? Kyle Mizokami pro Popular Mechanics zpochybňuje nutnost vlastnit všechny složky triády. Například mezikontinentální rakety, které měly své opodstatnění v přesnosti a dostřelu, dnes již mohou být efektivně zastoupeny střelami umístěnými na ponorkách.
Mizokami vidí jako příklad Čínu, která soustředí většinu svých jaderných kapacit na ponorkách a raketách. Nijak výrazně však svůj arzenál 280 zbraní nerozšiřuje, protože je jeho „odstrašující kapacita“ i tak dostatečně zaručena. Velká Británie se dokonce spoléhá pouze na svoje ponorky a podobná je situace i ve Francii. Pokud by Američané ušetřili za modernizaci přinejmenším jedné ze složek jaderné triády, mohli by tyto peníze využít například na posílení konvenčních vojenských kapacit.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Washington, D.C., USA , jaderné zbraně - , Pentagon
Aktuálně se děje
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
včera
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě