USA předložily konečný návrh mírové dohody. Kyjev a Evropa s ním nesouhlasí, zveřejnily vlastní

Agentura Reuters dnes přinesla informace o důvěrném dokumentu, který má představovat „konečný návrh“ mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, jak jej Spojené státy nabídly oběma stranám. Obsah dokumentu odhaluje širokou škálu návrhů na ukončení války, především prostřednictvím okamžitého příměří, nových bezpečnostních garancí a komplexního politicko-teritoriálního uspořádání. 

Klíčovým, a zároveň nejvíce kontroverzním bodem návrhu, je faktické uznání ruské kontroly nad částí okupovaných území. Kyjev a jeho evropští spojenci však téměř okamžitě reagovali vlastním protinávrhem, který je postaven na přísnějších požadavcích, včetně zajištění spravedlnosti a mezinárodní odpovědnosti Moskvy.

Americký plán začíná výzvou k trvalému příměří a urychlenému zahájení technických vyjednávání. Záruky bezpečnosti pro Ukrajinu by podle návrhu měly poskytovat vybrané evropské státy a dobrovolní partneři mimo Evropu. Washington ale zároveň stanovuje, že Ukrajina se nebude ucházet o členství v NATO, ačkoliv jí zůstává možnost připojit se k Evropské unii. Nejostřeji kritizovaným bodem je formální uznání ruské anexe Krymu a faktické přijetí kontroly Moskvy nad Luhanskem, Doněckem, částí Záporoží a Chersonu.

Za tyto ústupky by měla Ukrajina obdržet zpět území v Charkovské oblasti, obnovit kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a přehradou Kachovka — obojí pod americkou správou — a získat volný přístup k řece Dněpr i strategické Kinburnské kose. Součástí návrhu je také obnova ukrajinské infrastruktury, rozsáhlé finanční kompenzace, zrušení sankcí vůči Rusku od roku 2014 a obnovení rusko-americké hospodářské spolupráce.

Protinávrh Ukrajiny, podpořený evropskými státy, se však výrazně liší v zásadních bodech. Kyjev žádá úplné a bezpodmínečné příměří na všech frontách – ve vzduchu, na moři i na zemi. Do jednání mají být aktivně zapojeny Spojené státy a evropské země. Dohled nad dodržováním příměří by měl být svěřen USA s podporou třetích stran. Zcela nepřijatelným bodem je pro Ukrajinu ponechání ruské kontroly nad okupovanými územími, přičemž jakékoli jednání o jejich statusu by mělo začít až po příměří, a to na základě současné linie dotyku, nikoliv hranic vymezených v roce 2014.

Evropsko-ukrajinský návrh rovněž obsahuje požadavek na návrat všech nezákonně deportovaných ukrajinských dětí, výměnu válečných zajatců podle principu „všichni za všechny“ a propuštění civilistů vězněných v Rusku. Bezpečnostní garance by měly mít sílu podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy zajišťovat obranu Ukrajiny v případě napadení. Návrh dále odmítá jakékoli omezení zahraniční vojenské přítomnosti na území Ukrajiny a garantuje plnou svobodu působení jejích ozbrojených sil.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi oběma návrhy je otázka sankcí. Zatímco americký plán počítá s jejich zrušením, evropsko-ukrajinský protinávrh stanovuje, že sankce uvalené na Rusko zůstanou v platnosti až do dosažení trvalého míru a budou postupně uvolňovány pouze za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu. Toto odškodnění by mělo být kryto mimo jiné prostřednictvím zmrazených ruských státních aktiv.

Zatím není známo, jak Kreml na tyto návrhy zareaguje. Ruské vedení se k obsahu dokumentů zatím nevyjádřilo. Některé body amerického návrhu by však pro Moskvu mohly být lákavé, zejména oficiální uznání anexe Krymu a kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny.

Podle některých zdrojů však Spojené státy stojí o rychlé diplomatické řešení a prezident Donald Trump údajně usiluje o dosažení mírové dohody ještě před uplynutím prvních 100 dnů svého mandátu. Tento tlak ale může být vnímán jako snaha o pragmatické, nikoli spravedlivé řešení, což může mít negativní dopad na důvěryhodnost USA ve střední a východní Evropě.

Vzhledem k hlubokým rozdílům mezi oběma návrhy není jisté, zda může dojít k dohodě, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné. Kyjev i jeho spojenci dávají jasně najevo, že nejsou ochotni obětovat územní integritu a spravedlnost výměnou za politické gesto. 

Návrh USA obsahuje následující body:

  • Stálé příměří
  • Obě strany se okamžitě zapojí do jednání o technické implementaci dohody
  • Ukrajina dostává robustní bezpečnostní záruky
  • Garanti dohody budou ad hoc seskupené evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Ukrajina nebude usilovat o připojení k NATO
  • Ukrajina může usilovat o členství v EU
  • USA de jure uznaly ruskou kontrolu nad Krymem
  • USA de facto uznaly ruskou kontrolu nad Luhanskem
  • USA de facto uznaly Ruskem kontrolované části Záporoží, Doněcka a Chersonu
  • Ukrajina znovu získává území v Charkovské oblasti
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou prostřednictvím americké kontroly a správy elektrárny, přičemž elektřina bude distribuována na obě strany, a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušený průchod po řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • Spojené státy a Ukrajina zavedou dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována
  • Sankce vůči Rusku vyplývající z tohoto konfliktu od roku 2014 budou zrušeny
  • Americko-ruská hospodářská spolupráce v energetice a dalších průmyslových odvětvích

Evropský protinávrh obsahuje následující body:

  • Zavázat se k úplnému a bezpodmínečnému příměří na nebi, na souši i na moři
  • Obě strany okamžitě vstoupí do jednání o technické implementaci dohody za účasti USA a evropských zemí. To je souběžné s přípravou agendy a modalit pro úplnou mírovou dohodu
  • Monitorování příměří vedené USA a podporované třetími zeměmi
  • Rusko musí bezpodmínečně vrátit všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti
  • Výměna všech válečných zajatců (princip „všichni za všechny“)
  • Rusko musí propustit všechny civilní vězně
  • Ukrajina dostává silné bezpečnostní záruky, včetně záruk od USA (dohoda podobná článku 5), zatímco mezi spojenci nepanuje shoda ohledně členství v NATO
  • Žádná omezení pro ukrajinské obranné síly
  • Garanti dohody budou ad hoc evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Žádná omezení přítomnosti zbraní a operací spřátelených zahraničních sil na území Ukrajiny
  • Ukrajina usiluje o vstup do EU
  • Územní otázky budou projednány a vyřešeny po úplném a bezpodmínečném příměří
  • Územní jednání začínají od základu linie kontroly
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou za účasti USA a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušené průchody na řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • USA a Ukrajina provádějí dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována, mimo jiné prostřednictvím ruských suverénních aktiv, která zůstanou zmrazena, dokud Rusko nenahradí škody Ukrajině
  • Sankce USA uvalené na Rusko od roku 2014 mohou být po dosažení udržitelného míru postupně zmírňovány a mohou být obnoveny v případě porušení mírové dohody

Související

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Rusko Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

včera

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk

Z britských vládních kruhů stále silněji zaznívají hlasy, podle kterých britský premiér Keir Starmer již v pondělí oznámí plán na své odstoupení z funkce. Ačkoli předseda vlády ještě donedávna vytrvale prohlašoval, že z úřadu neodejde a je připraven čelit jakékoli vnitrostranické výzvě, atmosféra v Downing Street se během posledních osmačtyřiceti hodin zásadně proměnila. Několik vysoce postavených zdrojů z nitra vládního kabinetu se nyní shoduje na tom, že ministerský předseda představí časový harmonogram své rezignace ve velmi brzké době.

včera

včera

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

včera

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy