The Guardian: Izrael v Gaze zabil pětkrát více civilistů než bojovníků Hamásu

Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.

Podle palestinských úřadů v Gaze bylo ve stejné době zabito 53 tisíc Palestinců, a to včetně civilistů i bojovníků. Podle izraelské databáze by bojovníci představovali pouhých 17 % z celkového počtu, zatímco civilisté celých 83 %. Takto vysoký poměr civilních obětí je ve srovnání s moderními konflikty mimořádně vysoký.

Podle Theresé Petterssonové z Uppsalského programu pro sběr dat o konfliktech (UCDP), který sleduje civilní oběti po celém světě, je tento poměr civilistů k bojovníkům neobvykle vysoký, zejména vzhledem k dlouhému trvání konfliktu. Podle UCDP byl v globálních konfliktech sledovaných od roku 1989 vyšší podíl civilních obětí pouze v Srebrenici, při genocidě ve Rwandě a během ruského obléhání Mariupolu v roce 2022.

Izraelská armáda odmítla existenci databáze potvrdit, ani nepopřela informace o počtu mrtvých bojovníků Hamásu a PIJ. Mluvčí armády se k dotazům přímo nevyjádřil a uvedl, že „čísla uvedená v článku jsou nesprávná“, aniž by upřesnil, o která data jde. Dodal, že čísla „neodrážejí údaje dostupné v systémech Izraelských obranných sil“.

Vojenské zdroje obeznámené s databází uvedly, že armáda ji považuje za jedinou autoritativní evidenci obětí mezi ozbrojenci. Databáze obsahuje jména 47 653 Palestinců, kteří jsou považováni za aktivní členy vojenských křídel Hamásu a PIJ. Zdroje upozornily, že údaje se nemusí shodovat se skutečností, jelikož se vychází z interních dokumentů, které nebyly ověřeny.

Někteří izraelští politici a generálové uvádějí, že zabili až 20 000 ozbrojenců, nebo že poměr civilistů a bojovníků je 1:1. Vyšší čísla, která úředníci zveřejňují, pravděpodobně zahrnují i civilisty spojené s Hamásem, jako jsou vládní úředníci nebo policisté. Podle mezinárodního práva se ale nejedná o bojovníky.

Izraelská armáda také údajně dovoluje vojákům označovat zabité Palestince jako bojovníky bez ověření jejich totožnosti. Podle jednoho ze zpravodajských zdrojů, který doprovázel vojáky na místě, jsou „lidé povyšováni na teroristy až po smrti“. Jak uvedl Muhammad Shehada, palestinský analytik, už v prosinci 2024 bylo podle údajů Hamásu a PIJ zabito 6 500 členů jejich vojenských a politických křídel, což naznačuje, že Izrael počty bojovníků nafukuje.

Podle Itzhaka Brika, generála ve výslužbě, si sloužící vojáci jsou vědomi, že politici přehánějí počet obětí z řad Hamásu. "Mezi zveřejňovanými čísly a tím, co se skutečně děje, není absolutně žádná souvislost. Je to jen velký bluf,“ uvedl Brik, který na začátku války radil Netanjahuovi a nyní patří k jeho kritikům.

Mary Kaldorová, profesorka London School of Economics, uvedla, že vysoký počet civilních obětí je zčásti způsoben povahou konfliktu. Mezinárodní humanitární právo bylo vytvořeno pro ochranu civilistů v konvenčních válkách, kde proti sobě bojují armády států. V Gaze však Izrael bojuje proti ozbrojencům Hamásu v hustě osídlených oblastech. Armáda si stanovila pravidla, jež umožňují zabít velké množství civilistů při útocích na i nízko postavené ozbrojence. „V Gaze jde spíše o cílené atentáty než o bitvy a jsou prováděny bez ohledu na civilisty,“ dodala Kaldorová.

Izrael tvrdí, že jde o válku v sebeobraně po útocích Hamásu ze 7. října 2023, při nichž zemřelo 1 200 lidí. Mnoho vojáků přitom vypovědělo, že s Palestinci se v Gaze zachází jako s cíli. Jeden voják, který sloužil v Rafáhu, řekl, že jeho jednotka vytvořila „pomyslnou linii“ v písku a střílela na každého, kdo ji překročil, a to včetně dětí a ženy. „Nikdo nemířil na nohy,“ uvedl voják, který dodal, že stříleli s úmyslem zabít.

Profesorka Neta Crawfordová z Oxfordské univerzity uvedla, že izraelská taktika značí znepokojující opuštění desítky let starých postupů, které měly chránit civilisty. „Izrael tvrdí, že používá stejné postupy pro odhad civilních obětí a zmírnění dopadů jako Spojené státy. Ale když se podíváte na počty obětí a na jejich praktiky při bombardování a ničení civilní infrastruktury, je zřejmé, že tomu tak není,“ dodala Crawfordová.

Související

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.
Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

Více souvisejících

Izraelská armáda Izrael Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 2 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 3 hodinami

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 7 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 8 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy