ANALÝZA | Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici

Izraelská armáda pokračuje v operacích na území Pásma Gazy, které jsou spojeny s rozsáhlými materiálními škodami a vysokým počtem civilních obětí. Situace se dále vyhrotila v neděli brzy ráno po náletu, při němž došlo k výraznému poškození nemocnice Al-Ahlí, označované za poslední plně funkční zdravotnické zařízení v oblasti. Podle mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisové je nemocnice mimo provoz, byla zničena lékárna i další objekty v jejím areálu.

Podle dostupných informací zůstává přibližně 40 pacientů v nemocnici Al-Ahlí ve vážném stavu a není možné je vzhledem k rozsahu poškození zařízení evakuovat. Dalších 50 osob bylo krátce před náletem přemístěno do jiných zdravotnických zařízení. Během převozu jedno z dětí zemřelo, uvedl portál UN News. Podle deníku The New York Times nebyla příčinou úmrtí přímá palba, ale komplikace spojené s urychlenou evakuací; dítě bylo v péči kvůli poranění hlavy.

Izraelská armáda převzala odpovědnost za nálet na nemocnici Al-Ahlí s odůvodněním, že cílem bylo údajné velitelské stanoviště hnutí Hamás umístěné v jejím areálu. Podle vyjádření armády i jeruzalémské anglikánské církve, která zařízení spravuje, byli zdravotníci před útokem telefonicky vyzváni k evakuaci. Informace o přítomnosti členů Hamásu v nemocnici nelze nezávisle ověřit.

V Pásmu Gazy zůstává v omezeném provozu 21 z celkových 36 nemocnic. Většina z nich byla v průběhu konfliktu, který trvá od října 2023, poškozena. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil znepokojení nad útoky na zdravotnická zařízení a vyzval k jejich ukončení. „Pacienti, zdravotníci a nemocnice musí být chráněni. Blokáda pomoci musí být zrušena,“ uvedl.

Podle humanitárních organizací výrazně narůstá tlak na zbývající zdravotnická zařízení, která zůstávají v provozu. Uzavření nebo poškození většiny nemocnic omezuje schopnost reagovat na vysoký počet zraněných a nemocných. „Hromadné nehody jsou nyní normou a nemocnice, které přijímají zraněné, čelí vážnému nedostatku zásob, včetně klíčových léků,“ uvedla Olga Čerevko z Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA). Humanitární přístup k civilnímu obyvatelstvu je podle OSN i dalších agentur vážně omezen blokádou, nedostatkem paliva a bezpečnostní situací.

Izraelské útoky se rozšiřují

Izraelská vláda o víkendu vyzvala obyvatele Pásma Gazy, zejména z města Chán Júnis a jeho okolí, k evakuaci. Výzvě následovaly intenzivní letecké údery. „Brzy se operace izraelských obranných sil zintenzivní a rozšíří do dalších oblastí na většině území Gazy. Budete muset opustit bojové zóny,“ uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Katz podle serveru France24.

Izraelský ministr obrany Jisrael Katz ve svém prohlášení zároveň vyzval palestinské obyvatele, aby se postavili proti hnutí Hamás, které drží kontrolu nad Pásmem Gazy. Uvedl také, že izraelské síly dokončily převzetí osy Morag – strategického pásu, který protíná Gazu mezi městy Rafáh a Chán Júnis.

Tato osa má podle izraelských představitelů za cíl vytvořit vojenskou nárazníkovou zónu a zamezit přesunům osob a zbraní. Území mezi Moragem a tzv. Filadelfským koridorem, který lemuje hranici s Egyptem, bylo podle Katze začleněno do izraelské bezpečnostní zóny.

Izraelská armáda aktuálně pokračuje v postupu v oblasti města Rafáh na jihu Pásma Gazy, které je od sousedního Chán Júnisu odděleno koridorem kontrolovaným izraelskými silami. Cílem je získat operační kontrolu nad jednotlivými částmi Rafáhu, který je považován za jednu z posledních bašt hnutí Hamás. Město zároveň slouží jako hlavní vstupní bod humanitární pomoci z Egypta přes přechod Rafáh. Dosud izraelské jednotky ovládaly pouze omezené části tohoto území, zejména podél hranice s Egyptem.

Izraelská armáda operuje nejen na jihu, ale také na severu Pásma Gazy, kde zajišťuje území v oblasti koridoru Netzarim. Ten tvoří severojižní osu, která fyzicky rozděluje pásmo a slouží k omezování pohybu ozbrojených skupin i civilního obyvatelstva mezi jednotlivými částmi Gazy. Izraelský postup v této oblasti trvá podle dostupných informací od března.

Ministr obrany Katz tehdy uvedl, že vojenské operace budou pokračovat a stupňovat se, dokud hnutí Hamás nepropustí izraelská rukojmí a nevzdá se kontroly nad územím. Na jeho prohlášení tehdy upozornil server Politico.

Vojenské koridory, například osa Netzarim nebo Morag, představují strategicky kontrolovaná území, která izraelská armáda zajišťuje v rámci svých operací v Pásmu Gazy. Slouží k rozdělení jednotlivých oblastí, omezení pohybu ozbrojených skupin a umožnění vojenských přesunů. Tyto koridory rovněž usnadňují izolaci vybraných měst a čtvrtí, například Rafáhu nebo Chán Júnisu.

O co se Izrael snaží?

​ Od obnovení ofenzivy v březnu 2025 deklaruje Izrael několik strategických cílů, které zahrnují vojenské, bezpečnostní a politické priority. Hlavním cílem izraelských operací je úplná likvidace vojenských a řídících struktur hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Ministr obrany Katz v této souvislosti varoval, že pokud Hamás nepropustí zbývající izraelská rukojmí, armáda bude pokračovat v rozšiřování své přítomnosti a ničení militantní infrastruktury, dokud nebude organizace zcela poražena.

Součástí izraelské strategie je také vytvoření a rozšiřování tzv. bezpečnostních koridorů, jejichž cílem je rozdělit Pásmo Gazy na menší, izolované oblasti a omezit schopnost Hamásu operovat napříč územím. Koridor Morag, vedoucí mezi Rafáhem a Chán Júnisem, byl podle izraelských ozbrojených sil plně obsazen a začleněn do širší bezpečnostní zóny.

Izrael rovněž usiluje o propuštění rukojmích zajatých Hamásem během útoku ze 7. října 2023. Podle dostupných údajů se v zajetí stále nachází 59 osob, z nichž přibližně 24 je podle izraelských zdrojů považováno za živé.

Od obnovení bojových operací 18. března izraelská armáda provedla více než 220 náletů na obytné domy a přechodná stanová obydlí určená pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle údajů OSN bylo od té doby nuceno znovu uprchnout ze svých útočišť téměř 400 tisíc Palestinců.

Izraelská armáda zároveň vyhlásila podél celé hranice mezi Gazou a Izraelem uzavřenou zónu, do níž je vstup zakázán. Jakékoli osoby, které se v ní pohybují, jsou podle izraelské armády považovány za potenciální hrozbu. V oblasti zvané perimetr byla většina budov zničena.

Navzdory mezinárodnímu tlaku, včetně výzev ze strany OSN a dalších států, Izrael pokračuje ve vojenských operacích s cílem dosáhnout úplného vítězství nad Hamásem a nastavit novou bezpečnostní architekturu v oblasti. Premiér Benjamin Netanjahu v této souvislosti uvedl, že Izrael nebude akceptovat návrat Hamásu k moci v Gaze a nevylučuje další rozšiřování vojenské kontroly, pokud nedojde k propuštění rukojmích.