"Rozvod" Číny s USA: Jak se asijská velmoc postaví Trumpovým clům?

Zatímco americký prezident dlouhodobě kritizuje obchodní deficit mezi oběma zeměmi a během své kampaně hrozil uvalením cel až ve výši 60 % na veškeré čínské zboží, v posledních dnech naznačil možnou úlevu. Tarify na čínský dovoz by mohl snížit v rámci širší dohody o prodeji čínské sociální sítě TikTok.

Trump v neděli na palubě Air Force One znovu potvrdil svůj záměr uzavřít dohodu o TikToku ještě před sobotní lhůtou. Přestože jeho vláda zpřísnila kontroly čínského přístupu k americkým technologiím a prosazuje přísnější investiční opatření, Trump stále tvrdí, že má s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem „skvělé vztahy“.

Čína není jedinou zemí, která čelí Trumpovým nevyzpytatelným rozhodnutím. Americký prezident se často spoléhá na taktiku nepředvídatelnosti, kterou používá ve vyjednáváních s obchodními partnery po celém světě. To se odrazilo i na asijských burzách, které v pondělí zaznamenaly pokles kvůli obavám z dopadů nových tarifů. Nejvíce postiženy byly japonské a jihokorejské akcie, zejména automobilový průmysl, který se minulý týden ocitl v hledáčku Trumpových opatření.

Pro Čínu, která je nejen největší ekonomickou konkurencí USA, ale i geopolitickým rivalem, má vztah s Washingtonem zásadní globální dopady. Pokud by došlo k tzv. ekonomickému „rozvodu“ obou velmocí, mohlo by to narušit globální dodavatelské řetězce a negativně ovlivnit hospodářství obou zemí. Na druhou stranu existuje i možnost, že se obě mocnosti pokusí najít nový způsob vzájemné koexistence v globální ekonomice.

„Jsme na křižovatce,“ uvedl Scott Kennedy, analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu. „Buď vyjednávání povedou ke zmírnění hrozeb a stabilizaci vztahů, nebo se tarify vyšplhají na extrémní úroveň a investice mezi oběma zeměmi prudce klesnou.“

Čína dává jasně najevo, že upřednostňuje dialog, ale je připravena na odvetu. „Spojené státy by se měly co nejdříve vrátit k cestě dialogu a spolupráce,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. „Pokud však USA chtějí válku – ať už celní, obchodní nebo jinou – jsme připraveni bojovat až do konce.“

Během jednání mezi americkým obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem a čínským vicepremiérem Che Li-fengem minulý týden vyjádřil čínský představitel „vážné obavy“ ohledně stávajících i plánovaných amerických tarifů.

Zatímco americká strana jednání označila za úvodní schůzku, čínská státní média informovala o ostřejším vzkazu Pekingu: „Pokud USA trvají na poškozování čínských zájmů, Čína rozhodně protiútočí.“

Čína už v reakci na první dvě vlny Trumpových cel zavedla vlastní opatření a nyní posiluje legislativní rámec pro další odvetné kroky. Minulý týden čínský premiér Li Čchiang podepsal nařízení, které posiluje pravomoci Pekingu v oblasti protiopatření vůči zemím, jež podle Číny „diskriminují“ její firmy či jednotlivce.

Peking také rozšířil svůj arzenál obchodních nástrojů – už dříve zpřísnil vývoz kritických surovin, jako jsou gallium, germanium a antimon, které mají strategické využití, včetně vojenského sektoru.

Podle expertů tentokrát Čína jedná strategičtěji než během první Trumpovy obchodní války. Místo okamžitého zavedení vysokých cel na americké zboží, jak tomu bylo dříve, se snaží získat prostor pro vyjednávání a zabránit dalšímu vyhrocení konfliktu.

Peking se také snaží využít nejistoty kolem Trumpovy politiky k tomu, aby se profiloval jako stabilní ekonomický partner pro ostatní země. Na nedávném setkání s globálními byznysmeny prezident Si Ťin-pching zdůraznil: „Rozpojování a narušování dodavatelských řetězců škodí všem a nikam nevede.“

Obě strany mají zájem na dosažení dohody, otázkou však zůstává, zda dokážou najít společnou řeč. Americká strana už naznačila, že podmínkou pro další jednání může být zastavení dodávek fentanylových prekurzorů do USA, což Peking ostře odmítá jako neopodstatněné obvinění.

Podle analytiků Trump pravděpodobně bude chtít vyvinout maximální tlak, než se pustí do vyjednávání. Čína naopak preferuje „balíčkovou dohodu“ pokrývající více témat najednou, ale nebude ochotna ustoupit jednostranně.

Na stole jsou různá možná vyjednávací témata – od zvýšeného čínského dovozu amerického zboží přes úpravy exportních omezení až po otázky technologické spolupráce. Z čínské strany by mohlo jít o požadavky na zmírnění amerických restrikcí v oblasti technologií nebo snížení vojenské podpory Tchaj-wanu.

Zda nakonec dojde k velké dohodě, zůstává nejasné. „Teoreticky může Trump považovat celé cvičení za úspěch, pokud zavede vysoká cla, aniž by uzavřel jakoukoli dohodu,“ uvedl bývalý diplomat Kurt Tong. Stejně tak si ale čínský prezident Si Ťin-pching může upevnit svou pozici, pokud bude Peking na americká opatření odpovídat krok za krokem.

Obě země tedy stojí před klíčovým rozhodnutím – zda se vydají cestou kompromisu, nebo eskalace, která by mohla zásadně změnit globální ekonomický řád.