Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.
Matka Adolfa Hitlera se jmenovala Klára, před svatbou nesla příjmení Pölzlová. Narodila se v srpnu roku 1860 do dolnorakouské selské rodiny. Absolvovala pouze základní školu, poté ji k sobě vzal jako služebnou její vzdálený příbuzný Alois Hitler. Právě tento muž se o deset let později stal jejím manželem. Snoubenci museli před svatbou žádat kvůli příbuzenskému vztahu biskupa o svolení se sňatkem. Žádost byla kladně vyřízena, a tak se počátkem roku 1885 mohla konat svatba.
Alois Hitler byl o více než dvacet let starší než Klára a působil jako rakouský celní úředník. Byl dítětem svobodné matky Anny Schicklgruberové. Ta se později provdala za Jiřího Hiedlera, po něm kolem čtyřicátého roku věku převzal Alois kvůli dědictví příjmení v pozměněném tvaru Hitler.
Klára Pölzlová byla již třetí manželkou Aloise Hitlera. Ten se poprvé oženil s o čtrnáct let starší ženou Annou Glasslovou, která pocházela ze zámožné úřednické rodiny. Alois s Annou nezplodili žádného potomka, což byl důvod k rozvodu v roce 1880. Jednalo se však pouze o rozvod úřední, církevní manželský svazek platil až do roku 1883, kdy Anna zemřela na tuberkulózu. Jen měsíc po její smrti šel Alois k oltáři znovu, vzal si tehdy Františku Matzelsbergerovou, se kterou se scházel již během svého prvního manželství a dokonce mu v té době i porodila syna. Druhé manželství Aloise Hitlera nemělo dlouhého trvání, jeho manželka mu po roce a čtvrt po svatbě zemřela, stejně jako jeho první žena na tuberkulózu.
V roce 1885 se Alois Hitler oženil naposledy, a to s již zmíněnou Klárou Pölzlovou. Jejich manželství trvalo osmnáct let a vzešlo z něj šest dětí, z nichž se však jen dvě dožily dospělého věku. Byla to dcera Paula a syn Adolf. Ten přišel na svět přesně před 135 lety, dne 20. dubna roku 1889, jako v pořadí třetí potomek. S rodinou se často stěhoval, a proto také vystřídal několik základních škol. Zřejmě se to podepsalo na jeho prospěchu, který byl spíše průměrný. Malého Adolfa více než učení prý bavil zpěv v kostelním sboru a dokonce měl v dětství sen stát se knězem. V roce 1900 ho dal otec zapsat na c. k. státní reálnou školu v Linci, chtěl z něj mít totiž také státního úředníka. Studium na střední škole však Adolf nezvládal a hned v prvním ročníku propadl a musel celý rok opakovat. Ze všech předmětů mu šly a bavily ho pouze dva: výtvarná výchova a dějepis. Tehdy k rodičům vyslovil přání, zda by mohl studovat výtvarné umění, otec mu to ale zakázal. Nakonec střední školu ani nedodělal.
Když Adolfovi na začátku roku 1903 otec zemřel, vůbec po něm netruchlil. Svého otce totiž neměl rád. Alois Hitler byl věčně opilý a agresivní, všem členům rodiny neustále nadával a často je i bil. Zemřel ve věku 65 let ve své oblíbené hospodě nad nedopitou sklenkou vína.
Matka Adolfa Hitlera byla opakem přísného a zlého otce. Svým dětem prokazovala lásku a podporovala je v jejich zájmech a snech. Adolf ji měl již od dětství velmi rád pro její laskavou povahu i podporu v rozvíjení jeho výtvarného nadání. Matka mu však trpěla i potulování ulicemi během dospívání, když přestal chodit do školy. Adolf si tehdy nemusel ani hledat práci, žil zkrátka bezstarostně, plně financován svou matkou. Právě v této době ve volném čase (kterého měl opravdu dostatek) četl knihy o historii nebo mytologii Německa, což se stalo základem pro jeho pozdější myšlenky o nadřazenosti německého národa nad ostatními i zdrojem pro jeho hrůznou a zločinnou ideologii.
V roce 1907 zasáhlo do bezstarostného života mladíka Adolfa Hitlera hned několik nepříjemných událostí. Pro nedostatek talentu nebyl přijat na vídeňskou akademii výtvarných umění, což ho zdrtilo. Na konci téhož roku přišla další rána, a to smrt milované matky. Devatenáctiletý Adolf se domů již nevrátil, zůstal ve Vídni a po dalším neúspěšném pokusu o přijetí na výtvarnou školu se potloukal po městě jako bezdomovec, který si občas něco přivydělal jako pouliční umělec. Takto žil zhruba pět let, během nichž v něm začaly ještě více bujet nenávist, radikální nacionalismus a antisemitismus. A jak to s Adolfem Hitlerem bylo v tomto směru dál, to už dobře víme z hodin dějepisu.
Související
Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?
Adolf Hitler , nacisté , historie , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Babiš se chlubí, s kolika lídry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta účastníků
před 57 minutami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 2 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
včera
Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem
včera
Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte
včera
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
včera
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
včera
Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO
včera
Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých
včera
Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům
včera
Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti
Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.
Zdroj: Libor Novák