Proč Wi-Fi v evropských vlacích nikdy nefunguje? Na vině je řada faktorů

Podle Lukea Kehoea, analytika z firmy Ookla, která se zabývá analýzou konektivity, je výkon Wi-Fi na evropských vlacích „velmi slabá“. Důvodů, proč je internet na palubě tak nespolehlivý, je podle webu Politico několik.

Jedním z hlavních problémů je vysoká rychlost vlaku, která ztěžuje udržení stabilního signálu mezi mobilními věžemi. „Pokud vlak jede 200 km/h, zařízení přechází mezi mobilními věžemi každých 45 až 60 sekund, což je rychlý obrat,“ vysvětluje Kehoe.

Tento problém souvisí s Dopplerovým efektem, což je jev, kdy se mění frekvence signálu v závislosti na rychlosti pohybu. To může narušit schopnost zařízení udržet stabilní připojení.

Na francouzských vlacích SNCF cestující dostávají varování, že kvalita Wi-Fi může být nižší než doma, a doporučuje se vyhnout streamování videí, které „omezuje šířku pásma“.

Dalším problémem je konstrukce samotných vlaků. Mnoho starších vlaků používalo okna s metalizovanými nebo nízkoemisními skly, která blokují rádiové signály. To vytváří efekt Faradayovy klece, kdy elektromagnetické záření, včetně Wi-Fi signálů, nemůže proniknout dovnitř kabiny.

Minulý rok se belgická železniční společnost SNCB rozhodla vzdát pokusů o instalaci Wi-Fi na svých vlacích, kvůli vysokým nákladům na implementaci a obtížím s pokrytím mobilními operátory.

Místo toho firma investovala do úpravy skel vlaků, aby byly vhodnější pro mobilní signály. „Telekomunikační operátoři musí zlepšit kvalitu signálu v okolí železniční infrastruktury,“ dodal mluvčí SNCB Tom Guillaume.

Problematické je také použití 5G signálů, které špatně pronikají skrz stromy a keře, které často lemují železniční tratě. To ztěžuje pokrytí vlaků a telefonů v porovnání s 4G, které sice nemůže přenášet tolik dat, ale lépe zvládá překážky a dokáže cestovat na větší vzdálenosti.

„V našich datech vidíme každý rok výrazné zhoršení výkonu mobilních sítí v oblastech s hustou vegetací,“ uvedl Kehoe.

Další komplikací jsou tisíce tunelů v evropské železniční síti, které ještě více ztěžují spolehlivý přenos signálu.

Některé země však mají lepší výsledky než jiné. Švýcarsko se od ostatních výrazně odlišuje. Wi-Fi ve švýcarských vlacích je téměř 30krát rychlejší než v Rakousku a Nizozemsku. Švýcarsko jako jediná země v průzkumu Ookla překonalo hranici 25 megabitů za sekundu, což je minimální rychlost pro spolehlivý internet.

Některé železniční společnosti se nyní obracejí k nebi - doslova - a zkoušejí satelitní internet pro lepší pokrytí. České železnice testují síť Starlink Elona Muska, zatímco francouzská SNCF údajně zvažuje jak Starlink, tak konkurenci v podobě britsko-francouzské sítě Eutelsat.

Ačkoli satelitní připojení funguje dobře pro letecké společnosti díky jasné obloze, Kehoe upozorňuje, že nejde o „neprůstřelné řešení“, ale spíše doplněk k jiným možnostem připojení.

Kehoe také upozorňuje, že klíčovou roli v kvalitě připojení hraje nejen samotné vybavení, ale i standardy Wi-Fi. V Polsku, které patří k těm, kde je Wi-Fi nejhorší, je stále běžné používání Wi-Fi 4, což je standard z roku 2009, který nabízí mnohem nižší šířku pásma a pomalejší rychlosti než novější generace.

„Pokud není pokrytí sítě, nebude ve vlaku žádný mobilní signál, bez ohledu na použité technologie,“ dodal Guillaume z SNCB.

Pokud se chystáte použít hotspot svého telefonu jako alternativu k nespolehlivému Wi-Fi připojení, měli byste si to ještě rozmyslet. „Pokud každý bude vysílat svou vlastní Wi-Fi síť, vznikne obrovský problém s rušením signálu,“ varuje Kehoe.

Vzhledem k těmto výzvám bude Wi-Fi v evropských vlacích i nadále nevyzpytatelná a získání spolehlivého připojení zůstává prozatím spíše výjimkou než pravidlem.