Vymění Ukrajina prezidenta už letos? Spekulace o letních volbách sílí, navzdory válce je možnost, jak je uspořádat

Prezidentské volby, které měly proběhnout v roce 2024, byly kvůli stannému právu pozastaveny. Ruská propaganda však tento fakt využívá k tvrzení, že Volodymyr Zelenskyj již nemá legitimní mandát. Kreml dokonce podmínil jakékoli mírové jednání novými volbami – stejné požadavky opakuje i americký prezident Donald Trump.

Navzdory opakovaným odmítnutím ze strany ukrajinské vlády někteří pozorovatelé naznačují, že Zelenskyj může volby přece jen zvážit. Podle neoficiálních informací z diplomatických kruhů se nedávno konalo setkání, na kterém prezident údajně pověřil svůj tým přípravami na volby po dosažení příměří. Ačkoliv vládní představitelé takové zprávy popírají, spekulace sílí.

Jedním z hlavních důvodů, proč by Zelenskyj mohl volby podporovat, je jeho rostoucí podpora v průzkumech veřejného mínění. Nedávný průzkum Kyjevského institutu sociologie ukázal, že jeho důvěryhodnost vzrostla na 69 %, zejména po ostré výměně názorů s Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Prezident si možná uvědomuje, že nyní má nejlepší šanci na vítězství, zatímco po válce se politická situace může stát méně předvídatelnou.

Dalším faktorem je snaha vyvrátit ruské narativy o nelegitimním vedení Ukrajiny. Kdyby Zelenskyj obhájil svůj mandát ve svobodných volbách, posílilo by to jeho pozici v budoucích mírových jednáních. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce nedávno prohlásil, že by Organizace spojených národů měla v Kyjevě organizovat "demokratické prezidentské volby", čímž naznačil, že Zelenskyj by byl nahrazen.

Zajímavou možností, o které se mluví, je využití digitální platformy Diia pro elektronické hlasování. Tato aplikace již slouží milionům Ukrajinců k přístupu k úředním dokumentům a stala se důležitým nástrojem pro státní správu. Někteří tvrdí, že by mohla zajistit bezpečné a efektivní hlasování i pro občany nacházející se v zahraničí nebo na frontové linii.

Navzdory rostoucím spekulacím zůstávají překážky voleb obrovské. Současná legislativa stanovuje, že prezidentské volby mohou být vyhlášeny až 90 dní po skončení stanného práva. To znamená, že pokud by měly proběhnout v létě, muselo by být toto opatření zrušeno už na jaře – což se zatím nezdá pravděpodobné.

Další obavy se týkají bezpečnostní situace. Uspořádání voleb během války by mohlo vést k ruským útokům na volební místnosti či kybernetickým útokům na elektronické hlasování. Jakékoli hlasování by také mohlo narušit současnou jednotu ukrajinské společnosti a otevřít dveře ruským dezinformačním kampaním.

Nezanedbatelným problémem je i postoj samotných Ukrajinců. Průzkumy ukazují, že přibližně 78 % obyvatel si nepřeje volby ani po skončení války, natož během ní. Většina lidí se obává, že volby by mohly oslabit vojenské úsilí a odvést pozornost od hlavního cíle – porážky ruské agrese.

Ačkoliv se spekulace o letních volbách množí, realita je mnohem složitější. Na jedné straně může být Zelenskyj motivován růstem své popularity a snahou posílit svou legitimitu. Na druhé straně však čelí právním, bezpečnostním i politickým překážkám, které dělají z voleb během války téměř nemožnou misi.