USA předložily konečný návrh mírové dohody. Kyjev a Evropa s ním nesouhlasí, zveřejnily vlastní

Agentura Reuters dnes přinesla informace o důvěrném dokumentu, který má představovat „konečný návrh“ mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, jak jej Spojené státy nabídly oběma stranám. Obsah dokumentu odhaluje širokou škálu návrhů na ukončení války, především prostřednictvím okamžitého příměří, nových bezpečnostních garancí a komplexního politicko-teritoriálního uspořádání. 

Klíčovým, a zároveň nejvíce kontroverzním bodem návrhu, je faktické uznání ruské kontroly nad částí okupovaných území. Kyjev a jeho evropští spojenci však téměř okamžitě reagovali vlastním protinávrhem, který je postaven na přísnějších požadavcích, včetně zajištění spravedlnosti a mezinárodní odpovědnosti Moskvy.

Americký plán začíná výzvou k trvalému příměří a urychlenému zahájení technických vyjednávání. Záruky bezpečnosti pro Ukrajinu by podle návrhu měly poskytovat vybrané evropské státy a dobrovolní partneři mimo Evropu. Washington ale zároveň stanovuje, že Ukrajina se nebude ucházet o členství v NATO, ačkoliv jí zůstává možnost připojit se k Evropské unii. Nejostřeji kritizovaným bodem je formální uznání ruské anexe Krymu a faktické přijetí kontroly Moskvy nad Luhanskem, Doněckem, částí Záporoží a Chersonu.

Za tyto ústupky by měla Ukrajina obdržet zpět území v Charkovské oblasti, obnovit kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a přehradou Kachovka — obojí pod americkou správou — a získat volný přístup k řece Dněpr i strategické Kinburnské kose. Součástí návrhu je také obnova ukrajinské infrastruktury, rozsáhlé finanční kompenzace, zrušení sankcí vůči Rusku od roku 2014 a obnovení rusko-americké hospodářské spolupráce.

Protinávrh Ukrajiny, podpořený evropskými státy, se však výrazně liší v zásadních bodech. Kyjev žádá úplné a bezpodmínečné příměří na všech frontách – ve vzduchu, na moři i na zemi. Do jednání mají být aktivně zapojeny Spojené státy a evropské země. Dohled nad dodržováním příměří by měl být svěřen USA s podporou třetích stran. Zcela nepřijatelným bodem je pro Ukrajinu ponechání ruské kontroly nad okupovanými územími, přičemž jakékoli jednání o jejich statusu by mělo začít až po příměří, a to na základě současné linie dotyku, nikoliv hranic vymezených v roce 2014.

Evropsko-ukrajinský návrh rovněž obsahuje požadavek na návrat všech nezákonně deportovaných ukrajinských dětí, výměnu válečných zajatců podle principu „všichni za všechny“ a propuštění civilistů vězněných v Rusku. Bezpečnostní garance by měly mít sílu podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy zajišťovat obranu Ukrajiny v případě napadení. Návrh dále odmítá jakékoli omezení zahraniční vojenské přítomnosti na území Ukrajiny a garantuje plnou svobodu působení jejích ozbrojených sil.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi oběma návrhy je otázka sankcí. Zatímco americký plán počítá s jejich zrušením, evropsko-ukrajinský protinávrh stanovuje, že sankce uvalené na Rusko zůstanou v platnosti až do dosažení trvalého míru a budou postupně uvolňovány pouze za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu. Toto odškodnění by mělo být kryto mimo jiné prostřednictvím zmrazených ruských státních aktiv.

Zatím není známo, jak Kreml na tyto návrhy zareaguje. Ruské vedení se k obsahu dokumentů zatím nevyjádřilo. Některé body amerického návrhu by však pro Moskvu mohly být lákavé, zejména oficiální uznání anexe Krymu a kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny.

Podle některých zdrojů však Spojené státy stojí o rychlé diplomatické řešení a prezident Donald Trump údajně usiluje o dosažení mírové dohody ještě před uplynutím prvních 100 dnů svého mandátu. Tento tlak ale může být vnímán jako snaha o pragmatické, nikoli spravedlivé řešení, což může mít negativní dopad na důvěryhodnost USA ve střední a východní Evropě.

Vzhledem k hlubokým rozdílům mezi oběma návrhy není jisté, zda může dojít k dohodě, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné. Kyjev i jeho spojenci dávají jasně najevo, že nejsou ochotni obětovat územní integritu a spravedlnost výměnou za politické gesto. 

Návrh USA obsahuje následující body:

  • Stálé příměří
  • Obě strany se okamžitě zapojí do jednání o technické implementaci dohody
  • Ukrajina dostává robustní bezpečnostní záruky
  • Garanti dohody budou ad hoc seskupené evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Ukrajina nebude usilovat o připojení k NATO
  • Ukrajina může usilovat o členství v EU
  • USA de jure uznaly ruskou kontrolu nad Krymem
  • USA de facto uznaly ruskou kontrolu nad Luhanskem
  • USA de facto uznaly Ruskem kontrolované části Záporoží, Doněcka a Chersonu
  • Ukrajina znovu získává území v Charkovské oblasti
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou prostřednictvím americké kontroly a správy elektrárny, přičemž elektřina bude distribuována na obě strany, a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušený průchod po řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • Spojené státy a Ukrajina zavedou dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována
  • Sankce vůči Rusku vyplývající z tohoto konfliktu od roku 2014 budou zrušeny
  • Americko-ruská hospodářská spolupráce v energetice a dalších průmyslových odvětvích

Evropský protinávrh obsahuje následující body:

  • Zavázat se k úplnému a bezpodmínečnému příměří na nebi, na souši i na moři
  • Obě strany okamžitě vstoupí do jednání o technické implementaci dohody za účasti USA a evropských zemí. To je souběžné s přípravou agendy a modalit pro úplnou mírovou dohodu
  • Monitorování příměří vedené USA a podporované třetími zeměmi
  • Rusko musí bezpodmínečně vrátit všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti
  • Výměna všech válečných zajatců (princip „všichni za všechny“)
  • Rusko musí propustit všechny civilní vězně
  • Ukrajina dostává silné bezpečnostní záruky, včetně záruk od USA (dohoda podobná článku 5), zatímco mezi spojenci nepanuje shoda ohledně členství v NATO
  • Žádná omezení pro ukrajinské obranné síly
  • Garanti dohody budou ad hoc evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Žádná omezení přítomnosti zbraní a operací spřátelených zahraničních sil na území Ukrajiny
  • Ukrajina usiluje o vstup do EU
  • Územní otázky budou projednány a vyřešeny po úplném a bezpodmínečném příměří
  • Územní jednání začínají od základu linie kontroly
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou za účasti USA a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušené průchody na řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • USA a Ukrajina provádějí dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována, mimo jiné prostřednictvím ruských suverénních aktiv, která zůstanou zmrazena, dokud Rusko nenahradí škody Ukrajině
  • Sankce USA uvalené na Rusko od roku 2014 mohou být po dosažení udržitelného míru postupně zmírňovány a mohou být obnoveny v případě porušení mírové dohody

Související

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu

Agentura Reuters zveřejnila výsledky vyšetřování, podle nichž příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield vzešel přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu přišlo v období silného tlaku na zastavení ukrajinských útoků na ruské ropné rafinérie.
Su-25 ruského letectva

NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou

Válka na Ukrajině ukazuje, že je téměř nemožné přinutit zemi ke kapitulaci výhradně prostřednictvím konvenční letecké kampaně. Rusko se však přesto zdá odhodlané tento postup vyzkoušet a spoléhá na masivní útoky. Vzhledem k oslabené ukrajinské protivzdušné obraně a poničené infrastruktuře vidí Moskva příležitost, jak Ukrajinu srazit na kolena ještě před blížící se zimou, píše The New York Times.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Ukrajina ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tesla Roadster 2

VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil

Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.

před 1 hodinou

Johann Wadephul, člen Bundestagu

Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul vystoupil v diskusním pořadu stanice ZDF Maybrit Illner s ostrou kritikou nedávného omezení satelitního internetového připojení Starlink a jeho vojenské verze Starshield na Ukrajině. Podle jeho slov musí být tato technická omezení bezodkladně zrušena, neboť spolehlivá komunikace hraje naprosto klíčovou roli v ukrajinské obraně proti ruské agresi. Wadephul v této souvislosti připomněl, že německá vláda finančně přispívá na pořízení a provoz části těchto terminálů.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová

Evropská unie nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí svou vojenskou agresi proti Ukrajině. Oznámila to v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před zahájením druhého dne summitu Evropské rady v Bruselu. Toto rozhodnutí zaznělo v době, kdy se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobně zúčastnil jednání unijních lídrů.

před 3 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu

Agentura Reuters zveřejnila výsledky vyšetřování, podle nichž příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield vzešel přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu přišlo v období silného tlaku na zastavení ukrajinských útoků na ruské ropné rafinérie.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační foto

V Česku začalo druhé kolo senátních voleb

V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.

před 4 hodinami

Su-25 ruského letectva

NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou

Válka na Ukrajině ukazuje, že je téměř nemožné přinutit zemi ke kapitulaci výhradně prostřednictvím konvenční letecké kampaně. Rusko se však přesto zdá odhodlané tento postup vyzkoušet a spoléhá na masivní útoky. Vzhledem k oslabené ukrajinské protivzdušné obraně a poničené infrastruktuře vidí Moskva příležitost, jak Ukrajinu srazit na kolena ještě před blížící se zimou, píše The New York Times.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš: Trump svou dohodou s Putinem zradil Evropu

Před pátečním jednáním Evropské rady v Bruselu vystoupil premiér Andrej Babiš s ostrým hodnocením politických kroků Spojených států. Prohlásil, že americký prezident Donald Trump svou dohodou s ruským protějškem Vladimirem Putinem zradil Evropu. Současně uvedl, že Evropa se nesnaží být dostatečně aktivní v současném mezinárodním dění.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi Newsmax prohlásil, že není velkým fanouškem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedl, že ukrajinský lídr je pro něj mnohem obtížnějším partnerem pro jednání než ruský prezident Vladimir Putin. Trump současně kritizoval rozhodnutí Kyjeva obnovit útoky na ruské ropné rafinérie.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta

Francouzský europoslanec a prezidentský kandidát Raphaël Glucksmann vystoupil na pařížském summitu serveru Politico s ostrou kritikou politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reagoval tak na nedávné rozhodnutí USA zmírnit sankční restrikce na vývoz ruské nafty, což podle něj poškozuje zájmy evropského kontinentu. Vítěz nedávných centristických primárek zároveň představil své silně proevropské a proukrajinské postoje.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Eurotunnel

Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo

Devatenáct lidí utrpělo zranění při kolizi minibusu se stacionárním nákladním vlakem na nakládací plošině Eurotunnelu poblíž francouzského Calais. Vozidlo převáželo řidiče těžkých nákladních vozidel, kteří měli namířeno na kyvadlový vlak skrze podmořský tunel. Incident si vyžádal rozsáhlý zásah záchranných složek a dočasné přerušení železniční dopravy.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

raketový systém Patriot z USA

CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly

Ukrajina podle informací zpravodajské stanice CNN zcela vyčerpala své zásoby střel pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Tento kritický nedostatek interceptorů nechává zemi zcela bezbrannou vůči probíhajícím ruským útokům balistickými raketami. Prezident Volodymyr Zelenskyj na hrozbu spojenou s nedostatkem těchto zbraní upozorňoval již několik měsíců.

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa

Evropští lídři se chystají vyzvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby mírnil svou veřejnou kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reagují tak na jeho nedávná ostrá vyjádření v britském tisku, která v evropských metropolích vyvolala značné obavy z dalšího prohlubování napětí mezi Washingtonem a Kyjevem. Záležitost by měla dominovat nadcházejícím pátečním jednáním v Bruselu, píše Financial Times.

včera

Donald Trump

Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude

Americký prezident Donald Trump oznámil, že připravované popravení odsouzeného masového vraha Nidala Hasana popravčí četou nebude veřejně streamováno. Reagoval tak na předchozí prohlášení Pentagonu, které vyvolalo vlnu ostré kritiky napříč americkou politickou scénou. Samotný verdikt a termín popravy na základně Fort Hood však zůstávají v platnosti.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky

Nedávné útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruská datová centra otevřely novou kapitolu probíhajícího válečného konfliktu. Cílem těchto operací bylo narušit vojenské plánování, komunikační sítě a digitální infrastrukturu nepřítele. Tyto události však zároveň vyvolaly vážné obavy ohledně dopadů na každodenní život civilního obyvatelstva a mezinárodní právo.

včera

Robert Fico

Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU

Slovensko se chystá oživit spící mezivládní spolupráci s Ruskem, což podle webu Politico z premiéra Roberta Fica činí nejvýraznějšího spojence Vladimira Putina v Evropské unii. Podle ruského vládního dokumentu se má v Moskvě uskutečnit zasedání rusko-slovenské mezivládní komise. Tento krok přichází v době, kdy Moskva hledá nové příležitosti k upevnění mezinárodních vazeb po odchodu maďarského premiéra Viktora Orbána.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo

Papež Lev XIV. se v římské nemocnici Gemelli úspěšně zotavuje po náročné operaci plic, při které mu lékaři odstranili část pravého orgánu. Následná histologická vyšetření odebrané tkáně potvrdila, že šlo o zhoubný nález neboli plicní adenokarcinom. Vatikánské tiskové středisko přesto ujišťuje, že pooperační průběh prozatím odpovídá standardním lékařským předpokladům.

včera

Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se cítí osobně zrazen americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy vyšlo najevo, že ukrajinská armáda čelí omezení přístupu k satelitnímu systému Starlink. Celá situace vyvolává vážné pochybnosti o dlouhodobé americké podpoře Kyjeva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy