Po dlouhých desetiletích je konečně jasno: Jak velké radiaci byli vystaveni obyvatelé Hirošimy?

Ke svržení atomových bomb na Japonsko uplynula desetiletí. vědce tato událost přesto nepřestává fascinovat. Jediná čelistní kost teď ukázala, kolik radiace lidé v Hirošimě absorbovali. Informuje o tom americký deník The Washington Post.

V 8:15 hodin 6. srpna 1945 Spojené státy shodili první atomovou bombu „Little Boy". Vybuchla o 43 sekund později a vytvořila masivní ohnivou kouli, která spálila velkou část japonské Hirošimy. V tento den bylo v japonském městě téměř 350 000 lidí a většinu z nich tvořili civilisté.

O dvacet sedm let později přijeli do Hirošimy vědci z celého okolí. Brazilský fyzik Sérgio Mascarenhas, který v té době hostoval jako profesor na Harvardské univerzitě, uvedl, že vystavení záření způsobí, že lidská kost se stane magnetickou a že „magnetická paměť" existuje v kostech obětí atomových bombových útoků. Vědci by tak mohli měřit radiační expozici zkoumáním kostí obětí, navrhl Mascarenhas.

S pomocí dvou vědců japonských v Hirošimě získal několik vzorků kostí obětí, včetně čelisti, která patřila osobě, která byla velmi blízko epicentra výbuchu. Byli schopni odhadnout množství záření přítomného v kostech, uvedl Mascarenhas v článku, který byl představen na schůzce Americké fyzikální společnosti v dubnu 1973 ve Washingtonu. Přesto v sedmdesátých let nebylo možné provést konkrétní výpočty, uvádí list The Washington Post.

Mascarenhas převezl vzorky domů do Brazílie, kde ležely v úložišti další čtyři desetiletí - dokud se dva brazilští vědci nerozhodli pokračovat v jeho výzkumu pomocí pokročilejších technologií. Výsledek byl úžasný. Při použití techniky nazývané elektronová paramagnetická rezonance vědci zjistili, že čelistní kost při útoku v Hirošimě absorbovala 9,46 graye (jednotky absorbované dávky záření v soustavě SI).

Jak velká dávka radiace je smrtelná?

Pro srovnání - pacient s rakovinou, který je léčen radioterapií, je vystaven přibližně 2 až 3 grayům v lokalizované části těla, kde se nachází nádor. Záření asi 5 grayů - téměř polovina množství z čelisti - stačí k zabití člověka, vysvětluje Oswaldo Baffa, jeden z výzkumníků a profesor na univerzitě v Sao Paulu.

K měření množství záření byly použity i zuby osob vystavené záření. V roce 1997 vědci z Tchaj-wanu měřili radiační dávku pacientů s rakovinou nosohltanu (v níž se rakovinné buňky tvoří v blízkosti krku za nosem) absorbovanou jejich čelistí při radioterapii. Výzkumníci v Brazílii uvedli, že je to poprvé, kdy byly kosti užity k přesnému stanovení množství záření absorbovaného oběťmi atomových bomb.

„Mnoho článků se zabývalo rekonstrukcí radiační dávky, které byli lidé vystaveni během radiologických nehod. Vzorky analyzované v této práci však mají významnou historickou hodnotu, protože patří obětem prvního a jediného okamžiku v historii, kdy byly jaderné zbraně použity proti civilním cílům,“ vysvětlují. Vědci uvedli, že jejich zjištění jsou významná také vzhledem k riziku teroristických útoků v některých zemích, včetně Spojených států.

„Představte si, že někdo v New Yorku odpálil obyčejnou bombu s malým množstvím radioaktivního materiálu přilepeného k výbušnině," řekl Baffa. „Nová technika může pomoci určit, kdo byl vystaven radioaktivnímu spadu a potřebuje léčbu."

Vzorek, který byl uložen v krabici v laboratoři, byl nejprve promyt a sušen v troubě. Část vzorku byla potom rozdrcena v hmoždíři. Pomocí spektrometru, počítačového softwaru a kombinací různých technik vypočítali množství záření, kterému byla oběť vystavena v roce 1945.

„Když si člověk představí všechny procesy spojené s takovým testem, vyrojí se mnoho pochybností o možnosti použití této metodiky k určení dávky [radiace] uložené v těchto vzorcích," uvedli vědci. „Naše práce demonstruje tuto možnost a může otevřít možnosti pro budoucí práci, která by mohla analyzovat detaily tohoto jaderného útoku a stanovit dávky radiace," dodali. 

Po bombardování v Hirošimě zemřelo podle odhadů 90 až 166 tisíc lidí. Dalších 60 až 80 tisíc zemřelo v Nagasaki, kde Spojené státy dne 9. srpna 1945 shodily druhou atomovou bombu.

Související

Více souvisejících

hirošima jaderné zbraně - historie věda

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy