Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.
Matka Adolfa Hitlera se jmenovala Klára, před svatbou nesla příjmení Pölzlová. Narodila se v srpnu roku 1860 do dolnorakouské selské rodiny. Absolvovala pouze základní školu, poté ji k sobě vzal jako služebnou její vzdálený příbuzný Alois Hitler. Právě tento muž se o deset let později stal jejím manželem. Snoubenci museli před svatbou žádat kvůli příbuzenskému vztahu biskupa o svolení se sňatkem. Žádost byla kladně vyřízena, a tak se počátkem roku 1885 mohla konat svatba.
Alois Hitler byl o více než dvacet let starší než Klára a působil jako rakouský celní úředník. Byl dítětem svobodné matky Anny Schicklgruberové. Ta se později provdala za Jiřího Hiedlera, po něm kolem čtyřicátého roku věku převzal Alois kvůli dědictví příjmení v pozměněném tvaru Hitler.
Klára Pölzlová byla již třetí manželkou Aloise Hitlera. Ten se poprvé oženil s o čtrnáct let starší ženou Annou Glasslovou, která pocházela ze zámožné úřednické rodiny. Alois s Annou nezplodili žádného potomka, což byl důvod k rozvodu v roce 1880. Jednalo se však pouze o rozvod úřední, církevní manželský svazek platil až do roku 1883, kdy Anna zemřela na tuberkulózu. Jen měsíc po její smrti šel Alois k oltáři znovu, vzal si tehdy Františku Matzelsbergerovou, se kterou se scházel již během svého prvního manželství a dokonce mu v té době i porodila syna. Druhé manželství Aloise Hitlera nemělo dlouhého trvání, jeho manželka mu po roce a čtvrt po svatbě zemřela, stejně jako jeho první žena na tuberkulózu.
V roce 1885 se Alois Hitler oženil naposledy, a to s již zmíněnou Klárou Pölzlovou. Jejich manželství trvalo osmnáct let a vzešlo z něj šest dětí, z nichž se však jen dvě dožily dospělého věku. Byla to dcera Paula a syn Adolf. Ten přišel na svět přesně před 135 lety, dne 20. dubna roku 1889, jako v pořadí třetí potomek. S rodinou se často stěhoval, a proto také vystřídal několik základních škol. Zřejmě se to podepsalo na jeho prospěchu, který byl spíše průměrný. Malého Adolfa více než učení prý bavil zpěv v kostelním sboru a dokonce měl v dětství sen stát se knězem. V roce 1900 ho dal otec zapsat na c. k. státní reálnou školu v Linci, chtěl z něj mít totiž také státního úředníka. Studium na střední škole však Adolf nezvládal a hned v prvním ročníku propadl a musel celý rok opakovat. Ze všech předmětů mu šly a bavily ho pouze dva: výtvarná výchova a dějepis. Tehdy k rodičům vyslovil přání, zda by mohl studovat výtvarné umění, otec mu to ale zakázal. Nakonec střední školu ani nedodělal.
Když Adolfovi na začátku roku 1903 otec zemřel, vůbec po něm netruchlil. Svého otce totiž neměl rád. Alois Hitler byl věčně opilý a agresivní, všem členům rodiny neustále nadával a často je i bil. Zemřel ve věku 65 let ve své oblíbené hospodě nad nedopitou sklenkou vína.
Matka Adolfa Hitlera byla opakem přísného a zlého otce. Svým dětem prokazovala lásku a podporovala je v jejich zájmech a snech. Adolf ji měl již od dětství velmi rád pro její laskavou povahu i podporu v rozvíjení jeho výtvarného nadání. Matka mu však trpěla i potulování ulicemi během dospívání, když přestal chodit do školy. Adolf si tehdy nemusel ani hledat práci, žil zkrátka bezstarostně, plně financován svou matkou. Právě v této době ve volném čase (kterého měl opravdu dostatek) četl knihy o historii nebo mytologii Německa, což se stalo základem pro jeho pozdější myšlenky o nadřazenosti německého národa nad ostatními i zdrojem pro jeho hrůznou a zločinnou ideologii.
V roce 1907 zasáhlo do bezstarostného života mladíka Adolfa Hitlera hned několik nepříjemných událostí. Pro nedostatek talentu nebyl přijat na vídeňskou akademii výtvarných umění, což ho zdrtilo. Na konci téhož roku přišla další rána, a to smrt milované matky. Devatenáctiletý Adolf se domů již nevrátil, zůstal ve Vídni a po dalším neúspěšném pokusu o přijetí na výtvarnou školu se potloukal po městě jako bezdomovec, který si občas něco přivydělal jako pouliční umělec. Takto žil zhruba pět let, během nichž v něm začaly ještě více bujet nenávist, radikální nacionalismus a antisemitismus. A jak to s Adolfem Hitlerem bylo v tomto směru dál, to už dobře víme z hodin dějepisu.
2. března 2026 18:05
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Související
Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?
Adolf Hitler , nacisté , historie , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 2 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák