Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.
Matka Adolfa Hitlera se jmenovala Klára, před svatbou nesla příjmení Pölzlová. Narodila se v srpnu roku 1860 do dolnorakouské selské rodiny. Absolvovala pouze základní školu, poté ji k sobě vzal jako služebnou její vzdálený příbuzný Alois Hitler. Právě tento muž se o deset let později stal jejím manželem. Snoubenci museli před svatbou žádat kvůli příbuzenskému vztahu biskupa o svolení se sňatkem. Žádost byla kladně vyřízena, a tak se počátkem roku 1885 mohla konat svatba.
Alois Hitler byl o více než dvacet let starší než Klára a působil jako rakouský celní úředník. Byl dítětem svobodné matky Anny Schicklgruberové. Ta se později provdala za Jiřího Hiedlera, po něm kolem čtyřicátého roku věku převzal Alois kvůli dědictví příjmení v pozměněném tvaru Hitler.
Klára Pölzlová byla již třetí manželkou Aloise Hitlera. Ten se poprvé oženil s o čtrnáct let starší ženou Annou Glasslovou, která pocházela ze zámožné úřednické rodiny. Alois s Annou nezplodili žádného potomka, což byl důvod k rozvodu v roce 1880. Jednalo se však pouze o rozvod úřední, církevní manželský svazek platil až do roku 1883, kdy Anna zemřela na tuberkulózu. Jen měsíc po její smrti šel Alois k oltáři znovu, vzal si tehdy Františku Matzelsbergerovou, se kterou se scházel již během svého prvního manželství a dokonce mu v té době i porodila syna. Druhé manželství Aloise Hitlera nemělo dlouhého trvání, jeho manželka mu po roce a čtvrt po svatbě zemřela, stejně jako jeho první žena na tuberkulózu.
V roce 1885 se Alois Hitler oženil naposledy, a to s již zmíněnou Klárou Pölzlovou. Jejich manželství trvalo osmnáct let a vzešlo z něj šest dětí, z nichž se však jen dvě dožily dospělého věku. Byla to dcera Paula a syn Adolf. Ten přišel na svět přesně před 135 lety, dne 20. dubna roku 1889, jako v pořadí třetí potomek. S rodinou se často stěhoval, a proto také vystřídal několik základních škol. Zřejmě se to podepsalo na jeho prospěchu, který byl spíše průměrný. Malého Adolfa více než učení prý bavil zpěv v kostelním sboru a dokonce měl v dětství sen stát se knězem. V roce 1900 ho dal otec zapsat na c. k. státní reálnou školu v Linci, chtěl z něj mít totiž také státního úředníka. Studium na střední škole však Adolf nezvládal a hned v prvním ročníku propadl a musel celý rok opakovat. Ze všech předmětů mu šly a bavily ho pouze dva: výtvarná výchova a dějepis. Tehdy k rodičům vyslovil přání, zda by mohl studovat výtvarné umění, otec mu to ale zakázal. Nakonec střední školu ani nedodělal.
Když Adolfovi na začátku roku 1903 otec zemřel, vůbec po něm netruchlil. Svého otce totiž neměl rád. Alois Hitler byl věčně opilý a agresivní, všem členům rodiny neustále nadával a často je i bil. Zemřel ve věku 65 let ve své oblíbené hospodě nad nedopitou sklenkou vína.
Matka Adolfa Hitlera byla opakem přísného a zlého otce. Svým dětem prokazovala lásku a podporovala je v jejich zájmech a snech. Adolf ji měl již od dětství velmi rád pro její laskavou povahu i podporu v rozvíjení jeho výtvarného nadání. Matka mu však trpěla i potulování ulicemi během dospívání, když přestal chodit do školy. Adolf si tehdy nemusel ani hledat práci, žil zkrátka bezstarostně, plně financován svou matkou. Právě v této době ve volném čase (kterého měl opravdu dostatek) četl knihy o historii nebo mytologii Německa, což se stalo základem pro jeho pozdější myšlenky o nadřazenosti německého národa nad ostatními i zdrojem pro jeho hrůznou a zločinnou ideologii.
V roce 1907 zasáhlo do bezstarostného života mladíka Adolfa Hitlera hned několik nepříjemných událostí. Pro nedostatek talentu nebyl přijat na vídeňskou akademii výtvarných umění, což ho zdrtilo. Na konci téhož roku přišla další rána, a to smrt milované matky. Devatenáctiletý Adolf se domů již nevrátil, zůstal ve Vídni a po dalším neúspěšném pokusu o přijetí na výtvarnou školu se potloukal po městě jako bezdomovec, který si občas něco přivydělal jako pouliční umělec. Takto žil zhruba pět let, během nichž v něm začaly ještě více bujet nenávist, radikální nacionalismus a antisemitismus. A jak to s Adolfem Hitlerem bylo v tomto směru dál, to už dobře víme z hodin dějepisu.
Související

Německé město se zbaví Hitlera jako čestného občana. Stojí za tím studentská iniciativa

Ukrajina zažívá něco, s čím by se nevypořádal nikdo. Putin zopakoval Hitlerovu taktiku ze Sudet, říká Dzuro pro EZ
Adolf Hitler , nacisté , historie , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 40 minutami

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza
před 1 hodinou

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to
před 2 hodinami

Svátek pro hokejové fanoušky: V semifinále extraligového play-off se Sparta Praha postaví Kometě Brno
před 2 hodinami

Nejhorší premiér na světě, hlásá billboard hnutí ANO o Fialovi. Padlo kvůli němu trestní oznámení
před 3 hodinami

Dítě, které sáhne na rozpálenou plotnu. Experti varují před Trumpovou snahou o rozvrácení ekonomiky
před 3 hodinami

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA
před 4 hodinami

Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci
před 4 hodinami

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?
před 5 hodinami

Univerzita Karlova odchází z Muskovy sítě X. Vadí jí algoritmy i její politika
před 6 hodinami

Vymění Ukrajina prezidenta už letos? Spekulace o letních volbách sílí, navzdory válce je možnost, jak je uspořádat
před 6 hodinami

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel
před 7 hodinami

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu
před 7 hodinami

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě
před 8 hodinami

EU chystá protiúder Trumpovi. Ve hře je i zablokování sociální sítě X
před 9 hodinami

Experti popsali, jak by vypadala globální obchodní válka. Svět by stála neuvěřitelné jmění
před 9 hodinami

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek
před 10 hodinami

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?
před 10 hodinami

Do USA nejezděte. Stále více států vyzývá k úplnému bojkotu cestování
před 11 hodinami

V USA se bouří proti odsouzení Le Penové. Ozval se i Trump
před 11 hodinami
Životní úspěch tenisty Menšíka. Ve finále turnaje Masters v Miami porazil svůj vzor Djokoviče
Životní cesta tenisty Jakuba Menšíka turnajem v Miami byla završena tím nejlepším možným způsobem. Uspěl nakonec ve finále, když v něm dokázal porazit svůj vzor Srba Novaka Djokoviče dvakrát 7:6. Pro teprve devatenáctiletého českého talenta se jedná o první velké vítězství na okruhu ATP a díky němu ve světovém žebříčku poskočil na pro zatím nejlepší umístění v kariéře, tedy na 24. místo. Menšík se mimochodem stal také prvním českým tenistou od roku 2005, který ovládl turnaj kategorie Masters 1000. Tehdy se to podařilo Tomáši Berdychovi.
Zdroj: David Holub