Ruská atomová bomba Car je považována za nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk stvořil. O historii jejího vzniku i o zbrani samotné už toho bylo napsáno mnohé, jak velkou škodu ale tato jaderná zbraň mohla napáchat, pokud by byla během války použita nad nepřátelským územím?
Atomová bomba Car je nejsilnější zbraní, jakou kdy lidstvo použilo. Sovětský svaz ji odpálil, došlo k tomu 30. října 1961 nad severním Ruskem. Zbraň o váze 27 tun byla dlouhá 8 metrů a její průměr byl zhruba 2 metry. Samotný výbuch byl 3800krát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu.
Co to ale znamená v praxi? Na to se rozhodl podívat portál Stuff, který spočítal, jak by vypadal výbuch této bomby v zalidnění oblasti. Během prvních několika sekund by obrovská ohnivá koule vypařila vše v okruhu šesti kilometrů, a to včetně lidí a domů.
Následně by se exploze rozšiřovala a oheň by spaloval vše, co by mu přišlo do cesty. Během následujících vteřin by bylo okolí výbuchu v průměru 40 kilometrů spálené na prach. Lidé a zvířata by utrpěli tak závažné popáleniny třetího stupně, že by na místě umírali.
Ohnivá koule by se šířila dál a po zhruba půl minutě až minutě by dosáhla svého maxima. Do okolí by ale postupovala radiace, která by zasáhna vše živé v okolí dalších desítek až stovek kilometrů. Tlaková vlna by navíc vymlátila všechna okna v okruhu až jednoho tisíce kilometrů, což ostatně ukázal už proběhlý test.
V závislosti na místě, kde by byla bomba použita, by se podle serveru během prvních několika sekund okamžitě vypařilo sto tisíc lidí. Další statisíce lidí by uhořely chvíli poté, co by je sežehl rychle se šířící oheň. Počet mrtvých by jen několik málo sekund po dopadu bomby mohl dosáhnout jednoho milionu.
Další statisíce lidí by obdržely silnou dávku radiace, která by u nich vyvolala nádorové bujení. Rakovina by v následujících měsících stovky tisíc lidí zabila. Celkově by tak počet mrtvých po dopadu bomby Car mohl dosáhnout jednoho až dvou milionů.
Car je drobeček? SSSR chtěl mnohem silnější zbraň
Práce na konstrukci bomby Car začaly v roce 1954 v uzavřeném městě Arzamas-16 pod vedením akademiků I. V. Kurčatova a J. B. Charitona. Kurčatov nebyl ve světě vědy neznámý, v roce 1939 zkonstruoval první sovětský cyklotron a s radioaktivitou měl bohaté zkušenosti. Jak se později ukázalo, sázka na něj se Sovětskému svazu vyplatila, dal mu totiž bombu nebývalých účinků.
Car byla třístupňová termonukleární puma o energii přibližně 50 až 58 megatun TNT. Pro představu, bomby, které zničily Hirošimu a Nagasaki, měly sílu jen něco kolem 15 - 22 kilotunami TNT. První stupeň bomby využívá štěpné reakce pro kompresi termonukleárního druhého stupně. Jeho energie následně komprimuje třetí, mnohem větší, termonukleární stupeň, čímž dojde k masivnímu výbuchu.
Podle původních plánů měli Sověti vyvinout mnohem silnější bombu, která měla uvolnit energii o síle 100 megatun TNT. Od tohoto plánu ale později upustili, a to z několika důvodů. Bomba by k totiž vytvořila příliš velké množství radioaktivního spadu, který by dopadl na obydlené území Sovětského svazu.
Přesto je samotná zbraň úctyhodná. Vážila 27 tun a byla dlouhá 8 metrů, její průměr byl zhruba 2 metry a samotný výbuch byl několikatisíckrát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu
Bomba byla svržena ze speciálně upraveného bombardéru Tu-95 v 11:32 moskevského času nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země z výšky jedenácti kilometrů. Výbuch nastal ve výšce 4000 metrů nad zemí. Síla výbuchu je experty odhadována na 57 až 58,6 megatun.
Okamžitě po výbuchu se vytvořila ohnivá koule o průměru 8 km. Bomba zničila vše ve vzdálenosti 55 km od výbuchu, stovky kilometrů daleko od výbuchu byly zničeny domy, okna a dveře, a teplo způsobilo popáleniny 3. stupně na vzdálenost 100 km. Tlaková vlna dosáhla vzdálenosti 700 km a ještě ve vzdálenosti 900 km výbuch ničil okenní tabule a rámy.
Světlo z výbuchu bylo pozorovatelné téměř 1000 km od místa výbuchu a následný atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký a 95 km široký v průměru. Seismická vlna vytvořená výbuchem oběhla planetu Zemi více než třikrát.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
před 1 hodinou
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
před 1 hodinou
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
před 3 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
včera
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
včera
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
včera
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
včera
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
včera
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
včera
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.
Zdroj: Libor Novák