USA předložily konečný návrh mírové dohody. Kyjev a Evropa s ním nesouhlasí, zveřejnily vlastní

Agentura Reuters dnes přinesla informace o důvěrném dokumentu, který má představovat „konečný návrh“ mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, jak jej Spojené státy nabídly oběma stranám. Obsah dokumentu odhaluje širokou škálu návrhů na ukončení války, především prostřednictvím okamžitého příměří, nových bezpečnostních garancí a komplexního politicko-teritoriálního uspořádání. 

Klíčovým, a zároveň nejvíce kontroverzním bodem návrhu, je faktické uznání ruské kontroly nad částí okupovaných území. Kyjev a jeho evropští spojenci však téměř okamžitě reagovali vlastním protinávrhem, který je postaven na přísnějších požadavcích, včetně zajištění spravedlnosti a mezinárodní odpovědnosti Moskvy.

Americký plán začíná výzvou k trvalému příměří a urychlenému zahájení technických vyjednávání. Záruky bezpečnosti pro Ukrajinu by podle návrhu měly poskytovat vybrané evropské státy a dobrovolní partneři mimo Evropu. Washington ale zároveň stanovuje, že Ukrajina se nebude ucházet o členství v NATO, ačkoliv jí zůstává možnost připojit se k Evropské unii. Nejostřeji kritizovaným bodem je formální uznání ruské anexe Krymu a faktické přijetí kontroly Moskvy nad Luhanskem, Doněckem, částí Záporoží a Chersonu.

Za tyto ústupky by měla Ukrajina obdržet zpět území v Charkovské oblasti, obnovit kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a přehradou Kachovka — obojí pod americkou správou — a získat volný přístup k řece Dněpr i strategické Kinburnské kose. Součástí návrhu je také obnova ukrajinské infrastruktury, rozsáhlé finanční kompenzace, zrušení sankcí vůči Rusku od roku 2014 a obnovení rusko-americké hospodářské spolupráce.

Protinávrh Ukrajiny, podpořený evropskými státy, se však výrazně liší v zásadních bodech. Kyjev žádá úplné a bezpodmínečné příměří na všech frontách – ve vzduchu, na moři i na zemi. Do jednání mají být aktivně zapojeny Spojené státy a evropské země. Dohled nad dodržováním příměří by měl být svěřen USA s podporou třetích stran. Zcela nepřijatelným bodem je pro Ukrajinu ponechání ruské kontroly nad okupovanými územími, přičemž jakékoli jednání o jejich statusu by mělo začít až po příměří, a to na základě současné linie dotyku, nikoliv hranic vymezených v roce 2014.

Evropsko-ukrajinský návrh rovněž obsahuje požadavek na návrat všech nezákonně deportovaných ukrajinských dětí, výměnu válečných zajatců podle principu „všichni za všechny“ a propuštění civilistů vězněných v Rusku. Bezpečnostní garance by měly mít sílu podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy zajišťovat obranu Ukrajiny v případě napadení. Návrh dále odmítá jakékoli omezení zahraniční vojenské přítomnosti na území Ukrajiny a garantuje plnou svobodu působení jejích ozbrojených sil.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi oběma návrhy je otázka sankcí. Zatímco americký plán počítá s jejich zrušením, evropsko-ukrajinský protinávrh stanovuje, že sankce uvalené na Rusko zůstanou v platnosti až do dosažení trvalého míru a budou postupně uvolňovány pouze za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu. Toto odškodnění by mělo být kryto mimo jiné prostřednictvím zmrazených ruských státních aktiv.

Zatím není známo, jak Kreml na tyto návrhy zareaguje. Ruské vedení se k obsahu dokumentů zatím nevyjádřilo. Některé body amerického návrhu by však pro Moskvu mohly být lákavé, zejména oficiální uznání anexe Krymu a kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny.

Podle některých zdrojů však Spojené státy stojí o rychlé diplomatické řešení a prezident Donald Trump údajně usiluje o dosažení mírové dohody ještě před uplynutím prvních 100 dnů svého mandátu. Tento tlak ale může být vnímán jako snaha o pragmatické, nikoli spravedlivé řešení, což může mít negativní dopad na důvěryhodnost USA ve střední a východní Evropě.

Vzhledem k hlubokým rozdílům mezi oběma návrhy není jisté, zda může dojít k dohodě, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné. Kyjev i jeho spojenci dávají jasně najevo, že nejsou ochotni obětovat územní integritu a spravedlnost výměnou za politické gesto. 

Návrh USA obsahuje následující body:

  • Stálé příměří
  • Obě strany se okamžitě zapojí do jednání o technické implementaci dohody
  • Ukrajina dostává robustní bezpečnostní záruky
  • Garanti dohody budou ad hoc seskupené evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Ukrajina nebude usilovat o připojení k NATO
  • Ukrajina může usilovat o členství v EU
  • USA de jure uznaly ruskou kontrolu nad Krymem
  • USA de facto uznaly ruskou kontrolu nad Luhanskem
  • USA de facto uznaly Ruskem kontrolované části Záporoží, Doněcka a Chersonu
  • Ukrajina znovu získává území v Charkovské oblasti
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou prostřednictvím americké kontroly a správy elektrárny, přičemž elektřina bude distribuována na obě strany, a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušený průchod po řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • Spojené státy a Ukrajina zavedou dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována
  • Sankce vůči Rusku vyplývající z tohoto konfliktu od roku 2014 budou zrušeny
  • Americko-ruská hospodářská spolupráce v energetice a dalších průmyslových odvětvích

Evropský protinávrh obsahuje následující body:

  • Zavázat se k úplnému a bezpodmínečnému příměří na nebi, na souši i na moři
  • Obě strany okamžitě vstoupí do jednání o technické implementaci dohody za účasti USA a evropských zemí. To je souběžné s přípravou agendy a modalit pro úplnou mírovou dohodu
  • Monitorování příměří vedené USA a podporované třetími zeměmi
  • Rusko musí bezpodmínečně vrátit všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti
  • Výměna všech válečných zajatců (princip „všichni za všechny“)
  • Rusko musí propustit všechny civilní vězně
  • Ukrajina dostává silné bezpečnostní záruky, včetně záruk od USA (dohoda podobná článku 5), zatímco mezi spojenci nepanuje shoda ohledně členství v NATO
  • Žádná omezení pro ukrajinské obranné síly
  • Garanti dohody budou ad hoc evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Žádná omezení přítomnosti zbraní a operací spřátelených zahraničních sil na území Ukrajiny
  • Ukrajina usiluje o vstup do EU
  • Územní otázky budou projednány a vyřešeny po úplném a bezpodmínečném příměří
  • Územní jednání začínají od základu linie kontroly
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou za účasti USA a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušené průchody na řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • USA a Ukrajina provádějí dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována, mimo jiné prostřednictvím ruských suverénních aktiv, která zůstanou zmrazena, dokud Rusko nenahradí škody Ukrajině
  • Sankce USA uvalené na Rusko od roku 2014 mohou být po dosažení udržitelného míru postupně zmírňovány a mohou být obnoveny v případě porušení mírové dohody

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Rusko Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 6 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

včera

MS v hokeji

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil

Nedělní program hokejového světového šampionátu pokračoval dvěma odpoledními zápasy. Ve Stockholmu se podruhé představili jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané a podruhé svého soupeře deklasovali. Zatímco v sobotu to schytalo Slovinsko, tentokrát poznali sílu javorových listů Lotyši. Ti se sice ze začátku snažili o překvapení, když jako první skórovali, pak už ale vládla pouze Kanada, která nakonec dokráčela k výhře 7:1. K výhře 4:1 pak ve skupině A dokráčeli Němci, přestože i oni v duelu s Kazachstánem nejprve prohrávali, když gólový účet zápasu otevřel vlastním gólem německý kapitán Seider.

včera

včera

Vladimir Putin

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

včera

včera

MS v hokeji

Nováčci světového šampionátu polední zápasy prohráli. Slovinci se oproti Maďarům zmohli na gól

Polední menu nedělního programu hokejového světového šampionátu nabídlo duely, ve kterém se objevili nováčci letošního turnaje. Zatímco v rámci skupiny A se představili Slovinci, jejichž druhým soupeřem byli Slováci, ve skupině B se zase ukázali Maďaři, kteří měli nejtěžšího soupeře ze skupiny, tedy Američany. V obou případech tito outsideři své role potvrdili. Slovinci však oproti Maďarům, kteří s ne zrovna na sto procent hrajícími Američany prohráli 0:6, dokázali ve druhé polovině zápasu se Slováky duel alespoň trochu zdramatizovat, když Drozg snížil na 1:3. Tímto výsledkem ale nakonec zápas skončil a Slováci se tak dočkali první výhry na turnaji.

včera

včera

Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli označil nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímé mírové rozhovory za „pozitivní signál“, avšak zdůraznil, že jednání budou možná pouze v případě, že Rusko nejprve přijme 30denní příměří. Jde o první případ od začátku invaze v únoru 2022, kdy Moskva veřejně naznačila ochotu jednat bez podmínek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy