Jakou škodu by napáchal výbuch nejsilnější bomby světa, jaderné zbraně Car, v centru města?

Ruská atomová bomba Car je považována za nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk stvořil. O historii jejího vzniku i o zbrani samotné už toho bylo napsáno mnohé, jak velkou škodu ale tato jaderná zbraň mohla napáchat, pokud by byla během války použita nad nepřátelským územím?

Atomová bomba Car je nejsilnější zbraní, jakou kdy lidstvo použilo. Sovětský svaz ji odpálil, došlo k tomu 30. října 1961 nad severním Ruskem. Zbraň o váze 27 tun byla dlouhá 8 metrů a její průměr byl zhruba 2 metry. Samotný výbuch byl 3800krát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu.

Co to ale znamená v praxi? Na to se rozhodl podívat portál Stuff, který spočítal, jak by vypadal výbuch této bomby v zalidnění oblasti. Během prvních několika sekund by obrovská ohnivá koule vypařila vše v okruhu šesti kilometrů, a to včetně lidí a domů.

Následně by se exploze rozšiřovala a oheň by spaloval vše, co by mu přišlo do cesty. Během následujících vteřin by bylo okolí výbuchu v průměru 40 kilometrů spálené na prach. Lidé a zvířata by utrpěli tak závažné popáleniny třetího stupně, že by na místě umírali. 

Ohnivá koule by se šířila dál a po zhruba půl minutě až minutě by dosáhla svého maxima. Do okolí by ale postupovala radiace, která by zasáhna vše živé v okolí dalších desítek až stovek kilometrů. Tlaková vlna by navíc vymlátila všechna okna v okruhu až jednoho tisíce kilometrů, což ostatně ukázal už proběhlý test.

V závislosti na místě, kde by byla bomba použita, by se podle serveru během prvních několika sekund okamžitě vypařilo sto tisíc lidí. Další statisíce lidí by uhořely chvíli poté, co by je sežehl rychle se šířící oheň. Počet mrtvých by jen několik málo sekund po dopadu bomby mohl dosáhnout jednoho milionu.

Další statisíce lidí by obdržely silnou dávku radiace, která by u nich vyvolala nádorové bujení. Rakovina by v následujících měsících stovky tisíc lidí zabila. Celkově by tak počet mrtvých po dopadu bomby Car mohl dosáhnout jednoho až dvou milionů.

Car je drobeček? SSSR chtěl mnohem silnější zbraň

Práce na konstrukci bomby Car začaly v roce 1954 v uzavřeném městě Arzamas-16 pod vedením akademiků I. V. Kurčatova a J. B. Charitona. Kurčatov nebyl ve světě vědy neznámý, v roce 1939 zkonstruoval první sovětský cyklotron a s radioaktivitou měl bohaté zkušenosti. Jak se později ukázalo, sázka na něj se Sovětskému svazu vyplatila, dal mu totiž bombu nebývalých účinků.

Car byla třístupňová termonukleární puma o energii přibližně 50 až 58 megatun TNT. Pro představu, bomby, které zničily Hirošimu a Nagasaki, měly sílu jen něco kolem 15 - 22 kilotunami TNT. První stupeň bomby využívá štěpné reakce pro kompresi termonukleárního druhého stupně. Jeho energie následně komprimuje třetí, mnohem větší, termonukleární stupeň, čímž dojde k masivnímu výbuchu.

Podle původních plánů měli Sověti vyvinout mnohem silnější bombu, která měla uvolnit energii o síle 100 megatun TNT. Od tohoto plánu ale později upustili, a to z několika důvodů. Bomba by k totiž vytvořila příliš velké množství radioaktivního spadu, který by dopadl na obydlené území Sovětského svazu.

Přesto je samotná zbraň úctyhodná. Vážila 27 tun a byla dlouhá 8 metrů, její průměr byl zhruba 2 metry a samotný výbuch byl několikatisíckrát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu

Bomba byla svržena ze speciálně upraveného bombardéru Tu-95 v 11:32 moskevského času nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země z výšky jedenácti kilometrů. Výbuch nastal ve výšce 4000 metrů nad zemí. Síla výbuchu je experty odhadována na 57 až 58,6 megatun.

Okamžitě po výbuchu se vytvořila ohnivá koule o průměru 8 km. Bomba zničila vše ve vzdálenosti 55 km od výbuchu, stovky kilometrů daleko od výbuchu byly zničeny domy, okna a dveře, a teplo způsobilo popáleniny 3. stupně na vzdálenost 100 km. Tlaková vlna dosáhla vzdálenosti 700 km a ještě ve vzdálenosti 900 km výbuch ničil okenní tabule a rámy.

Světlo z výbuchu bylo pozorovatelné téměř 1000 km od místa výbuchu a následný atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký a 95 km široký v průměru. Seismická vlna vytvořená výbuchem oběhla planetu Zemi více než třikrát.

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně ,  jaderné zbraně -

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy