Friedrich Merz uzavřel koaliční dohodu. Německo má nového kancléře

Německo má nového kancléře. Friedrich Merz, vůdce konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), oznámil ve středu uzavření koaliční dohody s německou sociální demokracií (SPD), čímž učinil zásadní krok k vytvoření nové vlády. Koaliční smlouva byla podepsána neobvykle rychle – pouhých 45 dní po předčasných volbách, ve kterých Merzovo uskupení zvítězilo.

Dohoda přichází v mimořádně složité době, kdy je Německo vystaveno dvojímu tlaku. Na jedné straně prezident Spojených států Donald Trump spustil celní ofenzívu proti Evropské unii, což ohrožuje vývozní páteř německé ekonomiky. Na druhé straně stojí hrozba ze strany Ruska, které podle Merze nutí Evropu k přehodnocení své obranné politiky.

Merz tak vstupuje do úřadu s těžkým břemenem – musí reagovat na zhoršující se vztahy s USA, bránit ekonomické zájmy své země a zároveň čelit ruské agresivitě. V koaliční smlouvě, kterou jeho tým uzavřel se zástupci SPD a podporou Zelených, je kladen důraz právě na tyto klíčové výzvy – plánuje se obrovský balík výdajů na obranu a infrastrukturu ve výši stovek miliard eur, i za cenu nového zadlužení.

Tato strategie však vyvolala nelibost u části jeho konzervativní základny. Uvnitř CDU se ozývá kritika, že Merz opustil tradiční fiskální zdrženlivost. Právě kvůli tomu čelí nárůstu podpory krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která se pravděpodobně stane nejsilnější opoziční stranou v Bundestagu. Merzovy vlastní preference v průzkumech veřejného mínění od voleb výrazně klesly.

Jednání o koalici byla podle zákulisních zpráv náročná, zejména v závěrečné fázi. SPD prosazovala vyšší daně pro nejbohatší, což konzervativci důrazně odmítali. Výrazný střet nastal také v otázce migrace. CDU požadovala odmítání žadatelů o azyl přímo na hranicích, aby čelila tlaku zprava, zatímco SPD varovala, že by takový krok poškodil vztahy se sousedy v EU a oslabil evropskou jednotu v době obchodní války s Washingtonem.

Tisková konference, na níž má být koaliční smlouva představena veřejnosti, je plánována na středu v Berlíně. SPD bude o dohodě hlasovat vnitrostranicky, zatímco v konzervativním bloku CDU/CSU není takové hlasování nutné.

Zatímco mezinárodní partneři – včetně Francie a Itálie – ocenili rychlost, s jakou se podařilo vytvořit stabilní německou vládu, doma Merze čeká tvrdá politická realita. Musí přesvědčit nejen své spojence, ale i skeptickou veřejnost, že jeho vláda zvládne čelit výzvám, které přináší nová éra globální nejistoty.

Za nové vlády se očekává ostré směřování k posílení obrany, odolnosti vůči mezinárodnímu tlaku a reformě klíčových hospodářských oblastí. Merz slíbil, že bude tvrdým a rozhodným kancléřem, který zajistí Německu silné postavení v Evropě i ve světě.

Zda se mu to skutečně podaří, ukáže až čas – zatím ale vstupuje do funkce s pečetí kompromisu, kontroverze a vysokých očekávání. 

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Olaf Scholz Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy