Je to černé na bílém Za Trumpovu obchodní válku nejvíce zaplatí USA? spočítal MMF

Na začátku svého jarního zasedání MMF snížil globální růstovou prognózu pro rok 2025 z lednových 3,3 % na 2,8 %. A i v roce 2026 očekává zpomalení – nově předpovídá růst 3 % oproti dříve očekávaným 3,3 %.

„Globální ekonomický systém, podle kterého většina zemí fungovala posledních 80 let, se mění. Pravidla jsou zpochybňována a nová ještě nevznikla,“ uvedl hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas.

Nejtvrdší ránu podle fondu pocítí právě USA. MMF snížil americkou růstovou prognózu pro rok 2025 z 2,7 % na 1,8 %, zatímco u Číny a Kanady se jedná o pokles „pouze“ o 0,6 %, a u eurozóny o 0,2 %. Výraznější zhoršení výhledu než USA zaznamenalo už jen Mexiko, kde MMF nyní očekává hospodářský pokles o 0,3 %, zatímco ještě v lednu počítal s růstem 1,4 %.

MMF rovněž zvýšil odhad inflace v USA o celý procentní bod – na 3 %. Důvodem je mimo jiné to, že americká cla se vztahují na téměř všechny dovážené produkty, zatímco odvetná opatření obchodních partnerů cílí jen na některá odvětví.

Nejvyšší cla od velké hospodářské krize

Gourinchas upozornil, že americká cla se dostala – v reálném vyjádření – nad úroveň z doby Velké hospodářské krize ve 30. letech. Reakce obchodních partnerů mezitím zvýšily celkovou globální míru cel. Obchodní výměna, která po dekády pomáhala růstu i nízké inflaci, nyní poroste jen polovičním tempem oproti očekávání z ledna.

Od chvíle, kdy Trumpova administrativa představila balíček cel pod názvem „Den osvobození“ 2. dubna, začaly indikátory důvěry spotřebitelů, podnikatelů i investorů signalizovat zhoršení. „Začátek roku byl optimistický, ale nové clo a nejistota přinesly zřetelný obrat k pesimismu,“ píše se v aktuálním World Economic Outlook.

Přesto MMF stále očekává, že USA na tom budou lépe než eurozóna – její růst má letos činit jen 0,8 %, v roce 2026 pak 1,2 %. Německo, největší evropská ekonomika, má podle fondu letos stagnovat a růst až příští rok na 0,9 %, a to díky výdajové politice nové vlády.

Zvýšené riziko finanční nestability

Kromě dopadů na jednotlivé ekonomiky MMF varuje také před narůstajícím rizikem turbulence na finančních trzích. Nejistota kolem obchodní politiky podle fondu dramaticky roste, a to v době, kdy akcie i dluhopisy jsou na historicky vysokých cenových hladinách. Riziko prudkých propadů je proto značné.

MMF dále upozorňuje na rostoucí zadlužení rizikových finančních hráčů, především hedgeových fondů. Americké banky těmto fondům půjčují víc, než kolik činí jejich vlastní kapitál – to zvyšuje zranitelnost systému. Vyšší zadlužení zároveň umocňuje výkyvy na trzích.

Tlak pociťují i dluhopisové trhy států s vysokým zadlužením – zejména rozvíjejících se zemí, jejichž centrální banky kvůli zpomalující ekonomice snižují úrokové sazby. Výsledkem je oslabení jejich měn a odliv kapitálu. V posledních týdnech oslabil jüan, indonéská rupie a další měny na víceleté minimum.

Rizika v USA rostou, varuje MMF

Fond se také zaměřil na rostoucí rizika přímo v USA, zejména na tzv. „basis trade“ – strategii, při níž hedgeové fondy spekulují na malé cenové rozdíly mezi americkými státními dluhopisy a odpovídajícími futures kontrakty, a přitom si na tyto sázky masivně půjčují.

MMF proto vyzývá vlády, aby byly připraveny zasáhnout a zabránit paralýze trhů. Zásadní je podle něj i zajištění přístupu finančních institucí k záchranným nástrojům centrálních bank.

Den poté, co Trump opět zaútočil na šéfa Fedu Jeroma Powella, MMF zároveň připomněl důležitost nezávislosti centrálních bank. „Ukazuje se opakovaně, že právě nezávislost centrální banky je klíčovým předpokladem k dosažení jejich cílů,“ uvedl Tobias Adrian, finanční poradce MMF.

Zároveň ale zpochybnil obavy, že americký dolar nebo státní dluhopisy USA přestávají být bezpečnými aktivy. Přiznal sice určitou volatilitu, ale dodal, že „je příliš brzy na závěry“.

„Americké kapitálové trhy zůstávají největší a nejlikvidnější na světě,“ uzavřel Adrian.