Předali jste Krym Rusku, obvinil Trump Kyjev. Mohla ale Ukrajina anexi zastavit?

Ačkoliv se objevily informace, že americký mírový návrh by mohl zahrnovat uznání ruské anexe Krymu, prezident Donald Trump odmítl, že by Ukrajina byla tlačena k akceptaci tohoto kroku. Zároveň však prohlásil, že Ukrajina v roce 2014 „předala“ Krym Rusku „bez jediného výstřelu“. Server Kyiv Independent se podíval na to, jak moc jsou jeho slova pravdivá.

„Nikdo nežádá prezidenta Zelenského, aby uznal Krym za ruské území, ale pokud ho chce, proč za něj nebojovali před jedenácti lety, když byl Rusku předán bez jediného výstřelu?“ napsal Trump 23. dubna na platformě Truth Social.

Tato slova však ignorují složitý kontext tehdejší situace: dlouhodobé ruské vojenské posilování na poloostrově i hlubokou politickou krizi, která v roce 2014 ochromila schopnost Kyjeva bránit území.

Ruská anexe Krymu probíhala souběžně s revolucí známou jako Euromajdan, která vedla k sesazení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten po krvavém zásahu proti demonstrantům, při němž bylo zabito zhruba 100 lidí, uprchl 21. února 2014 do Ruska. Vzniklé mocenské vakuum Moskva okamžitě využila.

Ruské jednotky, oficiálně bez označení, v noci na 27. února obsadily budovy krymského parlamentu a vlády. V následujících týdnech převzaly kontrolu nad letišti, ukrajinskými vojenskými základnami a námořnictvem. Přestože většina okupace probíhala bez střelby, jednotky ukrajinské armády na základně Belbek kladly odpor.

Tehdejší úřadující prezident Oleksandr Turčynov ve svém nedávném vyjádření připomněl, že v Krymu se přes ruské obklíčení drželo téměř měsíc více než 4 000 ukrajinských vojáků, z nichž mnozí čelili výzvám bez podpory.

Ukrajina tehdy neměla kapacity, jak ruské operaci čelit. Dlouholeté škrty v armádním rozpočtu a reorganizace vedly k oslabení ozbrojených sil. Zrušeny byly například 32. armádní sbor a 3. speciální jednotka, obě původně rozmístěné právě na Krymu. Podle tehdejšího ministra obrany Ihora Teniucha měla Ukrajina na Krymu 15 000 vojáků, ale pouze asi 2 000 z nich bylo bojeschopných.

Souběžně Rusko tajně posilovalo své síly. Už v roce 2010 uzavřel Janukovyč s tehdejším ruským prezidentem Medveděvem tzv. Charkovské dohody, které prodloužily pobyt Černomořské flotily v Sevastopolu až do roku 2042 a umožnily ruské armádě volný pohyb po Krymu. Výhodou pro Ukrajinu mělo být zlevnění ruského plynu. Výsledkem však bylo oslabení státní suverenity.

Ukrajinská rozvědka zaznamenala mezi lety 2010–2014 případy přesunu ruské vojenské techniky a krádeže navigačního vybavení. Na poloostrově vznikaly nové ruské jednotky a Rusko provádělo „agresivní průzkumné aktivity“ pod záminkou bezpečnostních opatření před olympiádou v Soči.

Po útěku Janukovyče a vytvoření prozatímní vlády se Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) 28. února 2014 rozhodla uvést armádu do plné pohotovosti. Rozhodnutí ale přišlo pozdě a mělo malý dopad.

Další šok přišel 1. března, kdy nový velitel ukrajinského námořnictva admirál Denys Berezovskyj odmítl příkazy z Kyjeva a vydal rozkaz svým jednotkám, aby se vzdaly. Jen o den později přešel na stranu okupantů.

Turčynov uvedl, že až 70 % vojáků na Krymu porušilo vojenskou přísahu a přeběhlo k Rusům. Situaci zhoršila i rozsáhlá infiltrace ukrajinských ozbrojených složek agenty ruské FSB, připravená podle analýz už od roku 2010.

Ukrajina se také obrátila na signatáře Budapešťského memoranda z roku 1994 — USA a Velkou Británii — které měly zaručit její územní celistvost výměnou za vzdání se jaderného arzenálu. Odpověď byla podle Turčynova chladná: „Vysvětlili nám, že nechtějí dráždit Putina ani rozpoutat válku v srdci Evropy. Nedostali jsme ani jednu kulku.“

Bez skutečné zahraniční podpory a s podkopaným velením tak Ukrajina čelila okupaci téměř bez šance na odpor. Výsledkem byla tzv. referenda, konaná pod hlavněmi ruských zbraní a bez mezinárodních pozorovatelů, po nichž Rusko oficiálně připojilo Krym 21. března 2014.

Odborníci se neshodují, zda mohla Ukrajina Krym ubránit. Vojensky byla výrazně slabší a politicky paralyzovaná. Turčynov tvrdí, že vše bylo dlouhodobě připravované: „Janukovyč Krym úmyslně vydal. Nebyl na něj vyvíjen žádný nátlak ze strany Ruské federace.“

Kreml podle analytiků využil nejen vojenskou sílu, ale i dlouhodobou strategii hybridního ovládání a oslabení ukrajinských institucí. Do měsíce po anexi Krymu pak Rusko spustilo hybridní invazi na východě Ukrajiny.

Otázka, zda mohla Ukrajina zabránit anexi, tak zůstává spíše hypotetická. Faktem však zůstává, že Rusko celou operaci plánovalo roky a využilo příležitosti v době, kdy byla Ukrajina nejslabší.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Krym

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy