Po dlouhých desetiletích je konečně jasno: Jak velké radiaci byli vystaveni obyvatelé Hirošimy?

Ke svržení atomových bomb na Japonsko uplynula desetiletí. vědce tato událost přesto nepřestává fascinovat. Jediná čelistní kost teď ukázala, kolik radiace lidé v Hirošimě absorbovali. Informuje o tom americký deník The Washington Post.

V 8:15 hodin 6. srpna 1945 Spojené státy shodili první atomovou bombu „Little Boy". Vybuchla o 43 sekund později a vytvořila masivní ohnivou kouli, která spálila velkou část japonské Hirošimy. V tento den bylo v japonském městě téměř 350 000 lidí a většinu z nich tvořili civilisté.

O dvacet sedm let později přijeli do Hirošimy vědci z celého okolí. Brazilský fyzik Sérgio Mascarenhas, který v té době hostoval jako profesor na Harvardské univerzitě, uvedl, že vystavení záření způsobí, že lidská kost se stane magnetickou a že „magnetická paměť" existuje v kostech obětí atomových bombových útoků. Vědci by tak mohli měřit radiační expozici zkoumáním kostí obětí, navrhl Mascarenhas.

S pomocí dvou vědců japonských v Hirošimě získal několik vzorků kostí obětí, včetně čelisti, která patřila osobě, která byla velmi blízko epicentra výbuchu. Byli schopni odhadnout množství záření přítomného v kostech, uvedl Mascarenhas v článku, který byl představen na schůzce Americké fyzikální společnosti v dubnu 1973 ve Washingtonu. Přesto v sedmdesátých let nebylo možné provést konkrétní výpočty, uvádí list The Washington Post.

Mascarenhas převezl vzorky domů do Brazílie, kde ležely v úložišti další čtyři desetiletí - dokud se dva brazilští vědci nerozhodli pokračovat v jeho výzkumu pomocí pokročilejších technologií. Výsledek byl úžasný. Při použití techniky nazývané elektronová paramagnetická rezonance vědci zjistili, že čelistní kost při útoku v Hirošimě absorbovala 9,46 graye (jednotky absorbované dávky záření v soustavě SI).

Jak velká dávka radiace je smrtelná?

Pro srovnání - pacient s rakovinou, který je léčen radioterapií, je vystaven přibližně 2 až 3 grayům v lokalizované části těla, kde se nachází nádor. Záření asi 5 grayů - téměř polovina množství z čelisti - stačí k zabití člověka, vysvětluje Oswaldo Baffa, jeden z výzkumníků a profesor na univerzitě v Sao Paulu.

K měření množství záření byly použity i zuby osob vystavené záření. V roce 1997 vědci z Tchaj-wanu měřili radiační dávku pacientů s rakovinou nosohltanu (v níž se rakovinné buňky tvoří v blízkosti krku za nosem) absorbovanou jejich čelistí při radioterapii. Výzkumníci v Brazílii uvedli, že je to poprvé, kdy byly kosti užity k přesnému stanovení množství záření absorbovaného oběťmi atomových bomb.

„Mnoho článků se zabývalo rekonstrukcí radiační dávky, které byli lidé vystaveni během radiologických nehod. Vzorky analyzované v této práci však mají významnou historickou hodnotu, protože patří obětem prvního a jediného okamžiku v historii, kdy byly jaderné zbraně použity proti civilním cílům,“ vysvětlují. Vědci uvedli, že jejich zjištění jsou významná také vzhledem k riziku teroristických útoků v některých zemích, včetně Spojených států.

„Představte si, že někdo v New Yorku odpálil obyčejnou bombu s malým množstvím radioaktivního materiálu přilepeného k výbušnině," řekl Baffa. „Nová technika může pomoci určit, kdo byl vystaven radioaktivnímu spadu a potřebuje léčbu."

Vzorek, který byl uložen v krabici v laboratoři, byl nejprve promyt a sušen v troubě. Část vzorku byla potom rozdrcena v hmoždíři. Pomocí spektrometru, počítačového softwaru a kombinací různých technik vypočítali množství záření, kterému byla oběť vystavena v roce 1945.

„Když si člověk představí všechny procesy spojené s takovým testem, vyrojí se mnoho pochybností o možnosti použití této metodiky k určení dávky [radiace] uložené v těchto vzorcích," uvedli vědci. „Naše práce demonstruje tuto možnost a může otevřít možnosti pro budoucí práci, která by mohla analyzovat detaily tohoto jaderného útoku a stanovit dávky radiace," dodali. 

Po bombardování v Hirošimě zemřelo podle odhadů 90 až 166 tisíc lidí. Dalších 60 až 80 tisíc zemřelo v Nagasaki, kde Spojené státy dne 9. srpna 1945 shodily druhou atomovou bombu.

Související

Více souvisejících

hirošima jaderné zbraně - historie věda

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy