Kallasová: Mírové rozhovory neproběhnou. Putin do Turecka nepřijde, nemá odvahu postavit se Zelenskému

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová nevěří, že se plánované mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skutečně uskuteční. Prezident Vladimir Putin prý na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve čtvrtek v Turecku nepřijde.

Na summitu demokracie v Kodani vystoupila v úterý Kallasová s ostrým prohlášením, podle něhož ruský prezident podle ní „nemá odvahu“ na přímé jednání se Zelenským. Ačkoli ukrajinský prezident přijal Putinovu nabídku schůzky „bez jakýchkoliv předběžných podmínek“, šéfka unijní diplomacie předpokládá, že Rusko od setkání nakonec ustoupí.

„Bylo by správné, kdyby si spolu sedli, mělo by to být mezi Zelenským a Putinem, ale nemyslím si, že Putin se odváží přijít,“ prohlásila Kallasová. Ukrajinský prezident podle ní učinil správný krok, když reagoval na výzvu k jednání, ale samotný akt přijetí pozvání podle ní ještě nic nezaručuje.

Více než tři roky po začátku ruské invaze došlo poprvé k nabídce přímých rozhovorů mezi oběma prezidenty. Zelenskyj na ni zareagoval pozitivně, avšak zdůraznil, že Ukrajina se zúčastní pouze v případě, že Rusko přistoupí na třicetidenní příměří, jak navrhovaly Spojené státy už před dvěma měsíci.

Kreml však na příměří nepřistoupil. Přesto se Zelenskyj podle všeho na jednání dostaví, což má ukázat jeho otevřenost vůči mírovým rozhovorům i ochotu jednat o ukončení války. Zelenskyj to znovu oznámil novinářům v Kyjevě v úterý a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.

Kallasová v této souvislosti upozornila, že USA se snaží udržet diplomatický prostor otevřený, a proto na Moskvu v posledních týdnech netlačily tak silně. „Američané se snaží, aby Rusko mělo možnost přijít k jednacímu stolu. Možná proto na ně netlačili tak výrazně. Ale už je to přes šedesát dní a musíme vidět další kroky, které by Putina přiměly k účasti na vyjednávání,“ uvedla.

Zároveň zdůraznila, že jakékoliv dohody se nesmí uzavírat bez účasti Ukrajiny. Podle ní je nepřijatelné, aby Rusko a Spojené státy diskutovaly o věcech, které se Ukrajiny zásadně týkají, bez jejího souhlasu. „Pokud bychom viděli, že se Rusko a USA dohodnou na něčem, co je pro Ukrajinu — a také pro Evropu — zcela nepřijatelné, tak to prostě nemůže fungovat,“ varovala Kallasová.

Estonská politička, která dříve působila jako premiérka své země, je známá svým nekompromisním postojem vůči Rusku a dlouhodobou podporou Ukrajiny. Její výrok z Kodaně tak přispívá k sílícím pochybnostem o tom, zda je Putin skutečně připraven ukončit válku a jednat férově.

Čtvrteční rozhovory v Turecku, které měly podle původních představ znamenat zásadní průlom, tak čelí hrozbě ztroskotání ještě předtím, než začnou. V tuto chvíli není jasné, zda se Putin vůbec osobně dostaví. Pokud by schůzka nakonec neproběhla, byla by to další diplomatická porážka Moskvy a důkaz, že o skutečné mírové řešení Kreml nestojí.

„Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to jasný signál, že nechce ukončit válku,“ řekl Zelenskyj. Upřesnil, že bude připraven jednat buď v Ankaře, kde se má setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, nebo v Istanbulu, pokud by si Moskva zvolila tento alternativní formát.

O víkendu Putin navrhl bilaterální setkání právě v Istanbulu, avšak současně odmítl požadavek Ukrajiny a jejích spojenců na okamžité příměří, které mělo začít nejpozději v pondělí. V opačném případě měla Rusko čekat nová vlna sankcí. Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin rozhovorů osobně zúčastní – spíše se počítá s tím, že vyšle delegaci vedenou vysokými představiteli.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k tomu v úterý pouze uvedl, že „ruská strana se na jednání připravuje“, ale další podrobnosti odmítl komentovat.

Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, tlačí na Ukrajinu, aby se rozhovorů v Turecku účastnila, zatímco řada evropských lídrů žádá, aby Rusko nejprve souhlasilo s měsíčním příměřím. Trump zatím neoznámil, zda se sám jednání zúčastní, ale v pondělí naznačil, že by mohl do Turecka vycestovat, čímž by výrazně zvýšil váhu chystaného summitu.

Zelenskyj potvrdil, že Trump byl na jednání pozván: „Jeho přítomnost by mohla Putina motivovat, aby přiletěl.“ Podle agentury Reuters do Istanbulu každopádně dorazí Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg.

„Udělám vše pro to, abychom dosáhli příměří – jednat musím s Putinem, protože jen on může rozhodnout,“ řekl Zelenskyj s tím, že pokud se ruský prezident rozhovorům vyhne, měl by Washington okamžitě uvalit nejtvrdší možné sankce. „Putin se bojí přímého jednání se mnou,“ dodal.

Přestože Kreml oficiálně nepotvrdil Putinovu účast, z Moskvy zaznívají známé tvrdé požadavky. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Rusko v Istanbulu hodlá znovu otevřít otázky „denacifikace kyjevského režimu“ a „kořenových příčin války“. Tím s největší pravděpodobností míní úplné zastavení vojenské pomoci Ukrajině a přiznání ruské kontroly nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi, které Moskva v roce 2022 nelegálně anektovala.

Putin a Zelenskyj se osobně setkali pouze jednou – v roce 2019. Od té doby Kreml opakovaně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Kaja Kallasová (Estonsko)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 7 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 8 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 8 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 9 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 10 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 10 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 11 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy