Jaderná válka vyhladí Zemi? Podle vědců nesmysl, proběhla by úplně jinak

Jadernou válku si nikdo nepřeje, ale v politických turbulencích současného světa se může stát cokoliv. Vědci se otázkou destrukce planety jadernými raketami seriózně zabývají. Planeta totiž zažila již několikrát "konec světa".

Vzpomenout můžeme například dinosaury. Druh, který dominoval veškerému životu na planetě náhle zmizel, kvůli ekologické katastrofě. K něčemu takovému může dojít opakovaně, ovšem člověk se svým vědecko-technologickými možnostmi může podobným katastrofám zabránit. Uvedl to v komentáři pro BBC.com odborník na světová rizika a ředitel GCRI (Global Catastrophic Risk Institute) Seth Baum.

I v současnosti a blízké budoucnosti se může lidstvo dostat do podobného ohrožení jako dinosauři a to vlastním přičiněním. Jaderné zbraně, globální oteplování, pandemie způsobené bioinženýrstvím nebo nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence je jen stručná ukázka nebezpečí, které by mohly vést k vyhubení lidstva.

Jakým způsobem je o globálních katastrofách potřeba uvažovat uvedl vědec Seth Baum na příkladu války jadernými zbraněmi. Dnes disponuje jaderným arzenálem Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pakistán Rusko, Velká Británie a USA. Při tom 90 % jaderného arzenálu vlastní USA a Rusko. Pokud by jen tyto země využili veškerou atomovou munici, vybuchla by zeměkoule hned několikrát.

Jenže tento scénář je zcela nepravděpodobný. Riziko je daleko sofistikovanější. Po jaderné válce by velká část povrchu pravděpodobně nebyla útokem bomb zasažena vůbec. Například řada státu Jižní a Latinské Ameriky není ani spojencem ani nepřítelem žádné z jaderných velmocí, tudíž by nebyl důvod na jejich území útočit. Stejně tak není pravděpodobný jaderný útok na řídce obydlené či neobydlené oblasti (ruská tajga, oblasti amerického středozápadu apod.).

Zničena by pravděpodobně byla pouze větší města. Jenže jen takovýto „drobný“ jaderný zásah by velmi výrazně ovlivnil globální ekonomiku. Ta je extrémně efektivní ve stabilních vodách dneška, ovšem jen malé vychýlení této stability znamená zásadní problém pro fungování globální ekonomiky. Útok jadernými hlavicemi by navíc byl opravdu značným vychýlením současné stability.

Následovalo by nevratné poškození životního prostředí. Jaderné výbuchy by přesunuly obrovské množství prachových částí až do výšky 20 km nad rovníkem. Z této části atmosféry již žádný déšť prach nesmyje. Na planetu by dopadalo méně slunečních paprsků spojené s ochlazením povrchu a ve výsledku nevyhnutelný nedostatek potravin a globální hladomor.

Lidé, kteří v současnosti nejvíce těží z technologického pokroku a globalizované ekonomiky (tj. především obyvatelé Evropy, USA, Japonska apod.) by se stali nejohroženějšími. Naopak lidé schopni si samostatně obstarat jídlo např. pěstováním by měli velkou šanci situaci překonat.

Podle Setha Bauma totiž katastrofy mají tendenci k řetězení. Jinými slovy náhlým výbuchem atomové bomby civilizace nezanikne, ovšem v důsledku řady dalších událostí ano. Podobný scénář řetězení katastrof, tak může následovat například kvůli globálnímu oteplování.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země jaderné zbraně -

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

včera

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

včera

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

včera

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

včera

4. července 2025 22:03

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

4. července 2025 21:27

4. července 2025 20:54

4. července 2025 20:12

4. července 2025 19:26

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

4. července 2025 19:01

4. července 2025 18:23

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident

Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy