Vance opět tvrdě zkritizoval Evropu. Nazval ji vazalem USA

Vance se ve svých výrocích opírá o historickou postavu bývalého francouzského prezidenta Charlese de Gaulla, kterého označil za vůdce, jenž správně pochopil potřebu evropské nezávislosti. De Gaulle „miloval Spojené státy, ale zároveň chápal, že Evropa musí stát na vlastních nohou,“ uvedl viceprezident.

Vanceova slova přicházejí v době, kdy prezident Donald Trump a jeho administrativa opakovaně kritizují evropské země za to, že nedostatečně investují do své obrany. Trump požaduje, aby členské státy NATO navýšily své výdaje na obranu na 5 % HDP, čímž by se výrazně překročil současný alianční cíl ve výši 2 %.

Viceprezident zdůraznil, že většina evropských zemí, s výjimkou Británie, Francie a Polska, nemá ozbrojené síly schopné zajistit svou bezpečnost. „Evropská bezpečnost byla po celý můj život dotována Spojenými státy,“ řekl Vance. Zároveň dodal, že větší evropská nezávislost by byla přínosem i pro samotnou Ameriku.

Připomněl i krizi kolem Suezského průplavu z 50. let, kdy tehdejší prezident Dwight Eisenhower donutil Velkou Británii a Francii k ukončení vojenské operace proti Egyptu. Vance tvrdí, že de Gaulle si z této epizody odnesl jasné poučení o nutnosti nezávislosti evropské obrany.

Na svých výrocích si Vance postavil i kritiku americké invaze do Iráku v roce 2003. Podle něj byla strategickou katastrofou a Evropa tehdy mohla sehrát větší roli v jejím zastavení, kdyby byla více sebevědomá a méně závislá na Spojených státech. „Evropa mohla zasáhnout, kdyby byla samostatnější a odvážnější,“ řekl.

Zároveň však Vance zdůraznil, že má Evropu rád a vnímá její kulturní a historickou vazbu na Spojené státy. „Milujeme Evropu. Americká kultura je neoddělitelná od evropské,“ uvedl. Dlouhodobě však podle něj evropští lídři dramaticky podcenili potřebu investic do obrany, a to se nyní musí změnit.

Vance se rovněž vyjádřil k pokračujícímu napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Reagoval tak na víkendový rozhovor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro pořad 60 Minutes, v němž obvinil viceprezidenta z šíření ruské propagandy a z neochoty plně podpořit Ukrajinu.

„Je absurdní, aby nám Zelenskyj, jehož válku a vládu držíme při životě, říkal, že stojíme na straně Ruska,“ kontroval Vance. Mezi oběma lídry to jiskřilo už dříve, zejména při jejich únorovém setkání v Bílém domě, kdy viceprezident označil ukrajinského prezidenta za neuctivého.

Napětí mezi Evropou a Washingtonem tak zjevně eskaluje. Současná administrativa stále častěji dává najevo, že Spojené státy nejsou ochotny nést nekonečně tíhu evropské bezpečnosti. Podle amerického ministra obrany Petea Hegsetha není americká vojenská přítomnost v Evropě „navždy samozřejmá“.

Vanceova slova i Trumpovy požadavky na masivní navyšování obranných výdajů tak představují zásadní výzvu pro evropské lídry, kteří budou muset čelit novému bezpečnostnímu paradigmatu – a možná i rozhodnutí, zda chtějí nadále spoléhat na americký deštník, nebo budovat vlastní obrannou autonomii.