O osudu nacismu se rozhodlo před 79 lety. Den D připravil mnoho hrdinů o možnost vidět svobodnou Evropu

Pláže Utah, Omaha, Juno, Gold a Sword byly pouze označením, které se nakonec vžilo do paměti snad každého. Dnes na nich stojí památníky připomínající tisíce mrtvých vojáků, vyslaných osvobodit severofrancouzskou Normandii a otevřít západní frontu. Bohužel velká část z nich se postupného (ale rychlého) osvobozování nikdy nezúčastnila. Němci sice nebyli stoprocentně připravení, ale německé bunkry, kulometná hnízda a dělostřelectvo na místě byly a svou práci vykonávaly. 

Invaze se původně měla uskutečnit už 5. června 1944, spojenecký velitel Dwight D. Eisenhower ji ale odvolal kvůli špatnému počasí nad průlivem. V noci z 5. na 6. června byly v Normandii shozeny tři výsadkové divize v rámci krycí operace Neptun. 

Asi 13 tisíc výsadkářů dostalo za úkol zajistit strategické křižovatky, mosty a vesnice. První jmenované výsadkové divizi se její úkoly podařilo splnit poměrně dobře, ačkoliv musela snést obrovské zmatky způsobené tmou a německým odporem. Nakonec své spolubojovníky přivítala 101. výsadková na pláži Utah, kde zabezpečila čtyři východy. 

Za zhlédnutí stojí desetidílná série Bratrstvo neohrožených. Velmi autenticky pojednává o cestě roty E 101. výsadkové divize armády USA od vylodění v Normandii, přes bitvu v Ardenách, až po konec druhé světové války. 

82. výsadková divize už na tom tak dobře nebyla. Ještě v noci ze 6. na 7. června nenavázala žádný kontakt s jednotkami, které se přes den vylodily na plážích. Části z nich se to podařilo až o čtyři dny později.

Jako první měli vystoupit v 6:30 ráno Američané na pláž Utah, Britové ve svém sektoru o hodinu později. Podle Vojenského historického ústavu byl prvotním cílem amerických vojsk Cherbourg, Britové směřovali na Caen. Nejtvrdší odpor na Spojence čekal na pláži Omaha. Pláž Juno dostali na starost Kanaďané. 

Spojenci sice v první den invaze nedosáhli všech cílů, přesto na pláže vystoupilo 153 tisíc vojáků a další byli na cestě. Pláž Omaha se podařilo Američanům zajistit až večer Dne D. 

Ztráty byly obrovské. Nacisté zdaleka neutrpěli takové, jako Spojenci. Podařilo se potvrdit celkem 4414 padlých, jenže jde jen o ověřené ztráty. Odhadují se čísla přesahující deset tisíc zabitých v boji. Oproti tomu dobře chránění Němci přišli o asi tisíc vojáků. 

Zlom ve válce

Operací Overlord se spojenecká vojska uchytila na západě Evropy. Od této chvíle Němcům nezbývalo nic jiného než ústup. Během následujících měsíců probíhaly ve Francii těžké boje, a to zejména ze začátku na pobřeží Lamanšského průlivu. Spojenci potřebovali dobýt strategická města v čele s Caen a Le Havre. Masivní boje probíhaly v okolí klíčových řek, zejména Seiny – která dovedla osvoboditele až k Paříži. Ta byla osvobozena v srpnu 1944.

Do zimy 1944 se Němci stáhli až do Belgie, kde se pokusili o poslední protiofenzivu v Ardenách. Původní neúspěchy spojeneckých vojsk, způsobené zejména špatným zimním počasím, vystřídalo vítězství a průnik na území samotného Německa. 

Mezitím Rudá armáda tvrdě postupovala přes východní Evropu a nacisté se postupně dostávali do obklíčení, z něhož nikdy nemohli uniknout.