Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Rutgersovy univerzity popsali, že jaderný konflikt by během týdne připravil o život 125 milionů lidí. Byly by to větší ztráty, jako za celých šest let druhé světové války.
Mezi Indií a Pákistánem panuje dlouhodobé napětí doprovázené menšími či většími konflikty. Mohlo by to vyústit ve velkou katastrofu. Oba státy mají dnes dohromady přibližně 300 jaderných hlavic, jejich počet by však měl vzrůst v roce 2025 na 400.
Pokud by došlo k válce a oba státy by sáhly po atomových zbraních, znamenalo by to dramatické následky pro celou planetu. „Indičtí představitelé tvrdí, že by jaderné zbraně nepoužili jako první, ale v reakci na útok jinými zbraněmi hromadného ničení. Pákistán připustil, že by k jaderným zbraním sáhl v případě, pokud by nedokázal odrazit vojenský útok konvenčními prostředky,“ napsal magazín Gnosis.
Američtí vědci pod vedením Owena B. Toona reagovali na neustále spory mezi Indii a Pákistánem tak, že vypracovali studii o tom, jaké následky by mohl mít případný jaderný konflikt. Studie byla zveřejněna v odborném časopise Science Advances.
Vědci pracovali na scénáři, že Pákistán použil jaderné zbraně jako první a nasadil 150 hlavic, na což Indie reagovala odpálením 100 hlavic. Vzájemné útoky se zaměřily pouze na velká města. Během prvního týdne by mohl být počet mrtvých 50 až 125 milionů. Mohlo by nastat i narušení klimatu, které by vedlo k dramatickému poklesu teplot po celé planetě
Simulace ukázala, že každý z výbuchů by připravil o život až 700 tisíc lidí. Větší ztráty by utrpěla Indie, protože ve scénáři útočil jako první Pákistán.
„Indicko-pákistánská válka by zdvojnásobila úmrtnost po celém světě. Byla by to válka, která nemá obdoby v celých dějinách lidského druhu. Doufejme, že se Pákistán a Indie z této studie poučí,“ řekl hlavní autor studie profesor Toon.
Související
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
Tragédie v nočním klubu v Goa: Při požáru zemřelo nejméně 25 lidí včetně turistů
Indie , válka , Jaderné zbraně , Pákistán , zbraně , jaderné zbraně - , Kašmír
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 1 hodinou
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 2 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 3 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 3 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 4 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 5 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 5 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
včera
Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?
včera
Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci
včera
Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo
včera
Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče
včera
Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly
včera
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
včera
FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky
Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.
Zdroj: Libor Novák