KOMENTÁŘ | Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki

Uplynulo 79 let od chvíle, kdy japonský ministr zahraničí Mamoru Šegemicu podepsal na palubě americké bitevní lodi USS Missouri kapitulační listiny. Definitivně tak skončila druhá světová válka. 

Japonci bojovali ještě měsíce poté, co v květnu 1945 kapitulovalo nacistické Německo. Kapitulace sice byla oznámena už 15. srpna, ale k definitivnímu ukončení války podepsáním potřebných listin došlo až 2. září. 

Japonci už v té době nebyli schopni organizovat žádné podstatné operace, které by mohly významněji uškodit americké nebo sovětské armádě. Ač v takovém stavu byla imperiální armáda už od července, nezdálo se, že by hodlala kapitulovat – a to navzdory takzvanému Postupimské deklaraci vydané 26. července toho roku. 

Postupimská deklarace představovala ultimátum, které požadovalo bezpodmínečnou kapitulaci Japonska a jeho demilitarizaci. Zahrnovala také následnou okupaci země spojeneckými jednotkami, omezení území a demokratizaci společnosti dlouhodobě žijící v područí militantního diktátorského režimu.

Podepsali ji americký prezident Harry Truman, britský premiér Winston Churchill a čínský lídr Čankajšek. Ultimátum tkvělo v tom, že pokud Japonsko nekapituluje, bude „rychle a naprosto zničeno“. 

Japonská vláda však na počátku ultimátum ignorovala, a tak během úvodních srpnových dnů roku 1945 přišly zásadní události, které změnily chod lidských dějin. Není přesně jasné, jestli Japonci nevěřili ve schopnost Američanů je „naprosto zničit“ nebo byli přesvědčení o tom, že snaha spojenců naplnit ultimátum potrvá velmi dlouho. 

Během operace Starvation neboli Vyhladovění americké námořnictvo zaminovalo vody okolo japonských ostrovů, což doopravdy způsobilo hladovění – ale ani to nezlomilo Japonce v jejich odporu. Intenzivní březnové bombardování Tokia, které zabilo až sto tisíc lidí, mělo stejný efekt.

Spojené státy ale už od srpna 1942 vytvářely své první jaderné zbraně v rámci projektu Manhattan. Výsledkem tohoto projektu byl (mimo jiné) vznik atomových bomb Little Boy a Fat Man. 

Právě na těchto dvou bombách ležely všechny (přísně tajné) naděje nejvyššího spojeneckého velení – pokud by se totiž japonské velení rozhodlo jejich shození ignorovat, došlo by na vyloďovací operaci na ostrovech Honšú a Kjúšú. Ta by znamenala zřejmě další stovky tisíc mrtvých civilistů a vojáků na obou stranách.

Americké velení v Pacifiku pokračovalo v přípravách i na tuto eventualitu, jelikož projekt Manhattan byl přísně tajný a obecně se o něm nevědělo téměř nic, a to až do 6. srpna 1945. 

Japonská protivzdušná obrana asi v 8:00 dne 6. srpna zachytila malou formaci spojeneckých letadel, z důvodu šetření se ale rozhodli nevysílat své stíhačky, pouze vyvolali letecký poplach. Přesně o patnáct minut později pilot Paul Tibbets uvolnil bombu Little Boy, ta padala k zemi 57 vteřin – a tato necelá minuta změnila historii.

Odhaduje se, že v důsledku výbuchu a následných účinků, jako je požár a radiace, zemřelo do konce roku 1945 přibližně 140 000 lidí. Přibližně polovina z nich zemřela okamžitě nebo v prvních dnech po výbuchu, zatímco ostatní podlehli zraněním a účinkům radiace v následujících týdnech a měsících. Další lidé umírali na dlouhodobé zdravotní komplikace způsobené radiací v následujících letech.

Právě se přehrává: Shození bomby na Hirošimu v dokumentu BBC.

Shození bomby na Hirošimu v dokumentu BBC. Video: YouTube

Ani výbuch atomové bomby nad Hirošimou nedonutil Japonce ke kapitulaci. Američané se tedy rozhodli zásah zopakovat, tentokrát v Kokuře. Kvůli nevhodnému počasí ale byl útok přesměrován k náhradnímu cíli – Nagasaki. Bomba Fat Man byla shozena dne 9. srpna 1945 přesně v 11:01 dopoledne. 

Nagasaki mělo o něco menší populaci než Hirošima a mělo i členitější terén, což mírně snížilo rozsah destrukce. Přesto si výbuch a následné účinky vyžádaly životy odhadem 70 000 až 80 000 lidí do konce roku 1945. Stejně jako v Hirošimě mnoho lidí zemřelo okamžitě při výbuchu, zatímco další podlehli zraněním a nemocem způsobeným radiací v následujících měsících a letech.

Po bombardování Hirošimy a Nagasaki, společně se vstupem Sovětského svazu do války proti Japonsku dne 8. srpna 1945, se japonská vláda rozhodla pro bezpodmínečnou kapitulaci. Kapitulace byla oznámena císařem Hirohitem 15. srpna 1945 a formálně podepsána 2. září 1945 na palubě lodi USS Missouri. Tímto se oficiálně ukončily boje druhé světové války.

Bombardování Hirošimy a Nagasaki představovalo první použití jaderných zbraní v historii. Tím byl položen základ pro studenou válku mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, kdy obě strany začaly budovat své vlastní jaderné arzenály. Následující jaderné závody a odstrašení definovaly mezinárodní vztahy po celou druhou polovinu 20. století.

Po kapitulaci Japonska bylo území Japonska obsazeno spojeneckými silami, převážně americkými. Tato okupace trvala do roku 1952. Pod vedením generála Douglase MacArthura proběhly v Japonsku zásadní politické, ekonomické a sociální reformy, včetně přijetí nové ústavy.

Japonsko prošlo dramatickou poválečnou rekonstrukcí a stalo se jednou z nejvíce pacifistických zemí světa. Nová ústava zaručovala občanská práva a zakazovala Japonsku mít útočnou armádu. Tento pacifistický postoj Japonska přetrvává dodnes.

Související

Benjamin Netanjahu s vojáky izraelské armády Komentář

Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?

Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.
Izraelská armáda Komentář

Izrael má právo odpovědět na íránský útok. Hizballáh a Hamás jsou plné zbabělců

Izrael má právo odpovědět Íránu na jeho silný raketový útok. Jakmile to ale udělá, zřejmě zasáhne další civilisty. Ať už se izraelské síly snaží zaměřovat teroristy sebelépe, je to prakticky nemožné. Jak Hizballáh, tak Hamás se zbaběle schovávají mezi nevinné lidi, kteří jsou následně společně s teroristy terčem izraelských útoků.

Více souvisejících

komentář II. světová válka hirošima Japonsko Nagasaki Jaderné zbraně historie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Eva Pavlová a Petr Pavel

První dáma by mohla dostávat peníze od státu. Návrh už je na stole

Eva Pavlová i její nástupkyně či nástupci v roli partnera prezidenta nebo prezidentky si mají z nuly výrazně polepšit. Na stole totiž leží návrh, který by jí a jejím následovnicím přiklepl měsíční náhrady ve výši 95 250 korun na reprezentační údaje. Už přišla i reakce z Pražského hradu. 

včera

Dostihy

Velká pardubická bude i s esy ze zahraničí. Nejslavnější dostih slaví 150 let

Konkrétní podobu dostala startovní listina 134. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou na zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou. Bude na ní šestnáct koní, kterým startovní čísla vylosovali operní pěvkyně Andrea Kalivodová s hrabětem Francescem Kinskym dal Borgo. Zájem startovat v českém dostihu projevil kvartet koní ze zahraničí.

včera

včera

včera

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropská unie směřuje k ekonomické studené válce s Čínou, varoval Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán varoval před tím, že Evropská unie směřuje k „ekonomické studené válce“ s Čínou v souvislosti s návrhem na uvalení cel na čínské elektromobily. Orbán to uvedl během rozhovoru pro státní rozhlasovou stanici, kde vyjádřil své obavy o negativní dopady tohoto kroku na evropskou ekonomiku a upozornil, že Maďarsko chce zachovat hospodářskou neutralitu a pokračovat v obchodování jak s Čínou, tak se Západem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové už mají války na Ukrajině plné zuby

Podle nezávislých ruských sociologů roste mezi Rusy podpora pro uzavření mírové dohody s Ukrajinou a ukončení konfliktu. Dva sociologické projekty, Chronicle a ExtremeScan, zaznamenaly, že rekordní počet Rusů je ochoten přijmout kompromis, i když cíle takzvané „speciální vojenské operace“ nebudou dosaženy. Uvedl to server Ukrainska pravda.

včera

Benjamin Netanjahu s vojáky izraelské armády

Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?

Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.

včera

včera

včera

Zemi ohrožuje extrémní sluneční erupce. Může napáchat masivní škody

Silná sluneční erupce, která se odehrála v úterý večer, má podle vědců závažné důsledky pro naši planetu. O víkendu se očekává geomagnetická bouře, která může výrazně ovlivnit běžný život obyvatel. Hrozí výpadky rádiového signálu a dalších komunikačních služeb. Na druhou stranu by se na obloze mohla zjevit nádherná polární záře.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy