Brutální konflikt si vybral svou daň. Súdán zažívá nejhorší krizi na světě, stojí na pokraji totálního kolapsu

Súdán se po dvou letech občanské války ocitá v nejhorší humanitární krizi na světě. OSN a mezinárodní neziskové organizace varují, že situace v zemi dosáhla bodu, kdy civilní obyvatelstvo platí vysokou cenu za nedostatečnou reakci mezinárodního společenství. V zemi zuří brutální konflikt mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami Rychlých podpůrných sil (RSF), který za sebou zanechává desítky tisíc mrtvých, masové hladomory a rozsáhlé vysídlení obyvatelstva. 

Přesně dva roky od vypuknutí bojů v hlavním městě Chartúmu se v Londýně sešli zástupci 20 zemí na jednání o obnovení mírových rozhovorů. Diplomatické snahy však dlouhodobě ustupují do pozadí kvůli jiným globálním krizím, zejména válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Mezitím přicházejí zprávy o masakrech v uprchlických táborech v oblasti Dárfúru, kde RSF údajně provedla útoky, při nichž zahynuly stovky lidí.

Podle OSN došlo k více než 400 potvrzeným úmrtím při útocích na tábory Zamzam a Abu Shouk, a podle humanitárních organizací by skutečné číslo mohlo být ještě mnohem vyšší. Odhady uvádějí, že z tábora Zamzam bylo od minulého víkendu vyhnáno až 400 000 lidí.

„Súdán je nyní ve všech ohledech na tom hůř než kdykoli předtím,“ uvedla Elise Nalbandianová z organizace Oxfam. „Je to největší humanitární krize, největší krize vysídlení a největší potravinová krize současnosti. Překonáváme všechny nesprávné rekordy.“

Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže dochází v Súdánu k masivnímu porušování mezinárodního humanitárního práva. Obyvatelstvo je sevřeno mezi válčícími stranami a nese tíhu konfliktu. Více než 13 milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů, z toho 4 miliony do sousedních zemí, a téměř 25 milionů obyvatel trpí nedostatkem potravin.

Ve městě El Fašir, posledním hlavním městě provincie Dárfúr, které ještě není pod kontrolou RSF, zuří těžké boje. Město je od května loňského roku pod obléháním a nyní je podle OSN epicentrem humanitární katastrofy.

Organizace spojených národů i Světový potravinový program opakovaně upozorňují, že Súdán nedostává ani zdaleka takovou pozornost jako jiné globální krize. „Mezinárodní společenství Súdán prakticky ignoruje,“ uvedla Leni Kinzliová z WFP. „Není to jen zapomenutá krize, je to ignorovaná krize.“

Kořeny současného konfliktu sahají do roku 2018, kdy vypukly masové protesty proti diktátorovi Umaru Bašírovi. Po jeho sesazení v roce 2019 se armádní generál Abdel Fattáh al-Burhán a vůdce RSF Mohamed Hamdan Dagalo (známý jako Hemedti) spojili, aby převzali moc. Jejich spojenectví se však brzy rozpadlo a v dubnu 2023 přerostlo ve válku o nadvládu nad zemí.

RSF, která vyrostla z nechvalně známých milic džandžauíd, byla v první fázi konfliktu velmi úspěšná a rozšířila boje do většiny země. Obě strany konfliktu jsou obviňovány z válečných zločinů, včetně hromadných znásilnění, vražd a etnických čistek. Obzvláště brutální byly útoky na příslušníky etnické skupiny Masalit, z nichž mnozí uprchli do sousedního Čadu.

Letos v lednu Spojené státy formálně označily násilnosti páchané RSF za genocidu, což je již podruhé za méně než 30 let, kdy se tento termín v souvislosti se Súdánem používá. Spojené arabské emiráty byly mezitím obviněny z podpory RSF prostřednictvím dodávek zbraní, což však oficiálně popírají. Na bojištích však byly nalezeny emirátské pasy, což naznačuje i možnou přímou účast.

Mezinárodní společenství čelí sílící kritice, že navzdory opakovaným varováním selhává v prevenci dalšího krveprolití. Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka jsou masové útoky v Dárfúru „zřejmým důkazem ceny, kterou platí civilisté za nečinnost světa“.

Súdán dnes stojí na pokraji totálního kolapsu. Miliony lidí hladovějí, miliony dalších nemají kde žít a pomoc často nepřichází. Mezi troskami války zůstává jediná jistota – zoufalství lidí, jejichž utrpení stále uniká pozornosti světa. 

Související

Více souvisejících

afrika Súdán

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 6 hodinami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 7 hodinami

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 8 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

Zdroj: Zuzana Zídková

Další zprávy