PŮVODNÍ ZPRÁVA | Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

„Korupce zůstává jedním z největších problémů Ukrajiny, hned na druhém místě po válce s Ruskem. Zpomaluje hospodářský rozvoj, podkopává důvěru ve státní instituce a snižuje mezinárodní podporu,“ upozornila ekonomka Lapyhina pro EuroZprávy.cz.

Upřesnila, že korupci podle nejnovějších průzkumů považuje za kriticky závažný problém téměř 80 % ukrajinských občanů a 76 % zástupců podnikatelské sféry. „To je rekordní hodnota za poslední čtyři roky,“ podotkla.

Lapyhina zmínila nejnovější Index vnímání korupce (CPI) od organizace Transparency International, který ukazuje pokles postavení Ukrajiny v celosvětovém žebříčku. „V roce 2024 se země propadla ze 104. na 105. místo. Roste také celkové hodnocení rozšířenosti korupce: obyvatelstvo tento problém ohodnotilo 4,52 bodu na pětibodové škále a podnikatelé 4,39 bodu,“ uvedla.

Ukrajinci jsou nejkritičtější k oblastem jako soudnictví, celní správě nebo ochraně hranic. „Z pohledu podnikatelské sféry se korupce nejvíce projevuje v oblasti cel (4,47), dále v oblasti povolování těžby a dobývání nerostných surovin (4,45) a v oblasti zadávání veřejných zakázek na stavební práce a služby při výstavbě, opravách a údržbě silnic (4,42),“ jmenovala.

Navíc se oproti loňskému roku 69,1 % Ukrajinců domnívá, že korupce významně vzrostla – toto číslo vzrostlo meziročně o 7,9 %. Mezi podnikateli tento názor zastává 57 % obyvatel, což je meziročně o 10,7 % více. „Její pokles zaznamenalo pouze 2,5 % občanů. To svědčí o výrazném zhoršení situace, a to i přes aktivní snahu úřadů tento problém překonat,“ poznamenala.

Ukrajinští občané si navíc myslí, že by proti korupci měl nejvíce bojovat prezident a jeho kancelář (56,5 %), následuje parlament – Nejvyšší rada (39,6 %) a posléze Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) – 25,8 %.

Ukrajina proti korupci aktivně bojuje

Podle ekonomky Ukrajina „aktivně bojuje proti korupci prostřednictvím provádění sektorových reforem zaměřených na zvýšení transparentnosti a odpovědnosti státních institucí“. Jedním z nejzásadnější úkolů je „reforma sektoru obrany, veřejných zakázek a řízení státních podniků“.

Mnoho změnila ruská invaze z roku 2022. „Vzhledem k válečnému stavu byla zvláštní pozornost věnována protikorupčním mechanismům v sektoru obrany. Ukrajina zavádí přísnější mechanismy kontroly vojenských zakázek a také odpovědnosti ministerstva obrany vůči veřejnosti a mezinárodním partnerům,“ vysvětlila Lapyhina.

Lidský faktor a tím pádem možnost úplatkářství se úřady snaží omezit prostřednictvím rozšiřování digitálních služeb. „Platforma ‚Diya‘ umožňuje občanům přijímat veřejné služby bez byrokratických překážek a systém ProZorro zajišťuje transparentnost veřejných zakázek,“ přiblížila ekonomka.

„Zavedení mechanismů správy a řízení společností, nezávislých dozorčích rad a protikorupčních auditů pomáhá minimalizovat finanční zneužívání. Státní podniky jsou povinny zveřejňovat své zprávy, což ztěžuje skrývání korupčních schémat,“ shrnula.

Velký díl práce provádějí agentury jako je NABU, Speciální protikorupční státní zastupitelství (SAPO) nebo Nejvyšší protikorupční úřad (HACC). Jejich činnost se zaměřuje na předvedení vrcholných úředníků podezřelých z korupčních trestných činů před soud. „Vláda podporuje občany v oznamování případů korupce, mimo jiné prostřednictvím mechanismu finančních odměn pro oznamovatele,“ uvedla Lapyhina.

Systém těchto finančních odměn funguje od roku 2024 a to zejména u osob, které „oznámí významné korupční trestné činy“. „Poprvé stát vyplatil odměny dvěma oznamovatelům, včetně 320 000 dolarů podnikateli, který pomohl odhalit úplatek ve výši 5 milionů dolarů. Program stanoví 10 % z výše úplatku, maximálně však 500 000 dolarů. Úřady doufají, že to povzbudí oznamování korupce,“ přiblížila.

Boj je dlouhý, korupci je nutné vykořenit

„Korupce na Ukrajině má hluboké historické kořeny, které sahají až do sovětského systému, kde úplatky a konexe představovaly způsob řešení mnoha problémů,“ nastínila. „Navzdory 34 letům nezávislosti tento model do značné míry přetrval a formoval vnímání korupce veřejností jako součásti každodenního života,“ podotkla Lapyhina.

Připustila, že na jedné straně sice korupční praktiky poskytují rychlé řešení problémů v oblasti podnikání, daní nebo byrokracie, ale vždy znamenají problémy. „Tyto mechanismy podkopávají důvěru ve stát, zpomalují hospodářský rozvoj a vytvářejí nerovné podmínky pro občany,“ zdůraznila.

Společnost se ale postupně mění. „Mladá generace je uvědomělejší a usiluje o transparentní pravidla. Zavádění digitálních technologií, jako je elektronická správa dokumentů, online služby státní správy a automatizované systémy výběrových řízení, pomáhá snižovat lidský faktor v korupčních schématech,“ pokračovala.

Vymýcení korupce je ale dlouhodobý proces a „vyžaduje změnu mentality nejméně dvou generací“. „Hlavními faktory úspěchu jsou rozvoj občanského povědomí, zvýšení odpovědnosti státních orgánů a zapojení společnosti do kontroly moci. Digitalizace může být účinným nástrojem, ale bez komplexní společenské změny nebude samotná technologie schopna korupci zcela vymýtit,“ uzavřela ekonomka.