Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci

Nový výzkum ukazuje, že ekonomické modely dosud systematicky podceňovaly dopady globálního oteplování na hospodářství. Podle této studie by nárůst průměrné teploty Země o 4 °C způsobil, že by se průměrný člověk stal o 40 % chudším – což je téměř čtyřikrát více než některé dřívější odhady.

Studie, kterou provedli australští vědci, zjistila, že i při oteplení o „pouhé“ 2 °C by se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) na osobu snížil o 16 %. To je mnohem více než dřívější odhady, které uváděly pokles o pouhých 1,4 %.

Odborníci se domnívají, že i pokud by státy splnily své krátkodobé a dlouhodobé klimatické cíle, globální teplota se stejně zvýší nejméně o 2,1 °C oproti předindustriálním hodnotám.

V posledních letech se množí kritika integrovaných hodnotících modelů (IAM), které vlády využívají k určování, kolik investovat do snižování emisí skleníkových plynů. Tyto modely se totiž ukázaly jako nedostatečné, protože neberou v úvahu skutečné dopady klimatických změn, zejména extrémních výkyvů počasí.

Nová studie, publikovaná v odborném časopise Environmental Research Letters, vzala jeden z nejpopulárnějších ekonomických modelů a rozšířila jej o předpovědi změn klimatu. Tím se do výpočtů poprvé zahrnuly i důsledky extrémních povětrnostních jevů na globální dodavatelské řetězce.

Hlavní autor studie, Dr. Timothy Neal z Univerzity Nového Jižního Walesu, uvedl, že pokud by planeta dosáhla oteplení o 4 °C – což je podle mnoha odborníků katastrofický scénář – průměrná osoba by byla o 40 % chudší, zatímco původní modely bez těchto vylepšení předpovídaly pokles jen o 11 %.

Neal upozorňuje, že dřívější ekonomické modely „neúmyslně dospěly k závěru“, že i při vysokém stupni globálního oteplení budou dopady na světovou ekonomiku pouze mírné. To však má „zásadní důsledky pro klimatickou politiku“, protože podceňování dopadů změny klimatu vede k pomalé reakci ze strany vlád.

Modely se totiž soustředily především na lokální změny počasí, ale opomíjely, jak extrémy jako sucho nebo povodně mohou narušit globální obchodní toky. „V budoucnosti s vyššími teplotami můžeme očekávat kaskádové poruchy dodavatelských řetězců způsobené extrémním počasím po celém světě,“ varuje Neal.

Profesor Andy Pitman z UNSW a spoluautor studie zdůrazňuje, že problémem není jen růst průměrné teploty, ale především extrémní výkyvy. „Právě extrémy rozhodují o tom, jak se klimatická změna projeví. Největší dopady nepřijdou kvůli změně průměrných teplot, ale kvůli extrémním událostem.“

Podle Pitmana je proto nutné „přepracovat ekonomické modely tak, aby zahrnovaly extrémy a jejich vliv na dodavatelské řetězce“, protože jedině tak si mohou vlády spočítat skutečné náklady spojené s klimatickou změnou a začít adekvátně jednat – tedy výrazně omezit emise.

Někteří ekonomové argumentují, že globální oteplení by mohlo v některých chladnějších regionech – například v Kanadě, Rusku či severní Evropě – vést ke zvýšení produktivity a hospodářského růstu. Neal však upozorňuje, že globální oteplování zasáhne všechny země, protože světová ekonomika je propojena mezinárodním obchodem.

Profesor Frank Jotzo, odborník na klimatickou politiku z Australské národní univerzity, který se na studii nepodílel, poukazuje na to, že ekonomické modely IAM doposud předpokládaly, že pokud například klimatická změna způsobí pokles zemědělské produkce v jedné části světa, zvýšená produkce jinde tento výpadek vykompenzuje.

„Výsledkem bylo, že modely tvrdily, že klimatická změna má na budoucí světovou ekonomiku jen malý vliv – což je v rozporu s tím, co ukazuje věda a reálné propojení ekonomiky,“ vysvětluje Jotzo.

Potřeba okamžité reakce a podceněné ekonomické výhody klimatické politiky
Zpráva z letošního ledna, vydaná Institutem a Fakultou pojistných matematiků – organizací, která se zabývá řízením rizik v globálním pojišťovnictví a penzijních fondech – také kritizovala dosavadní ekonomické modely za to, že nepočítají s faktory, jako jsou klimatické „bodové zlomy“, extrémní události, migrace, růst hladiny moří, dopady na lidské zdraví nebo geopolitická rizika.

„Tyto chybné, ale zdánlivě neškodné výsledky mohou posílit dojem, že se jedná o pomalu postupující hrozbu s omezenými dopady, spíše než o závažné riziko vyžadující okamžitou akci,“ uvádí zpráva.

Mark Lawrence, profesor na Univerzitě v Adelaide, který se specializuje na klimatická rizika a dříve pracoval ve finančním sektoru pro společnosti jako Merrill Lynch a ANZ Banking Group, potvrzuje, že nová studie působí důvěryhodně.

„Pokud vůbec něco, domnívám se, že ekonomické dopady klimatické změny by mohly být ještě horší,“ varuje Lawrence.

Podle něj jedním z hlavních důsledků rozdílu mezi modelováním a reálnými dopady klimatických změn je fakt, že „potenciální ekonomické přínosy okamžitého klimatického jednání byly dosud výrazně podhodnoceny“.

Jinými slovy, pokud by se vlády rozhodly investovat do přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, nejenže by zabránily masivním ekonomickým ztrátám, ale zároveň by podpořily růst nových, udržitelných sektorů.

Studie tak přináší další důkaz, že nečinnost v oblasti klimatické politiky vyjde lidstvo mnohem dráž než rychlá a rozhodná opatření ke snížení emisí.

Související

Počasí

Počasí o víkendu může ovlivnit studená fronta

I víkendové počasí bude připomínat spíš podzim, ačkoliv od prosince probíhá meteorologická zima. Přes Česko sice v noci ze soboty na neděli přejde studená fronta, ale ochlazením se neprojeví. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny peníze

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy