Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?
Jaderná triáda vznikla v průběhu studené války, kdy se stala základem doktríny „vzájemně zaručeného zničení“ (MAD). Pro americké vojenské stratégy bylo důležité zajistit, že se nepříteli (primárně Sovětskému svazu), nevyplatí na USA zaútočit, protože by byl sám zničen.
Postupně tak byly vyvinuty tři způsoby, kterými bylo možné jaderné zbraně použít. Nejprve mohly být bomby shazovány pouze z letadel, jako tomu bylo u obou zbraní shozených na Japonsko na sklonku druhé světové války. Letadla byla primárním nosičem, dokud technologických pokrok neumožnil vznik mezikontinentálních balistických raket a jejich vyzbrojení jadernými hlavicemi. Poslední složka triády byla přidána v 60. letech, kdy byly vyvinuty ponorky poháněné jaderným pohonem.
Každá ze složek měla své výhody i nevýhody, dohromady však tvořily síť, kterou nebylo možné zlikvidovat preventivním útokem a tudíž zajišťovala možnost odvetného úderu. Právě na tomto předpokladu stála doktrína MAD. Strategické bombardéry například mohly nést více bomb najednou a zaútočit postupně na několik cílů. Byly také přesné a mohly být v případě falešného poplachu odvolány. Nevýhodou bylo, že byly ve svých hangárech snadno zranitelné a při misi hrozilo jejich sestřelení.
Mezikontinentální rakety (ICBM) byly také přesné a ze svých sil, kde byly umístěny, mohly zasáhnout cíle podstatně rychleji. Teoreticky tak mohly zničit i odpalovací místa nepřítele. Jejich pevné umístění je na druhou stranu dělalo jasným cílem případného nepřátelského útoku.
Ponorky, které mohly díky jadernému pohonu zůstat pod hladinou dlouhé měsíce, bylo zase velmi obtížné zaměřit a zničit. Byly také vybaveny raketami s jadernými hlavicemi, a mohly tak nepřítele zasáhnout i v případě, že by byly Spojené státy zničeny náhlým útokem. První typy raket pro ponorky měly nicméně jen krátký dostřel a nebyly zdaleka tak přesné, jako v silech umístěné rakety. Posádce také hrozilo riziko ztráty spojení s Washingtonem.
Ve své době měla tedy každá ze složek, přinejmenším z hlediska vojenských stratégů, své opodstatnění. Nyní však všechny zastarávají a jejich modernizace si vyžádá masivní investice. Podle serveru Popular Mechanics chce Pentagon nahradit bombardéry B-2, ponorky třídy Ohio i rakety Minuteman III. Program nového strategického bombardéru B-21 si vyžádá odhadovaných 97 miliard dolarů, zatímco moderní rakety GBSD by měly stát zhruba 100 miliard. Nové ponorky pak přijdou americkou pokladnu na 128 miliard.
Vyplatí se však Washingtonu takové finanční prostředky investovat? Kyle Mizokami pro Popular Mechanics zpochybňuje nutnost vlastnit všechny složky triády. Například mezikontinentální rakety, které měly své opodstatnění v přesnosti a dostřelu, dnes již mohou být efektivně zastoupeny střelami umístěnými na ponorkách.
Mizokami vidí jako příklad Čínu, která soustředí většinu svých jaderných kapacit na ponorkách a raketách. Nijak výrazně však svůj arzenál 280 zbraní nerozšiřuje, protože je jeho „odstrašující kapacita“ i tak dostatečně zaručena. Velká Británie se dokonce spoléhá pouze na svoje ponorky a podobná je situace i ve Francii. Pokud by Američané ušetřili za modernizaci přinejmenším jedné ze složek jaderné triády, mohli by tyto peníze využít například na posílení konvenčních vojenských kapacit.
Související

Skandál ve Francii: Země utratila 90 000 eur za diskreditaci výzkumu dopadu jaderných testů

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?
Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Washington, D.C., USA , jaderné zbraně - , Pentagon
Aktuálně se děje
včera

Tragická nehoda otřásla Slovenskem. Srazila se tři auta, čtyři mrtví
včera

Tusk čelí hlasování o důvěře. Chce potvrdit pozici po porážce Trzaskowského
včera

Autobus s dětmi narazil na Jesenicku do stromu. Zranilo se více než 15 lidí
včera

Desítky tisíc důchodů čeká další změna. Úřad ji oznámí dopisem
včera

Američané už mají Trumpa dost. Mluví o občanské válce, mnozí prchají ze země
včera

Zemětřesení u Rhodosu otřáslo Středomořím. V Turecku zemřelo dítě
včera

Blažek se rozhodl. V politice nebude pokračovat ani jako poslanec
včera

Babiš chce hlasovat o nedůvěře vládě. Dělají z nás banánovou republiku, prohlásil
včera

Středeční počasí: V Česku opět udeří bouřky. Není vyloučen nejvyšší stupeň varování
včera

Kerčský most terčem dalšího útoku. Ukrajinci na pilíře rozmístili přes tunu výbušnin
včera

Prezident Pavel zkritizoval vládu za bitcoinovou kauzu: Je to velký průšvih, prohlásil
včera

Stát z toho má miliardu a já ani korunu, jen demisi. Odcházím jako zpráskaný pes, stěžuje si Blažek
včera

Ruská armáda postupuje. Čtvrtmilionové město Sumy je na dostřel dronů
včera

Politico: Bitcoinový skandál od drogového dealera může ovlivnit české volby
včera

Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny
včera

FESTMICHAEL 2025: studenti jako hrdinové dnešní doby
včera

Tajemný vlivný muž stojící za Zelenským: Andrij Jermak tahá za nitky, sklání se před ním i jeho odpůrci
včera

Ministryní spravedlnosti bude Eva Decroix. Fiala svolává Bezpečnostní radu státu
včera

Nizozemská vláda se rozpadla. Wildersova krajně pravicová strana opustila koalici
včera
Policie opět otevřela případ zmizelé Madeleine McCannové. Začalo nové pátrání
V portugalském letovisku Praia da Luz se znovu rozbíhá pátrání po zmizelé britské dívce Madeleine McCannové. Němečtí policisté se aktuálně soustředí na více než dvacet pozemků ve východní části města, přičemž oblast zahrnuje i okolí chaty, kde žil hlavní podezřelý Christian B. Zásahové jednotky a kriminalisté doufají, že právě tato oblast by mohla nabídnout nové indicie v případu, který již téměř dvě desetiletí zůstává nevyřešený.
Zdroj: Libor Novák