Kallasová: Mírové rozhovory neproběhnou. Putin do Turecka nepřijde, nemá odvahu postavit se Zelenskému

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová nevěří, že se plánované mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skutečně uskuteční. Prezident Vladimir Putin prý na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve čtvrtek v Turecku nepřijde.

Na summitu demokracie v Kodani vystoupila v úterý Kallasová s ostrým prohlášením, podle něhož ruský prezident podle ní „nemá odvahu“ na přímé jednání se Zelenským. Ačkoli ukrajinský prezident přijal Putinovu nabídku schůzky „bez jakýchkoliv předběžných podmínek“, šéfka unijní diplomacie předpokládá, že Rusko od setkání nakonec ustoupí.

„Bylo by správné, kdyby si spolu sedli, mělo by to být mezi Zelenským a Putinem, ale nemyslím si, že Putin se odváží přijít,“ prohlásila Kallasová. Ukrajinský prezident podle ní učinil správný krok, když reagoval na výzvu k jednání, ale samotný akt přijetí pozvání podle ní ještě nic nezaručuje.

Více než tři roky po začátku ruské invaze došlo poprvé k nabídce přímých rozhovorů mezi oběma prezidenty. Zelenskyj na ni zareagoval pozitivně, avšak zdůraznil, že Ukrajina se zúčastní pouze v případě, že Rusko přistoupí na třicetidenní příměří, jak navrhovaly Spojené státy už před dvěma měsíci.

Kreml však na příměří nepřistoupil. Přesto se Zelenskyj podle všeho na jednání dostaví, což má ukázat jeho otevřenost vůči mírovým rozhovorům i ochotu jednat o ukončení války. Zelenskyj to znovu oznámil novinářům v Kyjevě v úterý a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.

Kallasová v této souvislosti upozornila, že USA se snaží udržet diplomatický prostor otevřený, a proto na Moskvu v posledních týdnech netlačily tak silně. „Američané se snaží, aby Rusko mělo možnost přijít k jednacímu stolu. Možná proto na ně netlačili tak výrazně. Ale už je to přes šedesát dní a musíme vidět další kroky, které by Putina přiměly k účasti na vyjednávání,“ uvedla.

Zároveň zdůraznila, že jakékoliv dohody se nesmí uzavírat bez účasti Ukrajiny. Podle ní je nepřijatelné, aby Rusko a Spojené státy diskutovaly o věcech, které se Ukrajiny zásadně týkají, bez jejího souhlasu. „Pokud bychom viděli, že se Rusko a USA dohodnou na něčem, co je pro Ukrajinu — a také pro Evropu — zcela nepřijatelné, tak to prostě nemůže fungovat,“ varovala Kallasová.

Estonská politička, která dříve působila jako premiérka své země, je známá svým nekompromisním postojem vůči Rusku a dlouhodobou podporou Ukrajiny. Její výrok z Kodaně tak přispívá k sílícím pochybnostem o tom, zda je Putin skutečně připraven ukončit válku a jednat férově.

Čtvrteční rozhovory v Turecku, které měly podle původních představ znamenat zásadní průlom, tak čelí hrozbě ztroskotání ještě předtím, než začnou. V tuto chvíli není jasné, zda se Putin vůbec osobně dostaví. Pokud by schůzka nakonec neproběhla, byla by to další diplomatická porážka Moskvy a důkaz, že o skutečné mírové řešení Kreml nestojí.

„Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to jasný signál, že nechce ukončit válku,“ řekl Zelenskyj. Upřesnil, že bude připraven jednat buď v Ankaře, kde se má setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, nebo v Istanbulu, pokud by si Moskva zvolila tento alternativní formát.

O víkendu Putin navrhl bilaterální setkání právě v Istanbulu, avšak současně odmítl požadavek Ukrajiny a jejích spojenců na okamžité příměří, které mělo začít nejpozději v pondělí. V opačném případě měla Rusko čekat nová vlna sankcí. Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin rozhovorů osobně zúčastní – spíše se počítá s tím, že vyšle delegaci vedenou vysokými představiteli.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k tomu v úterý pouze uvedl, že „ruská strana se na jednání připravuje“, ale další podrobnosti odmítl komentovat.

Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, tlačí na Ukrajinu, aby se rozhovorů v Turecku účastnila, zatímco řada evropských lídrů žádá, aby Rusko nejprve souhlasilo s měsíčním příměřím. Trump zatím neoznámil, zda se sám jednání zúčastní, ale v pondělí naznačil, že by mohl do Turecka vycestovat, čímž by výrazně zvýšil váhu chystaného summitu.

Zelenskyj potvrdil, že Trump byl na jednání pozván: „Jeho přítomnost by mohla Putina motivovat, aby přiletěl.“ Podle agentury Reuters do Istanbulu každopádně dorazí Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg.

„Udělám vše pro to, abychom dosáhli příměří – jednat musím s Putinem, protože jen on může rozhodnout,“ řekl Zelenskyj s tím, že pokud se ruský prezident rozhovorům vyhne, měl by Washington okamžitě uvalit nejtvrdší možné sankce. „Putin se bojí přímého jednání se mnou,“ dodal.

Přestože Kreml oficiálně nepotvrdil Putinovu účast, z Moskvy zaznívají známé tvrdé požadavky. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Rusko v Istanbulu hodlá znovu otevřít otázky „denacifikace kyjevského režimu“ a „kořenových příčin války“. Tím s největší pravděpodobností míní úplné zastavení vojenské pomoci Ukrajině a přiznání ruské kontroly nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi, které Moskva v roce 2022 nelegálně anektovala.

Putin a Zelenskyj se osobně setkali pouze jednou – v roce 2019. Od té doby Kreml opakovaně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta.

Související

Andrij Sybiha

Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti

Ukrajina hodlá přednést na půdě Organizace spojených národů obvinění vůči Ruské federaci z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha vyzval mezinárodní společenství k neodkladnému zásahu u vedení v Moskvě, který by umožnil záchranu tisíců civilistů. Podle šéfa ukrajinské diplomacie vytvořily ruské síly na okupovaném levém břehu Dněpru nesnesitelné životní podmínky. Obyvatelé města jsou odříznuti od základních životních potřeb a nemají možnost z oblasti bezpečně odejít.
Ruská armáda, ilustrační foto

Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Kaja Kallasová (Estonsko)

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

Lidé čekají frontu na speciální vydání pětitisícové bankovky Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku

Stovky lidí čekaly před ČNB v Praze na výroční pětitisícikorunu se speciálním přítiskem. Fronta se ráno táhla přes Nekázanku až na Senovážné náměstí, někteří zájemci dorazili už během noci. Bankovka připomíná 100. výročí vzniku Národní banky československé.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Opilý muž zapálil dům, i když uvnitř byly děti. Teď mu hrozí vězení

Otřesným případem se během září zabývali karlovarští kriminalisté. Šestačtyřicetiletého muže z Karlovarska obvinili z poškození cizí věci, ohrožení pod vlivem návykové látky a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Muž měl před dvěma týdny zapálit dům, v němž se nacházely i děti. 

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála

I když to v úvodu nového angažmá trenéra Radoslava Kováče ve Viktorii Plzeň vypadalo, že by mohl nastartovat Západočechy k lepším výkonům i výsledkům, když v jeho prvním zápase na plzeňské lavičce se svými svěřenci po heroickém domácím vítězství 5:1 nad Crvenou zvezdou Bělehrad postoupili do Evropské ligy. Jenže stále se Západočeši hledají a to nejen v lize, ale i právě na evropské scéně. To se ukázalo hned na úvod ligové fáze Evropské ligy v domácím zápase proti belgickému Saint-Gilloise, kddy po mizerném výkonu prohráli naprosto jasně 0:3.

Aktualizováno včera

Donald Trump v OSN

Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem

Americký prezident Donald Trump vystoupil s projevem na zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku před světovými lídry. Ve svém vystoupení obhajoval kroky své administrativy a zdůraznil, že na rozdíl od jiných světových politiků přešel od slov k činům. Na okraji summitu se očekává rovněž jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V New Yorku je v současné době přítomna také íránská delegace.

včera

včera

Andrij Sybiha

Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti

Ukrajina hodlá přednést na půdě Organizace spojených národů obvinění vůči Ruské federaci z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha vyzval mezinárodní společenství k neodkladnému zásahu u vedení v Moskvě, který by umožnil záchranu tisíců civilistů. Podle šéfa ukrajinské diplomacie vytvořily ruské síly na okupovaném levém břehu Dněpru nesnesitelné životní podmínky. Obyvatelé města jsou odříznuti od základních životních potřeb a nemají možnost z oblasti bezpečně odejít.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci

Nejchudší země světa a tropické oblasti budou mezi posledními, které pocítí přínosy případného dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Nová studie australských vědců podle webu The Guardian ukazuje, že nerovnoměrné dopady klimatické krize nevymizí ani v případě naplnění cílů Pařížské dohody. Zvrácení těchto regionálních rozdílů by podle odborníků mohlo trvat několik desetiletí i při aktivním odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry.

včera

ICC

Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa připravila sankce namířené proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Washington plánuje opatření vyhlásit v nejbližší době, čímž výrazně vyostřuje svůj dlouhodobý tlak na tuto mezinárodní instituci. Cílem amerických představitelů je přimět tribunál k odvolání zatykačů na izraelské činitele a k ukončení vyšetřování kroků amerických vojáků v Afghánistánu. Americká strana tímto krokem navazuje na své předchozí výhrady vůči fungování soudu.

včera

Andy Burnham

Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem

Britský ministerský předseda Andy Burnham se v sídle Organizace spojených národů v New Yorku poprvé osobně setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Britského premiéra na diplomatické cestě doprovází jeho manželka Marie-France van Heel. Před plánovaným jednáním britský státník novinářům sdělil, že očekává nalezení společné reči s šéfem Bílého domu. Vztahy mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy jsou podle jeho slov v současnosti stejně silné, jako byly kdykoli v minulosti.

včera

Donald Trump v OSN

Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev

Americký prezident Donald Trump vystoupí v New Yorku s projevem na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Podle velvyslance Spojených států při OSN Mikea Waltze se šéf Bílého domu ve svém vystoupení zaměří na mírové dohody, kroky v západní hemisféře a posun v dvacetibodovém mírovém plánu pro Pásmo Gazy. Významnou část projednávaných témat bude tvořit také snaha zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Vystoupení amerického prezidenta na tomto mezinárodním fóru navazuje na každoroční tradici.

včera

Vilnius, Litva

Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska

Litva vypracovala evakuační plány pro případ nárůstu hrozeb ze strany Ruska, v případě napadení je však připravena se bránit a nevzdá se. V rozhovoru pro stanici BBC to uvedl litevský premiér Mindaugas Sinkevičius. Podle jeho slov se obyvatelé pobaltské republiky cítí být pod neustálým tlakem ze strany Ruska. K těmto obavám přispívají mimo jiné opakované průniky bezpilotních letounů do litevského vzdušného prostoru.

včera

OSN

Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 ve společném prohlášení vyzvali Írán, aby okamžitě ukončil vyzbrojování a podporu povstaleckého hnutí Hútíů v Jemenu. Zástupci nejvyspělejších ekonomik zároveň ostrými slovy odsoudili pokračující útoky této proíránské skupiny na Saúdskou Arábii. Podle šéfů diplomacií představuje nedávná eskalace bojů proti saúdskoarabským vládním silám vážnou hrozbu pro regionální i globální energetickou bezpečnost. Prohlášení bylo zveřejněno v souvislosti se setkáním na okraji výročního Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi

Hlavní americké televizní stanice se dohodly na pozastavení společného televizního pokrývání akcí prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok představuje reakci na rozhodnutí Bílého domu, který zakázal vstup do svého areálu novinářům ze společností CNN, MS Now a Politico. Televizní sítě ABC, CBS, Fox News a NBC tímto způsobem vyjádřily solidaritu s vyloučenými médii, kterým bezpečnostní služba zabavila tiskové akreditace. Společný televizní fond, známý v USA jako pool, tak dočasně přestal poskytovat živé záběry ze zpravodajství o prezidentských událostech.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny

V hypotetických srpnových volbách do Poslanecké sněmovny by s přehledem zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Na druhém místě skončilo hnutí STAN, kterému vyjádřilo podporu 12 procent dotázaných. Třetí příčku obsadila ODS s 11 procenty, následovaná hnutím SPD se devíti procenty a Piráty se 7,5 procenta hlasů. Vyplývá to ze srpnového volebního modelu výzkumné agentury Median.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života

Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.

včera

Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou

Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy