Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.
Dosavadní maximální náborový příspěvek ve výši 250 tisíc korun se novelou zvyšuje až na čtyřnásobek. Tento jednorázový finanční bonus však bude vyplacen až po tříměsíční zkušební době. Podle vlády by toto opatření mělo nejen zjednodušit nábor nových vojáků, ale také pomoci stabilizovat ty stávající.
Novela přináší i další benefity, mezi které patří navýšení stabilizačního příspěvku (základní výše zůstává na 7 000 korunách měsíčně, avšak u nedostatkových odborností, jako jsou vojenští lékaři či specializovaní technici, může vzrůst až na desetinásobek) a vyšší příspěvek na bydlení a službu v zahraničí (v některých lokalitách, kde armáda dlouhodobě bojuje s nedostatkem personálu, například Žatec, Jince, Strakonice, bude možné jednorázově vyplatit stabilizační příspěvek až ve výši šestinásobku služebního tarifu. Podmínkou však bude závazek minimálně čtyřleté služby v dané lokalitě.
Novela také upravuje pravidla týkající se bezúhonnosti uchazečů o vstup do armády. Většinou se vrací k principu, kdy se bezúhonnost posuzuje na základě zahlazení odsouzení. Přísnější pravidla však zůstávají pro osoby odsouzené za zvlášť závažné trestné činy nebo ty, kterým byl uložen trest ztráty vojenské hodnosti.
Nově také budou vojáci povinni informovat své nadřízené o pobytu v zahraničí mimo státy EU a NATO. Cílem tohoto opatření je zlepšit vyhodnocování bezpečnostních rizik a zajistit odpovídající poučení o situaci v dané oblasti.
Během projednávání novely se v Senátu objevila i debata o případném obnovení základní vojenské služby. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) se vyjádřil ve prospěch jejího návratu, avšak ministryně obrany Jana Černochová (ODS) takovou možnost označila za nereálnou.
Kontroverzi vyvolalo také vyjádření nezařazené senátorky Daniely Kovářové, která uvedla, že nepovažuje ruského prezidenta Vladimira Putina za hrozbu. Její výrok vyvolal kritiku mezi některými senátory, kteří zdůraznili význam připravenosti České republiky na aktuální bezpečnostní výzvy.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , Petr Pavel
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 53 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák