O osudu nacismu se rozhodlo před 79 lety. Den D připravil mnoho hrdinů o možnost vidět svobodnou Evropu

Přesně před 79 lety německé okupační jednotky na pobřeží Lamanšského průlivu nečekalo příliš příjemné probuzení. Spojenecká vojska v čele s Američany a Brity spustila na severu Francie Operaci Overlord, která změnila chod druhé světové války a předurčila Třetí říši k porážce. Den D začal. 

Pláže Utah, Omaha, Juno, Gold a Sword byly pouze označením, které se nakonec vžilo do paměti snad každého. Dnes na nich stojí památníky připomínající tisíce mrtvých vojáků, vyslaných osvobodit severofrancouzskou Normandii a otevřít západní frontu. Bohužel velká část z nich se postupného (ale rychlého) osvobozování nikdy nezúčastnila. Němci sice nebyli stoprocentně připravení, ale německé bunkry, kulometná hnízda a dělostřelectvo na místě byly a svou práci vykonávaly. 

Invaze se původně měla uskutečnit už 5. června 1944, spojenecký velitel Dwight D. Eisenhower ji ale odvolal kvůli špatnému počasí nad průlivem. V noci z 5. na 6. června byly v Normandii shozeny tři výsadkové divize v rámci krycí operace Neptun. 

Asi 13 tisíc výsadkářů dostalo za úkol zajistit strategické křižovatky, mosty a vesnice. První jmenované výsadkové divizi se její úkoly podařilo splnit poměrně dobře, ačkoliv musela snést obrovské zmatky způsobené tmou a německým odporem. Nakonec své spolubojovníky přivítala 101. výsadková na pláži Utah, kde zabezpečila čtyři východy. 

Za zhlédnutí stojí desetidílná série Bratrstvo neohrožených. Velmi autenticky pojednává o cestě roty E 101. výsadkové divize armády USA od vylodění v Normandii, přes bitvu v Ardenách, až po konec druhé světové války. 

82. výsadková divize už na tom tak dobře nebyla. Ještě v noci ze 6. na 7. června nenavázala žádný kontakt s jednotkami, které se přes den vylodily na plážích. Části z nich se to podařilo až o čtyři dny později.

Jako první měli vystoupit v 6:30 ráno Američané na pláž Utah, Britové ve svém sektoru o hodinu později. Podle Vojenského historického ústavu byl prvotním cílem amerických vojsk Cherbourg, Britové směřovali na Caen. Nejtvrdší odpor na Spojence čekal na pláži Omaha. Pláž Juno dostali na starost Kanaďané. 

Spojenci sice v první den invaze nedosáhli všech cílů, přesto na pláže vystoupilo 153 tisíc vojáků a další byli na cestě. Pláž Omaha se podařilo Američanům zajistit až večer Dne D. 

Ztráty byly obrovské. Nacisté zdaleka neutrpěli takové, jako Spojenci. Podařilo se potvrdit celkem 4414 padlých, jenže jde jen o ověřené ztráty. Odhadují se čísla přesahující deset tisíc zabitých v boji. Oproti tomu dobře chránění Němci přišli o asi tisíc vojáků. 

Zlom ve válce

Operací Overlord se spojenecká vojska uchytila na západě Evropy. Od této chvíle Němcům nezbývalo nic jiného než ústup. Během následujících měsíců probíhaly ve Francii těžké boje, a to zejména ze začátku na pobřeží Lamanšského průlivu. Spojenci potřebovali dobýt strategická města v čele s Caen a Le Havre. Masivní boje probíhaly v okolí klíčových řek, zejména Seiny – která dovedla osvoboditele až k Paříži. Ta byla osvobozena v srpnu 1944.

Do zimy 1944 se Němci stáhli až do Belgie, kde se pokusili o poslední protiofenzivu v Ardenách. Původní neúspěchy spojeneckých vojsk, způsobené zejména špatným zimním počasím, vystřídalo vítězství a průnik na území samotného Německa. 

Mezitím Rudá armáda tvrdě postupovala přes východní Evropu a nacisté se postupně dostávali do obklíčení, z něhož nikdy nemohli uniknout. 

Související

Více souvisejících

Den D (oslavy vylodění spojeneckých vojsk) II. světová válka Normandie (D-Day 1944) historie Francie nacisté

Aktuálně se děje

před 36 minutami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy