Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Zástupci evropských mocností znovu zdůraznili nezbytnou potřebu, aby byly do mírového procesu zapojeny také Spojené státy americké. Tento apel přichází v momentě, kdy se pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa přesunula k nově eskalujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Přitom ještě loni v prosinci Washington aktivně tlačil na Rusko a Ukrajinu, aby rychle přistoupily na plán ukončující válku, která byla zahájena plnohodnotnou ruskou invazí v únoru 2022.

Obě válčící strany v poslední době zintenzivnily své vzájemné údery. Zatímco Rusko masivně využívá rakety a drony k útokům na ukrajinská města, Ukrajina demonstruje rostoucí schopnost zasahovat hluboko uvnitř ruského území za využití nových technologií. V sobotu ukrajinské drony zasáhly Petrohrad, druhé největší ruské město, přímo během závěrečného dne tamního významného ekonomického fóra. Ruské úřady označily tento incident, který následoval po dalším útoku na předměstí téže metropole z počátku týdne, za zcela bezprecedentní.

Těsně před zahájením petrohradského fóra zaslal Zelenskyj otevřený dopis Vladimiru Putinovi, ve kterém ho vyzval k přímým jednáním o ukončení války. Ruský prezident však tuto nabídku opakovaně odmítl s prohlášením, že agresi ukončí teprve ve chvíli, kdy budou plně splněny všechny stanovené cíle Ruské federace. Tři západní mocnosti sdružené ve skupině E3, které se v neděli sešly v londýnské Downing Street, Zelenského diplomatickou iniciativu přivítaly a podpořily jeho výzvu k přímému dialogu za aktivní účasti USA a Evropy.

Státníci se ve svém prohlášení nepřímo vymezili vůči trvalému tlaku Moskvy, která požaduje, aby se Ukrajina vzdala svých ambicí na vstup do Severoatlantické aliance. Evropští spojenci jasně deklarovali, že právo Ukrajiny svobodně si zvolit vlastní bezpečnostní uspořádání a spojenectví musí být plně respektováno. Velká Británie a Francie v tomto ohledu stojí v čele takzvané koalice ochotných, která má za cíl poskytnout Kyjevu pevné bezpečnostní záruky v rámci budoucího mírového uspořádání.

Před samotným příletem do Londýna musel ukrajinský prezident reagovat na další vážné incidenty na domácí půdě. V zemi pokračovaly tvrdé ruské údery, přičemž útok v obci nedaleko jihoukrajinské Záporoží si vyžádal nejméně tři lidské životy. Samotné Záporoží čelí v posledních dnech neutichajícímu bombardování, které přineslo oběti na životech již během soboty. Velké rozhořčení však vyvolal zejména ruský nálet na kritickou infrastrukturu na severu země.

Ukrajinský státní podnik Enerhoatom oznámil, že ruský bezpilotní letoun zasáhl a částečně zničil budovu skladu vyhořelého jaderného paliva poblíž Černobylské jaderné elektrárny. Podle oficiálního vyjádření operátora nebyl nikdo zraněn a vzniklý požár se podařilo úspěšně uhasit, přičemž úroveň radiace v okolí zůstala na normálních hodnotách. Enerhoatom i prezident Zelenskyj nicméně ostře zkritizovali Moskvu za záměrné a podlé ohrožení globální nukleární bezpečnosti, jelikož terčem se stal prokazatelně kritický infrastrukturní objekt.

Černobylská elektrárna je celosvětově známá jako dějiště nejhorší civilní jaderné katastrofy v historii, kdy po výbuchu reaktoru v roce 1986 uniklo do ovzduší obrovské množství radioaktivního materiálu. Současný incident není ojedinělý, neboť již v loňském roce ruský dron zasáhl přímo ochranný kryt nad poškozeným černobylským reaktorem. Nejnovější úder na jaderné úložiště tak pouze umocnil napětí před jednáním ukrajinských spojenců o budoucích bezpečnostních zárukách.