KOMENTÁŘ | Ukrajinci se mohou inspirovat. Česká a evropská identita stojí na krvavých, ale pevných základech

Jako Češi máme "dvě" občanství – české a evropské. Ulehčuje nám to mnoho starostí. Po Evropské unii máme možnost volného pohybu, stěhování a práce. Bez různých událostí moderní historie bychom se do své nynější pozice nedostali. Česká republika roste jako spolehlivý spojenec a partner, paradoxně nám k tomu pomohla i ruská agrese na Ukrajině – a z Kyjeva se patrně stává další silný člen západní demokratické rodiny.   

Zejména Evropa si dnes připomíná 78 let od oficiální kapitulace nacistického Německa. Po bezmála osmi dekádách čelíme podobné, ne-li větší hrozbě. Pnutí mezi západním a východním světem pravděpodobně ještě nikdy nebylo tak silné jako dnes a český národ se opět nachází na křižovatce.  

Společnost je rozdělená už od pandemie onemocnění covid-19. Nejvíce ji rozdělil patrně strach z neznámého. Hlavně dezinformační scéna využila nejistoty a únavy lidí a tlačila na citlivá místa. Není to pouze případ České republiky, nýbrž celého světa. Moderní sdělovací prostředky ukázaly, jakou mohou mít sílu a vliv na lidskou mysl a její celkové rozpoložení, když se ocitnou ve špatných rukou dezinformátorů. 

Pandemie zrychlila šíření dezinformačních narativů deep state nebo konspirací o ovládání světa farmaceutickými firmami. Takto se postupně daří narušovat důvěru společnosti v politické či ekonomické vedení jejich zemí. 

Agrese Ruska vůči Ukrajině tyto pocity posílila. Části společnosti naladěné proti systému nedokážou stát za podporou napadené země. Opět situaci nepomáhají alternativní média, tlačící na další a další citlivá místa svých čtenářů. Ignorují zjevné důkazy a prohlubují konspirační teorie. 

Jak s tím souvisí národní identita? 

Nacisté z českých zemí odešli a nechali za sebou stovky tisíc mrtvých. Ve východní Evropě už se bavíme o vyšších milionech, ne-li desítkách milionů. Stačily pouhé tři roky od jejich odchodu a do našich končin se rozšířila jiná ideologie – komunismus. Za více než pět dekád si vzal další desetitisíce životů.  

Metaforicky se dá propojit odchod covidu coby nacismu a nástup nového extremistického režimu jakožto projekce ruského vlivu na Západě. Nicméně teď jsme nenechali běžet dějiny náhodně. Ukrajinci se agresorovi postavili čelem a s nimi celý západní demokratický svět. Bránící se země dostává nebývalou podporu ostatních.  

Každá bolest, kterou náš národ zažil, ho jen posílila. Od roku 1989 nás pomyslně posouvá blíže ke středu Evropy. Letos to bude 34 let od pádu komunistického režimu a Česká republika je součástí životně důležitých uskupení, Evropské unie a Severoatlantické aliance. Dostává se jí bezprecedentních bezpečnostních záruk, stejně jako ostatním třiceti zemím. Integrace do evropského volného trhu posílila českou ekonomiku a národu se postupně mohlo ulevit. 

Poslední rok ale znamenal absolutní změnu. Agresor z východu tvrdě udeřil proti suverénní a svobodné zemi, která je součástí evropského kontinentu. Od druhé světové války se nic podobného nestalo a nové generace v přímém přenosu sledují to, co se jim nechtělo číst v učebnicích dějepisu.  

Společnost se rozděluje a hledá viníka. Problémy jako inflace a s ní spojený nárůst cen, ekonomické krize a minoritní konflikty v minulosti vedly k ještě hlubším krizím a válkám. Najdou se tací, kteří současné situace využijí naplno, ať už pro pohlazení svého ega nebo naplnění kapsy. Stačí tlačit na citlivá místa společnosti tak, jako to dělali ti opravdu špatní lidé, jejichž pád dnes slavíme.  

V první linii stojí konflikt, často proti vnějšímu nepříteli. Československo se vzmohlo během první světové války a takticky dokázalo „využít“ slabosti poraženého Rakousko-Uherska. Totéž učinili Poláci nebo Finové. 

Právě finský případ se dá popsat coby nejheroičtější. Finové znovunabyli nezávislost na Ruském impériu v roce 1917 a postupně se zapracovávali do nového poválečného světa. Mezi lety 1939 a 1940 museli válčit proti hladovému Sovětskému svazu. Příběh o Zimní válce a finském udržení nezávislosti je pro Finy důležitý a dokonce klíčový. Eventuálně se při operaci Barbarossa (útok Německa na SSSR roku 1941) přidali na stranu Berlína.  

Tehdy si Rusové dokázali vytvořit nepřítele ze země, kterou mohli nechat neutrální, nebýt jejich vlastní územní hamižnosti. Povedlo se jim to i loni. Nedlouho po ruské invazi do Ukrajiny již tradičně neutrální Finové a Švédové podali přihlášku do Severoatlantické aliance.  

Tentýž případ je Ukrajina. Neutrální byla od nabytí samostatnosti v roce 1991. Ano, zahraničněpoliticky postupně směřovala na Západ a je to pochopitelné – na východě extrémním způsobem posilovalo Rusko a jeho prezident Vladimir Putin, zklamaný z rozpadu SSSR. Češi a Slováci mohou jen potvrdit, že když přímo za vašimi hranicemi posiluje nedávno poražená a frustrovaná velmoc, nevytvoří to ve vás důvěru a jistotu. 

Západ má stejnou optiku. V roce 1938 Velká Británie a Francie přinesly Adolfu Hitlerovi československé pohraničí na zlatém podnosu s vidinou zajištění míru. Už o dva roky později Francie padla a Britové tvrdě bojovali o vlastní svobodu. V tuto chvíli by bylo vhodné doplnit, že Češi a Slováci nenechali Británii na holičkách a v bitvě o Britské ostrovy excelovali jako piloti. 

Díky těmto událostem si obě naše země v zahraničí vybudovaly respekt a loajalitu. Ostatní spojenci České republiky v ní vidí spolehlivého spojence a silného partnera. Na to často upozorňují premiér Petr Fiala a nový prezident republiky Petr Pavel. Nic z české historie není zapomenuto ani na druhé straně Atlantského oceánu.  

Vojenská a humanitární pomoc Ukrajině tak vychází z vlastní historické zkušenosti. Zejména dezinformátoři a antisystémoví řečníci a politici stojí proti ní a nehodlají se poučit. Ve Vladimiru Putinovi evidentně vidí budoucího osvoboditele ze spárů amerického imperialismu a „bruselského diktátu“.  

Českou republiku spolu s dalšími devíti zeměmi přijala Evropská unie před 19 lety. Nejde jen o přijetí – přístupový proces vyžaduje obrovské úsilí kandidátské země. Projevili jsme ho stejně jako dnes tolik kontroverzní Maďarsko. Ve 20. a 30. letech žádná EU neexistovala a skluz k válce netrval moc dlouho. Jedním z primárních principů Unie je mír, bez kterého liberální demokracie a volný trh mohou existovat těžko.  

Přesto je nutno dodat, že i demokratické země mají (či měly) zdravý apetit pro boj s agresorem. To dokazuje případ z roku 1939. Jen dva dny po napadení Polska Německem vyhlásili Britové a Francouzi Berlínu válku. Spojené státy s válkou čekaly lehce přes dva roky do 1941, kdy Japonci zlikvidovali Pearl Harbor na Havajských ostrovech. O několik hodin později už proti Berlínu, Tokiu a Římu stály dvě nejobávanější země světa – SSSR a USA.  

Rozumní vládci události posledního století znají a chápou jejich důsledky. Jakmile už stál západní svět proti Sovětskému svazu, bylo třeba usmířit Francouze s Němci. Obavy byly pochopitelné – komunistický převrat v Západním Německu (SRN) by znamenal možná fatální problém pro USA a jejich spojence. Během 50. let se to skutečně podařilo, SRN a Francie byly zakládajícími členy Evropského společenství (předchůdce EU). Do NATO SRN vstoupilo v roce 1955. 

Tento až dojemný příběh o usmíření pravděpodobně zachránil Evropu. Sjednocené Německo v sovětském bloku mohlo napáchat hrozivé škody – a vstup SRN do západních struktur byl důvodem vzteku Moskvy. Hned téhož roku, kdy SRN vstoupilo do řad Severoatlantické aliance, vznikla Varšavská smlouva. 

Identita prošla nebývalým vývojem 

Spolu se vznikem nových paktů a modernizací se Evropa začala měnit do podoby, v jaké ji známe dnes. Varšavská smlouva neměla potenciál vydržet tak dlouho a konkurovat Západu ve zbrojení. Nakonec se zhroutil samotný Sovětský svaz. Rozpad předznamenal vznik řady nových evropských států a národů v nich.  

Lotyši, Estonci a Litevci si prošli dlouhou okupací ze strany nacistů i komunistů. Osvobodili se z ní poprvé od začátku druhé světové války roku 1991, stejně jako Ukrajina. Tři pobaltské země zamířily přímo k integraci do západních struktur, s čímž Rusové nemohli prakticky nic dělat. Na druhou stranu Kyjev řadu let ovládali proruští politici a dekomunizace pro něj vytvořila vysokou překážku.  

Euromajdan následně nastavil postupný odklon od takové politiky. Vyvrcholil v roce 2019 zvolením Volodymyra Zelenského do čela Ukrajiny. Vytrvalý boj Zelenského proti ruskému vlivu a další směřování k integraci do Evropské unie a NATO se znelíbil Putinovi natolik, že Ukrajincům začal otevřeně hrozit.  

Evropa a USA tentokrát nezvolily strategii appeasementu. Rusko tvrdě narazilo na ukrajinský národ, který se nechal inspirovat vývojem ostatních – včetně Čechů. Tyto národy pro změnu stojí za Kyjevem a zatím se jeví, že to tak na nějakou dobu zůstane. Identita ukrajinského národa existovala už před zbytečně vyvolanou válkou. Dnes je posunutá velice daleko a můžeme hovořit o silném a jednotném ukrajinském národu, nezávislém na rozhodnutích plynoucích z Moskvy. Ač vykoupený desítkami tisíc obětí, jde o jeden z největších úspěchů od rozpadu Sovětského svazu a ukázka, že relativně nové národy mají právo na existenci. 

Související

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře. Komentář

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Více souvisejících

komentář historie II. světová válka válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy