Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Evropské státy v úterý pokročily v plánech na zmírnění povinných cílů pro naplnění plynových zásobníků před zimou. Diplomaté z několika členských zemí prozradili serveru Politico, že EU usiluje o snížení cílového naplnění zásobníků ze současných 90 % na 80 % v určitých případech. Tento krok přímo odporuje požadavku Bílého domu, který od EU žádá dodatečné nákupy plynu za 350 miliard dolarů.

Trump podobný požadavek uplatnil již v minulosti, ale často ignoroval evropské snahy o kompromis a místo toho bez varování zavedl nové celní bariéry. Jeho aktuální cla ještě více zvyšují ekonomickou nejistotu, která Evropu nutí hledat způsoby, jak snížit výdaje na energie.

Za návrhem na snížení cílových zásob stojí například Francie, Německo, Itálie, Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Nizozemsko. Argumentují tím, že příliš vysoký cíl nutí EU nakupovat plyn – často právě z USA – v nejdražším období. „V těchto turbulentních časech by větší flexibilita byla lepším řešením než slepé dodržování současných cílů,“ řekl litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas.

Vaičiūnas rovněž upozornil, že omezení průmyslové aktivity v důsledku amerických cel může reálně snížit evropskou poptávku po LNG.

Spojené státy se po roce 2022 staly hlavním dodavatelem plynu pro Evropu, když Rusko omezilo vývoz plynu v reakci na válku na Ukrajině. Tato role se má v příštích měsících ještě posílit, neboť EU se pokouší zbavit i zbylých ruských energetických vazeb.

Podle analytičky Laury Page z firmy Kpler by snížení cílové hladiny zásob snížilo tlak na letní nákupy plynu, a tedy i jeho cenu. Při současném tempu naplňování zásobníků by EU dosáhla jen na 78 % kapacity. K dosažení 90 % by bylo třeba nakupovat za extrémně vysoké ceny, které si nyní mnoho států nechce dovolit.

Trumpovy cla navíc vyvolávají obavy z hospodářského útlumu v Evropě. Vývozci do USA nyní čelí 20% clu na veškeré zboží. To se může negativně odrazit i na poptávce po energiích. Podle analýzy firmy ICIS by letos mohla evropská spotřeba plynu klesnout o 3,6 % a ceny se snížit o 3,5 %.

Šéf analytického oddělení ICIS Andreas Schroeder varoval, že nové americké tarify mohou mít dopad srovnatelný s dobou Velké hospodářské krize. Tento pokles průmyslové aktivity by pak podle něj znamenal i méně příležitostí pro americké vývozce LNG.

Ačkoliv EU i nadále vede jednání ve Washingtonu o možných energetických dohodách, diplomaté si v soukromí stěžují, že americká strana nemá o reálné vyjednávání zájem. Trumpův požadavek na nákupy za 350 miliard dolarů navíc dalece přesahuje možnosti i potřeby evropského trhu.

„Energetické kontrakty jsou uzavírány na základě poptávky a ceny, které se neustále mění. Je velmi obtížné se řídit nějakým konkrétním číslem, které nám Spojené státy předloží,“ uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová.

Plynové napětí tak přidává další rozměr probíhající obchodní válce mezi Spojenými státy a Evropskou unií, v níž zatím žádná ze stran nehodlá ustoupit.