Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Po schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě Trump oznámil uzavření „velmi velké dohody“, v jejímž rámci budou evropské země nakupovat americké zbraně za miliardy dolarů, přičemž dodávky mají být okamžitě nasměrovány na ukrajinské bojiště. „Jsou to Patrioty. Všechny. Kompletní výbava i s bateriemi,“ řekl Trump, podle něhož by první systémy měly být doručeny během několika dnů ze zásob evropských států a následně doplněny z americké výroby.

Dodal také, že celou transakci zaplatí evropští spojenci. Trump zdůraznil, že dohoda je „zcela hotová a schválená“ a zbraně budou poskytnuty „okamžitě“.

Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že se do programu zbrojní pomoci zapojí Německo, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada – a že jde teprve o první vlnu pomoci. Německý kancléř Friedrich Merz již dříve uvedl, že Berlín je připraven zakoupit další systémy Patriot. Podle Trumpa má jedna nejmenovaná země připraveno k odeslání až 17 těchto systémů, případně „velkou část z nich“.

Tato pomoc představuje výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany. V současnosti má Kyjev k dispozici jen asi šest baterií systému Patriot, přičemž čelí každodenním útokům ruských dronů a raket.

Současně Trump opět kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Obvinil ho z toho, že předstírá zájem o mír, zatímco ve skutečnosti stupňuje útoky na ukrajinská města. Uvedl, že Putin má 50 dní na to, aby ukončil válku – jinak USA zavedou 100% cla na veškerý ruský dovoz a uvalí rozsáhlé „sekundární tarify“ na země, které nadále kupují ruskou ropu či jiné suroviny.

„Sekundární cla jsou velmi silná zbraň,“ řekl Trump. Podle pozorovatelů jde o zásadní změnu jak v tónu, tak v obsahu americké politiky vůči Ukrajině.

Dosud Trumpův tým projevoval k Ukrajině značnou skepsi a prezident sám často zpochybňoval smysl další americké podpory. Pondělní projev ale nabídl zatím nejvřelejší slova o Ukrajině a evropských spojencích. Po jeho boku v Bílém domě stál Rutte i viceprezident JD Vance – dlouhodobý odpůrce amerického angažmá v Evropě.

„Ukrajinci bojují s obrovskou odvahou,“ prohlásil Trump. „Evropa má pro tuto válku obrovského ducha. Věří tomu. A silná Evropa je dobrá věc – opravdu dobrá.“

Trump popsal i svou osobní frustraci z Putina a naznačil, že na něj v poslední době začala mít vliv i první dáma Melania. „Vždycky mám s Putinem příjemný rozhovor. A pak v noci dopadají rakety. Přijdu domů a říkám první dámě: Mluvil jsem dnes s Vladimirem. Skvělý rozhovor. A ona na to: Opravdu? Právě vybombardovali další město.“

Navzdory těmto výrokům Trump stále odmítl Putina označit za vraha: „Nechci říct, že je to vrah, ale je to tvrdý chlap. To už se prokázalo. Obelstil hodně lidí. Ne však mě. Ale nakonec už nestačí mluvit. Je potřeba jednat.“

Zatímco Kyjev krok USA přivítal – například člen ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Kovalenko reagoval jednoduše slovy „Cool“ – reakce z Moskvy byla pohrdavá. Vysoce postavený ruský senátor Konstantin Kosačov označil Trumpovo prohlášení na sociálních sítích za „horký vzduch“. Ruští vojenští blogeři se k věci vyjádřili stejně odmítavě.

Skeptičtí zůstávají i někteří Ukrajinci. Známý novinář Illia Ponomarenko napsal: „Kolik životů by se dalo zachránit, kdyby Trump od začátku naslouchal moudrým a čestným lidem místo lžím toho kanibala Putina po telefonu?“

Ať už ale Trumpovy motivace byly jakékoli, Ukrajině přichází důležitá a okamžitá pomoc – byť znovu s otazníkem, co bude dál.