The Guardian: Izrael v Gaze zabil pětkrát více civilistů než bojovníků Hamásu

Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.

Podle palestinských úřadů v Gaze bylo ve stejné době zabito 53 tisíc Palestinců, a to včetně civilistů i bojovníků. Podle izraelské databáze by bojovníci představovali pouhých 17 % z celkového počtu, zatímco civilisté celých 83 %. Takto vysoký poměr civilních obětí je ve srovnání s moderními konflikty mimořádně vysoký.

Podle Theresé Petterssonové z Uppsalského programu pro sběr dat o konfliktech (UCDP), který sleduje civilní oběti po celém světě, je tento poměr civilistů k bojovníkům neobvykle vysoký, zejména vzhledem k dlouhému trvání konfliktu. Podle UCDP byl v globálních konfliktech sledovaných od roku 1989 vyšší podíl civilních obětí pouze v Srebrenici, při genocidě ve Rwandě a během ruského obléhání Mariupolu v roce 2022.

Izraelská armáda odmítla existenci databáze potvrdit, ani nepopřela informace o počtu mrtvých bojovníků Hamásu a PIJ. Mluvčí armády se k dotazům přímo nevyjádřil a uvedl, že „čísla uvedená v článku jsou nesprávná“, aniž by upřesnil, o která data jde. Dodal, že čísla „neodrážejí údaje dostupné v systémech Izraelských obranných sil“.

Vojenské zdroje obeznámené s databází uvedly, že armáda ji považuje za jedinou autoritativní evidenci obětí mezi ozbrojenci. Databáze obsahuje jména 47 653 Palestinců, kteří jsou považováni za aktivní členy vojenských křídel Hamásu a PIJ. Zdroje upozornily, že údaje se nemusí shodovat se skutečností, jelikož se vychází z interních dokumentů, které nebyly ověřeny.

Někteří izraelští politici a generálové uvádějí, že zabili až 20 000 ozbrojenců, nebo že poměr civilistů a bojovníků je 1:1. Vyšší čísla, která úředníci zveřejňují, pravděpodobně zahrnují i civilisty spojené s Hamásem, jako jsou vládní úředníci nebo policisté. Podle mezinárodního práva se ale nejedná o bojovníky.

Izraelská armáda také údajně dovoluje vojákům označovat zabité Palestince jako bojovníky bez ověření jejich totožnosti. Podle jednoho ze zpravodajských zdrojů, který doprovázel vojáky na místě, jsou „lidé povyšováni na teroristy až po smrti“. Jak uvedl Muhammad Shehada, palestinský analytik, už v prosinci 2024 bylo podle údajů Hamásu a PIJ zabito 6 500 členů jejich vojenských a politických křídel, což naznačuje, že Izrael počty bojovníků nafukuje.

Podle Itzhaka Brika, generála ve výslužbě, si sloužící vojáci jsou vědomi, že politici přehánějí počet obětí z řad Hamásu. "Mezi zveřejňovanými čísly a tím, co se skutečně děje, není absolutně žádná souvislost. Je to jen velký bluf,“ uvedl Brik, který na začátku války radil Netanjahuovi a nyní patří k jeho kritikům.

Mary Kaldorová, profesorka London School of Economics, uvedla, že vysoký počet civilních obětí je zčásti způsoben povahou konfliktu. Mezinárodní humanitární právo bylo vytvořeno pro ochranu civilistů v konvenčních válkách, kde proti sobě bojují armády států. V Gaze však Izrael bojuje proti ozbrojencům Hamásu v hustě osídlených oblastech. Armáda si stanovila pravidla, jež umožňují zabít velké množství civilistů při útocích na i nízko postavené ozbrojence. „V Gaze jde spíše o cílené atentáty než o bitvy a jsou prováděny bez ohledu na civilisty,“ dodala Kaldorová.

Izrael tvrdí, že jde o válku v sebeobraně po útocích Hamásu ze 7. října 2023, při nichž zemřelo 1 200 lidí. Mnoho vojáků přitom vypovědělo, že s Palestinci se v Gaze zachází jako s cíli. Jeden voják, který sloužil v Rafáhu, řekl, že jeho jednotka vytvořila „pomyslnou linii“ v písku a střílela na každého, kdo ji překročil, a to včetně dětí a ženy. „Nikdo nemířil na nohy,“ uvedl voják, který dodal, že stříleli s úmyslem zabít.

Profesorka Neta Crawfordová z Oxfordské univerzity uvedla, že izraelská taktika značí znepokojující opuštění desítky let starých postupů, které měly chránit civilisty. „Izrael tvrdí, že používá stejné postupy pro odhad civilních obětí a zmírnění dopadů jako Spojené státy. Ale když se podíváte na počty obětí a na jejich praktiky při bombardování a ničení civilní infrastruktury, je zřejmé, že tomu tak není,“ dodala Crawfordová.

Související

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.
Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

Více souvisejících

Izraelská armáda Izrael Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 3 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy