Ruská atomová bomba Car je považována za nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk stvořil. O historii jejího vzniku i o zbrani samotné už toho bylo napsáno mnohé, jak velkou škodu ale tato jaderná zbraň mohla napáchat, pokud by byla během války použita nad nepřátelským územím?
Atomová bomba Car je nejsilnější zbraní, jakou kdy lidstvo použilo. Sovětský svaz ji odpálil, došlo k tomu 30. října 1961 nad severním Ruskem. Zbraň o váze 27 tun byla dlouhá 8 metrů a její průměr byl zhruba 2 metry. Samotný výbuch byl 3800krát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu.
Co to ale znamená v praxi? Na to se rozhodl podívat portál Stuff, který spočítal, jak by vypadal výbuch této bomby v zalidnění oblasti. Během prvních několika sekund by obrovská ohnivá koule vypařila vše v okruhu šesti kilometrů, a to včetně lidí a domů.
Následně by se exploze rozšiřovala a oheň by spaloval vše, co by mu přišlo do cesty. Během následujících vteřin by bylo okolí výbuchu v průměru 40 kilometrů spálené na prach. Lidé a zvířata by utrpěli tak závažné popáleniny třetího stupně, že by na místě umírali.
Ohnivá koule by se šířila dál a po zhruba půl minutě až minutě by dosáhla svého maxima. Do okolí by ale postupovala radiace, která by zasáhna vše živé v okolí dalších desítek až stovek kilometrů. Tlaková vlna by navíc vymlátila všechna okna v okruhu až jednoho tisíce kilometrů, což ostatně ukázal už proběhlý test.
V závislosti na místě, kde by byla bomba použita, by se podle serveru během prvních několika sekund okamžitě vypařilo sto tisíc lidí. Další statisíce lidí by uhořely chvíli poté, co by je sežehl rychle se šířící oheň. Počet mrtvých by jen několik málo sekund po dopadu bomby mohl dosáhnout jednoho milionu.
Další statisíce lidí by obdržely silnou dávku radiace, která by u nich vyvolala nádorové bujení. Rakovina by v následujících měsících stovky tisíc lidí zabila. Celkově by tak počet mrtvých po dopadu bomby Car mohl dosáhnout jednoho až dvou milionů.
Car je drobeček? SSSR chtěl mnohem silnější zbraň
Práce na konstrukci bomby Car začaly v roce 1954 v uzavřeném městě Arzamas-16 pod vedením akademiků I. V. Kurčatova a J. B. Charitona. Kurčatov nebyl ve světě vědy neznámý, v roce 1939 zkonstruoval první sovětský cyklotron a s radioaktivitou měl bohaté zkušenosti. Jak se později ukázalo, sázka na něj se Sovětskému svazu vyplatila, dal mu totiž bombu nebývalých účinků.
Car byla třístupňová termonukleární puma o energii přibližně 50 až 58 megatun TNT. Pro představu, bomby, které zničily Hirošimu a Nagasaki, měly sílu jen něco kolem 15 - 22 kilotunami TNT. První stupeň bomby využívá štěpné reakce pro kompresi termonukleárního druhého stupně. Jeho energie následně komprimuje třetí, mnohem větší, termonukleární stupeň, čímž dojde k masivnímu výbuchu.
Podle původních plánů měli Sověti vyvinout mnohem silnější bombu, která měla uvolnit energii o síle 100 megatun TNT. Od tohoto plánu ale později upustili, a to z několika důvodů. Bomba by k totiž vytvořila příliš velké množství radioaktivního spadu, který by dopadl na obydlené území Sovětského svazu.
Přesto je samotná zbraň úctyhodná. Vážila 27 tun a byla dlouhá 8 metrů, její průměr byl zhruba 2 metry a samotný výbuch byl několikatisíckrát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu
Bomba byla svržena ze speciálně upraveného bombardéru Tu-95 v 11:32 moskevského času nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země z výšky jedenácti kilometrů. Výbuch nastal ve výšce 4000 metrů nad zemí. Síla výbuchu je experty odhadována na 57 až 58,6 megatun.
Okamžitě po výbuchu se vytvořila ohnivá koule o průměru 8 km. Bomba zničila vše ve vzdálenosti 55 km od výbuchu, stovky kilometrů daleko od výbuchu byly zničeny domy, okna a dveře, a teplo způsobilo popáleniny 3. stupně na vzdálenost 100 km. Tlaková vlna dosáhla vzdálenosti 700 km a ještě ve vzdálenosti 900 km výbuch ničil okenní tabule a rámy.
Světlo z výbuchu bylo pozorovatelné téměř 1000 km od místa výbuchu a následný atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký a 95 km široký v průměru. Seismická vlna vytvořená výbuchem oběhla planetu Zemi více než třikrát.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Aktuálně se děje
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
včera
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě