Jak vypadá atomový arzenál Washingtonu? Jaderná triáda pomalu zastarává

Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?

Jaderná triáda vznikla v průběhu studené války, kdy se stala základem doktríny „vzájemně zaručeného zničení“ (MAD). Pro americké vojenské stratégy bylo důležité zajistit, že se nepříteli (primárně Sovětskému svazu), nevyplatí na USA zaútočit, protože by byl sám zničen.

Postupně tak byly vyvinuty tři způsoby, kterými bylo možné jaderné zbraně použít. Nejprve mohly být bomby shazovány pouze z letadel, jako tomu bylo u obou zbraní shozených na Japonsko na sklonku druhé světové války. Letadla byla primárním nosičem, dokud technologických pokrok neumožnil vznik mezikontinentálních balistických raket a jejich vyzbrojení jadernými hlavicemi. Poslední složka triády byla přidána v 60. letech, kdy byly vyvinuty ponorky poháněné jaderným pohonem.

Každá ze složek měla své výhody i nevýhody, dohromady však tvořily síť, kterou nebylo možné zlikvidovat preventivním útokem a tudíž zajišťovala možnost odvetného úderu. Právě na tomto předpokladu stála doktrína MAD. Strategické bombardéry například mohly nést více bomb najednou a zaútočit postupně na několik cílů. Byly také přesné a mohly být v případě falešného poplachu odvolány. Nevýhodou bylo, že byly ve svých hangárech snadno zranitelné a při misi hrozilo jejich sestřelení.

Mezikontinentální rakety (ICBM) byly také přesné a ze svých sil, kde byly umístěny, mohly zasáhnout cíle podstatně rychleji. Teoreticky tak mohly zničit i odpalovací místa nepřítele. Jejich pevné umístění je na druhou stranu dělalo jasným cílem případného nepřátelského útoku.

Ponorky, které mohly díky jadernému pohonu zůstat pod hladinou dlouhé měsíce, bylo zase velmi obtížné zaměřit a zničit. Byly také vybaveny raketami s jadernými hlavicemi, a mohly tak nepřítele zasáhnout i v případě, že by byly Spojené státy zničeny náhlým útokem. První typy raket pro ponorky měly nicméně jen krátký dostřel a nebyly zdaleka tak přesné, jako v silech umístěné rakety. Posádce také hrozilo riziko ztráty spojení s Washingtonem.

Ve své době měla tedy každá ze složek, přinejmenším z hlediska vojenských stratégů, své opodstatnění. Nyní však všechny zastarávají a jejich modernizace si vyžádá masivní investice. Podle serveru Popular Mechanics chce Pentagon nahradit bombardéry B-2, ponorky třídy Ohio i rakety Minuteman III. Program nového strategického bombardéru B-21 si vyžádá odhadovaných 97 miliard dolarů, zatímco moderní rakety GBSD by měly stát zhruba 100 miliard. Nové ponorky pak přijdou americkou pokladnu na 128 miliard.

Vyplatí se však Washingtonu takové finanční prostředky investovat? Kyle Mizokami pro Popular Mechanics zpochybňuje nutnost vlastnit všechny složky triády. Například mezikontinentální rakety, které měly své opodstatnění v přesnosti a dostřelu, dnes již mohou být efektivně zastoupeny střelami umístěnými na ponorkách.

Mizokami vidí jako příklad Čínu, která soustředí většinu svých jaderných kapacit na ponorkách a raketách. Nijak výrazně však svůj arzenál 280 zbraní nerozšiřuje, protože je jeho „odstrašující kapacita“ i tak dostatečně zaručena. Velká Británie se dokonce spoléhá pouze na svoje ponorky a podobná je situace i ve Francii. Pokud by Američané ušetřili za modernizaci přinejmenším jedné ze složek jaderné triády, mohli by tyto peníze využít například na posílení konvenčních vojenských kapacit.

Související

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Washington, D.C., USA jaderné zbraně - Pentagon

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy