Československo v tom nebylo samo. Které další komunistické země si prošly invazí?

21. srpna si tradičně připomínáme nechvalně známé výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, které ukončilo proces takzvaného Pražského jara, a naopak zahájilo éru normalizace. Nebyli jsme to však pouze my, kde odpor vůči existenci v sovětské sféře vlivu měl za následek vojenskou intervenci ze strany "spojenců".

Jako příklad můžeme uvést Maďarsko. I v něm sílily, a to už v 50. letech charakterizovaných obdobně jako v Československou represemi odpůrců nově etablovaného komunistického režimu. Ty vyvrcholily v masové povstání na podzim 1956, kdy dokonce skutečně reálně hrozil pád režimu, na což okamžitě zareagoval Sovětský svaz. Maďarský premiér Imre Nagy prosazoval vystoupení z Varšavské smlouvy a neutralitu po vzoru sousedního Rakouska. 

Býval by se komunistický režim v Maďarsku opravdu zhroutil, kdyby tou dobou neprobíhala Suezská krize. Dodnes panuje přesvědčení, že mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi došlo k uzavření tajné dohody - západ nebude zasahovat do situace v Maďarsku výměnou za to, že Moskva nebude posilovat svůj vliv na Blízkém východě. Informoval o tom László KONTLER ve své knize Dějiny Maďarska. 

Maďaři však nejsou žádná ořezávátka a rozhodli se sovětským vojákům neúspěšně vzdorovat. Po krvavých protestech, které doprovázely i bombové útoky na Budapešť, došlo nakonec ke svržení dosavadního maďarského premiéra Imreho Nagyho, a dosazení Sovětskému svazu věrného Jánose Kadára. Nagy a jeho blízcí pracovníci byli popraveni, případně uvěznění, za sabotáž. I tak byla režim Jánose Kadára charakterizována jako jeden z nejliberálnějších v bývalém Východním bloku.

Základní myšlenkou následně instalované doktríny "gulášový socialismus" byla totiž teze, že kdo není proti režimu, je na jeho straně. V Maďarsku bylo například možné poslouchat západní televizi, chodit do kostela, a nezúčastňovat se prorežimních aktivit. Reformní síly nejvíc posílily v 80. letech, kdy se začaly objevovat i v dalších socialistických zemích, včetně samotného Sovětského svazu.

Protesty se nevyhnuly ani Polsku a NDR

Maďarsko však není jediným komunistickým státem, který by byl "neposlušný". Už v létě 1956 krátce před maďarským povstáním došlo ke vzpouře polských dělníků. Polští komunisté si s ním sice dokázali hravě poradit bez potřeby "bratrské pomoci", ale i tak jím byli značně zaskočení. Důvodem byla nespokojenost s pracovními podmínkami. Počet mrtvých se pohybuje v řádu stovek.

A nezapomínejme také ne Východní Německo, které po smrti J. V. Stalina a nástupu Nikity Chruščova do čela Sovětského svazu v roce 1953 očekávalo liberalizaci poměrů. Kdo byl v tehdejší NDR nespokojený, mohl sice využít útěku před tou dobou ještě otevřený Berlín, ale o to zřejmě východoněmečtí dělníci nestáli. Pouze si socialismus představovali jinak, s "lidskou tváří".

Odpor vůči zachovávání statusu quo z Chruščovovy strany nakonec vyústil v celostátní demonstrace, jejichž záminkou bylo úsilí o zvyšování výroby. Maďarsko, Polsko a NDR byli nakonec jedním z těch nejaktivnějších iniciátorů rozpadu Východního bloku, i když je třeba připomenout, že velkou roli sehrál Sovětský svaz, který už do záležitostí svých satelitů nezasahoval. 

Související

Pieta za srpen roku 1968

Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko

Ukrajina světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968. Dnes to prohlásil premiér Petr Fiala při připomenutí výročí počátku okupace Československa. Prezident Petr Pavel v projevu uvedl, že kdo nemá v úctě svobodu, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat.

Více souvisejících

okupace 1968 Varšavská smlouva Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

včera

včera

včera

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno včera

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

včera

včera

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

včera

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

včera

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

včera

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

včera

včera

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy