Skutečné dopady extrémního počasí? Smrtící povodně loni zasáhly jen v Evropě na půl milionu lidí

Klimatické extrémy, způsobené především znečištěním z fosilních paliv, proměnily evropskou krajinu ve scénu plnou devastace. Řeky se vylévaly z břehů a ničily mosty i silnice, zatímco města zápasily s vodními masami, které zaplavily celé čtvrti. Povodně dosáhly „vysoké“ úrovně na 30 % říční sítě a u 12 % překročily hranici „závažné“ povodně.

Nejhorší katastrofy postihly střední Evropu v září a východní Španělsko v říjnu. Tyto dvě události si vyžádaly více než 250 z celkových 335 obětí povodní zaznamenaných v celé Evropě v roce 2024. Odborníci připisují rostoucí sílu těchto událostí globálnímu oteplování, které vede k vyšší schopnosti oblačnosti uvolňovat extrémní množství srážek.

Generální ředitelka WMO Celeste Saulo upozornila, že „každý další zlomek stupně“ hraje roli v prohlubování krizí, a vyzvala k rychlejší a koordinovanější adaptaci na měnící se klima. Podle ní sice dochází k pokroku, ale „je třeba jít dál, rychleji a společně“.

Zpráva rovněž upozorňuje na nárůst dní s intenzivním tepelným stresem – „silným“, „velmi silným“ a „extrémním“ – které se v roce 2024 umístily na druhém místě v historických tabulkách. Jihovýchodní Evropa zažila nejdelší vlnu veder v historii, která v červenci zasáhla více než polovinu regionu po dobu třinácti dnů.

Současně s vedry došlo i k rozsáhlým lesním požárům, které přímo zasáhly 42 000 lidí. Téměř čtvrtina veškeré spálené plochy v Evropě připadá na ničivé požáry v Portugalsku, kde během jednoho týdne v září shořelo přibližně 110 000 hektarů lesa.

Klimatická vědkyně Friederike Otto z Imperial College London, která se na zprávě nepodílela, uvedla, že dokument „odhaluje bolest, kterou Evropané již nyní zažívají v důsledku extrémního počasí“. Varovala, že při současném tempu míříme ke globálnímu oteplení o 3 °C do roku 2100, což by znamenalo ještě ničivější důsledky.

Zpráva také zaznamenala výrazný kontrast mezi západní a východní částí kontinentu. Západ Evropy byl vlhký a zatažený, zatímco východ sužovala sucha a nadprůměrné teploty. Významné řeky jako Temže ve Velké Británii a Loira ve Francii dosáhly během několika měsíců rekordních průtoků za posledních 33 let.

Glaciologická měření přinesla další znepokojivá data – ledovce ve všech evropských regionech zaznamenaly čistý úbytek hmoty, přičemž ty ve Skandinávii a na Špicberkách utrpěly největší ztráty v historii měření. Teploty nad polárním kruhem byly rovněž nezvykle vysoké a ve Středozemním moři byla naměřena nejvyšší teplota povrchových vod.

Froila Palmeiro z Euro-středomořského centra pro změny klimatu upozornila, že tyto extrémy nejen ničí místní ekosystémy, ale zároveň ovlivňují meteorologické vzorce napříč celou Evropou.

Přestože Evropa se otepluje dvakrát rychleji než světový průměr, zároveň snižuje emise skleníkových plynů rychleji než jiné velké ekonomiky. EU plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a letos má představit i cíl 90% snížení emisí do roku 2040.

Podle klimatického aktivisty Thomase Gelina z Greenpeace EU zpráva jasně ukazuje, že političtí lídři stále selhávají v úsilí zastavit expanzi fosilního průmyslu. „Jediné části Evropy, které nejsou doslova uvařené, jsou spláchnuty povodněmi,“ řekl. „EU musí okamžitě aktualizovat své klimatické cíle a jako první krok zastavit nové fosilní projekty.“