Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.
Podle palestinských úřadů v Gaze bylo ve stejné době zabito 53 tisíc Palestinců, a to včetně civilistů i bojovníků. Podle izraelské databáze by bojovníci představovali pouhých 17 % z celkového počtu, zatímco civilisté celých 83 %. Takto vysoký poměr civilních obětí je ve srovnání s moderními konflikty mimořádně vysoký.
Podle Theresé Petterssonové z Uppsalského programu pro sběr dat o konfliktech (UCDP), který sleduje civilní oběti po celém světě, je tento poměr civilistů k bojovníkům neobvykle vysoký, zejména vzhledem k dlouhému trvání konfliktu. Podle UCDP byl v globálních konfliktech sledovaných od roku 1989 vyšší podíl civilních obětí pouze v Srebrenici, při genocidě ve Rwandě a během ruského obléhání Mariupolu v roce 2022.
Izraelská armáda odmítla existenci databáze potvrdit, ani nepopřela informace o počtu mrtvých bojovníků Hamásu a PIJ. Mluvčí armády se k dotazům přímo nevyjádřil a uvedl, že „čísla uvedená v článku jsou nesprávná“, aniž by upřesnil, o která data jde. Dodal, že čísla „neodrážejí údaje dostupné v systémech Izraelských obranných sil“.
Vojenské zdroje obeznámené s databází uvedly, že armáda ji považuje za jedinou autoritativní evidenci obětí mezi ozbrojenci. Databáze obsahuje jména 47 653 Palestinců, kteří jsou považováni za aktivní členy vojenských křídel Hamásu a PIJ. Zdroje upozornily, že údaje se nemusí shodovat se skutečností, jelikož se vychází z interních dokumentů, které nebyly ověřeny.
Někteří izraelští politici a generálové uvádějí, že zabili až 20 000 ozbrojenců, nebo že poměr civilistů a bojovníků je 1:1. Vyšší čísla, která úředníci zveřejňují, pravděpodobně zahrnují i civilisty spojené s Hamásem, jako jsou vládní úředníci nebo policisté. Podle mezinárodního práva se ale nejedná o bojovníky.
Izraelská armáda také údajně dovoluje vojákům označovat zabité Palestince jako bojovníky bez ověření jejich totožnosti. Podle jednoho ze zpravodajských zdrojů, který doprovázel vojáky na místě, jsou „lidé povyšováni na teroristy až po smrti“. Jak uvedl Muhammad Shehada, palestinský analytik, už v prosinci 2024 bylo podle údajů Hamásu a PIJ zabito 6 500 členů jejich vojenských a politických křídel, což naznačuje, že Izrael počty bojovníků nafukuje.
Podle Itzhaka Brika, generála ve výslužbě, si sloužící vojáci jsou vědomi, že politici přehánějí počet obětí z řad Hamásu. "Mezi zveřejňovanými čísly a tím, co se skutečně děje, není absolutně žádná souvislost. Je to jen velký bluf,“ uvedl Brik, který na začátku války radil Netanjahuovi a nyní patří k jeho kritikům.
Mary Kaldorová, profesorka London School of Economics, uvedla, že vysoký počet civilních obětí je zčásti způsoben povahou konfliktu. Mezinárodní humanitární právo bylo vytvořeno pro ochranu civilistů v konvenčních válkách, kde proti sobě bojují armády států. V Gaze však Izrael bojuje proti ozbrojencům Hamásu v hustě osídlených oblastech. Armáda si stanovila pravidla, jež umožňují zabít velké množství civilistů při útocích na i nízko postavené ozbrojence. „V Gaze jde spíše o cílené atentáty než o bitvy a jsou prováděny bez ohledu na civilisty,“ dodala Kaldorová.
Izrael tvrdí, že jde o válku v sebeobraně po útocích Hamásu ze 7. října 2023, při nichž zemřelo 1 200 lidí. Mnoho vojáků přitom vypovědělo, že s Palestinci se v Gaze zachází jako s cíli. Jeden voják, který sloužil v Rafáhu, řekl, že jeho jednotka vytvořila „pomyslnou linii“ v písku a střílela na každého, kdo ji překročil, a to včetně dětí a ženy. „Nikdo nemířil na nohy,“ uvedl voják, který dodal, že stříleli s úmyslem zabít.
Profesorka Neta Crawfordová z Oxfordské univerzity uvedla, že izraelská taktika značí znepokojující opuštění desítky let starých postupů, které měly chránit civilisty. „Izrael tvrdí, že používá stejné postupy pro odhad civilních obětí a zmírnění dopadů jako Spojené státy. Ale když se podíváte na počty obětí a na jejich praktiky při bombardování a ničení civilní infrastruktury, je zřejmé, že tomu tak není,“ dodala Crawfordová.
Související
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Izrael údajně použil v Libanonu široce zakázanou kazetovou munici
Izraelská armáda , Izrael , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák