Gentleman z filmů pro pamětníky. Raoul Schránil se narodil před 115 lety

Přesně před 115 lety, dne 24. března roku 1910, se narodil Raoul Schránil: herec, kterého proslavily role elegánů ve filmech pro pamětníky, kde zářil po boku Nataši Gollové nebo třeba Oldřicha Nového. Raoulův otec byl právník, pracovně nejdříve působil v Mostě (kde také Raoul přišel na svět), později coby ministerský rada ve Vídni. Jeho manželkou byla Alexandra (rozená Poláková), která vystupovala a zářila jako operní pěvkyně. Mezi její kolegyně i obdivovatelky patřila třeba slavná Ema Destinnová. Alexandra měla našlápnuto na slušnou kariéru v operním světě, pro stálé angažmá si ji žádalo Národní divadlo, nakonec ale dala přednost rodině. Roku 1908 se manželům Schránilovým narodila dcera, o dva roky později syn – již zmiňovaný Raoul. Tomu dali jméno po jeho francouzském kmotrovi, zahraničním rodinném příteli.

Dalo by se říci, že Raoul měl předpoklady k uměleckému povolání v krvi, umělci se to totiž v jejich rodině jenom hemžilo. Jeho strýc byl kupříkladu významný malíř Václav Rabas, v rodině měli i manželku hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Není se tedy čemu divit, že se Raoul také uplatnil v oblasti umění a stal se hercem. Ještě předtím mu ovšem bylo dopřáno kvalitní vzdělání, a to i v zahraničí: na francouzské škole Lyceé Carnot v Dijonu, kterou Raoul absolvoval jako premiant. Právě na této střední škole se mladík poprvé dostal na divadelní prkna.

Po škole Raoul Schránil nějaký čas pracoval v oboru účetnictví, což ho ale vůbec nenaplňovalo. Přes herečku Národního divadla Jarmilu Kronbauerovou a svého bratrance, scénáristu a režiséra Karla Antona, se nakonec dostal k vytouženému herectví. Roku 1935 začal vystupovat v divadle Vlasty Buriana. Odtud ale brzy odešel, protože nerad hrál stále stejnou roli. Mnohem více ho lákal svět filmu. A v něm se ještě v roce 1935 uplatnil.

Od té doby hrál v divadle i filmu. Netrvalo dlouho a zařadil se mezi nejobsazovanější herce u nás. Za jediný rok byl schopný účinkovat i v deseti filmech a hostovat v několika divadlech. Diváci si ho zamilovali, především pak divačky. Proslavil se zejména ve filmech Děvče za výkladem (1937), Kristián (1938), Dědečkem proti své vůli (1939), Eva tropí hlouposti (1939) nebo Přítelkyně pana ministra (1940). Pro svůj přitažlivý vzhled a přirozený šarm byl nejčastěji obsazován do rolí elegantních mužů z vyšší společnosti. A právě to se mu po převzetí moci komunisty stalo osudným. Režim měl totiž výrazný vliv mimo jiné na filmovou tvorbu, kde se měly objevovat hlavně postavy z dělnické třídy. A na ty se Raoul Schránil vůbec nehodil. Tak začala jeho herecká kariéra postupně upadat. Už nikdy si nezahrál hlavní a výraznější roli, ve filmech se spíše jen mihnul.

Komunistickému režimu byl Raoul Schránil trnem v oku nejenom pro svůj nedělnický původ i vzhled. Protože herec po komunistickém převratu v roce 1948 vážně uvažoval o emigraci (a bohužel se o tom svěřil jednomu příteli, který ho zradil a udal), byl uvězněn. Za mřížemi na Pankráci strávil jeden rok a poté byl nějaký čas nucen pracovat na dělnických pozicích. Po pádu režimu se ještě objevil v malých rolích v několika filmech: Arabela (1990), Šakalí léta (1993), Zámek v Čechách (1993) nebo Bylo nás pět (1994). Herec s nezaměnitelným šarmem se dožil 88 let, zemřel dne 22. září roku 1998.