Praha - Obecně se má za to, že jakékoliv místo na Zemi, v němž došlo k jaderné explozi, je zamořené a neobyvatelné. Jak je potom ale možné, že v Hirošimě a Nagasaki, městech, které byly zničeny jadernou explozí, dnes žije 1,5 milionu lidí, zatímco v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl je mrtvá zóna, kde přežívá jen několik posledních usedlíků?
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak v roce 1986 zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů.
Výbuch v dubnu 1986 doprovázel mohutný únik radioaktivity, který zasáhl rozlehlou oblast v okolí elektrárny i v sousedním Bělorusku. Tamní úřady evakuovaly zónu, kde do té doby žilo 20 tisíc lidí, a vytvořily v ní rezervaci o ploše 2160 čtverečních kilometrů.
Do okolí jaderné elektrárny dnes ročně sice zavítají tisíce lidí, vzhledem ke zbytkové radioaktivitě se ale do uzavřené zóny bez průvodce nedostanete. Radiace je v některých místech tak vysoká, že by vás mohla zabít. Na místě tak žije jen několik starousedlíků, kteří odmítli opustit své domovy a zatím nezemřeli na nemoci z ozáření, a řada zvířat.
U Černobylu se daří losům, jelenům, kancům a vlkům. Podle vědců jim ale radioaktivita rovněž neprospívá a ani u nich není vyloučeno, že pojdou na nemoci z ozáření. Tak či tak ale člověk v oblasti nemá šanci přežít?
Tak proč v Hirošimě a Nagasaki ano?
Během 6. a 9. srpna 1945 Spojené státy shodily jaderné bomby Little Boy a Fat Man na japonská města Hirošima a Nagasaki. Výbuch uranové bomby LittleBoy uvolnil energii odpovídající explozi asi 15 tisíc tun TNT a po výbuchu zahynulo asi 70 000 lidí. Stejný počet zemřel později na následky radioaktivního ozáření nebo zranění.
Plutoniová bomba Fat Man při výbuchu uvolnila energii odpovídající výbuchu 22 tisíc tun TNT a způsobila devastaci větší části města a okamžitou smrt asi 40 000 obyvatel. Dalších 30 000 zemřelo později. Pro srovnání, výbuch Černobylu si vyžádal po explozi "pouze" 28 mrtvých na následky ozáření (celkový počet přesně určit nelze, odhady se pohybují od několika tisíců až po milion).
V čem je tedy rozdíl? Primárně v tom, že v okolí Černobylu jsou dodnes v půdě radioaktivní izotopy jako cesium-137, stroncium-90 a jód-131. Nagasaki ani Hirošima zamořena nejsou, a podle vědců za to mohou tři hlavní aspekty.
Prvním faktorem je, že reaktor v Černobylu měl mnohem více jaderného paliva, než obě bomby dohromady. Zatímco Little Boy v sobě nesl asi 63 kilogramů uranu a Fat Man 6 kilogramů plutonia, reaktor číslo čtyři obsahoval asi 180 tun jaderného paliva.
Druhým a důležitějším aspektem je množství radioaktivního materiálu, které se skutečně uvolnilo. Při výbuchu totiž došlo u obou bomb k jadernému štěpení u zhruba jednoho kilogramu materiálu. Do ovzduší se tak ve skutečnosti dostalo zhruba kilo uranu a stejné množství plutonia.
Oproti tomu v Černobylu uniklo do atmosféry nejméně sedm tun jaderného paliva. Kromě něj se ale uvolňovaly i těkavé radioizotopy, včetně xenonu, kryptonu a radioaktivního jódu. Výbuchy jaderných bomb byly zkrátka čistější, než jaderná elektrárna.
Třetím nosným faktorem je místo, kde k detonaci došlo. Jak Fat Man, tak Little Boy byly odpáleny ve vzduchu, stovky metrů nad zemským povrchem. Výsledkem bylo, že radioaktivní prach byl houbovým mrakem rozptýlen do širokého okolí.
Když se ale v Černobylu roztavil reaktor číslo čtyři, došlo k tomu na povrchu země, a aktivní neutrony v hořícím palivu reagovaly s půdou, což způsobilo, že se stala radioaktivní. Proto se v ní drží zamoření dodnes.
Není to jen Černobyl
Na světě existuje mnoho dalších míst, kde mohou lidé dostat vysoké dávky radiace. A nejde vždy jen o testovací střelnice jaderných zbraní. Jedním takovým je například Ramsar v Íránu. Lidé v tomto městě dostanou každoročně radiační dávku 260 milisievertů (mSv), což je mnohem vyšší než roční povolená dávka pro radiační pracovníky, která je pouhých 20 mSv. Průměrná osoba je každý rok vystavena dávce 3,1 mSv.
Příčinou záření v Ramsaru je devět horkých pramenů, které tryskají z podzemí a jejichž bubliny obsahují rozpuštěnou horninu bohatou na uran. Radium z těchto pramenů se vsáklo také do vápence, z něhož jsou postaveny domy. Nachází se ale i v plodinách a pitné vodě. Studie z roku 2002 zjistila, že tyto dávky způsobily o 56 procent více chromozomálních abnormalit u přibližně 33 000 obyvatel města. Vědci doporučili, aby se obyvatelé přestěhovali, ale zdá se, že tato výzva neměla velký vliv.
Podobná situace je i v Brazílii. V roce 1987 dva lupiči vykradli opuštěnou nemocnici v Goianii a odnesli si hlavně šrot. Bohužel také objevili malou kapsli vysoce radioaktivního chloridu cesného, která byla použita v zařízení pro radioterapii. Odnesli ji spolu s dalšími věcmi. Několik městských bloků bylo radiací znečištěno a muselo být zbořeno.
Kromě čtyř lidí, kteří zemřeli, bylo 300 dalších silně ozářeno. Ve městě propukla „radiofobie“ - více než 100 000 lidí bylo vyšetřeno. Z několika míst byla odstraněna svrchní část půdy, aby se odstranilo záření. Na některých místech byly naměřeny až 2 sieverty za hodinu. A i když se život ve městě povětšinou vrátil do normálu, některé místa stále zůstávají kontaminována.
Radioaktivní místo ale nalezneme i v Británii. Sellafield je vesnice na severozápadu Anglie v hrabství Cumbria, kde sídlí hlavní jaderné středisko v Anglii. Zahrnuje několik továren na přepracování jaderného paliva, už odstavenou jadernou elektrárnu Calder Hall a několik reaktorů a továren civilního i vojenského zaměření. Komplex Windscale/Sellafield je označován jako nejradioaktivnější místo v západní Evropě.
Došlo zde k několika jaderným haváriím, v roce 1957 zde vypukl požár, který způsobil vážnou jadernou nehodu, v dubnu 2005 z potrubí uniklo 83 000 litrů radioaktivního odpadu, který však byl zachycen uvnitř zařízení.
Odpad produkuje radiaci až 280 sievertů za hodinu, což je 60násobek dávky, která je fatální. Rozpuštěné palivové tyče jsou uloženy v obrovském podzemním úložném fondu nazývaném „Head End Shear Cave". Do jeskyně jsou posíláni pouze roboti. Jelikož je i nadále jaderné palivo uloženo v jeskyni, pravděpodobně to není nejlepší místo k dovolené.
Pro změnu Hanfordská lokalita, která je vyřazeným jaderným výrobním komplexem, je obecně považována za nejvíce radioaktivní místo v USA. Kdysi bylo zařízení používáno k výrobě plutonia pro projekt Manhattan. Dnes je tu uloženo 65 procent amerického radioaktivního odpadu.
V květnu roku 2017 došlo k kolapsu tamního tunelu, což vyvolalo vážné obavy, pracovníci museli být evakuováni. K zablokování tunelu bylo třeba obrovského množství půdy. Ekologové se také obávají o životní prostředí v okolí tohoto místa
V únoru 2018 bylo zjištěno, že vzduchové filtry některých vozidel používaných na tomto místě obsahují Americium-241. Kontaminace byla zaznamenána až 16 km od tohoto komplexu.
Nelze zapomenout ani na rok 2011, kdy zničila vlna jadernou elektrárnu Fukušima v Japonsku. Při havárii došlo s velkou pravděpodobností k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru. Při obnažení paliva v reaktoru vznikal vodík, který byl následně příčinou tří mohutných explozí. Tyto exploze zásadně přispěly k úniku a rozptýlení štěpných produktů, které dočasně způsobily okolí elektrárny neobyvatelným a také dočasně ekonomicky znehodnotily široké oblasti jinak velmi úrodné zemědělské půdy. Asi 160 000 lidí bylo evakuováno. Mají jen malou šanci, že se někdy vrátí.
Byla tu naměřena úroveň záření až 530 sitevertů za hodinu. To je víc než dost, aby člověk zemřel. Do těch nejvíce postižených míst byli vysláni roboti, kteří se měli pokusit najít roztavené palivo z reaktoru. Kvůli silné radiaci ale řada z nich selhala. Během uplynulého roku se podařilo částečně lokalizovat palivo ve dvou ze tří reaktorů. Jakmile bude nalezeno veškeré palivo, proces vyřazení z provozu může začít. Očekává se, že bude trvat asi čtyři desetiletí a bude stát 188 miliard dolarů.
Vysoké hodnoty ale stále zůstávají i v okolí Černobylu. Několik kilometrů od elektrárny leží Nemocnice Pripjať, kde byly po katastrofě v Černobylu přijaty první osoby. Stále je možné tu naměřit jedny z nejvyšších úrovní radiace na celém světě. V suterénu navíc zůstalo kontaminované oblečení, které je i dnes vysoce radioaktivní – hodnoty tu přesahují 1500 mSv.
Související
Trumpova vláda zvažovala první jadernou zkoušku od roku 1992
Vědci dokáží určit stáří žraloků s pomocí jaderných výbuchů
jaderné zbraně - , Jaderné zbraně , Černobyl , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Největší západní výzvou pro Evropu paradoxně nemusí být Trump
před 2 hodinami
Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun
před 2 hodinami
Těžké ztráty severokorejských vojáků v Kursku: Ukrajina hlásí stovky mrtvých
před 3 hodinami
Premiér Justin Trudeau končí? Kanada očekává rezignaci každou minutou
před 4 hodinami
Počasí: Trápení s ledovkou nekončí. Platí nová výstraha
před 4 hodinami
Počasí jaké USA nepamatují. Spojené státy čelí masivní zimní bouři
před 5 hodinami
Kuleba navrhnul, jak dosáhnout dlouhodobého míru na Ukrajině. Rusku se jeho nápad líbit nebude
před 6 hodinami
Krejčíková bude chybět na Australian Open. Wimbledonskou vítězku trápí zranění zad
před 7 hodinami
Fico se chce mstít Ukrajině na uprchlících
před 7 hodinami
Kyjev: Rusko dostává to, co si zaslouží
před 8 hodinami
Zlatým glóbům kraloval energický transgender muzikál Emilia Pérez a architektonická freska Brutalista
před 9 hodinami
Předpověď počasí na týden. Fronty se budou střídat, přijde změna
včera
Návrat Meghan na Instagram. Vévodkyně stanovila jasné hranice
včera
Novinka na lavičce fotbalového Slovácka. Asistentem trenéra Smetany se stal Polách
včera
U důchodů se lehce poupraví výplatní termíny. Měnit se beztak budou i letos
včera
Rakousko v politické krizi. Nehammer končí, jednání o vládě bez FPÖ selhala
včera
Šimpanz Dingo ze safari ve Dvoře Králové uhynul. Na vině jsou zřejmě slavící lidé
včera
Potvrzeno. Ze Slavie do Tottenhanu přestoupil brankář Antonín Kinský
včera
K vážné nehodě na D5 letěl vrtulník. Dálnice bude několik hodin uzavřená
včera
Dětem končí dlouhé vánoční volno. Do léta je čekají troje prázdniny
Školákům dneškem končí dlouhé vánoční prázdniny, které se tentokrát protáhly celkem na 16 dní. Děti ale na další volno nebudou muset čekat dlouho. V závěru ledna je totiž čekají pololetní prázdniny, na které ihned navážou jarní prázdniny.
Zdroj: Jan Hrabě