Ruská atomová bomba Car je považována za nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk stvořil. O historii jejího vzniku i o zbrani samotné už toho bylo napsáno mnohé, jak velkou škodu ale tato jaderná zbraň mohla napáchat, pokud by byla během války použita nad nepřátelským územím?
Atomová bomba Car je nejsilnější zbraní, jakou kdy lidstvo použilo. Sovětský svaz ji odpálil, došlo k tomu 30. října 1961 nad severním Ruskem. Zbraň o váze 27 tun byla dlouhá 8 metrů a její průměr byl zhruba 2 metry. Samotný výbuch byl 3800krát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu.
Co to ale znamená v praxi? Na to se rozhodl podívat portál Stuff, který spočítal, jak by vypadal výbuch této bomby v zalidnění oblasti. Během prvních několika sekund by obrovská ohnivá koule vypařila vše v okruhu šesti kilometrů, a to včetně lidí a domů.
Následně by se exploze rozšiřovala a oheň by spaloval vše, co by mu přišlo do cesty. Během následujících vteřin by bylo okolí výbuchu v průměru 40 kilometrů spálené na prach. Lidé a zvířata by utrpěli tak závažné popáleniny třetího stupně, že by na místě umírali.
Ohnivá koule by se šířila dál a po zhruba půl minutě až minutě by dosáhla svého maxima. Do okolí by ale postupovala radiace, která by zasáhna vše živé v okolí dalších desítek až stovek kilometrů. Tlaková vlna by navíc vymlátila všechna okna v okruhu až jednoho tisíce kilometrů, což ostatně ukázal už proběhlý test.
V závislosti na místě, kde by byla bomba použita, by se podle serveru během prvních několika sekund okamžitě vypařilo sto tisíc lidí. Další statisíce lidí by uhořely chvíli poté, co by je sežehl rychle se šířící oheň. Počet mrtvých by jen několik málo sekund po dopadu bomby mohl dosáhnout jednoho milionu.
Další statisíce lidí by obdržely silnou dávku radiace, která by u nich vyvolala nádorové bujení. Rakovina by v následujících měsících stovky tisíc lidí zabila. Celkově by tak počet mrtvých po dopadu bomby Car mohl dosáhnout jednoho až dvou milionů.
Car je drobeček? SSSR chtěl mnohem silnější zbraň
Práce na konstrukci bomby Car začaly v roce 1954 v uzavřeném městě Arzamas-16 pod vedením akademiků I. V. Kurčatova a J. B. Charitona. Kurčatov nebyl ve světě vědy neznámý, v roce 1939 zkonstruoval první sovětský cyklotron a s radioaktivitou měl bohaté zkušenosti. Jak se později ukázalo, sázka na něj se Sovětskému svazu vyplatila, dal mu totiž bombu nebývalých účinků.
Car byla třístupňová termonukleární puma o energii přibližně 50 až 58 megatun TNT. Pro představu, bomby, které zničily Hirošimu a Nagasaki, měly sílu jen něco kolem 15 - 22 kilotunami TNT. První stupeň bomby využívá štěpné reakce pro kompresi termonukleárního druhého stupně. Jeho energie následně komprimuje třetí, mnohem větší, termonukleární stupeň, čímž dojde k masivnímu výbuchu.
Podle původních plánů měli Sověti vyvinout mnohem silnější bombu, která měla uvolnit energii o síle 100 megatun TNT. Od tohoto plánu ale později upustili, a to z několika důvodů. Bomba by k totiž vytvořila příliš velké množství radioaktivního spadu, který by dopadl na obydlené území Sovětského svazu.
Přesto je samotná zbraň úctyhodná. Vážila 27 tun a byla dlouhá 8 metrů, její průměr byl zhruba 2 metry a samotný výbuch byl několikatisíckrát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu
Bomba byla svržena ze speciálně upraveného bombardéru Tu-95 v 11:32 moskevského času nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země z výšky jedenácti kilometrů. Výbuch nastal ve výšce 4000 metrů nad zemí. Síla výbuchu je experty odhadována na 57 až 58,6 megatun.
Okamžitě po výbuchu se vytvořila ohnivá koule o průměru 8 km. Bomba zničila vše ve vzdálenosti 55 km od výbuchu, stovky kilometrů daleko od výbuchu byly zničeny domy, okna a dveře, a teplo způsobilo popáleniny 3. stupně na vzdálenost 100 km. Tlaková vlna dosáhla vzdálenosti 700 km a ještě ve vzdálenosti 900 km výbuch ničil okenní tabule a rámy.
Světlo z výbuchu bylo pozorovatelné téměř 1000 km od místa výbuchu a následný atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký a 95 km široký v průměru. Seismická vlna vytvořená výbuchem oběhla planetu Zemi více než třikrát.
Související
Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík
Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami
Jaderné zbraně , jaderné zbraně -
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
před 2 hodinami
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
před 3 hodinami
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
před 3 hodinami
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
před 4 hodinami
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
před 4 hodinami
Robert Fico je u Putina v Kremlu
před 5 hodinami
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
před 6 hodinami
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
před 6 hodinami
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
před 7 hodinami
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
před 8 hodinami
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
před 9 hodinami
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
před 11 hodinami
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
před 13 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 14 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 22 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek