ANALÝZA | Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici

Izrael pokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy i přes rostoucí mezinárodní kritiku a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře. Mezi nejnovější cíle patřila nemocnice Al-Ahlí, poslední zdravotnické zařízení, které na území zasaženém boji ještě naplno fungovalo. Nedělní nálet si podle dostupných informací nevyžádal přímé oběti, avšak jeho dopady na dostupnost zdravotní péče v oblasti jsou podle humanitárních organizací zásadní.

Izraelská armáda pokračuje v operacích na území Pásma Gazy, které jsou spojeny s rozsáhlými materiálními škodami a vysokým počtem civilních obětí. Situace se dále vyhrotila v neděli brzy ráno po náletu, při němž došlo k výraznému poškození nemocnice Al-Ahlí, označované za poslední plně funkční zdravotnické zařízení v oblasti. Podle mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisové je nemocnice mimo provoz, byla zničena lékárna i další objekty v jejím areálu.

Podle dostupných informací zůstává přibližně 40 pacientů v nemocnici Al-Ahlí ve vážném stavu a není možné je vzhledem k rozsahu poškození zařízení evakuovat. Dalších 50 osob bylo krátce před náletem přemístěno do jiných zdravotnických zařízení. Během převozu jedno z dětí zemřelo, uvedl portál UN News. Podle deníku The New York Times nebyla příčinou úmrtí přímá palba, ale komplikace spojené s urychlenou evakuací; dítě bylo v péči kvůli poranění hlavy.

Izraelská armáda převzala odpovědnost za nálet na nemocnici Al-Ahlí s odůvodněním, že cílem bylo údajné velitelské stanoviště hnutí Hamás umístěné v jejím areálu. Podle vyjádření armády i jeruzalémské anglikánské církve, která zařízení spravuje, byli zdravotníci před útokem telefonicky vyzváni k evakuaci. Informace o přítomnosti členů Hamásu v nemocnici nelze nezávisle ověřit.

V Pásmu Gazy zůstává v omezeném provozu 21 z celkových 36 nemocnic. Většina z nich byla v průběhu konfliktu, který trvá od října 2023, poškozena. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil znepokojení nad útoky na zdravotnická zařízení a vyzval k jejich ukončení. „Pacienti, zdravotníci a nemocnice musí být chráněni. Blokáda pomoci musí být zrušena,“ uvedl.

Podle humanitárních organizací výrazně narůstá tlak na zbývající zdravotnická zařízení, která zůstávají v provozu. Uzavření nebo poškození většiny nemocnic omezuje schopnost reagovat na vysoký počet zraněných a nemocných. „Hromadné nehody jsou nyní normou a nemocnice, které přijímají zraněné, čelí vážnému nedostatku zásob, včetně klíčových léků,“ uvedla Olga Čerevko z Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA). Humanitární přístup k civilnímu obyvatelstvu je podle OSN i dalších agentur vážně omezen blokádou, nedostatkem paliva a bezpečnostní situací.

Izraelské útoky se rozšiřují

Izraelská vláda o víkendu vyzvala obyvatele Pásma Gazy, zejména z města Chán Júnis a jeho okolí, k evakuaci. Výzvě následovaly intenzivní letecké údery. „Brzy se operace izraelských obranných sil zintenzivní a rozšíří do dalších oblastí na většině území Gazy. Budete muset opustit bojové zóny,“ uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Katz podle serveru France24.

Izraelský ministr obrany Jisrael Katz ve svém prohlášení zároveň vyzval palestinské obyvatele, aby se postavili proti hnutí Hamás, které drží kontrolu nad Pásmem Gazy. Uvedl také, že izraelské síly dokončily převzetí osy Morag – strategického pásu, který protíná Gazu mezi městy Rafáh a Chán Júnis.

Tato osa má podle izraelských představitelů za cíl vytvořit vojenskou nárazníkovou zónu a zamezit přesunům osob a zbraní. Území mezi Moragem a tzv. Filadelfským koridorem, který lemuje hranici s Egyptem, bylo podle Katze začleněno do izraelské bezpečnostní zóny.

Izraelská armáda aktuálně pokračuje v postupu v oblasti města Rafáh na jihu Pásma Gazy, které je od sousedního Chán Júnisu odděleno koridorem kontrolovaným izraelskými silami. Cílem je získat operační kontrolu nad jednotlivými částmi Rafáhu, který je považován za jednu z posledních bašt hnutí Hamás. Město zároveň slouží jako hlavní vstupní bod humanitární pomoci z Egypta přes přechod Rafáh. Dosud izraelské jednotky ovládaly pouze omezené části tohoto území, zejména podél hranice s Egyptem.

Izraelská armáda operuje nejen na jihu, ale také na severu Pásma Gazy, kde zajišťuje území v oblasti koridoru Netzarim. Ten tvoří severojižní osu, která fyzicky rozděluje pásmo a slouží k omezování pohybu ozbrojených skupin i civilního obyvatelstva mezi jednotlivými částmi Gazy. Izraelský postup v této oblasti trvá podle dostupných informací od března.

Ministr obrany Katz tehdy uvedl, že vojenské operace budou pokračovat a stupňovat se, dokud hnutí Hamás nepropustí izraelská rukojmí a nevzdá se kontroly nad územím. Na jeho prohlášení tehdy upozornil server Politico.

Vojenské koridory, například osa Netzarim nebo Morag, představují strategicky kontrolovaná území, která izraelská armáda zajišťuje v rámci svých operací v Pásmu Gazy. Slouží k rozdělení jednotlivých oblastí, omezení pohybu ozbrojených skupin a umožnění vojenských přesunů. Tyto koridory rovněž usnadňují izolaci vybraných měst a čtvrtí, například Rafáhu nebo Chán Júnisu.

O co se Izrael snaží?

​ Od obnovení ofenzivy v březnu 2025 deklaruje Izrael několik strategických cílů, které zahrnují vojenské, bezpečnostní a politické priority. Hlavním cílem izraelských operací je úplná likvidace vojenských a řídících struktur hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Ministr obrany Katz v této souvislosti varoval, že pokud Hamás nepropustí zbývající izraelská rukojmí, armáda bude pokračovat v rozšiřování své přítomnosti a ničení militantní infrastruktury, dokud nebude organizace zcela poražena.

Součástí izraelské strategie je také vytvoření a rozšiřování tzv. bezpečnostních koridorů, jejichž cílem je rozdělit Pásmo Gazy na menší, izolované oblasti a omezit schopnost Hamásu operovat napříč územím. Koridor Morag, vedoucí mezi Rafáhem a Chán Júnisem, byl podle izraelských ozbrojených sil plně obsazen a začleněn do širší bezpečnostní zóny.

Izrael rovněž usiluje o propuštění rukojmích zajatých Hamásem během útoku ze 7. října 2023. Podle dostupných údajů se v zajetí stále nachází 59 osob, z nichž přibližně 24 je podle izraelských zdrojů považováno za živé.

Od obnovení bojových operací 18. března izraelská armáda provedla více než 220 náletů na obytné domy a přechodná stanová obydlí určená pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle údajů OSN bylo od té doby nuceno znovu uprchnout ze svých útočišť téměř 400 tisíc Palestinců.

Izraelská armáda zároveň vyhlásila podél celé hranice mezi Gazou a Izraelem uzavřenou zónu, do níž je vstup zakázán. Jakékoli osoby, které se v ní pohybují, jsou podle izraelské armády považovány za potenciální hrozbu. V oblasti zvané perimetr byla většina budov zničena.

Navzdory mezinárodnímu tlaku, včetně výzev ze strany OSN a dalších států, Izrael pokračuje ve vojenských operacích s cílem dosáhnout úplného vítězství nad Hamásem a nastavit novou bezpečnostní architekturu v oblasti. Premiér Benjamin Netanjahu v této souvislosti uvedl, že Izrael nebude akceptovat návrat Hamásu k moci v Gaze a nevylučuje další rozšiřování vojenské kontroly, pokud nedojde k propuštění rukojmích.

Související

Izraelská armáda

Izraelští vojáci přiznali, že používají palestinské civilisty jako lidské štíty

Podle investigativního šetření agentury Associated Press (AP) je izraelská armáda systematicky obviňována z toho, že nutí palestinské civilisty sloužit jako lidské štíty během své ofenzivy v Pásmu Gazy. Sedm Palestinců a dva izraelští vojáci popsali, že civilisté byli nuceni vstupovat do budov a tunelů kvůli kontrole přítomnosti výbušnin nebo ozbrojenců. Vše probíhá v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které takové praktiky výslovně zakazuje.
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu čelí obvinění z pomluvy poté, co napadl Macrona, Carneyho a Starmera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dostal do mimořádného diplomatického konfliktu se západními spojenci, když obvinil lídry Francie, Kanady a Spojeného království z podněcování antisemitismu a podpory hnutí Hamás. Tvrdá slova, která vyvolala vlnu pobouření, zazněla v reakci na společné prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona, premiéra Marka Carneyho a premiéra Keira Starmera, kteří vyzvali Izrael k ukončení ofenzivy a blokády humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Více souvisejících

Izrael Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

před 3 hodinami

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

včera

včera

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

včera

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

včera

Donald Trump

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

včera

včera

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Herní systém hokejového mistrovství světa by se změnit měl. A nejen ten

Tahle glosa může někomu připadat jako hořekování nad tím, že Češi vypadli z turnaje ve čtvrtfinále kvůli hernímu systému, jakým se turnaj hraje už od roku 2012, ale jde jen o shodu náhod. Češi ve čtvrtek z turnaje mistrovství světa vypadli zaslouženě, neboť jejich soupeř Švédové prokazovali od začátku turnaje nezpochybnitelnou a neoddiskutovatelnou kvalitu, který v týmu plné hvězd z NHL měli a rozdílná kvalita na obou stranách tak musela být znát. O změně herního systému mistrovství světa jsem však považoval za vhodné napsat, jelikož jsem čím dál víc toho názoru, že je nesmyslný, kromě toho, že už je přežitý. A pak především jsem se o tom rozhodl napsat poté, co tuto myšlenku spočívající ve změně herního systému MS, pozvedl po zápase Česka s Maďarskem český trenér Radim Rulík.

včera

MS v hokeji

Dánsko historicky postoupilo přes Kanadu. Švýcaři si poradili s Rakouskem, USA po obratu vyřadila Finy

Čtvrtfinálový čtvrtek vygeneroval semifinalisty letošního hokejového mistrovství světa v Dánsku a ve Švédsku. Do bojů o medaile se zapojí o víkendu Švýcaři, kteří si v alpském derby poradili s Rakouskem 6:0, stejně tak Američané, kteří v duelu dvou obratů vyřadili Finy. Rozhodně o největší překvapení se postarali domácí Dánové, kteří zaskočili favorizovanou Kanadu plnou hvězd NHL v nedbalkách a po nečekaně vyrovnaném průběhu až dvěma góly v závěru otočili senzačně z 0:1 na 2:1 a poprvé v historii si tak zahrají o medaile. Doplnili tak v bojích o ně další pořadatelský tým Švédsko, které přešlo, jak známo, přes Čechy.

včera

Rusko, Kreml

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

včera

Izraelští vojáci přiznali, že používají palestinské civilisty jako lidské štíty

Podle investigativního šetření agentury Associated Press (AP) je izraelská armáda systematicky obviňována z toho, že nutí palestinské civilisty sloužit jako lidské štíty během své ofenzivy v Pásmu Gazy. Sedm Palestinců a dva izraelští vojáci popsali, že civilisté byli nuceni vstupovat do budov a tunelů kvůli kontrole přítomnosti výbušnin nebo ozbrojenců. Vše probíhá v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které takové praktiky výslovně zakazuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy