USA předložily konečný návrh mírové dohody. Kyjev a Evropa s ním nesouhlasí, zveřejnily vlastní

Agentura Reuters dnes přinesla informace o důvěrném dokumentu, který má představovat „konečný návrh“ mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, jak jej Spojené státy nabídly oběma stranám. Obsah dokumentu odhaluje širokou škálu návrhů na ukončení války, především prostřednictvím okamžitého příměří, nových bezpečnostních garancí a komplexního politicko-teritoriálního uspořádání. 

Klíčovým, a zároveň nejvíce kontroverzním bodem návrhu, je faktické uznání ruské kontroly nad částí okupovaných území. Kyjev a jeho evropští spojenci však téměř okamžitě reagovali vlastním protinávrhem, který je postaven na přísnějších požadavcích, včetně zajištění spravedlnosti a mezinárodní odpovědnosti Moskvy.

Americký plán začíná výzvou k trvalému příměří a urychlenému zahájení technických vyjednávání. Záruky bezpečnosti pro Ukrajinu by podle návrhu měly poskytovat vybrané evropské státy a dobrovolní partneři mimo Evropu. Washington ale zároveň stanovuje, že Ukrajina se nebude ucházet o členství v NATO, ačkoliv jí zůstává možnost připojit se k Evropské unii. Nejostřeji kritizovaným bodem je formální uznání ruské anexe Krymu a faktické přijetí kontroly Moskvy nad Luhanskem, Doněckem, částí Záporoží a Chersonu.

Za tyto ústupky by měla Ukrajina obdržet zpět území v Charkovské oblasti, obnovit kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a přehradou Kachovka — obojí pod americkou správou — a získat volný přístup k řece Dněpr i strategické Kinburnské kose. Součástí návrhu je také obnova ukrajinské infrastruktury, rozsáhlé finanční kompenzace, zrušení sankcí vůči Rusku od roku 2014 a obnovení rusko-americké hospodářské spolupráce.

Protinávrh Ukrajiny, podpořený evropskými státy, se však výrazně liší v zásadních bodech. Kyjev žádá úplné a bezpodmínečné příměří na všech frontách – ve vzduchu, na moři i na zemi. Do jednání mají být aktivně zapojeny Spojené státy a evropské země. Dohled nad dodržováním příměří by měl být svěřen USA s podporou třetích stran. Zcela nepřijatelným bodem je pro Ukrajinu ponechání ruské kontroly nad okupovanými územími, přičemž jakékoli jednání o jejich statusu by mělo začít až po příměří, a to na základě současné linie dotyku, nikoliv hranic vymezených v roce 2014.

Evropsko-ukrajinský návrh rovněž obsahuje požadavek na návrat všech nezákonně deportovaných ukrajinských dětí, výměnu válečných zajatců podle principu „všichni za všechny“ a propuštění civilistů vězněných v Rusku. Bezpečnostní garance by měly mít sílu podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy zajišťovat obranu Ukrajiny v případě napadení. Návrh dále odmítá jakékoli omezení zahraniční vojenské přítomnosti na území Ukrajiny a garantuje plnou svobodu působení jejích ozbrojených sil.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi oběma návrhy je otázka sankcí. Zatímco americký plán počítá s jejich zrušením, evropsko-ukrajinský protinávrh stanovuje, že sankce uvalené na Rusko zůstanou v platnosti až do dosažení trvalého míru a budou postupně uvolňovány pouze za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu. Toto odškodnění by mělo být kryto mimo jiné prostřednictvím zmrazených ruských státních aktiv.

Zatím není známo, jak Kreml na tyto návrhy zareaguje. Ruské vedení se k obsahu dokumentů zatím nevyjádřilo. Některé body amerického návrhu by však pro Moskvu mohly být lákavé, zejména oficiální uznání anexe Krymu a kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny.

Podle některých zdrojů však Spojené státy stojí o rychlé diplomatické řešení a prezident Donald Trump údajně usiluje o dosažení mírové dohody ještě před uplynutím prvních 100 dnů svého mandátu. Tento tlak ale může být vnímán jako snaha o pragmatické, nikoli spravedlivé řešení, což může mít negativní dopad na důvěryhodnost USA ve střední a východní Evropě.

Vzhledem k hlubokým rozdílům mezi oběma návrhy není jisté, zda může dojít k dohodě, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné. Kyjev i jeho spojenci dávají jasně najevo, že nejsou ochotni obětovat územní integritu a spravedlnost výměnou za politické gesto. 

Návrh USA obsahuje následující body:

  • Stálé příměří
  • Obě strany se okamžitě zapojí do jednání o technické implementaci dohody
  • Ukrajina dostává robustní bezpečnostní záruky
  • Garanti dohody budou ad hoc seskupené evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Ukrajina nebude usilovat o připojení k NATO
  • Ukrajina může usilovat o členství v EU
  • USA de jure uznaly ruskou kontrolu nad Krymem
  • USA de facto uznaly ruskou kontrolu nad Luhanskem
  • USA de facto uznaly Ruskem kontrolované části Záporoží, Doněcka a Chersonu
  • Ukrajina znovu získává území v Charkovské oblasti
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou prostřednictvím americké kontroly a správy elektrárny, přičemž elektřina bude distribuována na obě strany, a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušený průchod po řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • Spojené státy a Ukrajina zavedou dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována
  • Sankce vůči Rusku vyplývající z tohoto konfliktu od roku 2014 budou zrušeny
  • Americko-ruská hospodářská spolupráce v energetice a dalších průmyslových odvětvích

Evropský protinávrh obsahuje následující body:

  • Zavázat se k úplnému a bezpodmínečnému příměří na nebi, na souši i na moři
  • Obě strany okamžitě vstoupí do jednání o technické implementaci dohody za účasti USA a evropských zemí. To je souběžné s přípravou agendy a modalit pro úplnou mírovou dohodu
  • Monitorování příměří vedené USA a podporované třetími zeměmi
  • Rusko musí bezpodmínečně vrátit všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti
  • Výměna všech válečných zajatců (princip „všichni za všechny“)
  • Rusko musí propustit všechny civilní vězně
  • Ukrajina dostává silné bezpečnostní záruky, včetně záruk od USA (dohoda podobná článku 5), zatímco mezi spojenci nepanuje shoda ohledně členství v NATO
  • Žádná omezení pro ukrajinské obranné síly
  • Garanti dohody budou ad hoc evropské státy a ochotné mimoevropské státy
  • Žádná omezení přítomnosti zbraní a operací spřátelených zahraničních sil na území Ukrajiny
  • Ukrajina usiluje o vstup do EU
  • Územní otázky budou projednány a vyřešeny po úplném a bezpodmínečném příměří
  • Územní jednání začínají od základu linie kontroly
  • Ukrajina znovu získá kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou za účasti USA a také přehradou Kakhovka
  • Ukrajina má nerušené průchody na řece Dněpr a kontrolu nad Kinburn Spit
  • USA a Ukrajina provádějí dohodu o hospodářské spolupráci/nerostných surovinách
  • Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně kompenzována, mimo jiné prostřednictvím ruských suverénních aktiv, která zůstanou zmrazena, dokud Rusko nenahradí škody Ukrajině
  • Sankce USA uvalené na Rusko od roku 2014 mohou být po dosažení udržitelného míru postupně zmírňovány a mohou být obnoveny v případě porušení mírové dohody

Související

Koalice ochotných v Kyjevě

Mimořádná zpráva Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Rusko Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Donald Trump

Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Extrémně vyspělá umělá inteligence může ohrozit samotnou existenci lidstva, varuje vědec z MIT

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

před 2 hodinami

Norové

Kanaďané potvrdili proti Slovinsku roli favorita, Kazachstán se raduje po výhře nad Norskem

Druhým hracím dnem pokračuje v sobotu letošní hokejové mistrovství světa konající se tentokrát v Dánsku a ve Švédsku. A jak je o prvním víkendu v rámci světového šampionátu zvykem, první duely se hrály s úvodním buly už ve 12:20. Ve Stockholmu se tak v poledne utkali jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané se Slovinci a svoji roli favoritů hned v prvním zápase na turnaji potvrdili, když nad svým soupeřem vyhráli jasně 4:0. Souběžně hraný duel skupiny B v dánském Herningu byl o poznání vyrovnanější, jelikož v něm Kazachstán dokázal udolat Nory a připsat si důležité tři body za vítězství 2:1.

před 2 hodinami

sport

Na post šéfa českého fotbalu budou kromě Fouska kandidovat Blažek a Tundra

Až se bude volit 29. května nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), budou se o tento nejvyšší post v tuzemském fotbale ucházet vedle současného šéfa Petra Fouska další dva kandidáti majitel třetiligového Motorletu Praha Rudolf Blažek a prezident fotbalové Mladé Boleslavi David Trunda. Nikdo jiný se tak do voleb nepřihlásil.

před 2 hodinami

MS v hokeji

Finové překvapení z loňska nedopustili, Švédové a Američané si se svými soupeři poradili

Vedle duelu Česka se Švýcarskem se v první hrací den 88. hokejového světového šampionátu konajícího se v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu představilo dalších šest účastníků turnaje. V rámci „české“ skupiny B hrající se v Herningu se večer hrál duel mezi domácím Dánskem a Spojenými státy, což byl vzhledem k aktuální geopolitické situaci docela pikantní zápas. Ze sportovního hlediska se žádné překvapení nekonalo a USA tak vyhrály jasně 5:0. Stejným výsledkem skončil souběžně hraný zápas ve skupině A, v němž si takto poradili Švédové se Slováky. To odpoledne byly vyrovnanější duely. Vedle toho mezi Českem a Švýcarskem byl vyrovnaný také duel mezi Finskem a Rakouskem. Seveřané si v něm chtěli zlepšit chuť po nevydařené brněnské generálce a částečně se jim to podařilo, jelikož vyhráli 2:1. Měli ale namále, aby se neopakovala otočka na 2:3 jako loni.

před 3 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Mimořádná zpráva Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

před 3 hodinami

Donald Trump

Mimořádná zpráva Dojednali jsme příměří mezi Indií a Pákistánem, platí okamžitě, oznámil Trump

Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi dlouhodobě soupeřícími o sporné území Kašmíru, se během víkendu ocitly na pokraji širšího konfliktu. Po dramatické noci plné vojenských operací a obvinění však přišel překvapivý zlom. Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu oznámil, že obě země souhlasily s „plným a okamžitým příměřím“, jehož zprostředkování se ujaly USA.

před 4 hodinami

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

před 5 hodinami

Indie, ilustrační foto

Bojíme se a umíráme. Lidé prozradili, jak vnímají pákistánsko-indický konflikt

Napětí mezi Indií a Pákistánem znovu eskaluje poté, co indická armáda provedla raketové údery na pákistánské území. Ty si vyžádaly více než 30 obětí a byly odvetou za teroristický útok z 22. dubna, při němž v indické části Kašmíru zahynulo 26 civilistů – většina z nich indičtí turisté. Dillí z útoku obvinilo pákistánskou militantní skupinu.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merze čekají nestabilní roky. Tajná zrada oslabila jeho pozici hned na startu

Friedrich Merz byl 6. května 2025 oficiálně zvolen německým kancléřem, ovšem za mimořádně dramatických okolností. Jeho potvrzení v úřadu provázela překvapivá porážka v prvním kole tajného hlasování Spolkového sněmu, která poukázala na vnitrokoaliční napětí a signalizuje, že Merz vstupuje do funkce s otřesenou autoritou.

před 7 hodinami

Robert Fico

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

před 8 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Jak bude vládnout papež Lev? Svět pečlivě sleduje jeho první kroky

Jen několik hodin poté, co se nový papež Lev XIV. objevil na balkoně baziliky svatého Petra a poprvé pozdravil tisíce shromážděných věřících, se vrátil do svého dosavadního domova – paláce Sant'Uffizio. Tam ho přivítal nadšený zástup zaměstnanců a bývalých kolegů, kteří mu srdečně gratulovali. Mladá dívka mu předala Bibli, aby ji požehnal a podepsal. „Samozřejmě – i když si budu muset zkusit nový podpis,“ řekl s úsměvem papež. „Ten starý už mi nebude k ničemu.“

před 9 hodinami

Pákistánská armáda

Mimořádná zpráva Pákistánská armáda zahájila vojenskou operaci proti Indii

Napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi – Indií a Pákistánem – v sobotu ráno výrazně eskalovalo poté, co pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii. Ta má být podle oficiálního prohlášení odvetou za údajné indické raketové údery na několik pákistánských leteckých základen včetně objektů v blízkosti hlavního města Islámábádu. Oznámení následovalo po varovném prohlášení vlády, v němž Pákistán vyzývá Indii, aby se připravila na odpověď.

před 10 hodinami

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.

před 11 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4 Prohlédněte si galerii

MS v hokeji 2025: Česko - Švýcarsko 5:4 po prodloužení. Tři obraty, rozhodl Červenka

Hned na úvod 88. mistrovství světa v hokeji, které se letos koná v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu, se spolu v rámci základní skupiny B utkal obhájce titulu mistrů světa Česká republika se Švýcarskem a zopakoval se tak svůj souboj z loňského finále MS v Praze. Do duelu nenastoupil oproti původním předpokladům útočník Martin Nečas, jemuž zůstala část výstroje na letišti v Londýně. Dále se pak na soupisku nedostali Adam Klapka, Daniel Gazda a Josef Kořenář. .

včera

včera

Počasí chystá květnové překvapení. Může sněžit, potvrdili meteorologové

Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy