Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Tři různé organizace zastupující vojenské rodiny uvedly, že obdržely desítky zpráv od znepokojených vojáků. Ti kritizovali nasazení do domácích policejních operací, které jsou mimo rámec jejich běžné působnosti. „Nasazení ozbrojených sil proti vlastním komunitám není to, k čemu jsme se upsali,“ uvedla Sarah Streyderová z iniciativy Secure Families Initiative.

Chris Purdy z organizace Chamberlain Network, která sdružuje veterány angažované v ochraně demokracie, potvrdil podobné hlasy. „Morálka není dobrá, to je citát, který slýchám nejčastěji,“ uvedl.

Nasazení 4 000 příslušníků Národní gardy do Los Angeles nařídil prezident Trump bez souhlasu kalifornského guvernéra Gavina Newsoma. Tvrdil, že město je na pokraji „zničení“ kvůli násilným demonstracím. Do města také dorazilo 700 mariňáků z nedaleké základny Twentynine Palms, přičemž Trump označil Los Angeles za „smetiště“ na pokraji požáru.

Ve skutečnosti však byly protesty převážně poklidné a soustředily se na malou oblast v centru města. Policie provedla několik set zatčení kvůli vandalismu, ale většina akcí probíhala bez většího zásahu armády. Národní garda byla omezena na střežení budov a doprovod federálních jednotek při raziích proti nelegálním migrantům. Mariňáci mají podobnou úlohu a nemají pravomoc k zatýkání.

Guvernér Newsom nasazení označil za „provokaci, nikoli eskalaci“ a kritizoval federální vládu za špatné podmínky, ve kterých byli vojáci převezeni – bez ubytování, jídla, vody či dostatečného hygienického zázemí. Pentagon později potvrdil autenticitu fotografie, která ukazuje členy Národní gardy spící na betonu bez přikrývek.

Podle průzkumů agentury YouGov a deníku Washington Post většina veřejnosti odmítá jak nasazení vojáků, tak Trumpovu imigrační politiku. Ačkoliv vojáci nesmí veřejně komentovat svou službu, advokační skupiny uvedly, že přes jejich rodiny obdržely desítky stížností. Jeden z vojáků popsal misi jako „na hovno“ a přirovnal ji nepříznivě k předchozím misím při hašení požárů a pomoci během pandemie covidu.

Janessa Goldbecková z organizace Vet Voice Foundation potvrdila, že i mezi mariňáky z Twentynine Palms převládá frustrace: „Cítí se jako politické nástroje. Jejich účast narušuje vnímanou apolitičnost námořní pěchoty.“

Streyderová zdůraznila, že většina vojáků možná volila Trumpa, ale to neznamená, že chtějí být nasazováni k misím s politickým podtextem. „Armáda by měla být až posledním nástrojem, nikoliv prvním,“ dodala.

Obavy se neomezují jen na Kalifornii – podobné pocity panují i v Texasu, kde guvernér Greg Abbott povolal gardu do několika měst kvůli očekávaným protestům. Vojáci si už dříve stěžovali na pracovní podmínky v rámci kontroverzní Operace Lone Star na hranicích s Mexikem, která si vyžádala i několik sebevražd.

Zkušenosti z minulosti navíc varují před nebezpečím plynoucím ze špatné komunikace mezi armádou a policií. Během nepokojů v Los Angeles v roce 1992 došlo málem k tragédii, když mariňáci na základě nepochopeného povelu „kryjte mě“ zahájili palbu a vystříleli přes 200 ran do obytného domu.

„Armáda a domácí policie jsou dvě naprosto odlišné složky – mají jiný výcvik, jiný jazyk i jinou kulturu,“ uzavřela Streyderová. „Jako rodiny vojáků spoléháme na to, že tato hranice zůstane jasná a nedotčená.“