KOMENTÁŘ | Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Agresivní obchodní kroky současné administrativy Bílého domu míří především proti vlastním občanům, byť to oficiálně popírá. I přesto však mohou mít zásadní dopad na evropské trhy a lze očekávat řadu negativních ekonomických důsledků. Akciové indexy klesají nejen ve Spojených státech a americkému hospodářství se předpovídá recese, což je vývoj, který může mít dalekosáhlé následky pro globální ekonomiku.

Mezi ozbrojeným a obchodním konfliktem existují zásadní rozdíly, v mnoha ohledech si však zůstávají podobné. V obou případech totiž nejvíce dopadnou na civilní obyvatelstvo, které se. chtě nechtě, stává součástí boje. V současném konfliktu se role nepřítele překvapivě ujaly Spojené státy. Ačkoli je s Evropou spojuje vojenské spojenectví, nebrání jim to v uplatňování tvrdé obchodní politiky.

Evropská unie proto nehodlá jen pasivně přihlížet uvalování vysokých cel ze strany Trumpovy administrativy. Připravuje protiopatření. A stejně jako v tradiční válce, i zde ponesou následky běžní občané zasažených zemí.

Ano, do obchodní války se mohou zapojit i běžní občané – a jejich vliv může být v mnoha ohledech výraznější než formální uvalování cel a dalších dovozních omezení vůči USA. Tuto sílu si uvědomili i Kanaďané, kteří po opakovaném zavedení a následném zrušení cel sáhli k masovým bojkotům amerických výrobků.

Na černé listině se ocitla nejen slavná americká auta – včetně ikonické Tesly –, ale i regály některých obchodů s lihovinami, které se rozhodly skoncovat s nabídkou amerických značek. Protest se však neomezuje pouze na hmatatelné produkty. Mezi cíle bojkotu se nově řadí i digitální kolosy v čele s americkými sociálními sítěmi. Kanaďané je začali ignorovat, a nejvíc to schytal X, dříve známý jako Twitter – platforma pod křídly Elona Muska, nejbohatšího muže planety a samozvaného arbitra veřejného diskurzu.

Evropané mají právě teď příležitost zaujmout postoj. Nikdo je sice nemůže nutit vzdát se všech amerických značek, ale možnost omezit jejich spotřebu tu je – a dává smysl víc než kdy dřív. Každý takový krok nejen vysílá signál přes Atlantik, ale zároveň posiluje evropské, a především české. firmy, které se už brzy mohou ocitnout v sevření tvrdé obchodní války s USA.

EuroZprávy.cz se už zmínily o tom, jaké varianty existují pro korporátní americké sociální sítě z dílny společnosti Meta a miliardáře Muska. Kam je možné ze známých platforem přejít naleznete přehledně zpracované zde.

Přípitek jako první

Kde jinde začít než u zlatavého moku? České pivo je fenomén, oblíbené nejen doma, ale i daleko za hranicemi. A není divu. Češi si drží světové prvenství v konzumaci piva, což nám s jistou dávkou obdivu přiznal i americký server USA Today. Inu, když pít, tak srdcem – a po česku. Z amerických piv je v českých obchodech běžně k dispozici například Corona a neuškodí ji nahradit jakýmkoli českým pivem – značek je na výběr nespočet.

A když už zůstáváme u alkoholu, byla by škoda nezmínit pestrou paletu evropských destilátů a likérů. Starý kontinent se může pochlubit nápoji s hlubokou tradicí i jedinečným charakterem – ať už jde o nasládlý irský likér Baileys, aromatický nizozemský gin Beefeater či italský Aperol.

Z jihu Evropy přichází také Metaxa – řecký destilát s bohatou chutí, která v sobě nese stopy slunce i bylin. Ve střední Evropě pak najdeme poklady nám nejbližší: českou Becherovku s charakteristickou bylinnou recepturou, moravskou slivovici s vůní švestek, polskou Zubrówku s typickým stéblem bizoní trávy, kořeněný německý Jägermeister i švýcarský Absint, nápoj s nezaměnitelnou silou.

Někdo by mohl namítnout, že americké whiskey či brandy mají své kvality – a v některých případech jistě právem. Přesto je možné tyto nápoje bez obav nahradit evropskými alternativami, které nejen že obstojí v přímém srovnání, ale často nabídnou i větší hloubku chuti a delší tradici.

Skotská whisky je kapitolou sama pro sebe – od kouřových single malt z ostrovů až po jemnější varianty z vysočin. Značky jako Glenfiddich, Lagavulin nebo Macallan patří k tomu nejlepšímu, co svět destilátů nabízí. Irská whiskey, například Jameson, Redbreast nebo Teeling, se zase vyznačuje jemně nasládlým charakterem, který ocení i ti, kdo s whiskey teprve začínají.

Hlavní chod

Na regálech našich obchodů se běžně setkáváme s celou řadou amerických produktů. Mnohé z nich však lze snadno a spolehlivě nahradit – ať už kvalitními evropskými alternativami, nebo výrobky ze zemí, které s Evropou sdílejí společné hodnoty i rostoucí obchodní zájmy. Pokud evropský ekvivalent chybí, stále je tu možnost sáhnout po kanadských nebo mexických produktech.

Právě tyto dvě země, kulturně blízké a hospodářsky kompatibilní, představují přirozené partnery pro hlubší spolupráci. Ta je zatím v počátcích, ale potenciál do budoucna je značný. A co víc, současná americká politika v čele s Trumpem paradoxně tlačí Evropu k tomu, aby hledala nové směry a partnery mimo tradiční rámec transatlantických vztahů. A právě v tom může být příležitost.

Neexistuje snad nic vlastenečtějšího, než si místo americké Coca-Coly nebo Pepsi dopřát sklenici poctivé české Kofoly – nápoje, který vznikl jako domácí odpověď na zámořské limonády a dodnes si drží svůj charakteristický bylinkový profil.

A není to jen o limonádách. Místo amerických chipsů značky Lay’s lze sáhnout po českých Bohemia Chips nebo slovenských značkách, které nabízejí stejně křupavý zážitek – často i s méně průmyslovou příchutí. Populární buráková másla z dovozu snadno nahradí produkty od evropských výrobců, ať už z Německa, Nizozemska nebo Česka, kde roste nabídka ořechových másel z kvalitních surovin bez přidaných olejů a cukrů.

Čokoládové tyčinky typu Snickers a Mars mají své alternativy v domácí produkci – od studentské pečeti až po menší řemeslné čokoládovny, které vsází na poctivost. Místo amerických cereálií typu Cheerios nebo Frosties zase stojí za to podpořit evropské výrobce müsli, granol nebo kaší, které kladou důraz na přírodní složení a méně cukru.

V oblasti hotových omáček, kečupů a BBQ marinád nabízí Evropa bohatou škálu regionálních specialit, od italských rajčatových omáček přes francouzské hořčice až po české kečupy a čatní s lokálním podpisem. Stačí se jen trochu porozhlédnout – a zjistíte, že Evropa (a Česko obzvlášť) má víc než důstojné odpovědi na většinu amerických supermarketových stálic.

Čas nasednout a jet

Když už máme nákupní tašky naplněné kvalitními evropskými a českými potravinami, je ideální čas nasednout do auta a vyrazit domů. A proč ne právě v evropském voze? Pokud se chceme skutečně postavit za domácí a regionální ekonomiku, můžeme to udělat i volbou automobilu.

Namísto amerických značek, jako jsou Ford, Chevrolet nebo Tesla, se nabízí celá řada evropských alternativ. Z Česka pochází Škoda Auto coby symbol spolehlivosti, praktičnosti a cenové dostupnosti. Ze sousedního Německa pocházejí precizní a silní hráči jako Volkswagen, Audi, BMW, Mercedes-Benz či Opel.

Francie přináší na trh vozy jako Peugeot, Citroën a Renault, známé svou pohodlností a inovacemi v oblasti městské mobility. Itálie vnáší do automobilového světa špetku temperamentu s Fiatem, Alfou Romeo nebo luxusním Maserati. Ze severu Evropy pak pochází švédské Volvo a Saab, které si získaly výbornou pověst díky důrazu na bezpečnost.

Ani menší evropské automobilky nezůstávají pozadu – španělský SEAT (součást koncernu Volkswagen), rumunská Dacia nebo britské značky jako MINI a Land Rover dokazují, že evropská nabídka je skutečně pestrá.

Volbou evropského automobilu nepodporujeme jen lokální pracovní místa a technologie, ale také model průmyslu, který se stále více orientuje na ekologii, elektromobilitu a udržitelnost. A to je trend, který má smysl nejen pro naši peněženku, ale i pro budoucnost.

Večerní scrollování

Jen málo z nás si dnes dokáže představit každodenní život bez technologií, chytrých zařízení a sociálních sítí. Ať už jde o vášnivé hráče, filmové fanoušky nebo uživatele, kteří tráví hodiny scrollováním na obrazovce, i v digitálním světě existuje prostor pro uvědomělou volbu. A i tady se dá bránit proti obchodní agresi, která přichází zpoza oceánu.

Namísto amerických sociálních platforem jako X (dříve Twitter), Facebook, Instagram nebo TikTok (byť vlastněný čínskou společností, ale silně napojený na americký trh), mohou uživatelé dát šanci evropským alternativám – ať už jde o německý Mastodon, který nabízí decentralizovanou a otevřenou formu komunikace, nebo francouzský Peertube jako alternativu k YouTube, kde mají uživatelé větší kontrolu nad obsahem i soukromím.

Pro ty, kdo se věnují gamingu, je dobrou zprávou, že řada špičkových herních studií sídlí právě v Evropě – a to včetně CD Projekt RED (Polsko), Bohemia Interactive (Česko), Larian Studios (Belgie), Ubisoft (Francie) nebo Remedy Entertainment (Finsko). Herní konzole sice dnes ovládají zejména americký a japonský trh, ale výběr her samotných může být vědomým rozhodnutím o tom, koho podporujeme.

A pokud jde o streamovací platformy, vedle Netflixu nebo Amazon Prime roste vliv evropských služeb jako je německé Joyn, francouzské Salto, britské ITVX nebo domácí Voyo od televize Nova, které nabízí kvalitní lokální i evropskou produkci bez amerického přefiltru.

A nesmíme zapomínat na to, co máme doma – elektronické spotřebiče. I zde dominují silní evropští hráči. Německý Bosch, Siemens a Miele patří ke světové špičce v oblasti kuchyňských i domácích přístrojů. Z Itálie pochází designově výrazné značky jako Smeg nebo De‘Longhi. Skandinávie nabízí kvalitní a energeticky úsporné produkty značek Electrolux a Asko. Z Británie pochází například Dyson, který se proslavil svými vysavači a fénovací technologií.

Vedle známých jmen se začínají prosazovat i menší výrobci, kteří vsází na lokálnost, udržitelnost a opravitelnost – ať už jde o domácí ETA či slovenský Concept. Volbou evropských spotřebičů nepodporujeme jen kvalitu a dlouhou životnost, ale také vyšší standardy v ochraně spotřebitele, pracovních podmínkách i ekologii.

Stejně tak i výběr technologií, ať už jde o software, aplikace nebo dokonce samotný hardware, může reflektovat náš postoj. Operační systémy jako Linux mají evropské kořeny a důraz na otevřenost a nezávislost, zatímco evropské firmy jako Nokia (Finsko) nebo Fairphone (Nizozemsko) se snaží prosazovat etičtější a udržitelnější přístup ke spotřební elektronice.