Přestože obchodní válka rozpoutaná prezidentem Donaldem Trumpem nevyhnutelně zasáhne evropské hospodářství, v Bruselu vidí v aktuální situaci také příležitosti. Ekonomika se na globální úrovni štěpí do tří hlavních bloků – Spojených států, Číny a Evropy – a současné obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem může dát Evropské unii nečekanou výhodu.
Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau označil Trumpa za politika, který si sám střílí vlastní góly, a upozornil, že klíčem pro Evropu bude tuto šanci správně využít.
Evropská unie má co dohánět. Kontinent se po pandemii covidu-19 zotavoval mnohem pomaleji než Spojené státy a růst byl zhruba poloviční. Německo, motor evropské ekonomiky, čelilo vlně uzavírání továren v důsledku energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.
Jednotný evropský trh, který měl firmám umožnit snadný přístup ke 450 milionům spotřebitelů, v praxi zůstal roztříštěný a evropská politika byla mnohdy zkostnatělá. Přesto poslední Trumpovy kroky, zejména zavedení nových cel na začátku dubna, začaly měnit atmosféru.
Euro od začátku roku posílilo vůči dolaru o 10 procent, protože investoři hledají stabilnější měny. Ještě výraznější pohyby se odehrály na trhu s vládními dluhopisy – investoři prodávali americké dluhopisy a prchali k těm evropským, což zvýšilo náklady na financování amerického státního dluhu.
Ekonom Davide Oneglia z poradenské společnosti TS Lombard upozorňuje, že Trumpovo podkopávání důvěry v dolar a v americké vládní dluhopisy nechtěně posiluje mezinárodní postavení eura.
Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu USA pro rok 2025 o 0,9 procentního bodu, což je největší pokles ze všech velkých ekonomik kromě Mexika. Čínská ekonomika zaznamenala pokles odhadu o 0,6 bodu, zatímco eurozóna vyvázla s minimálním snížením o 0,2 bodu.
Ursula von der Leyen zahájila svůj druhý mandát v čele Evropské komise s heslem o posílení konkurenceschopnosti. Evropské snahy působily dlouhodobě bezzubě, zatímco Amerika produkovala nové technologické giganty a Čína se stala lídrem v oblasti čisté energie, elektromobilů a robotiky.
Nicméně nově zavedená cla přesahující 100 procent mezi USA a Čínou vkládají Evropě do rukou trumfy. Evropské zboží, jako chemikálie, dopravní prostředky či průmyslové výrobky, se může stát atraktivnější alternativou pro zákazníky v USA i Číně.
Podle Ludovica Suttor-Sorela z Evropské sítě makroekonomické politiky by mohli Evropané těžit z nových trhů tam, kde se Američané a Číňané budou navzájem blokovat. Vzájemné přestřelky mezi Washingtonem a Pekingem už snížily objem lodní přepravy přes Tichý oceán a ohrožují zásobování obchodů.
Celý svět, který dlouho vnímal Spojené státy jako vůdce volného obchodu, nyní vidí Evropu jako možného nástupce. Von der Leyen v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že v tomto neklidném globálním prostředí se státy stále více obracejí na EU.
Podle ekonoma Paula De Grauwea má Evropa šanci uspět, pokud si zachová otevřený přístup k mezinárodnímu obchodu. Varuje však, že cla mohou Evropu také poškodit, pokud se Trumpovi podaří zatlačit světovou ekonomiku do recese.
Naděje spočívají i v oslabení dolaru. Dolar je sice hlavní světovou měnou, ale některé hlasy v Trumpově administrativě o této výsadě pochybují. Nejistota kolem budoucnosti dolaru posiluje euro jako alternativu.
Podle hlavního ekonoma Deutsche Bank Davida Folkerts-Landaua představují Trumpova cla největší šok pro světový finanční systém od konce zlatého standardu v roce 1971. A pokud by důvěra v dolar skutečně ochabla, euro by bylo první na řadě jako náhradní měna.
Evropská unie, ač zdaleka ne ideální, stále zajišťuje vládu práva a volný pohyb kapitálu – což jsou klíčové podmínky pro přijetí měny v mezinárodním měřítku. Christine Lagardeová proto vyzvala evropské lídry, aby urychlili reformy finančního sektoru a zvýšili atraktivitu unie pro investory.
Samozřejmě existují i rizika. Pokud evropská měna příliš posílí, poškodí to evropské exportéry. Zároveň bude Washington pravděpodobně tlačit Evropu k tomu, aby omezila vlastní vztahy s Čínou, čímž by mohla přijít o nové obchodní příležitosti.
Nicméně oproti počátku druhého mandátu von der Leyenové vypadá globální konkurence méně jednostranně. A jak připomíná sportovní příměr: není nic sladšího, než když soupeř vstřelí vlastní gól.
Související
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 1 hodinou
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 2 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 3 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 3 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 4 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 5 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 6 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 7 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 7 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 8 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 9 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 10 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě