Ačkoliv se objevily informace, že americký mírový návrh by mohl zahrnovat uznání ruské anexe Krymu, prezident Donald Trump odmítl, že by Ukrajina byla tlačena k akceptaci tohoto kroku. Zároveň však prohlásil, že Ukrajina v roce 2014 „předala“ Krym Rusku „bez jediného výstřelu“. Server Kyiv Independent se podíval na to, jak moc jsou jeho slova pravdivá.
„Nikdo nežádá prezidenta Zelenského, aby uznal Krym za ruské území, ale pokud ho chce, proč za něj nebojovali před jedenácti lety, když byl Rusku předán bez jediného výstřelu?“ napsal Trump 23. dubna na platformě Truth Social.
Tato slova však ignorují složitý kontext tehdejší situace: dlouhodobé ruské vojenské posilování na poloostrově i hlubokou politickou krizi, která v roce 2014 ochromila schopnost Kyjeva bránit území.
Ruská anexe Krymu probíhala souběžně s revolucí známou jako Euromajdan, která vedla k sesazení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten po krvavém zásahu proti demonstrantům, při němž bylo zabito zhruba 100 lidí, uprchl 21. února 2014 do Ruska. Vzniklé mocenské vakuum Moskva okamžitě využila.
Ruské jednotky, oficiálně bez označení, v noci na 27. února obsadily budovy krymského parlamentu a vlády. V následujících týdnech převzaly kontrolu nad letišti, ukrajinskými vojenskými základnami a námořnictvem. Přestože většina okupace probíhala bez střelby, jednotky ukrajinské armády na základně Belbek kladly odpor.
Tehdejší úřadující prezident Oleksandr Turčynov ve svém nedávném vyjádření připomněl, že v Krymu se přes ruské obklíčení drželo téměř měsíc více než 4 000 ukrajinských vojáků, z nichž mnozí čelili výzvám bez podpory.
Ukrajina tehdy neměla kapacity, jak ruské operaci čelit. Dlouholeté škrty v armádním rozpočtu a reorganizace vedly k oslabení ozbrojených sil. Zrušeny byly například 32. armádní sbor a 3. speciální jednotka, obě původně rozmístěné právě na Krymu. Podle tehdejšího ministra obrany Ihora Teniucha měla Ukrajina na Krymu 15 000 vojáků, ale pouze asi 2 000 z nich bylo bojeschopných.
Souběžně Rusko tajně posilovalo své síly. Už v roce 2010 uzavřel Janukovyč s tehdejším ruským prezidentem Medveděvem tzv. Charkovské dohody, které prodloužily pobyt Černomořské flotily v Sevastopolu až do roku 2042 a umožnily ruské armádě volný pohyb po Krymu. Výhodou pro Ukrajinu mělo být zlevnění ruského plynu. Výsledkem však bylo oslabení státní suverenity.
Ukrajinská rozvědka zaznamenala mezi lety 2010–2014 případy přesunu ruské vojenské techniky a krádeže navigačního vybavení. Na poloostrově vznikaly nové ruské jednotky a Rusko provádělo „agresivní průzkumné aktivity“ pod záminkou bezpečnostních opatření před olympiádou v Soči.
Po útěku Janukovyče a vytvoření prozatímní vlády se Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) 28. února 2014 rozhodla uvést armádu do plné pohotovosti. Rozhodnutí ale přišlo pozdě a mělo malý dopad.
Další šok přišel 1. března, kdy nový velitel ukrajinského námořnictva admirál Denys Berezovskyj odmítl příkazy z Kyjeva a vydal rozkaz svým jednotkám, aby se vzdaly. Jen o den později přešel na stranu okupantů.
Turčynov uvedl, že až 70 % vojáků na Krymu porušilo vojenskou přísahu a přeběhlo k Rusům. Situaci zhoršila i rozsáhlá infiltrace ukrajinských ozbrojených složek agenty ruské FSB, připravená podle analýz už od roku 2010.
Ukrajina se také obrátila na signatáře Budapešťského memoranda z roku 1994 — USA a Velkou Británii — které měly zaručit její územní celistvost výměnou za vzdání se jaderného arzenálu. Odpověď byla podle Turčynova chladná: „Vysvětlili nám, že nechtějí dráždit Putina ani rozpoutat válku v srdci Evropy. Nedostali jsme ani jednu kulku.“
Bez skutečné zahraniční podpory a s podkopaným velením tak Ukrajina čelila okupaci téměř bez šance na odpor. Výsledkem byla tzv. referenda, konaná pod hlavněmi ruských zbraní a bez mezinárodních pozorovatelů, po nichž Rusko oficiálně připojilo Krym 21. března 2014.
Odborníci se neshodují, zda mohla Ukrajina Krym ubránit. Vojensky byla výrazně slabší a politicky paralyzovaná. Turčynov tvrdí, že vše bylo dlouhodobě připravované: „Janukovyč Krym úmyslně vydal. Nebyl na něj vyvíjen žádný nátlak ze strany Ruské federace.“
Kreml podle analytiků využil nejen vojenskou sílu, ale i dlouhodobou strategii hybridního ovládání a oslabení ukrajinských institucí. Do měsíce po anexi Krymu pak Rusko spustilo hybridní invazi na východě Ukrajiny.
Otázka, zda mohla Ukrajina zabránit anexi, tak zůstává spíše hypotetická. Faktem však zůstává, že Rusko celou operaci plánovalo roky a využilo příležitosti v době, kdy byla Ukrajina nejslabší.
Související
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
válka na Ukrajině , Ukrajina , Krym
Aktuálně se děje
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
včera
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
26. února 2026 21:28
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
26. února 2026 20:17
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Zdroj: Libor Novák