Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Rusko organizuje odvody dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Všichni muži ve věku 18 až 30 let musí absolvovat minimálně jeden rok vojenské služby. Na první pohled se tedy nejedná o nic nového. Zásadní je však rozsah aktuálního odvodu.

Úřady tvrdí, že se nejedná o přípravu na válku a že branci nebudou posláni na ukrajinskou frontu. Krátkodobě to může být pravda – podle ruských zákonů nesmí být odvedenci nasazeni mimo území Ruska. V minulosti se však objevily případy, kdy se někteří z nich na frontě ocitli „omylem“.

V dlouhodobém horizontu však mobilizace souvisí s válkou a geopolitickými ambicemi Kremlu.

V září 2023 podepsal Vladimir Putin dekret o navýšení ruské armády o dalších 180 000 vojáků. Oficiálním důvodem jsou „rostoucí hrozby na západních hranicích Ruska“.

Jde již o třetí navýšení početního stavu od začátku invaze na Ukrajinu. Putinovým cílem je vytvořit armádu o 1,5 milionu aktivních vojáků, čímž by ruské ozbrojené síly překonaly americkou armádu a staly se druhými největšími na světě – hned po Číně.

Současná odvody jsou tak součástí tohoto plánu a svědčí o tom, že Rusko pokračuje v rozsáhlé militarizaci. Bez ohledu na výsledek případných mírových jednání zůstane Kreml ještě dlouho v bojovém režimu.

Kreml se snaží rozdělit Západ

Analytici z Institutu pro studium války (ISW) varují, že Kreml pokračuje ve snaze „zasévat rozkol mezi USA a Evropu“.

Podle ISW využívá Moskva rétoriku zaměřenou na oslabování západní jednoty v podpoře Ukrajiny. Ruští představitelé viní evropské země z rozpoutání konfliktu a obviňují je ze snahy válku prodlužovat.

Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady, kritizoval evropské státy za údajnou „rusofobii“ a dokonce hrozil Evropě ruskými raketami. Podle ISW jsou jeho „extrémní výroky“ součástí ruské strategie, jak přimět Západ k přijetí ruských podmínek.

Kreml se také snaží vykreslit Evropu jako sílu prodlužující válku, zatímco Spojené státy údajně usilují o příměří.