Trumpova cla spustila globální otřes. Spotřebitelé se obávají zdražování, ceny vystřelí do dvou týdnů

Čína, jako největší vývozce světa a zároveň jeden z hlavních cílů nových cel, čelí vůbec nejvyššímu clu v novodobé historii ve výši 104 %. Eskalace mezi dvěma největšími světovými ekonomikami tak nabírá nevídaný spád. Trumpův tlak na Peking, aby zrušil svá odvetná cla, skončil neúspěchem, a tak Washington přistoupil k bezprecedentnímu zvýšení daní na čínské zboží.

Spotřebitelé ve Spojených státech už nyní pociťují důsledky. Mnozí začali hromadit základní zboží, od oblečení až po potraviny, v obavách, že ceny prudce porostou. Příkladem může být podle BBC nový pár bot Nike — které se většinově vyrábějí ve Vietnamu — jejichž cena po nových clech stoupne ze 3300 Kč na 4300 Kč. To je výsledek zvýšení tarifu z původních 14 % na 46 %.

Cla nyní zasáhnou zejména tři země: Čínu (104 %), Vietnam (46 %) a Kambodžu (49 %). Americké společnosti, jako je Nike, Apple či H&M, které outsourcují většinu své výroby právě do těchto regionů, už zaznamenaly prudké propady svých akcií. Výrobci varují, že ztráty porostou s každým dalším dnem platnosti cel.

Apple vyrábí většinu svých zařízení v Číně a částečně také v Indii. Značky jako H&M nebo Gap spoléhají na čínské a vietnamské textilní továrny. Polovina bot značky Nike pochází z Vietnamu, stejně jako téměř 40 % obuvi Adidas. Cla tak dopadají nejen na dovozce, ale i na miliony spotřebitelů.

Obchodní napětí však neskončilo jen u hospodářských statistik. V Bílém domě došlo k ostré hádce mezi technologickým magnátem Elonem Muskem a Trumpovým obchodním poradcem Peterem Navarrem, kterého Musk veřejně označil za „hloupějšího než pytel cihel“. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt situaci bagatelizovala slovy: „Chlapci prostě dělají to, co chlapci dělají.“

Mezitím se delegace z Japonska a Jižní Koreje vydávají do Washingtonu, aby jednaly o možném zmírnění cel. Trump tvrdí, že tyto státy chtějí dohodu, a naznačuje ochotu k selektivním výjimkám.

Důsledky nových tarifů se však neprojeví okamžitě. Jak vysvětlil prezident globální logistické společnosti Flexport Sanne Manders, zboží, které již bylo naloženo na lodě před datem platnosti cel, dorazí ještě za starých podmínek. Nová cla se začnou naplno projevovat za zhruba dva týdny.

Podle ekonomů je Čína na rozdíl od jiných zemí ve výhodě. Dovoz do USA tvoří jen přibližně 2 % jejího HDP, a Peking má k dispozici obrovský vnitřní trh, o který se může opřít. Čínská státní média se už nechala slyšet, že země „neustoupí a neukáže slabost“, ale zůstává otevřená jednáním.

Trumpovy kroky jsou motivovány snahou podpořit domácí výrobu a vytvořit pracovní místa. Věří, že cla přimějí americké firmy přesunout výrobu zpět do USA. Kritici ale upozorňují, že celní války vedou ke zdražení zboží a nejvíce postihnou právě běžné spotřebitele.

Obchodní válka, definovaná jako zavádění cel a omezení dovozu s cílem chránit domácí trh, se rozjela už během Trumpova prvního mandátu v roce 2018. Současná eskalace je však bezprecedentní jak svým rozsahem, tak intenzitou.

Pro mnoho dalších zemí světa jde o novou situaci. Jak se k ní postaví například Velká Británie nebo státy Evropské unie, bude jedním z klíčových vývojů nadcházejících týdnů. Celý svět nyní sleduje, zda „Den osvobození“ přinese Spojeným státům ekonomické vítězství — nebo globální obchodní chaos.