Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

Matka Adolfa Hitlera se jmenovala Klára, před svatbou nesla příjmení Pölzlová. Narodila se v srpnu roku 1860 do dolnorakouské selské rodiny. Absolvovala pouze základní školu, poté ji k sobě vzal jako služebnou její vzdálený příbuzný Alois Hitler. Právě tento muž se o deset let později stal jejím manželem. Snoubenci museli před svatbou žádat kvůli příbuzenskému vztahu biskupa o svolení se sňatkem. Žádost byla kladně vyřízena, a tak se počátkem roku 1885 mohla konat svatba.

Alois Hitler byl o více než dvacet let starší než Klára a působil jako rakouský celní úředník. Byl dítětem svobodné matky Anny Schicklgruberové. Ta se později provdala za Jiřího Hiedlera, po něm kolem čtyřicátého roku věku převzal Alois kvůli dědictví příjmení v pozměněném tvaru Hitler.

Klára Pölzlová byla již třetí manželkou Aloise Hitlera. Ten se poprvé oženil s o čtrnáct let starší ženou Annou Glasslovou, která pocházela ze zámožné úřednické rodiny. Alois s Annou nezplodili žádného potomka, což byl důvod k rozvodu v roce 1880. Jednalo se však pouze o rozvod úřední, církevní manželský svazek platil až do roku 1883, kdy Anna zemřela na tuberkulózu. Jen měsíc po její smrti šel Alois k oltáři znovu, vzal si tehdy Františku Matzelsbergerovou, se kterou se scházel již během svého prvního manželství a dokonce mu v té době i porodila syna. Druhé manželství Aloise Hitlera nemělo dlouhého trvání, jeho manželka mu po roce a čtvrt po svatbě zemřela, stejně jako jeho první žena na tuberkulózu.

V roce 1885 se Alois Hitler oženil naposledy, a to s již zmíněnou Klárou Pölzlovou. Jejich manželství trvalo osmnáct let a vzešlo z něj šest dětí, z nichž se však jen dvě dožily dospělého věku. Byla to dcera Paula a syn Adolf. Ten přišel na svět přesně před 135 lety, dne 20. dubna roku 1889, jako v pořadí třetí potomek. S rodinou se často stěhoval, a proto také vystřídal několik základních škol. Zřejmě se to podepsalo na jeho prospěchu, který byl spíše průměrný. Malého Adolfa více než učení prý bavil zpěv v kostelním sboru a dokonce měl v dětství sen stát se knězem. V roce 1900 ho dal otec zapsat na c. k. státní reálnou školu v Linci, chtěl z něj mít totiž také státního úředníka. Studium na střední škole však Adolf nezvládal a hned v prvním ročníku propadl a musel celý rok opakovat. Ze všech předmětů mu šly a bavily ho pouze dva: výtvarná výchova a dějepis. Tehdy k rodičům vyslovil přání, zda by mohl studovat výtvarné umění, otec mu to ale zakázal. Nakonec střední školu ani nedodělal.

Když Adolfovi na začátku roku 1903 otec zemřel, vůbec po něm netruchlil. Svého otce totiž neměl rád. Alois Hitler byl věčně opilý a agresivní, všem členům rodiny neustále nadával a často je i bil. Zemřel ve věku 65 let ve své oblíbené hospodě nad nedopitou sklenkou vína.

Matka Adolfa Hitlera byla opakem přísného a zlého otce. Svým dětem prokazovala lásku a podporovala je v jejich zájmech a snech. Adolf ji měl již od dětství velmi rád pro její laskavou povahu i podporu v rozvíjení jeho výtvarného nadání. Matka mu však trpěla i potulování ulicemi během dospívání, když přestal chodit do školy. Adolf si tehdy nemusel ani hledat práci, žil zkrátka bezstarostně, plně financován svou matkou. Právě v této době ve volném čase (kterého měl opravdu dostatek) četl knihy o historii nebo mytologii Německa, což se stalo základem pro jeho pozdější myšlenky o nadřazenosti německého národa nad ostatními i zdrojem pro jeho hrůznou a zločinnou ideologii.

V roce 1907 zasáhlo do bezstarostného života mladíka Adolfa Hitlera hned několik nepříjemných událostí. Pro nedostatek talentu nebyl přijat na vídeňskou akademii výtvarných umění, což ho zdrtilo. Na konci téhož roku přišla další rána, a to smrt milované matky. Devatenáctiletý Adolf se domů již nevrátil, zůstal ve Vídni a po dalším neúspěšném pokusu o přijetí na výtvarnou školu se potloukal po městě jako bezdomovec, který si občas něco přivydělal jako pouliční umělec. Takto žil zhruba pět let, během nichž v něm začaly ještě více bujet nenávist, radikální nacionalismus a antisemitismus. A jak to s Adolfem Hitlerem bylo v tomto směru dál, to už dobře víme z hodin dějepisu.

Související

Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera. Komentář

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Více souvisejících

Adolf Hitler nacisté historie II. světová válka

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Izrael, Jeruzalém

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

včera

včera

Prezident Trump

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil s nebývale tvrdou kritikou Izraele poté, co se jeho zprostředkované příměří mezi Izraelem a Íránem začalo rychle rozpadat. Trump, který dohodu oznámil v pondělí večer, dnes ráno před odletem na summit NATO v Nizozemsku hovořil s novináři na trávníku Bílého domu. Jeho slova odhalila frustraci a rozčarování z vývoje situace.

včera

včera

Evropský parlament

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení návrhu směrnice o etických pravidlech v dodavatelských řetězcích. Jde o jeden z nejvýraznějších kroků směrem k deregulaci ekologických pravidel v EU, který má ulehčit podnikatelskému prostředí a podpořit stagnující ekonomiku bloku. Tento krok však vyvolává silnou kritiku ze strany ekologických organizací a části europoslanců.

včera

včera

Donald Trump

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael

Americký prezident Donald Trump se v úterý ostře vyjádřil ke svým spojencům i nepřátelům na Blízkém východě. V emotivním prohlášení obvinil jak Izrael, tak Írán z porušení příměří, které se mu podle jeho slov podařilo dojednat, ale které se podle všeho rozpadlo jen pár hodin po svém oznámení.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova

Před summitem NATO v Haagu zazněla silná slova o budoucnosti aliance i její připravenosti čelit novým bezpečnostním hrozbám. Stálý zástupce USA při NATO Matthew Whittaker označil summit za „pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii aliance“ a ujistil evropské partnery, že Spojené státy zůstávají pevnou součástí NATO.

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

včera

Írán

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat

Írán v pondělí odpověděl na americké nálety z předchozího dne útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu, avšak podle všeho učinil maximum pro to, aby útok neměl eskalační charakter. Podle informací The Jerusalem Post Teherán o svém plánu předem informoval USA i Katar, čímž se pokusil minimalizovat ztráty a vyslat signál, že si nepřeje rozsáhlý konflikt.

včera

včera

Prezident Trump

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

včera

Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

včera

Írán

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil

Napětí mezi Íránem a Izraelem nadále roste. Zatímco izraelská armáda tvrdí, že v úterý ráno zachytila dva raketové útoky z Íránu, Teherán kategoricky popírá, že by po vyhlášení příměří jakékoli střely vypálil. Informace o íránském útoku se objevily pouhé tři hodiny poté, co prezident Donald Trump oznámil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost.

včera

včera

Prezident Trump promlouvá k národu po americkém bombardování íránských jaderných zařízení

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně

Příměří mezi Íránem a Izraelem, které Donald Trump okázale prezentuje jako vlastní triumf, ve skutečnosti přikrývá doutnající sud prachu jen velice chatrným víkem. Po raketových salvách a absolutním znemožnění íránského letectva i protivzdušné obrany nepřichází mír, ale iluze klidu, která sotva maskuje realitu. Zakořeněná nenávist, aktivní zástupné síly a cílené snahy Teheránu o zničení Izraele i vývoj jaderné zbraně napovídají, že další – a horší – konflikt je jen otázkou času.

včera

Donald Trump

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde

Prezident USA Donald Trump triumfálně vyhlásil konec dalšího konfliktu na Blízkém východě a sám sebe vykreslil jako strůjce historického míru. Po masivním útoku amerických bombardérů na tři klíčové íránské jaderné a vojenské cíle přišla odvetná reakce Teheránu jen v omezené podobě – a Trump ji ihned označil za známku toho, že Írán nechce pokračovat v eskalaci. Vzápětí oznámil dohodu o příměří mezi Íránem a Izraelem.

včera

Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy