Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.
Podle palestinských úřadů v Gaze bylo ve stejné době zabito 53 tisíc Palestinců, a to včetně civilistů i bojovníků. Podle izraelské databáze by bojovníci představovali pouhých 17 % z celkového počtu, zatímco civilisté celých 83 %. Takto vysoký poměr civilních obětí je ve srovnání s moderními konflikty mimořádně vysoký.
Podle Theresé Petterssonové z Uppsalského programu pro sběr dat o konfliktech (UCDP), který sleduje civilní oběti po celém světě, je tento poměr civilistů k bojovníkům neobvykle vysoký, zejména vzhledem k dlouhému trvání konfliktu. Podle UCDP byl v globálních konfliktech sledovaných od roku 1989 vyšší podíl civilních obětí pouze v Srebrenici, při genocidě ve Rwandě a během ruského obléhání Mariupolu v roce 2022.
Izraelská armáda odmítla existenci databáze potvrdit, ani nepopřela informace o počtu mrtvých bojovníků Hamásu a PIJ. Mluvčí armády se k dotazům přímo nevyjádřil a uvedl, že „čísla uvedená v článku jsou nesprávná“, aniž by upřesnil, o která data jde. Dodal, že čísla „neodrážejí údaje dostupné v systémech Izraelských obranných sil“.
Vojenské zdroje obeznámené s databází uvedly, že armáda ji považuje za jedinou autoritativní evidenci obětí mezi ozbrojenci. Databáze obsahuje jména 47 653 Palestinců, kteří jsou považováni za aktivní členy vojenských křídel Hamásu a PIJ. Zdroje upozornily, že údaje se nemusí shodovat se skutečností, jelikož se vychází z interních dokumentů, které nebyly ověřeny.
Někteří izraelští politici a generálové uvádějí, že zabili až 20 000 ozbrojenců, nebo že poměr civilistů a bojovníků je 1:1. Vyšší čísla, která úředníci zveřejňují, pravděpodobně zahrnují i civilisty spojené s Hamásem, jako jsou vládní úředníci nebo policisté. Podle mezinárodního práva se ale nejedná o bojovníky.
Izraelská armáda také údajně dovoluje vojákům označovat zabité Palestince jako bojovníky bez ověření jejich totožnosti. Podle jednoho ze zpravodajských zdrojů, který doprovázel vojáky na místě, jsou „lidé povyšováni na teroristy až po smrti“. Jak uvedl Muhammad Shehada, palestinský analytik, už v prosinci 2024 bylo podle údajů Hamásu a PIJ zabito 6 500 členů jejich vojenských a politických křídel, což naznačuje, že Izrael počty bojovníků nafukuje.
Podle Itzhaka Brika, generála ve výslužbě, si sloužící vojáci jsou vědomi, že politici přehánějí počet obětí z řad Hamásu. "Mezi zveřejňovanými čísly a tím, co se skutečně děje, není absolutně žádná souvislost. Je to jen velký bluf,“ uvedl Brik, který na začátku války radil Netanjahuovi a nyní patří k jeho kritikům.
Mary Kaldorová, profesorka London School of Economics, uvedla, že vysoký počet civilních obětí je zčásti způsoben povahou konfliktu. Mezinárodní humanitární právo bylo vytvořeno pro ochranu civilistů v konvenčních válkách, kde proti sobě bojují armády států. V Gaze však Izrael bojuje proti ozbrojencům Hamásu v hustě osídlených oblastech. Armáda si stanovila pravidla, jež umožňují zabít velké množství civilistů při útocích na i nízko postavené ozbrojence. „V Gaze jde spíše o cílené atentáty než o bitvy a jsou prováděny bez ohledu na civilisty,“ dodala Kaldorová.
Izrael tvrdí, že jde o válku v sebeobraně po útocích Hamásu ze 7. října 2023, při nichž zemřelo 1 200 lidí. Mnoho vojáků přitom vypovědělo, že s Palestinci se v Gaze zachází jako s cíli. Jeden voják, který sloužil v Rafáhu, řekl, že jeho jednotka vytvořila „pomyslnou linii“ v písku a střílela na každého, kdo ji překročil, a to včetně dětí a ženy. „Nikdo nemířil na nohy,“ uvedl voják, který dodal, že stříleli s úmyslem zabít.
Profesorka Neta Crawfordová z Oxfordské univerzity uvedla, že izraelská taktika značí znepokojující opuštění desítky let starých postupů, které měly chránit civilisty. „Izrael tvrdí, že používá stejné postupy pro odhad civilních obětí a zmírnění dopadů jako Spojené státy. Ale když se podíváte na počty obětí a na jejich praktiky při bombardování a ničení civilní infrastruktury, je zřejmé, že tomu tak není,“ dodala Crawfordová.
Související
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Izraelská armáda , Izrael , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
před 1 hodinou
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
před 2 hodinami
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
před 3 hodinami
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
před 4 hodinami
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
před 4 hodinami
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
před 4 hodinami
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
před 5 hodinami
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
před 6 hodinami
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
před 7 hodinami
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
před 8 hodinami
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
včera
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
včera
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
včera
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
včera
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
včera
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
včera
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
včera
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
včera
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.
Zdroj: Libor Novák