Kallasová: Mírové rozhovory neproběhnou. Putin do Turecka nepřijde, nemá odvahu postavit se Zelenskému

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová nevěří, že se plánované mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skutečně uskuteční. Prezident Vladimir Putin prý na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve čtvrtek v Turecku nepřijde.

Na summitu demokracie v Kodani vystoupila v úterý Kallasová s ostrým prohlášením, podle něhož ruský prezident podle ní „nemá odvahu“ na přímé jednání se Zelenským. Ačkoli ukrajinský prezident přijal Putinovu nabídku schůzky „bez jakýchkoliv předběžných podmínek“, šéfka unijní diplomacie předpokládá, že Rusko od setkání nakonec ustoupí.

„Bylo by správné, kdyby si spolu sedli, mělo by to být mezi Zelenským a Putinem, ale nemyslím si, že Putin se odváží přijít,“ prohlásila Kallasová. Ukrajinský prezident podle ní učinil správný krok, když reagoval na výzvu k jednání, ale samotný akt přijetí pozvání podle ní ještě nic nezaručuje.

Více než tři roky po začátku ruské invaze došlo poprvé k nabídce přímých rozhovorů mezi oběma prezidenty. Zelenskyj na ni zareagoval pozitivně, avšak zdůraznil, že Ukrajina se zúčastní pouze v případě, že Rusko přistoupí na třicetidenní příměří, jak navrhovaly Spojené státy už před dvěma měsíci.

Kreml však na příměří nepřistoupil. Přesto se Zelenskyj podle všeho na jednání dostaví, což má ukázat jeho otevřenost vůči mírovým rozhovorům i ochotu jednat o ukončení války. Zelenskyj to znovu oznámil novinářům v Kyjevě v úterý a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.

Kallasová v této souvislosti upozornila, že USA se snaží udržet diplomatický prostor otevřený, a proto na Moskvu v posledních týdnech netlačily tak silně. „Američané se snaží, aby Rusko mělo možnost přijít k jednacímu stolu. Možná proto na ně netlačili tak výrazně. Ale už je to přes šedesát dní a musíme vidět další kroky, které by Putina přiměly k účasti na vyjednávání,“ uvedla.

Zároveň zdůraznila, že jakékoliv dohody se nesmí uzavírat bez účasti Ukrajiny. Podle ní je nepřijatelné, aby Rusko a Spojené státy diskutovaly o věcech, které se Ukrajiny zásadně týkají, bez jejího souhlasu. „Pokud bychom viděli, že se Rusko a USA dohodnou na něčem, co je pro Ukrajinu — a také pro Evropu — zcela nepřijatelné, tak to prostě nemůže fungovat,“ varovala Kallasová.

Estonská politička, která dříve působila jako premiérka své země, je známá svým nekompromisním postojem vůči Rusku a dlouhodobou podporou Ukrajiny. Její výrok z Kodaně tak přispívá k sílícím pochybnostem o tom, zda je Putin skutečně připraven ukončit válku a jednat férově.

Čtvrteční rozhovory v Turecku, které měly podle původních představ znamenat zásadní průlom, tak čelí hrozbě ztroskotání ještě předtím, než začnou. V tuto chvíli není jasné, zda se Putin vůbec osobně dostaví. Pokud by schůzka nakonec neproběhla, byla by to další diplomatická porážka Moskvy a důkaz, že o skutečné mírové řešení Kreml nestojí.

„Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to jasný signál, že nechce ukončit válku,“ řekl Zelenskyj. Upřesnil, že bude připraven jednat buď v Ankaře, kde se má setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, nebo v Istanbulu, pokud by si Moskva zvolila tento alternativní formát.

O víkendu Putin navrhl bilaterální setkání právě v Istanbulu, avšak současně odmítl požadavek Ukrajiny a jejích spojenců na okamžité příměří, které mělo začít nejpozději v pondělí. V opačném případě měla Rusko čekat nová vlna sankcí. Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin rozhovorů osobně zúčastní – spíše se počítá s tím, že vyšle delegaci vedenou vysokými představiteli.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k tomu v úterý pouze uvedl, že „ruská strana se na jednání připravuje“, ale další podrobnosti odmítl komentovat.

Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, tlačí na Ukrajinu, aby se rozhovorů v Turecku účastnila, zatímco řada evropských lídrů žádá, aby Rusko nejprve souhlasilo s měsíčním příměřím. Trump zatím neoznámil, zda se sám jednání zúčastní, ale v pondělí naznačil, že by mohl do Turecka vycestovat, čímž by výrazně zvýšil váhu chystaného summitu.

Zelenskyj potvrdil, že Trump byl na jednání pozván: „Jeho přítomnost by mohla Putina motivovat, aby přiletěl.“ Podle agentury Reuters do Istanbulu každopádně dorazí Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg.

„Udělám vše pro to, abychom dosáhli příměří – jednat musím s Putinem, protože jen on může rozhodnout,“ řekl Zelenskyj s tím, že pokud se ruský prezident rozhovorům vyhne, měl by Washington okamžitě uvalit nejtvrdší možné sankce. „Putin se bojí přímého jednání se mnou,“ dodal.

Přestože Kreml oficiálně nepotvrdil Putinovu účast, z Moskvy zaznívají známé tvrdé požadavky. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Rusko v Istanbulu hodlá znovu otevřít otázky „denacifikace kyjevského režimu“ a „kořenových příčin války“. Tím s největší pravděpodobností míní úplné zastavení vojenské pomoci Ukrajině a přiznání ruské kontroly nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi, které Moskva v roce 2022 nelegálně anektovala.

Putin a Zelenskyj se osobně setkali pouze jednou – v roce 2019. Od té doby Kreml opakovaně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta.

Související

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.
Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Kaja Kallasová (Estonsko)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 55 minutami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 1 hodinou

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 2 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 5 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 5 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy