Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

Matka Adolfa Hitlera se jmenovala Klára, před svatbou nesla příjmení Pölzlová. Narodila se v srpnu roku 1860 do dolnorakouské selské rodiny. Absolvovala pouze základní školu, poté ji k sobě vzal jako služebnou její vzdálený příbuzný Alois Hitler. Právě tento muž se o deset let později stal jejím manželem. Snoubenci museli před svatbou žádat kvůli příbuzenskému vztahu biskupa o svolení se sňatkem. Žádost byla kladně vyřízena, a tak se počátkem roku 1885 mohla konat svatba.

Alois Hitler byl o více než dvacet let starší než Klára a působil jako rakouský celní úředník. Byl dítětem svobodné matky Anny Schicklgruberové. Ta se později provdala za Jiřího Hiedlera, po něm kolem čtyřicátého roku věku převzal Alois kvůli dědictví příjmení v pozměněném tvaru Hitler.

Klára Pölzlová byla již třetí manželkou Aloise Hitlera. Ten se poprvé oženil s o čtrnáct let starší ženou Annou Glasslovou, která pocházela ze zámožné úřednické rodiny. Alois s Annou nezplodili žádného potomka, což byl důvod k rozvodu v roce 1880. Jednalo se však pouze o rozvod úřední, církevní manželský svazek platil až do roku 1883, kdy Anna zemřela na tuberkulózu. Jen měsíc po její smrti šel Alois k oltáři znovu, vzal si tehdy Františku Matzelsbergerovou, se kterou se scházel již během svého prvního manželství a dokonce mu v té době i porodila syna. Druhé manželství Aloise Hitlera nemělo dlouhého trvání, jeho manželka mu po roce a čtvrt po svatbě zemřela, stejně jako jeho první žena na tuberkulózu.

V roce 1885 se Alois Hitler oženil naposledy, a to s již zmíněnou Klárou Pölzlovou. Jejich manželství trvalo osmnáct let a vzešlo z něj šest dětí, z nichž se však jen dvě dožily dospělého věku. Byla to dcera Paula a syn Adolf. Ten přišel na svět přesně před 135 lety, dne 20. dubna roku 1889, jako v pořadí třetí potomek. S rodinou se často stěhoval, a proto také vystřídal několik základních škol. Zřejmě se to podepsalo na jeho prospěchu, který byl spíše průměrný. Malého Adolfa více než učení prý bavil zpěv v kostelním sboru a dokonce měl v dětství sen stát se knězem. V roce 1900 ho dal otec zapsat na c. k. státní reálnou školu v Linci, chtěl z něj mít totiž také státního úředníka. Studium na střední škole však Adolf nezvládal a hned v prvním ročníku propadl a musel celý rok opakovat. Ze všech předmětů mu šly a bavily ho pouze dva: výtvarná výchova a dějepis. Tehdy k rodičům vyslovil přání, zda by mohl studovat výtvarné umění, otec mu to ale zakázal. Nakonec střední školu ani nedodělal.

Když Adolfovi na začátku roku 1903 otec zemřel, vůbec po něm netruchlil. Svého otce totiž neměl rád. Alois Hitler byl věčně opilý a agresivní, všem členům rodiny neustále nadával a často je i bil. Zemřel ve věku 65 let ve své oblíbené hospodě nad nedopitou sklenkou vína.

Matka Adolfa Hitlera byla opakem přísného a zlého otce. Svým dětem prokazovala lásku a podporovala je v jejich zájmech a snech. Adolf ji měl již od dětství velmi rád pro její laskavou povahu i podporu v rozvíjení jeho výtvarného nadání. Matka mu však trpěla i potulování ulicemi během dospívání, když přestal chodit do školy. Adolf si tehdy nemusel ani hledat práci, žil zkrátka bezstarostně, plně financován svou matkou. Právě v této době ve volném čase (kterého měl opravdu dostatek) četl knihy o historii nebo mytologii Německa, což se stalo základem pro jeho pozdější myšlenky o nadřazenosti německého národa nad ostatními i zdrojem pro jeho hrůznou a zločinnou ideologii.

V roce 1907 zasáhlo do bezstarostného života mladíka Adolfa Hitlera hned několik nepříjemných událostí. Pro nedostatek talentu nebyl přijat na vídeňskou akademii výtvarných umění, což ho zdrtilo. Na konci téhož roku přišla další rána, a to smrt milované matky. Devatenáctiletý Adolf se domů již nevrátil, zůstal ve Vídni a po dalším neúspěšném pokusu o přijetí na výtvarnou školu se potloukal po městě jako bezdomovec, který si občas něco přivydělal jako pouliční umělec. Takto žil zhruba pět let, během nichž v něm začaly ještě více bujet nenávist, radikální nacionalismus a antisemitismus. A jak to s Adolfem Hitlerem bylo v tomto směru dál, to už dobře víme z hodin dějepisu.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler nacisté historie II. světová válka

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

před 7 hodinami

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

před 7 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Portland, ilustrační foto

Do USA nejezděte. Stále více států vyzývá k úplnému bojkotu cestování

Stále větší počet států vydává varování před cestami do Spojených států a mnozí zahraniční turisté se rozhodují, zda USA při svých cestách úplně vynechat. Důvodem jsou změny politiky prezidenta Donalda Trumpa, celní opatření vůči spojencům a zpřísnění imigračních kontrol. Tento trend by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americký turistický průmysl, ale i pro ekonomiku jako celek.

před 11 hodinami

Donald Trump

V USA se bouří proti odsouzení Le Penové. Ozval se i Trump

Prezident Spojených států Donald Trump ostře reagoval na pondělní verdikt francouzského soudu, který zakázal krajně pravicové političce Marine Le Penové kandidovat do veřejných funkcí po dobu pěti let. Trump označil rozhodnutí za „velkou věc“ a vyjádřil pochybnosti o spravedlnosti procesu.

před 11 hodinami

Životní úspěch tenisty Menšíka. Ve finále turnaje Masters v Miami porazil svůj vzor Djokoviče

Životní cesta tenisty Jakuba Menšíka turnajem v Miami byla završena tím nejlepším možným způsobem. Uspěl nakonec ve finále, když v něm dokázal porazit svůj vzor Srba Novaka Djokoviče dvakrát 7:6. Pro teprve devatenáctiletého českého talenta se jedná o první velké vítězství na okruhu ATP a díky němu ve světovém žebříčku poskočil na pro zatím nejlepší umístění v kariéře, tedy na 24. místo. Menšík se mimochodem stal také prvním českým tenistou od roku 2005, který ovládl turnaj kategorie Masters 1000. Tehdy se to podařilo Tomáši Berdychovi.

Zdroj: David Holub

Další zprávy