Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Íránské útoky přišly jako bezprostřední odveta za nedělní izraelské nálety na libanonské hlavní město Bejrút. Tyto údery cílily na objekty hnutí Hizballáh v jižních předměstích metropole a vyžádaly si nejméně dva lidské životy. Izraelská armáda tehdy uvedla, že bombardování bylo reakcí na raketové útoky, které Hizballáh předtím vedl proti izraelskému území.

Před odvetnými kroky přitom Izrael důrazně varoval americký prezident Donald Trump. Ten ještě v neděli prohlásil, že se chystá okamžitě zatelefonovat izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi s jasným vzkazem, aby na íránské akce nereagoval. Izraelská armáda však výzvy Washingtonu nevyslyšela a rozhodla se pro vojenskou odpověď přímo na íránském území.

Íránská státní média potvrdila, že exploze byly hlášeny v několika klíčových městech včetně Teheránu, Tabrízu, Isfahánu a Nadžafábádu. Podle hasičského sboru v hlavním městě byly v západních částech Teheránu slyšet nejméně dva výbuchy, avšak obytné čtvrti přímo zasaženy nebyly. Místní úřady v Isfahánu uvedly, že v jejich oblasti nejsou hlášeny žádné oběti, podrobnosti z ostatních částí země se teprve zjišťují.

Kromě vojenských cílů zasáhlo izraelské letectvo také petrochemické zařízení ve městě Máhšahr na jihozápadě Íránu. Útok na tento komplex, který se nachází poblíž severního pobřeží Perského zálivu, potvrdila jak izraelská armáda, tak íránská státní média. Podle íránských zdrojů došlo k částečnému poškození areálu a bližší informace o škodách či případných obětech budou teprve zveřejněny.

Íránské revoluční gardy deklarovaly, že jejich operace cílila na dvě izraelské letecké základny Nevatim a Tel Nof. Podle prohlášení gard šlo o reakci na dřívější izraelské útoky namířené proti radarovým stanovištím na třech místech v Íránu. Izraelské obranné systémy byly okamžitě aktivovány k zachycení hrozby a obyvatelé v příslušných oblastech obdrželi varování.

Konflikt se navíc dále rozrůstá, jelikož Izrael oznámil zachycení rakety odpálené z Jemenu. K útoku se přihlásili Íránem podporovaní Húthíové, kteří zároveň vyhlásili úplný zákaz plavby pro všechna izraelská plavidla v Rudém moři. Jakýkoliv pohyb těchto lodí bude povstalci považován za legitimní cíl, přičemž skupina již v průběhu konfliktu na izraelská plavidla opakovaně útočila.

Nejnovější události výrazně komplikují snahy prezidenta Trumpa o dosažení komplexní dohody s Íránem. Situaci v jednáních komplikuje zejména konflikt v Libanonu, kde operuje Íránem podporovaný Hizballáh. Írán zastává názor, že dřívější dohoda o příměří se vztahuje i na libanonskou frontu, což však Izrael striktně odmítá a trvá na tom, že jeho operace proti Hizballáhu budou pokračovat.

Vojenská eskalace vyvolala okamžitý otřes na světových trzích, kde prudce vzrostly ceny ropy. Globální referenční cena ropy Brent stoupla o 4,5 procenta na 97,30 dolaru za barel, zatímco americká lehká ropa si připsala 4,3 procenta a obchoduje se kolem 94,50 dolaru. Finanční trhy v Asii na situaci reagovaly prudkým poklesem, přičemž jihokorejský index Kospi oslabil o téměř 8 procent.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc čelí na domácí scéně rostoucímu politickému tlaku. Mezi izraelskou veřejností panuje značná nespokojenost s neustálými útoky Hizballáhu a existuje silná podpora pro pokračování vojenských operací v Libanonu. Netanjahu se navíc obává, že případná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by pro Izrael mohla být nevýhodná.

Pozici předsedy izraelské vlády komplikují také blížící se parlamentní volby, které se musí uskutečnit před říjnem. Podle politických analytiků hrozí premiérovi v případě neúspěchu ztráta úřadu. Vojenská situace zůstává extrémně napjatá a Írán kvůli pokračujícím raketovým útokům zcela pozastavil všechny přílety na mezinárodní letiště Imáma Chomejního v Teheránu.