Experti popsali, jak by vypadala globální obchodní válka. Svět by stála neuvěřitelné jmění

Studie upozorňuje, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2025 již vyvolal vlnu protekcionistických opatření, která v krátké době přetvářejí globální obchodní vztahy. Nejhorší možný scénář počítá s rozsáhlou odvetnou reakcí dotčených států na americká cla, což by vedlo k významnému zdražení zboží, snížení konkurenceschopnosti firem a narušení globálních dodavatelských řetězců.

Ekonomové popsali šest různých scénářů, od prvních tarifních opatření až po úplnou obchodní válku:

1. První vlna amerických celních opatření: Ceny ve Spojených státech vzrostou o 2,7 %, reálný HDP na obyvatele se sníží o 0,9 %. Kanada zaznamená pokles blahobytu o 3,2 %, Mexiko o 5 %.
2. Odveta Kanady, Mexika a Číny: Pokles ekonomického výkonu USA se prohloubí na 1,1 %, Kanada a Mexiko ztratí 5,1 % a 7,1 % blahobytu.
3. Americká cla ve výši 25 % na zboží z EU: Objem transatlantického obchodu se prudce sníží, evropská výroba bude narušena, USA zaznamenají pokles blahobytu o 1,5 %.
4. Odveta EU v podobě 25% cel na americké zboží: Ceny v USA i EU vzrostou, blahobyt obou stran se sníží, zatímco Velká Británie může krátkodobě těžit z přesměrování obchodních toků.
5. Americká globální cla: Dojde k výrazné kontrakci mezinárodního obchodu, prudkému růstu cen a oslabení ekonomického výkonu Severní Ameriky i Spojeného království.
6. Plnohodnotná obchodní válka: Vzájemná eskalace cel povede k rozsáhlému narušení globálního obchodu, vážným ztrátám pro USA a celkovému hospodářskému propadu ve výši 1,4 bilionu dolarů.

Pokud by došlo k nejhoršímu scénáři, americký export by klesl o 66,2 %, zatímco dovoz by se propadl o 46,3 %. Výrazně by se snížil i celkový hospodářský blahobyt USA o 2,5 %, zatímco ceny by vzrostly o 5,5 %. Kanada a Mexiko by rovněž čelily hlubokému ekonomickému propadu – jejich export by klesl o více než 30 %, zatímco blahobyt by se snížil o 4,9 %, resp. 6,6 %.

V Evropě a Asii by dopady nebyly tak drastické, ale i velké ekonomiky jako Německo, Čína, Japonsko a Velká Británie by zaznamenaly pokles objemu obchodu, snížení domácí produkce a pokles ekonomického blahobytu. Spojené království by podle modelu čelilo poklesu exportu o 7 %, snížení dovozu o 5,2 % a celkovému zhoršení hospodářské situace o 0,5 %.

Pro Velkou Británii představuje možné narušení mezinárodního obchodu jak riziko, tak potenciální příležitost. Na jedné straně může těžit z možnosti přesměrování obchodních toků a zvýšeného exportu do USA, na druhé straně však čelí hrozbám v klíčových odvětvích, jako je automobilový průmysl a technologie.

Studie upozorňuje, že v post-brexitové realitě stojí Spojené království na křižovatce – může se snažit využít nové obchodní příležitosti, ale zároveň čelí riziku prohloubení rozdílů s Evropskou unií, zejména kvůli regulačním nesouladům a politické nedůvěře.

Ekonomové z Aston Business School uzavírají, že dlouhodobé zisky pro britskou ekonomiku budou záviset na tom, zda se zemi podaří obnovit úzké vztahy s EU a podporovat pravidly řízený mezinárodní obchod. Bez stabilního obchodního rámce by mohla být Velká Británie nakonec jednou z obětí nové globální obchodní krize.