Kde hrozí jaderný konflikt s nedozírnými následky? Experti promluvili

Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Rutgersovy univerzity popsali, že jaderný konflikt by během týdne připravil o život 125 milionů lidí. Byly by to větší ztráty, jako za celých šest let druhé světové války.

Mezi Indií a Pákistánem panuje dlouhodobé napětí doprovázené menšími či většími konflikty. Mohlo by to vyústit ve velkou katastrofu. Oba státy mají dnes dohromady přibližně 300 jaderných hlavic, jejich počet by však měl vzrůst v roce 2025 na 400.

Pokud by došlo k válce a oba státy by sáhly po atomových zbraních, znamenalo by to dramatické následky pro celou planetu. „Indičtí představitelé tvrdí, že by jaderné zbraně nepoužili jako první, ale v reakci na útok jinými zbraněmi hromadného ničení. Pákistán připustil, že by k jaderným zbraním sáhl v případě, pokud by nedokázal odrazit vojenský útok konvenčními prostředky,“ napsal magazín Gnosis.

Američtí vědci pod vedením Owena B. Toona reagovali na neustále spory mezi Indii a Pákistánem tak, že vypracovali studii o tom, jaké následky by mohl mít případný jaderný konflikt. Studie byla zveřejněna v odborném časopise Science Advances.

Vědci pracovali na scénáři, že Pákistán použil jaderné zbraně jako první a nasadil 150 hlavic, na což Indie reagovala odpálením 100 hlavic. Vzájemné útoky se zaměřily pouze na velká města. Během prvního týdne by mohl být počet mrtvých 50 až 125 milionů. Mohlo by nastat i narušení klimatu, které by vedlo k dramatickému poklesu teplot po celé planetě

Simulace ukázala, že každý z výbuchů by připravil o život až 700 tisíc lidí. Větší ztráty by utrpěla Indie, protože ve scénáři útočil jako první Pákistán.

„Indicko-pákistánská válka by zdvojnásobila úmrtnost po celém světě. Byla by to válka, která nemá obdoby v celých dějinách lidského druhu. Doufejme, že se Pákistán a Indie z této studie poučí,“ řekl hlavní autor studie profesor Toon.

Související

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

Více souvisejících

Indie válka Jaderné zbraně Pákistán zbraně jaderné zbraně - Kašmír

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

17. července 2026 19:20

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

17. července 2026 18:32

17. července 2026 17:37

17. července 2026 16:49

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

17. července 2026 15:58

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy