Ke svržení atomových bomb na Japonsko uplynula desetiletí. vědce tato událost přesto nepřestává fascinovat. Jediná čelistní kost teď ukázala, kolik radiace lidé v Hirošimě absorbovali. Informuje o tom americký deník The Washington Post.
V 8:15 hodin 6. srpna 1945 Spojené státy shodili první atomovou bombu „Little Boy". Vybuchla o 43 sekund později a vytvořila masivní ohnivou kouli, která spálila velkou část japonské Hirošimy. V tento den bylo v japonském městě téměř 350 000 lidí a většinu z nich tvořili civilisté.
O dvacet sedm let později přijeli do Hirošimy vědci z celého okolí. Brazilský fyzik Sérgio Mascarenhas, který v té době hostoval jako profesor na Harvardské univerzitě, uvedl, že vystavení záření způsobí, že lidská kost se stane magnetickou a že „magnetická paměť" existuje v kostech obětí atomových bombových útoků. Vědci by tak mohli měřit radiační expozici zkoumáním kostí obětí, navrhl Mascarenhas.
S pomocí dvou vědců japonských v Hirošimě získal několik vzorků kostí obětí, včetně čelisti, která patřila osobě, která byla velmi blízko epicentra výbuchu. Byli schopni odhadnout množství záření přítomného v kostech, uvedl Mascarenhas v článku, který byl představen na schůzce Americké fyzikální společnosti v dubnu 1973 ve Washingtonu. Přesto v sedmdesátých let nebylo možné provést konkrétní výpočty, uvádí list The Washington Post.
Mascarenhas převezl vzorky domů do Brazílie, kde ležely v úložišti další čtyři desetiletí - dokud se dva brazilští vědci nerozhodli pokračovat v jeho výzkumu pomocí pokročilejších technologií. Výsledek byl úžasný. Při použití techniky nazývané elektronová paramagnetická rezonance vědci zjistili, že čelistní kost při útoku v Hirošimě absorbovala 9,46 graye (jednotky absorbované dávky záření v soustavě SI).
Jak velká dávka radiace je smrtelná?
Pro srovnání - pacient s rakovinou, který je léčen radioterapií, je vystaven přibližně 2 až 3 grayům v lokalizované části těla, kde se nachází nádor. Záření asi 5 grayů - téměř polovina množství z čelisti - stačí k zabití člověka, vysvětluje Oswaldo Baffa, jeden z výzkumníků a profesor na univerzitě v Sao Paulu.
K měření množství záření byly použity i zuby osob vystavené záření. V roce 1997 vědci z Tchaj-wanu měřili radiační dávku pacientů s rakovinou nosohltanu (v níž se rakovinné buňky tvoří v blízkosti krku za nosem) absorbovanou jejich čelistí při radioterapii. Výzkumníci v Brazílii uvedli, že je to poprvé, kdy byly kosti užity k přesnému stanovení množství záření absorbovaného oběťmi atomových bomb.
„Mnoho článků se zabývalo rekonstrukcí radiační dávky, které byli lidé vystaveni během radiologických nehod. Vzorky analyzované v této práci však mají významnou historickou hodnotu, protože patří obětem prvního a jediného okamžiku v historii, kdy byly jaderné zbraně použity proti civilním cílům,“ vysvětlují. Vědci uvedli, že jejich zjištění jsou významná také vzhledem k riziku teroristických útoků v některých zemích, včetně Spojených států.
„Představte si, že někdo v New Yorku odpálil obyčejnou bombu s malým množstvím radioaktivního materiálu přilepeného k výbušnině," řekl Baffa. „Nová technika může pomoci určit, kdo byl vystaven radioaktivnímu spadu a potřebuje léčbu."
Vzorek, který byl uložen v krabici v laboratoři, byl nejprve promyt a sušen v troubě. Část vzorku byla potom rozdrcena v hmoždíři. Pomocí spektrometru, počítačového softwaru a kombinací různých technik vypočítali množství záření, kterému byla oběť vystavena v roce 1945.
„Když si člověk představí všechny procesy spojené s takovým testem, vyrojí se mnoho pochybností o možnosti použití této metodiky k určení dávky [radiace] uložené v těchto vzorcích," uvedli vědci. „Naše práce demonstruje tuto možnost a může otevřít možnosti pro budoucí práci, která by mohla analyzovat detaily tohoto jaderného útoku a stanovit dávky radiace," dodali.
Po bombardování v Hirošimě zemřelo podle odhadů 90 až 166 tisíc lidí. Dalších 60 až 80 tisíc zemřelo v Nagasaki, kde Spojené státy dne 9. srpna 1945 shodily druhou atomovou bombu.
Související
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
Je to už 76 let. Hirošima si minutou ticha připomněla svržení americké atomové bomby
hirošima , jaderné zbraně - , historie , věda
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.
Zdroj: Libor Novák