Kallasová: Mírové rozhovory neproběhnou. Putin do Turecka nepřijde, nemá odvahu postavit se Zelenskému

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová nevěří, že se plánované mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skutečně uskuteční. Prezident Vladimir Putin prý na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve čtvrtek v Turecku nepřijde.

Na summitu demokracie v Kodani vystoupila v úterý Kallasová s ostrým prohlášením, podle něhož ruský prezident podle ní „nemá odvahu“ na přímé jednání se Zelenským. Ačkoli ukrajinský prezident přijal Putinovu nabídku schůzky „bez jakýchkoliv předběžných podmínek“, šéfka unijní diplomacie předpokládá, že Rusko od setkání nakonec ustoupí.

„Bylo by správné, kdyby si spolu sedli, mělo by to být mezi Zelenským a Putinem, ale nemyslím si, že Putin se odváží přijít,“ prohlásila Kallasová. Ukrajinský prezident podle ní učinil správný krok, když reagoval na výzvu k jednání, ale samotný akt přijetí pozvání podle ní ještě nic nezaručuje.

Více než tři roky po začátku ruské invaze došlo poprvé k nabídce přímých rozhovorů mezi oběma prezidenty. Zelenskyj na ni zareagoval pozitivně, avšak zdůraznil, že Ukrajina se zúčastní pouze v případě, že Rusko přistoupí na třicetidenní příměří, jak navrhovaly Spojené státy už před dvěma měsíci.

Kreml však na příměří nepřistoupil. Přesto se Zelenskyj podle všeho na jednání dostaví, což má ukázat jeho otevřenost vůči mírovým rozhovorům i ochotu jednat o ukončení války. Zelenskyj to znovu oznámil novinářům v Kyjevě v úterý a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.

Kallasová v této souvislosti upozornila, že USA se snaží udržet diplomatický prostor otevřený, a proto na Moskvu v posledních týdnech netlačily tak silně. „Američané se snaží, aby Rusko mělo možnost přijít k jednacímu stolu. Možná proto na ně netlačili tak výrazně. Ale už je to přes šedesát dní a musíme vidět další kroky, které by Putina přiměly k účasti na vyjednávání,“ uvedla.

Zároveň zdůraznila, že jakékoliv dohody se nesmí uzavírat bez účasti Ukrajiny. Podle ní je nepřijatelné, aby Rusko a Spojené státy diskutovaly o věcech, které se Ukrajiny zásadně týkají, bez jejího souhlasu. „Pokud bychom viděli, že se Rusko a USA dohodnou na něčem, co je pro Ukrajinu — a také pro Evropu — zcela nepřijatelné, tak to prostě nemůže fungovat,“ varovala Kallasová.

Estonská politička, která dříve působila jako premiérka své země, je známá svým nekompromisním postojem vůči Rusku a dlouhodobou podporou Ukrajiny. Její výrok z Kodaně tak přispívá k sílícím pochybnostem o tom, zda je Putin skutečně připraven ukončit válku a jednat férově.

Čtvrteční rozhovory v Turecku, které měly podle původních představ znamenat zásadní průlom, tak čelí hrozbě ztroskotání ještě předtím, než začnou. V tuto chvíli není jasné, zda se Putin vůbec osobně dostaví. Pokud by schůzka nakonec neproběhla, byla by to další diplomatická porážka Moskvy a důkaz, že o skutečné mírové řešení Kreml nestojí.

„Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to jasný signál, že nechce ukončit válku,“ řekl Zelenskyj. Upřesnil, že bude připraven jednat buď v Ankaře, kde se má setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, nebo v Istanbulu, pokud by si Moskva zvolila tento alternativní formát.

O víkendu Putin navrhl bilaterální setkání právě v Istanbulu, avšak současně odmítl požadavek Ukrajiny a jejích spojenců na okamžité příměří, které mělo začít nejpozději v pondělí. V opačném případě měla Rusko čekat nová vlna sankcí. Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin rozhovorů osobně zúčastní – spíše se počítá s tím, že vyšle delegaci vedenou vysokými představiteli.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k tomu v úterý pouze uvedl, že „ruská strana se na jednání připravuje“, ale další podrobnosti odmítl komentovat.

Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, tlačí na Ukrajinu, aby se rozhovorů v Turecku účastnila, zatímco řada evropských lídrů žádá, aby Rusko nejprve souhlasilo s měsíčním příměřím. Trump zatím neoznámil, zda se sám jednání zúčastní, ale v pondělí naznačil, že by mohl do Turecka vycestovat, čímž by výrazně zvýšil váhu chystaného summitu.

Zelenskyj potvrdil, že Trump byl na jednání pozván: „Jeho přítomnost by mohla Putina motivovat, aby přiletěl.“ Podle agentury Reuters do Istanbulu každopádně dorazí Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg.

„Udělám vše pro to, abychom dosáhli příměří – jednat musím s Putinem, protože jen on může rozhodnout,“ řekl Zelenskyj s tím, že pokud se ruský prezident rozhovorům vyhne, měl by Washington okamžitě uvalit nejtvrdší možné sankce. „Putin se bojí přímého jednání se mnou,“ dodal.

Přestože Kreml oficiálně nepotvrdil Putinovu účast, z Moskvy zaznívají známé tvrdé požadavky. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Rusko v Istanbulu hodlá znovu otevřít otázky „denacifikace kyjevského režimu“ a „kořenových příčin války“. Tím s největší pravděpodobností míní úplné zastavení vojenské pomoci Ukrajině a přiznání ruské kontroly nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi, které Moskva v roce 2022 nelegálně anektovala.

Putin a Zelenskyj se osobně setkali pouze jednou – v roce 2019. Od té doby Kreml opakovaně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta.

Související

Následky ruského úderu 25. května v Charkově.

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.
Radoslaw Sikorski

Putin se Trumpovi jen vysmívá, prohlásil Sikorski

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře zkritizoval ruské útoky na Ukrajinu a označil je za přímé vysmívání se mírovému úsilí prezidenta Donalda Trumpa. Při příjezdu na bezpečnostní jednání ministrů zahraničí v rámci formátu Weimar+ v Římě uvedl, že pokračující agrese Ruska jednoznačně ukazuje, že Vladimir Putin nemá o mír zájem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Kaja Kallasová (Estonsko)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Reprezentanti do 21 let v úvodním vystoupení na ME nestačili na Anglii

Navzdory tomu, že se čeští fotbaloví mladíci v rámci svého úvodního vystoupení na ME nezalekli favorizovaného soupeře z Anglie, nakonec svěřenci kouče Jana Suchopárka neberou z prvního zápasu šampionátu ani bod. Po vyrovnaném prvním poločase Čechy nakonec srazily smolné branky, které stanovily skóre na konečných 1:3. K vysněnému postupu do čtvrtfinále tak budou muset Češi ideálně vyhrát v dalším zápase nad Německem.

před 3 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Írán varuje i Brity a Francouze. Nepomáhejte Izraeli, vzkazuje Teherán

Nejen Američany, ale také Brity a Francouze varoval Teherán v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Íránci tvrdí, jsou připraveni k útokům na zahraniční vojenské základny v regionu. Írán zároveň potvrdil, že v hlavním městě přišlo o život nejméně 60 lidí. Podle izraelské armády je po smrti devět jaderných vědců a expertů. 

před 3 hodinami

Los Angeles

Calexit: Může Kalifornie opustit americkou federaci? Na Trumpa se zlobí opakovaně

Agresivní imigrační politika Donalda Trumpa rozvířila vlnu hněvu mezi obyvateli Kalifornie. Zdaleka to není poprvé, co západoamerický stát vzdoruje prezidentovým krokům a vznáší se nad ním hrozba odtržení od Unie. Petiční sbírky na vypsání referenda o nezávislosti už běží naplno. Zásadní překážkou ale zůstává americká ústava, která Kalifornii považuje za nedílnou součást Spojených států.

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Bráníme se. Američané nám dali volné ruce, zní z Izraele

Bráníme se, komentují Izraelci probíhající konflikt s íránským režimem. Byli to přitom oni, kteří jako první podnikli údery během aktuální kampaně. Americký prezident Donald Trump měl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi dát volné ruce. 

před 5 hodinami

Bouřky

Tropické počasí vyvolá další bouřky. Platí varování

Česko si v posledních dnech od bouřek odpočinulo, ale už zítra znovu udeří. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). První bouřky se objeví už po poledni, hrozit budou až do nočních hodin. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Přeživší z letu Air India promluvil. Pořád tomu nemůže uvěřit

K překvapení všech vylezl z vraku letounu společnosti Air India, které ve čtvrtek havarovalo v indickém Ahmedabádu, jeden živý člověk. Brit Vishwashkumar Ramesh poprvé obsáhleji popsal, jak se mu podařilo přežít. Na místě byly mezitím nalezeny černé skříňky, které mají pomoci s objasněním tragické nehody. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izrael potvrdil nejméně dva mrtvé. Írán čelí dalším leteckým úderům

Nejméně dva mrtvé si v Izraeli vyžádaly íránské odvetné údery po předchozím izraelském útoku na Írán. Izraelské letouny mezitím pokračují v útocích na cíle v Íránu. Zatímco Izraelci nechávají své mezinárodní letiště mimo provoz, sousední Jordánsko již otevřelo vlastní vzdušný prostor. 

před 11 hodinami

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Aktualizováno včera

Raketa zasáhla Tel Aviv

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

včera

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy