Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?
Jaderná triáda vznikla v průběhu studené války, kdy se stala základem doktríny „vzájemně zaručeného zničení“ (MAD). Pro americké vojenské stratégy bylo důležité zajistit, že se nepříteli (primárně Sovětskému svazu), nevyplatí na USA zaútočit, protože by byl sám zničen.
Postupně tak byly vyvinuty tři způsoby, kterými bylo možné jaderné zbraně použít. Nejprve mohly být bomby shazovány pouze z letadel, jako tomu bylo u obou zbraní shozených na Japonsko na sklonku druhé světové války. Letadla byla primárním nosičem, dokud technologických pokrok neumožnil vznik mezikontinentálních balistických raket a jejich vyzbrojení jadernými hlavicemi. Poslední složka triády byla přidána v 60. letech, kdy byly vyvinuty ponorky poháněné jaderným pohonem.
Každá ze složek měla své výhody i nevýhody, dohromady však tvořily síť, kterou nebylo možné zlikvidovat preventivním útokem a tudíž zajišťovala možnost odvetného úderu. Právě na tomto předpokladu stála doktrína MAD. Strategické bombardéry například mohly nést více bomb najednou a zaútočit postupně na několik cílů. Byly také přesné a mohly být v případě falešného poplachu odvolány. Nevýhodou bylo, že byly ve svých hangárech snadno zranitelné a při misi hrozilo jejich sestřelení.
Mezikontinentální rakety (ICBM) byly také přesné a ze svých sil, kde byly umístěny, mohly zasáhnout cíle podstatně rychleji. Teoreticky tak mohly zničit i odpalovací místa nepřítele. Jejich pevné umístění je na druhou stranu dělalo jasným cílem případného nepřátelského útoku.
Ponorky, které mohly díky jadernému pohonu zůstat pod hladinou dlouhé měsíce, bylo zase velmi obtížné zaměřit a zničit. Byly také vybaveny raketami s jadernými hlavicemi, a mohly tak nepřítele zasáhnout i v případě, že by byly Spojené státy zničeny náhlým útokem. První typy raket pro ponorky měly nicméně jen krátký dostřel a nebyly zdaleka tak přesné, jako v silech umístěné rakety. Posádce také hrozilo riziko ztráty spojení s Washingtonem.
Ve své době měla tedy každá ze složek, přinejmenším z hlediska vojenských stratégů, své opodstatnění. Nyní však všechny zastarávají a jejich modernizace si vyžádá masivní investice. Podle serveru Popular Mechanics chce Pentagon nahradit bombardéry B-2, ponorky třídy Ohio i rakety Minuteman III. Program nového strategického bombardéru B-21 si vyžádá odhadovaných 97 miliard dolarů, zatímco moderní rakety GBSD by měly stát zhruba 100 miliard. Nové ponorky pak přijdou americkou pokladnu na 128 miliard.
Vyplatí se však Washingtonu takové finanční prostředky investovat? Kyle Mizokami pro Popular Mechanics zpochybňuje nutnost vlastnit všechny složky triády. Například mezikontinentální rakety, které měly své opodstatnění v přesnosti a dostřelu, dnes již mohou být efektivně zastoupeny střelami umístěnými na ponorkách.
Mizokami vidí jako příklad Čínu, která soustředí většinu svých jaderných kapacit na ponorkách a raketách. Nijak výrazně však svůj arzenál 280 zbraní nerozšiřuje, protože je jeho „odstrašující kapacita“ i tak dostatečně zaručena. Velká Británie se dokonce spoléhá pouze na svoje ponorky a podobná je situace i ve Francii. Pokud by Američané ušetřili za modernizaci přinejmenším jedné ze složek jaderné triády, mohli by tyto peníze využít například na posílení konvenčních vojenských kapacit.
Související
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Washington, D.C., USA , jaderné zbraně - , Pentagon
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
včera
Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA
včera
Trump chce prodat Turecku letouny F-35. Zničíte rovnováhu sil na Blízkém východě, varuje Netanjahu
včera
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
včera
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
včera
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
včera
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
včera
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
včera
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
včera
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
včera
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
včera
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
17. července 2026 21:54
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
17. července 2026 20:55
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
17. července 2026 20:06
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
17. července 2026 19:20
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
17. července 2026 18:32
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
17. července 2026 17:37
Policie objasnila, jak to při Turkově nehodě bylo se značením
17. července 2026 16:49
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
17. července 2026 15:58
Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít
Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.
Zdroj: Libor Novák