KOMENTÁŘ | Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki

Japonci bojovali ještě měsíce poté, co v květnu 1945 kapitulovalo nacistické Německo. Kapitulace sice byla oznámena už 15. srpna, ale k definitivnímu ukončení války podepsáním potřebných listin došlo až 2. září. 

Japonci už v té době nebyli schopni organizovat žádné podstatné operace, které by mohly významněji uškodit americké nebo sovětské armádě. Ač v takovém stavu byla imperiální armáda už od července, nezdálo se, že by hodlala kapitulovat – a to navzdory takzvanému Postupimské deklaraci vydané 26. července toho roku. 

Postupimská deklarace představovala ultimátum, které požadovalo bezpodmínečnou kapitulaci Japonska a jeho demilitarizaci. Zahrnovala také následnou okupaci země spojeneckými jednotkami, omezení území a demokratizaci společnosti dlouhodobě žijící v područí militantního diktátorského režimu.

Podepsali ji americký prezident Harry Truman, britský premiér Winston Churchill a čínský lídr Čankajšek. Ultimátum tkvělo v tom, že pokud Japonsko nekapituluje, bude „rychle a naprosto zničeno“. 

Japonská vláda však na počátku ultimátum ignorovala, a tak během úvodních srpnových dnů roku 1945 přišly zásadní události, které změnily chod lidských dějin. Není přesně jasné, jestli Japonci nevěřili ve schopnost Američanů je „naprosto zničit“ nebo byli přesvědčení o tom, že snaha spojenců naplnit ultimátum potrvá velmi dlouho. 

Během operace Starvation neboli Vyhladovění americké námořnictvo zaminovalo vody okolo japonských ostrovů, což doopravdy způsobilo hladovění – ale ani to nezlomilo Japonce v jejich odporu. Intenzivní březnové bombardování Tokia, které zabilo až sto tisíc lidí, mělo stejný efekt.

Spojené státy ale už od srpna 1942 vytvářely své první jaderné zbraně v rámci projektu Manhattan. Výsledkem tohoto projektu byl (mimo jiné) vznik atomových bomb Little Boy a Fat Man. 

Právě na těchto dvou bombách ležely všechny (přísně tajné) naděje nejvyššího spojeneckého velení – pokud by se totiž japonské velení rozhodlo jejich shození ignorovat, došlo by na vyloďovací operaci na ostrovech Honšú a Kjúšú. Ta by znamenala zřejmě další stovky tisíc mrtvých civilistů a vojáků na obou stranách.

Americké velení v Pacifiku pokračovalo v přípravách i na tuto eventualitu, jelikož projekt Manhattan byl přísně tajný a obecně se o něm nevědělo téměř nic, a to až do 6. srpna 1945. 

Japonská protivzdušná obrana asi v 8:00 dne 6. srpna zachytila malou formaci spojeneckých letadel, z důvodu šetření se ale rozhodli nevysílat své stíhačky, pouze vyvolali letecký poplach. Přesně o patnáct minut později pilot Paul Tibbets uvolnil bombu Little Boy, ta padala k zemi 57 vteřin – a tato necelá minuta změnila historii.

Odhaduje se, že v důsledku výbuchu a následných účinků, jako je požár a radiace, zemřelo do konce roku 1945 přibližně 140 000 lidí. Přibližně polovina z nich zemřela okamžitě nebo v prvních dnech po výbuchu, zatímco ostatní podlehli zraněním a účinkům radiace v následujících týdnech a měsících. Další lidé umírali na dlouhodobé zdravotní komplikace způsobené radiací v následujících letech.

Ani výbuch atomové bomby nad Hirošimou nedonutil Japonce ke kapitulaci. Američané se tedy rozhodli zásah zopakovat, tentokrát v Kokuře. Kvůli nevhodnému počasí ale byl útok přesměrován k náhradnímu cíli – Nagasaki. Bomba Fat Man byla shozena dne 9. srpna 1945 přesně v 11:01 dopoledne. 

Nagasaki mělo o něco menší populaci než Hirošima a mělo i členitější terén, což mírně snížilo rozsah destrukce. Přesto si výbuch a následné účinky vyžádaly životy odhadem 70 000 až 80 000 lidí do konce roku 1945. Stejně jako v Hirošimě mnoho lidí zemřelo okamžitě při výbuchu, zatímco další podlehli zraněním a nemocem způsobeným radiací v následujících měsících a letech.

Po bombardování Hirošimy a Nagasaki, společně se vstupem Sovětského svazu do války proti Japonsku dne 8. srpna 1945, se japonská vláda rozhodla pro bezpodmínečnou kapitulaci. Kapitulace byla oznámena císařem Hirohitem 15. srpna 1945 a formálně podepsána 2. září 1945 na palubě lodi USS Missouri. Tímto se oficiálně ukončily boje druhé světové války.

Bombardování Hirošimy a Nagasaki představovalo první použití jaderných zbraní v historii. Tím byl položen základ pro studenou válku mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, kdy obě strany začaly budovat své vlastní jaderné arzenály. Následující jaderné závody a odstrašení definovaly mezinárodní vztahy po celou druhou polovinu 20. století.

Po kapitulaci Japonska bylo území Japonska obsazeno spojeneckými silami, převážně americkými. Tato okupace trvala do roku 1952. Pod vedením generála Douglase MacArthura proběhly v Japonsku zásadní politické, ekonomické a sociální reformy, včetně přijetí nové ústavy.

Japonsko prošlo dramatickou poválečnou rekonstrukcí a stalo se jednou z nejvíce pacifistických zemí světa. Nová ústava zaručovala občanská práva a zakazovala Japonsku mít útočnou armádu. Tento pacifistický postoj Japonska přetrvává dodnes.