Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Rozsudek, který zveřejnil unijní tribunál v Lucemburku, má potenciál výrazně změnit pohled na transparentnost a odpovědnost evropských institucí. Zároveň je velkou reputační ranou pro samotnou von der Leyenovou, která se osobně podílela na uzavření několikamiliardové dohody o dodávkách vakcín.

„Je to drtivé vítězství pro transparentnost,“ uvedla nizozemská europoslankyně Raquel García Hermida-van der Walle z frakce Renew Europe. „Lidé mají právo vědět, jak se přijímají rozhodnutí – i když to probíhá prostřednictvím SMS zpráv.“

Podle soudu Komise „nebyla schopna věrohodně vysvětlit, proč považovala textové zprávy v kontextu nákupu vakcín proti covidu-19 za nepodstatné a proč je nepovažovala za dokumenty, jejichž uchovávání je nezbytné.“

Hlavní otázkou případu bylo, zda mohou být SMS zprávy považovány za oficiální dokumenty. Zatímco mnoho odborníků i aktivistů tvrdí, že ano – pokud se týkají rozhodovacích procesů –, Komise tvrdila opak. Von der Leyenová sama v rozhovoru pro The New York Times v roce 2021 potvrdila existenci těchto zpráv, a právě tento rozhovor vyvolal následný právní spor.

Komise u soudu argumentovala, že SMS nebyly dostatečně „významné“, aby podléhaly pravidlům registrace a zveřejnění. Soud však s tímto výkladem nesouhlasil a Komisi vytkl, že veřejnosti ani soudu neposkytla přesvědčivé vysvětlení, proč tyto zprávy nezveřejnila a proč je vůbec neevidovala.

„Komise nemůže pouze prohlásit, že žádné dokumenty nemá. Musí předložit věrohodné důvody, které veřejnosti i soudu umožní pochopit, proč je nelze dohledat,“ uvádí se v rozhodnutí.

Po rozsudku Komise uvedla, že „transparentnost je pro ni i prezidentku von der Leyenovou vždy zásadní“ a že „bude nadále striktně dodržovat právní rámec“. Zároveň oznámila, že „zváží další kroky“.

Případ představuje politické fiasko pro von der Leyenovou i z toho důvodu, že nejenže sama schválila největší očkovací smlouvu v dějinách EU, ale zároveň vede instituci, která má na dodržování pravidel transparentnosti sama dohlížet.

Jde o velké selhání zvlášť v době, kdy se von der Leyenová uchází o druhý mandát v čele Komise a veřejně se zavázala k vyšším standardům otevřenosti, efektivity a důvěryhodnosti.

Celý případ odstartoval The New York Times, který podal žalobu na Komisi v roce 2022, když mu nebylo umožněno do těchto zpráv nahlédnout. Právě v rozhovoru s tímto listem v dubnu 2021 Bourla popsal své textové výměny s von der Leyenovou jako „zásadní pro vybudování hluboké důvěry“ během náročných jednání. Výsledkem byla v květnu 2021 uzavřená dohoda, která EU zavázala k nákupu až 1,8 miliardy dávek vakcíny Pfizer-BioNTech – což z ní činilo největší kontrakt svého druhu.

Soudní rozhodnutí by nyní mohlo otevřít dveře k přezkoumání dalších forem neformální komunikace v rámci EU, od SMS přes aplikace jako WhatsApp až po e-maily. Zároveň může přinést širší tlak na zpřísnění pravidel přístupu k dokumentům v celé unii.