Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.
Dosavadní maximální náborový příspěvek ve výši 250 tisíc korun se novelou zvyšuje až na čtyřnásobek. Tento jednorázový finanční bonus však bude vyplacen až po tříměsíční zkušební době. Podle vlády by toto opatření mělo nejen zjednodušit nábor nových vojáků, ale také pomoci stabilizovat ty stávající.
Novela přináší i další benefity, mezi které patří navýšení stabilizačního příspěvku (základní výše zůstává na 7 000 korunách měsíčně, avšak u nedostatkových odborností, jako jsou vojenští lékaři či specializovaní technici, může vzrůst až na desetinásobek) a vyšší příspěvek na bydlení a službu v zahraničí (v některých lokalitách, kde armáda dlouhodobě bojuje s nedostatkem personálu, například Žatec, Jince, Strakonice, bude možné jednorázově vyplatit stabilizační příspěvek až ve výši šestinásobku služebního tarifu. Podmínkou však bude závazek minimálně čtyřleté služby v dané lokalitě.
Novela také upravuje pravidla týkající se bezúhonnosti uchazečů o vstup do armády. Většinou se vrací k principu, kdy se bezúhonnost posuzuje na základě zahlazení odsouzení. Přísnější pravidla však zůstávají pro osoby odsouzené za zvlášť závažné trestné činy nebo ty, kterým byl uložen trest ztráty vojenské hodnosti.
Nově také budou vojáci povinni informovat své nadřízené o pobytu v zahraničí mimo státy EU a NATO. Cílem tohoto opatření je zlepšit vyhodnocování bezpečnostních rizik a zajistit odpovídající poučení o situaci v dané oblasti.
Během projednávání novely se v Senátu objevila i debata o případném obnovení základní vojenské služby. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) se vyjádřil ve prospěch jejího návratu, avšak ministryně obrany Jana Černochová (ODS) takovou možnost označila za nereálnou.
Kontroverzi vyvolalo také vyjádření nezařazené senátorky Daniely Kovářové, která uvedla, že nepovažuje ruského prezidenta Vladimira Putina za hrozbu. Její výrok vyvolal kritiku mezi některými senátory, kteří zdůraznili význam připravenosti České republiky na aktuální bezpečnostní výzvy.
Související
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
Vojenští policisté vyšetřují tragickou nehodu armádního vrtulníku
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák