USA předložily konečný návrh mírové dohody. Kyjev a Evropa s ním nesouhlasí, zveřejnily vlastní

Agentura Reuters dnes přinesla informace o důvěrném dokumentu, který má představovat „konečný návrh“ mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, jak jej Spojené státy nabídly oběma stranám. Obsah dokumentu odhaluje širokou škálu návrhů na ukončení války, především prostřednictvím okamžitého příměří, nových bezpečnostních garancí a komplexního politicko-teritoriálního uspořádání. 

Klíčovým, a zároveň nejvíce kontroverzním bodem návrhu, je faktické uznání ruské kontroly nad částí okupovaných území. Kyjev a jeho evropští spojenci však téměř okamžitě reagovali vlastním protinávrhem, který je postaven na přísnějších požadavcích, včetně zajištění spravedlnosti a mezinárodní odpovědnosti Moskvy.

Americký plán začíná výzvou k trvalému příměří a urychlenému zahájení technických vyjednávání. Záruky bezpečnosti pro Ukrajinu by podle návrhu měly poskytovat vybrané evropské státy a dobrovolní partneři mimo Evropu. Washington ale zároveň stanovuje, že Ukrajina se nebude ucházet o členství v NATO, ačkoliv jí zůstává možnost připojit se k Evropské unii. Nejostřeji kritizovaným bodem je formální uznání ruské anexe Krymu a faktické přijetí kontroly Moskvy nad Luhanskem, Doněckem, částí Záporoží a Chersonu.

Za tyto ústupky by měla Ukrajina obdržet zpět území v Charkovské oblasti, obnovit kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a přehradou Kachovka — obojí pod americkou správou — a získat volný přístup k řece Dněpr i strategické Kinburnské kose. Součástí návrhu je také obnova ukrajinské infrastruktury, rozsáhlé finanční kompenzace, zrušení sankcí vůči Rusku od roku 2014 a obnovení rusko-americké hospodářské spolupráce.

Protinávrh Ukrajiny, podpořený evropskými státy, se však výrazně liší v zásadních bodech. Kyjev žádá úplné a bezpodmínečné příměří na všech frontách – ve vzduchu, na moři i na zemi. Do jednání mají být aktivně zapojeny Spojené státy a evropské země. Dohled nad dodržováním příměří by měl být svěřen USA s podporou třetích stran. Zcela nepřijatelným bodem je pro Ukrajinu ponechání ruské kontroly nad okupovanými územími, přičemž jakékoli jednání o jejich statusu by mělo začít až po příměří, a to na základě současné linie dotyku, nikoliv hranic vymezených v roce 2014.

Evropsko-ukrajinský návrh rovněž obsahuje požadavek na návrat všech nezákonně deportovaných ukrajinských dětí, výměnu válečných zajatců podle principu „všichni za všechny“ a propuštění civilistů vězněných v Rusku. Bezpečnostní garance by měly mít sílu podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy zajišťovat obranu Ukrajiny v případě napadení. Návrh dále odmítá jakékoli omezení zahraniční vojenské přítomnosti na území Ukrajiny a garantuje plnou svobodu působení jejích ozbrojených sil.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi oběma návrhy je otázka sankcí. Zatímco americký plán počítá s jejich zrušením, evropsko-ukrajinský protinávrh stanovuje, že sankce uvalené na Rusko zůstanou v platnosti až do dosažení trvalého míru a budou postupně uvolňovány pouze za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu. Toto odškodnění by mělo být kryto mimo jiné prostřednictvím zmrazených ruských státních aktiv.

Zatím není známo, jak Kreml na tyto návrhy zareaguje. Ruské vedení se k obsahu dokumentů zatím nevyjádřilo. Některé body amerického návrhu by však pro Moskvu mohly být lákavé, zejména oficiální uznání anexe Krymu a kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny.

Podle některých zdrojů však Spojené státy stojí o rychlé diplomatické řešení a prezident Donald Trump údajně usiluje o dosažení mírové dohody ještě před uplynutím prvních 100 dnů svého mandátu. Tento tlak ale může být vnímán jako snaha o pragmatické, nikoli spravedlivé řešení, což může mít negativní dopad na důvěryhodnost USA ve střední a východní Evropě.

Vzhledem k hlubokým rozdílům mezi oběma návrhy není jisté, zda může dojít k dohodě, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné. Kyjev i jeho spojenci dávají jasně najevo, že nejsou ochotni obětovat územní integritu a spravedlnost výměnou za politické gesto. 

Návrh USA obsahuje následující body:

  • Stálé příměří
  • Obě strany se okamžitě zapojí do jednání o technické implementaci dohody
  • Ukrajina dostává robustní bezpečnostní záruky
  • Garanti dohody budou ad hoc seskupené evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Ukrajina nebude usilovat o připojení k NATO
  • Ukrajina může usilovat o členství v EU
  • USA de jure uznaly ruskou kontrolu nad Krymem
  • USA de facto uznaly ruskou kontrolu nad Luhanskem
  • USA de facto uznaly Ruskem kontrolované části Záporoží, Doněcka a Chersonu
  • Ukrajina znovu získává území v Charkovské oblasti
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou prostřednictvím americké kontroly a správy elektrárny, přičemž elektřina bude distribuována na obě strany, a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušený průchod po řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • Spojené státy a Ukrajina zavedou dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována
  • Sankce vůči Rusku vyplývající z tohoto konfliktu od roku 2014 budou zrušeny
  • Americko-ruská hospodářská spolupráce v energetice a dalších průmyslových odvětvích

Evropský protinávrh obsahuje následující body:

  • Zavázat se k úplnému a bezpodmínečnému příměří na nebi, na souši i na moři
  • Obě strany okamžitě vstoupí do jednání o technické implementaci dohody za účasti USA a evropských zemí. To je souběžné s přípravou agendy a modalit pro úplnou mírovou dohodu
  • Monitorování příměří vedené USA a podporované třetími zeměmi
  • Rusko musí bezpodmínečně vrátit všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti
  • Výměna všech válečných zajatců (princip „všichni za všechny“)
  • Rusko musí propustit všechny civilní vězně
  • Ukrajina dostává silné bezpečnostní záruky, včetně záruk od USA (dohoda podobná článku 5), zatímco mezi spojenci nepanuje shoda ohledně členství v NATO
  • Žádná omezení pro ukrajinské obranné síly
  • Garanti dohody budou ad hoc evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Žádná omezení přítomnosti zbraní a operací spřátelených zahraničních sil na území Ukrajiny
  • Ukrajina usiluje o vstup do EU
  • Územní otázky budou projednány a vyřešeny po úplném a bezpodmínečném příměří
  • Územní jednání začínají od základu linie kontroly
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou za účasti USA a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušené průchody na řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • USA a Ukrajina provádějí dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována, mimo jiné prostřednictvím ruských suverénních aktiv, která zůstanou zmrazena, dokud Rusko nenahradí škody Ukrajině
  • Sankce USA uvalené na Rusko od roku 2014 mohou být po dosažení udržitelného míru postupně zmírňovány a mohou být obnoveny v případě porušení mírové dohody

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Rusko Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

včera

včera

včera

První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk

Detektivní příběhy, ať už ty napsané nebo na filmovém plátně, jsou velmi oblíbené už takřka 200 let. První detektivka vyšla přesně před 185 lety, dne 20. dubna roku 1841. Kdo byl jejím autorem? A kdo v ní byl vrah?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy