EU chystá protiúder Trumpovi. Ve hře je i zablokování sociální sítě X

Zatímco dosavadní evropská odveta zahrnovala cla na americké ikony, jako jsou motorky Harley-Davidson nebo bourbon, nyní EU zvažuje mnohem tvrdší úder. Mezi zvažované kroky patří cílení na finanční sektor Wall Street nebo technologické giganty ze Silicon Valley, jako jsou Google, Amazon či sociální síť X Elona Muska.

Důvodem této změny strategie je očekávané uvalení tzv. recipročních tarifů ze strany USA, které mají vstoupit v platnost ve středu. Tento krok, který Trump nazývá „Dnem osvobození“, by znamenal zásadní eskalaci obchodního konfliktu mezi oběma stranami.

Dosud EU odpovídala tradiční strategií „oko za oko“, tedy uvalováním cel na americké výrobky, aby vyvážila Trumpova opatření. Nyní ale Brusel zvažuje kreativnější odvetu zaměřenou na služby a duševní vlastnictví, což by mohlo mít výraznější dopad na americké podniky.

„Nevylučujeme širší a propracovanější reakci, která by se týkala služeb a duševního vlastnictví,“ uvedl pro Politico nejmenovaný představitel EU.

Evropská unie je významným exportérem automobilů, farmaceutických produktů a potravin do USA, ale zároveň je čistým dovozcem služeb. Právě tento faktor by mohl poskytnout EU silnou vyjednávací pozici.

Podle analytiků má Evropa několik možností, jak USA zasáhnout tam, kde to nejvíce bolí. Mezi možnosti patří digitální daň pro technologické giganty, což by mohlo výrazně ovlivnit příjmy společností jako Google, Amazon nebo Meta., přísnější regulace pro americké finanční instituce, například zpřísnění pravidel pro banky jako J.P. Morgan či Bank of America, zdanění finančních transakcí a digitálních toků, což by mělo dopad především na Wall Street nebo omezení přístupu amerických firem k veřejným zakázkám v EU, což by poškodilo například energetické a konzultační společnosti.

Podle právníků jsou americké firmy v Evropě zranitelné, protože jsou úzce propojeny s místním trhem. „Pokud se EU rozhodne udeřit, digitální a finanční sektor USA bude první na ráně,“ uvedl odborník na mezinárodní obchod Yves Melin.

V případě další eskalace by EU mohla využít tzv. Anti-Coercion Instrument, nástroj, který umožňuje široké spektrum protiopatření. Mezi extrémní možnosti patří dokonce zablokování sociální sítě X v Evropě, což by byla bezprecedentní reakce, omezení práv k duševnímu vlastnictví amerických firem, což by mohlo mít dopad na technologické inovace či zákaz investic amerických společností v EU, což by ochromilo expanzi velkých firem na evropském trhu.

Nicméně tento krok by muselo schválit nejméně 15 z 27 členských států EU, a ne všechny země jsou ochotné zajít tak daleko. Navíc evropské firmy se obávají, že by odvetná opatření mohla poškodit i jejich vlastní zájmy.

Navzdory tvrdé rétorice stále existuje možnost diplomatického řešení. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič doufá, že USA a EU dosáhnou dohody, která by zahrnovala snížení cel, větší investice do amerického obranného průmyslu a usnadnění vzájemného obchodu.

Jak řekl nejmenovaný evropský diplomat: „Nechceme, aby se obchodní konflikt proměnil v otázku bezpečnosti. A stejně tak USA pravděpodobně nechtějí, aby se to stalo technologickou válkou. Pokud už musíme bojovat, pojďme si alespoň jasně vymezit hřiště.“