Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.
Podle palestinských úřadů v Gaze bylo ve stejné době zabito 53 tisíc Palestinců, a to včetně civilistů i bojovníků. Podle izraelské databáze by bojovníci představovali pouhých 17 % z celkového počtu, zatímco civilisté celých 83 %. Takto vysoký poměr civilních obětí je ve srovnání s moderními konflikty mimořádně vysoký.
Podle Theresé Petterssonové z Uppsalského programu pro sběr dat o konfliktech (UCDP), který sleduje civilní oběti po celém světě, je tento poměr civilistů k bojovníkům neobvykle vysoký, zejména vzhledem k dlouhému trvání konfliktu. Podle UCDP byl v globálních konfliktech sledovaných od roku 1989 vyšší podíl civilních obětí pouze v Srebrenici, při genocidě ve Rwandě a během ruského obléhání Mariupolu v roce 2022.
Izraelská armáda odmítla existenci databáze potvrdit, ani nepopřela informace o počtu mrtvých bojovníků Hamásu a PIJ. Mluvčí armády se k dotazům přímo nevyjádřil a uvedl, že „čísla uvedená v článku jsou nesprávná“, aniž by upřesnil, o která data jde. Dodal, že čísla „neodrážejí údaje dostupné v systémech Izraelských obranných sil“.
Vojenské zdroje obeznámené s databází uvedly, že armáda ji považuje za jedinou autoritativní evidenci obětí mezi ozbrojenci. Databáze obsahuje jména 47 653 Palestinců, kteří jsou považováni za aktivní členy vojenských křídel Hamásu a PIJ. Zdroje upozornily, že údaje se nemusí shodovat se skutečností, jelikož se vychází z interních dokumentů, které nebyly ověřeny.
Někteří izraelští politici a generálové uvádějí, že zabili až 20 000 ozbrojenců, nebo že poměr civilistů a bojovníků je 1:1. Vyšší čísla, která úředníci zveřejňují, pravděpodobně zahrnují i civilisty spojené s Hamásem, jako jsou vládní úředníci nebo policisté. Podle mezinárodního práva se ale nejedná o bojovníky.
Izraelská armáda také údajně dovoluje vojákům označovat zabité Palestince jako bojovníky bez ověření jejich totožnosti. Podle jednoho ze zpravodajských zdrojů, který doprovázel vojáky na místě, jsou „lidé povyšováni na teroristy až po smrti“. Jak uvedl Muhammad Shehada, palestinský analytik, už v prosinci 2024 bylo podle údajů Hamásu a PIJ zabito 6 500 členů jejich vojenských a politických křídel, což naznačuje, že Izrael počty bojovníků nafukuje.
Podle Itzhaka Brika, generála ve výslužbě, si sloužící vojáci jsou vědomi, že politici přehánějí počet obětí z řad Hamásu. "Mezi zveřejňovanými čísly a tím, co se skutečně děje, není absolutně žádná souvislost. Je to jen velký bluf,“ uvedl Brik, který na začátku války radil Netanjahuovi a nyní patří k jeho kritikům.
Mary Kaldorová, profesorka London School of Economics, uvedla, že vysoký počet civilních obětí je zčásti způsoben povahou konfliktu. Mezinárodní humanitární právo bylo vytvořeno pro ochranu civilistů v konvenčních válkách, kde proti sobě bojují armády států. V Gaze však Izrael bojuje proti ozbrojencům Hamásu v hustě osídlených oblastech. Armáda si stanovila pravidla, jež umožňují zabít velké množství civilistů při útocích na i nízko postavené ozbrojence. „V Gaze jde spíše o cílené atentáty než o bitvy a jsou prováděny bez ohledu na civilisty,“ dodala Kaldorová.
Izrael tvrdí, že jde o válku v sebeobraně po útocích Hamásu ze 7. října 2023, při nichž zemřelo 1 200 lidí. Mnoho vojáků přitom vypovědělo, že s Palestinci se v Gaze zachází jako s cíli. Jeden voják, který sloužil v Rafáhu, řekl, že jeho jednotka vytvořila „pomyslnou linii“ v písku a střílela na každého, kdo ji překročil, a to včetně dětí a ženy. „Nikdo nemířil na nohy,“ uvedl voják, který dodal, že stříleli s úmyslem zabít.
Profesorka Neta Crawfordová z Oxfordské univerzity uvedla, že izraelská taktika značí znepokojující opuštění desítky let starých postupů, které měly chránit civilisty. „Izrael tvrdí, že používá stejné postupy pro odhad civilních obětí a zmírnění dopadů jako Spojené státy. Ale když se podíváte na počty obětí a na jejich praktiky při bombardování a ničení civilní infrastruktury, je zřejmé, že tomu tak není,“ dodala Crawfordová.
Související
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
Izraelská armáda , Izrael , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
Moravec musí zaplatit pokutu, tvrdí Česká televize
včera
Soud vynesl první rozhodnutí v případu vraždy dívky v Pardubicích
včera
Babišova vláda prodloužila cenové stropy u paliv. Chce pokročit i s digitalizací
včera
Další nečekaný výkon na MS v hokeji. Češi za pískotu prohráli s Nory 1:4
včera
Tropické počasí prohloubí problémy se suchem. V Česku jen tak nezaprší
včera
Klempířovi může zlomit vaz i StarDance, míní politici z opozice
včera
Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole
včera
Co chrání ukrajinské nebe? Radary, drony i umělá inteligence
včera
Extrémní počasí se projevilo naplno. Evropu už nyní spalují téměř čtyřicetistupňová vedra
včera
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
včera
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
včera
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
včera
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
včera
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
včera
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
včera
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
včera
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
včera
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
včera
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
24. května 2026 21:57
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
Počet podezřelých případů nákazy virem Ebola v Demokratické republice Kongo přesáhl hranici devíti set. Tamní ministerstvo komunikace oznámilo, že aktuálně eviduje 904 podezření na toto onemocnění a 119 s tím spojených úmrtí. Nákaza se šíří především ve východní části země, přičemž hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri, kde úřady již dříve hlásily stovky nemocných a desítky obětí. Světová zdravotnická organizace sice označila riziko pro samotné Kongo za velmi vysoké, avšak globální nebezpečí rozšíření této nemoci do světa je podle ní stále nízké.
Zdroj: Libor Novák